Bankovníctvo a finančníctvo

1. Bankovníctvo a finančníctvo Úvod do predmetu Doc.Ing. Jaroslav Slepecký,PhD

2. Peníze,historie a současnost Tržně orientovaná ekonomika je bytostně závislá na penězích a optimální funkci bankovního sektoru - komerčních bank a národní banky. Ekonomiku ženou dopředu lidé, kteří se rozhodují v rámci svých osobních nebo zprostředkovaných kompetencí racionálně s úsílím maximálního výnosu při respektování přiměřené míry rizika.

3. Peníze umožňují rozvoj dělby práce, ale neexistovaly vždy. Peníze je možné charakterizovat, jako prostředek výměny nebo placení a jejich historie sahá až do doby před 10 – 11 tis.lety, kdy se začaly využívat tzv. komoditní peníze – výměna dobytku, zemědělských plodin. První skutečné peníze se objevily až v Mezopotámii okolo roku 3 500 p.n.l., kdy se používaly nejen jako prostředek výměny, ale i na zachování hodnoty

4. Skutečné peníze začaly pozitivně ovlivňovat obchod, veřejné služby, chod států ( daně, poplatky..), oblastí, vědu , vznik písma a pod. První mince té doby existovaly ve formě stříbrných kroužků, spirál. Na území dnešního Iránu byly objeveny hliněné známky, které pravděpodobně sloužily pro obchod. Zásoby stříbra v té době se nějak radikálně nezvyšovaly a proto i hodnota stříbrných „mincí“ se udržovala na konstantní úrovni. Jednotkou byl šekel, který představoval asi 8,5 g stříbra. Šekel byl takový první předchůdce našich mincí.

5. Postupně se začalo používat zlato a první mince byly vyražené asi roku 640 – 630 p.n.l. na území dnešního Turecka. V roku 550 p.n.l. sa na ražení mincí začala používat slitina stříbra a zlata – elektrum. Za Filipa II. Makedonského, který sjednotil Řecko a Mekedonii se poprvé v historii začaly používat mince s portrétem krále. Na zlatém statéru byl zobrazený Filipův vítězný závod jednonápravových vozíků na olympijských hrách v roku 356 p.n.l.

6. Čínská kultura byla v tomto období daleko vyspělejší než v Evropě. Asi v 7. století p.n.l. se začala razit první mince v Číně, které měly tvar nože nebo dýky, ale obsahovaly místo původu a hmotnost. Ve 3. století p.n.l. Římané používaly k obchodu bronzové tyčinky, které později vystřídaly jednodušší mince, které obsahovaly méně drahého kovu. Římský peněžní systém zreformoval až císař Augustus, kdy se začaly razit mince téměř z ryzího kovu: - zlato,stříbro,mosaz, měď.

7. Rozdělení peněz Z historickou posloupností je možné peníze dělit na : • Komoditní peníze • Kovové peníze • Papírové peníze • Bankové peníze • Elektronické peníze

8. Historie československé měny po roku 1953 Peněžní reforma v roce 1953 odčerpala doposud volné finanční prostředky obyvatelstva a nízké mzdy a důchody způsobovaly nadbytek zásob v obchodech a skladech Všechny ceny byly pod kontrolou státu a v té době docházelo k snižování cen, protože zboží neměl kdo kupovat. Papírové a kovové oběživo pocházelo ze sovětských firem a ve své podobě vydrželo až do roku 1960.

9. Vznikem ČSSR došlo ke změně státního znaku , Českému lvu přibyla hvězda nad hlavou,zmizel dvojitý slovenský kříž a objevila se vatra a lev se dostal do klece. Tzv. Hladová bankovka - papírová bankovka vytisknutá v Sovětském svazu byla pro svoji malou oblíbenost stažená z oběhu a nahrazená měděnou jednokorunovou mincí, které přežila až do samostatné slovenské koruny v roku 1993 i s mincí o nominální hodnotě 1 halíř.

11. Etapy vývoje kurzu československé koruny • etapa fixovaného kurzu .... 1953 – 1966 • etapa diferencovaně korigovaného kurzu .... 1967 - 1988 • etapa tržního kurzu koruny vázaného na měnový koš od roku 1991 • etapa řízeného floatingu – pohyblivý kurz koruny • ERM II – od roku 2005 jen slovenská koruna

12. 1.6.1953 byl stanovený zlatý obsah Kčs na 0,123426 gramu čistého zlata na pevně stanovený kurz k sovětskému rublu na 1,80 Kčs. K 1.1. 1961 se v důsledku peněžní reformy v SSSR zvýšil zlatý obsah rublu z 0,222168 na 0,987412 gramu ryzího zlata, kurz Kč se upravil na 8 Kč za 1 rubl. Tento kurz se používal až do roku 1989 pro obchodní platby. Pro potřeby turistiky byl kurz 10Kčs/1 rubl.

13. Oficiální kurz koruny k „volným“ měnám nerespektoval reálný, tržní vztah, ale řídil se jen poměrem obsahu ryzího zlata na jednotku měny. Od roku 1953 do 1971 byl kurz koruny k USD prakticky neměnný, po devalvácii USD v roce 1971 si koruna polepšila na 6,63 Kč/USD a po druhé devalvaci v roku 1973 dokonce na 5,92 Kč/USD. V té době kurz z ekonomického hlediska neměl žádný význam. To samozřejmě vedlo k úplné izolaci výrobní sféry od vnějšího prostředí, protože za oficiální kurz státní firmy nebyly schopny vyvážet zboží. Poznámka: Pro potřeby turistického ruchu byl na černém trhu dolar K dispozici za asi 50 Kč.

14. V takových podmínkách existence duálních kurzů byl problém udržet fungující devizové hospodářství. • Stát musel přijat některá opatření: • Dotace exportérům • Státní monopol na zahraniční obchod • Zákaz vývozu nedostatkových výrobků • Přísné omezení dovozu zboží v rámci soukromých cest do roku 1980 limit 300 Kč na osobu, jinak vysoké clo … • Přísný zákaz vývozu Kč a jejich výměny v cizině – celní a devizové prohlášení • Omezený pohyb individuálních cest do zahraničí a pod.

15. Po „revoluci“ v průběhu roku 1990 byl zavedený V Československu jednotný kurz pro obchodní a neobchodní platby devalvace na tržní kurz. Celková devalvace k USD byla 113 % tzn.: 27.80 Kč/USD. Československo se tím pádem stalo jednou z nejlacinějších zemí Evropy Poznámka: kurz USD měřený paritou kupní síly byl v té době necelých 11 Kčs

17. Devizový kurz Kč/USD v letech 1989 - 1990 Zdroj: HN, 27.-29.6.2003

18. Peníze v oběhu do roku 1993 Papírové peníze vydávané v letech 1960 – 1972 obsahovaly dělnické motivy, partyzány a vojáky. Nejzajímavější byla zelená stokoruna, která přežila v oběhu až do roku 1993. Jiná tzv. Gottwaldova zelená 100 Kč bankovka byla daná do oběhu těsně před 17.11.1989 a pro svoji neoblíbenost byla krátce po revoluci stažená.

20. Papírové bankovky v nízkých nominálních hodnotách byly nahrazovány mincemi z kvalitních kovů - 1 Kč, 3 Kč, které byly v oběhu až do samostatné slovenské měny ( 1 Kč ). Poznámka: 3 Kčs mince z roku 1965 byly úplně stejné i se stejnou hmotností jako mince 1 DM. Turisti z ČSSR ve velkém používaly v automatech naše mince. Německo vracelo naše mince v pytlích do Prahy a požadovaly alikvotní výměnu. Až v roce 1972 byly tyto mince nahrazené váhově jinými s nominální hodnotou 2 Kč.

21. Slovenská platidla po roce 1993 Po okolkování federálních bankovek, Slovensko poměrně rychle zabezpečilo emisi vlastních platidel. Od roku 1994 byly v oběhu výlučně nové mince a bankovky vydané NBS, které poznáme v současnosti.

22. Po osamostatnění Slovenska hrozba devalvace. Nová měna vydržela k kurzu 1:1 k Kč do července 1993, kdy devalvovala o 10 %. Po roce 1998, zrušením fluktuačního pásma a zavedením plávajícího kurzu, slovenská koruna postupně oslabila o dalších 18 %. Tento poměr se udržuje dodnes. Osud koruny byl zpečetěný vstupem do EMU, kdy jsme začaly psát nové dějiny v rámci společné měny.