Metoda BHD

1. Metoda BHD Kategorizace prací

2. Osnova • Vývoj kategorizace • Právní zakotvení hodnocení rizik • Závodně preventivní péče a lékařské prohlídky • Opatření k ochraně zdraví a biologické expoziční testy • Zařazení prací podle rozhodujících faktorů - PRACH

3. Vývoj kategorizace Každá práce nese společné znaky, ale icharakteristické a jedinečné odlišnosti. 1. 70-léta sledování zdravotního stavu – databáze HS. 2. Databáze- ověřené údaje o příčinách a okolnostech vzniku nemocí z povolání. 3. Hodnocení míry rizika podle směrnice č. 49/1967 Věst MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci

4. Dřívější hodnocení rizik • zátěž faktory stejná pro všechny na pracovišti – bez ohledu na výkon jejich činnosti – práce • úloha hygienika - aktivní vyhledávač RF • zaměstnavatel pasivní role – základní informace o výrobě • HS dle zák.č. 20/1966 Sb. – odborná pomoc zaměstnavatelům (státní podniky) • závodní lékaři

5. Nové hodnocení rizik • lineární osa se směrnicemi EU • zakotvení do právních předpisů: zákon, nařízení vlády a vyhláška • hodnocení zdravotního rizika podle míry zátěže RF v konkrétních podmínkách práce Přínosobjektivní hodnocení noxy a podmínek za nichž je práce vykonávaná objektivní hodnocení noxy a podmínek za nichž je práce vykonávaná

6. Úloha OOVZ v  hodnocení rizik • hodnocení rizik provádí zaměstnavatel (aktivní úloha)včetně zajištění podkladů pro hodnocení rizik • vyhodnocení rizik v rámci zkušebního provozu • kontrolní činnost OOVZ

7. Právní zakotvení hodnocení rizik • § 37 zák. č. 258/2000 Sb., v pl. znění - povinnosti provést kategorizaci • § 38 zák. č. 258/2000 Sb., v pl. znění – povinnost měření a vyšetření pro účely kategorizace • § 39 zák. č. 258/2000 Sb., v pl. znění – povinnost zajistit mimořádná měření faktorů pracovních podmínek podle požadavků zařízení pracovnělékařské péče a podle rozhodnutí OOVZ, zjištění příčin překročení limitních hodnot BET a řešit jejich odstranění – informace zaměstnanců

8. Právní zakotvení hodnocení rizik • § 40 zák. č. 258/2000 Sb., v pl. znění – evidence RP • § 42 zák. č. 258/2000 Sb., v pl. znění – úhradu nákladů spojenou se zajištěním ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel • § 132a) odst. 3 zák. č. 65/1966 Sb., v pl. znění – dodržení metod a způsob zjištění RF upozornění: zák. č. 258/2000 Sb., v pl. znění, platí i pro osoby podnikající podle zvl. právního předpisu – není zaměstnavatelem

9. ZPP a lékařské prohlídky ZPP je povinen zajistit zaměstnavatel - podle § 40 zák.č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ZPP má být • komplexní a multidisciplinární - úměrná rizikovosti v podnicích

10. Program ZPP • prevence • diagnostika • léčba chorob z povolání • péče o pracovníky před výjezdem do zahraničí a po jejich návratu • léčebná rehabilitace • programy podpory zdraví zaměřené na prevenci kardiovaskulárního onemocnění

11. Program ZPP • programy na snížení rizikových faktorů • modifikace chování • osvojení zásad zdravého způsobu života • prevence pohybově podpůrného systému návrh koncepce pracovního lékařství

12. Svobodná volba závodního lékaře • Ano • NEpokud příslušným OOVZ je stanoveno provedení protiepidemiologických opatření

13. Povinnosti zařízení ZPP • preventivní péče a ochrana zdraví před nemocemi z povolání a jinými poškození práce, včetně prevence úrazů • odborná poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví • kontrola pracovišť • preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců

14. Povinnosti zařízení ZPP • zajištění PP • spolupráce s OOVZ • výchova v oblasti a podpory zdraví

15. Druhy lékařských prohlídek Podle § 133 odst. 1d) zák.č.65/1965 Sb., je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje ZPP a jakým druhům očkování a lékařským preventivním prohlídkám souvisejících s výkonem práce jsou povinni se podrobit. Účast na prohlídkách musí umožnit.

16. Vstupní prohlídky • před uzavřením smlouvy, nepřipustit výkon práce, který neodpovídá zdravotní způsobilosti • musí být provedena lékařem vykonávající ZPP (vyloučení svobodné volby lékaře) – lékař neléčí, (ZPP vykonává i praktický lékař) • periodicita LP za účelem posouzení zdravotní způsobilosti - sm. č. 49/1967 a právními předpisy na ní navazující

17. Řadové prohlídky • nejsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění obdobně jako preventivní, vstupní a výstupní (nejedná se o péči sledující léčebný účel) • jde o jiný rozsah vyšetření • příklad: prohlídky 1x za 5 let, u pracovníků starších 50 let 1x za tři roky

18. Mimořádná prohlídka • Předpoklad - u zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci nebo k používání OOPP . • Cíl: posouzení zdravotního stavu při ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti ještě před termínem provedení periodické prohlídky.

19. Mimořádná prohlídka Provádí se • zvl. předpis OOVZ nebo SÚJB • změna pracovních podmínek změna zdravotního stavu zaměstnance ještě před termínem periodické prohlídky • změna v použití OOPP

20. Mimořádná prohlídka Provádí se • ohrožení zdravotní způsobilosti k výkonu práce, jež byl zjištěn v rámci lékařské preventivní prohlídky • po ukončení pracovní neschopnosti – vážný úraz, onemocnění spojené s bezvědomím apod.

21. Mimořádná prohlídka MP lze uskutečnit na • podnět ošetřujícího lékaře • podnět pracovníka • podnět OOVZ

22. Výstupní prohlídka Cíl: zjištění změn ve zdravotním stavu, jehož příčinou jsou pracovní podmínky. Provádí se po ukončení určitého druhu práce. • před ukončením práce u zaměstnavatele • před ukončením práce při převedení na jinou práci

23. Následná prohlídka • Provádí se za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce, jejíž důsledky se mohou objevit i po ukončení práce. • Je předepsána právním předpisem nebo nařízením OOVZ.

24. Očkování Nárok na očkování je dán vyhl. č. 439/2000 Sb. • pravidelné očkování • zvláštní očkování • mimořádné očkování • očkování při úrazech, poranění, nehojících se ranách, před některými léčebnými výkony • očkování před výjezdem do zahraničí • jiné očkování

25. Lékařské prohlídky u RP Stanovení prohlídek v § 82 odst. 2 písm. e zákona č. 258/2000 Sb., v pl. znění • minimální náplň a termíny periodických lékařských preventivních prohlídek (pokud tak nestanoví zvl. právní předpis) • prohlídek po skončení rizikové práce • nařízení mimořádných lékařských preventivních prohlídek

26. Lékařské prohlídky u RP • Periodické lékařské preventivní prohlídky • Mimořádné lékařské prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů • Dispenzární prohlídky: • u osob s hlášenou nemocí z povolání • u osob, u kterých vlivy rizik působí i po ukončení expozice riziku

27. Opatření k ochraně zdraví a BET Opatření k ochraně zdraví je jedna ze základních povinností zaměstnavatele. • Opatření jsou součástí procesu zařazování práce do kategorií č. 2 . • Opatření jsousoučástí návrhu na zařazení práce do kategorií č. 3 a č. 4.

28. Opatření k ochraně zdraví a BET • Rozsah opatření je přímo úměrný riziku. • OOVZ je oprávněn nařídit změnu opatření k ochraně zdraví (§ 84 odst. 1 písm s) zák.č. 258/2000 Sb., v pl. znění.)

29. Dodatková opatření k OZ • zkrácení pracovní doby (výjmečně) • režim práce a odpočinku • dodatková dovolená

30. Ochrana zdraví žen těhotné, kojící, matky po porodu • zákazy práce a pracovišť vyhl. č. 288/2003 Sb. • povinnost zaměstnavatele převést dočasně na jinou práci – stejný výdělek • nutnost informovat ženy v pracovním procesu na rizika z výkonu jejich práce

31. Biologické expoziční testy • Biologické monitorování • Vyšetřovací metody k průkazu expozice člověka k určité látce, včetně dopadu jejího množství, která se dostala do organismu.

32. Biologické expoziční testy • Sledování škodlivin nebo jejich metabolitů v moči, krvi nebo v jiném biol. materiálu (vlasy, mateřské mléko, vydechovaný vzduch apod.). • Krátkodobé, celosměnové, namátkové vzorky.

33. Zařazení prací podle rozhodujících faktorů PRACH

34. Prach • Znečištění ovzduší hmotnými částicemi. • Ve vzduchu rozptýlené částice jsou označovány jako aerosoly: • prach – pevné částice vzniklé drcením pevných hmot • kouř-spalování org. látek • dým-oxidace org. látek

35. Aerosoly • Tuhé • Kapalné • Mlha (kapalný aerosol vzniklý kondenzací vodních par)

36. Aerosol je charakterizován • koncentrací • velikostí částic • fyzikálně-chemickými, popř. biologickými vlastnostmi

37. Aerosol podle účinku • toxický prach • prach bez toxických účinků

38. Rozdělení prachů bez tox. účinku • prachy s převážně fibrogenním účinkem (zmnožení vaziva ve tkáni) – obsahují fibrogenní složku (křemen, dinas, slída apod.). Hornictví, slévárenství, lomy, průmysl na zpracování kamene…..tam kde je surovina hornina • prachy s možným fibrogenním účinkem – pravděpodobný výskyt fibrogenní složky (amorfní oxid křemičitý, svářečské dýmy apod.)

39. Rozdělení prachů bez tox. účinku • prachy s nespecifickým účinkem – nemají výrazný biologický účinek (cement, hnědé uhlí, oxidy železa apod.) • prachy s převážně dráždivým účinkem – 5 hlavních skupin

40. Prachy s převážně dráž. účinkem • textilní prachy(vlna, bavlna, len, konopí, syntetická textilní vlákna) • živočišné prachy (peří, srst, ost. živ. prachy) • rostlinné prachy (mouka, čaj, káva, obilní prach, tabák, čaj, koření) • prachy ze dřeva (exot. dřeviny, tvrdá a ostatní dřeva) • jiné prachy s dráždivým účinkem (epoxidové, polyakrylát., fenolformaldehyd. pryskyřice, sklolamináty)

41. Rozdělení prachů bez tox. účinku • minerální vláknité prachy • přírodní minerální (azbest –chryzotil, amfibolitové azbesty) • umělá minerální vlákna (skleněná čedičová, strusková)

42. Vstup do organismu • Dýchací cesty • Kůží (hrubší umělá minerální vlákna)

43. Míra znečištění • Vyjadřujesekoncentrací aerosolu. • Určuje se hmotnostně, tj. hmotností všech částic obsažených v jednotce objemu vzduchu (hodnocení v mg/m3 ) nebo počtem částic v jednotce objemu vzduchu (počet vláken/cm3 (vláknité prachy)).

44. Hodnocení prachu • Podle přílohy č. 4 nař.vl.č. 178/2001 Sb. v pl. znění.

45. Limitní hodnoty • přípustný expoziční limit (PEL) • nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P)

46. PEL • Nejsou jediným ukazatelem míry zátěže (podle povahy prachu). • PEL platí za předpokladu • průměrná plicní ventilace při práci nepřekračuje 20 l/min

47. Azbest • Označení chrysotil a ostatní azbestové prachy (amfibolové povahy závažnější zdravotní riziko). • Zařazení vždy podle závažnějšího rizika.

48. Stanovení prašnosti v ovzduší Zjištění míry a možného vlivu na pracovníka, přičemž vycházíme ze základních vlastností aerosolu • účinek závisí na dávce a nikoli na okamžité koncentraci • do organismu aerosol vniká selektivně v závislosti na velikosti částic, velikost částic závisí na depozici v organismu

49. Stanovení prašnosti v ovzduší • účinek různých druhů prachu závisí na způsobu jejich depozice v organismu • některé vláknité prachy mají karcinogenní účinek (nezávisí na hmotnostní dávce, ale na počtu vláken)

50. Stanovení prašnosti v ovzduší • Měříme průměrné celodenní koncentrace, eventuelně podíl respirabilního prachu • Výsledky porovnáváme s limitními hodnotami, PEL. PEL: míra znečištění ovzduší prachem, vyjádřena koncentrací aerosolu s přihlédnutím k jeho vlastnostem (účinek a velikost částic, počet deponovaných vláken).