1 / 37

Chemická vazba

Chemická vazba. = soudržnost sloučených atomů v molekule. http://chemvazba.moxo.cz/index.html. Chemická vazba. valence. valenční. poslední. vazba = .................., účastní se jí jen ................ elektrony (tj. elektrony v ................, ................ vrstvě)

shing
Download Presentation

Chemická vazba

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Chemická vazba = soudržnost sloučených atomů v molekule http://chemvazba.moxo.cz/index.html

  2. Chemická vazba valence valenční poslední vazba = .................., účastní se jí jen ................ elektrony (tj. elektrony v ................, ................ vrstvě) • disociační energie= energie potřebná k ........................................... • vazebná energie= energie, která se uvolní při ........................ • v tabulkách • kJ/mol valenční rozštěpení chemické vazby vzniku vazby

  3. Tabulka disociačních energií jednoduchých vazeb [kJ/mol]

  4. Disociační energie násobných vazeb [kJ/mol]

  5. Disociační energie C-H vazby v závislosti na struktuře uhlovodíkového zbytku [kJ/mol]

  6. Vznik vazby

  7. Vznik vazby 1. přibližování atomů – průnik obalů 2. přitažlivé síly jádra a míst s vyšší e- hustotou 4. odpudivé síly mezi jádry 3. vyrovnání přitažlivých a odpudivých sil  ustálení atomů v určité vzdálenosti, odpovídající nejnižší energii tato vzdálenost = délka vazby

  8. Délka vazby • mezijaderná vzdálenost • vzdálenost mezi středy atomů spojených vazbou • řádově pikometry .................... Závisí na: • rozměrech jednotlivých atomů • řádu vazby (vazba vyššího řádu je kratší) • typu hybridizace překrývajících se atomových orbitalů (větší podíl orbitalů s zkracuje délku vazby) (10-12 m)

  9. Druhy chemické vazby • kovalentní • nepolární • polární • iontová • koordinační • kovová • slabé vazebné interakce

  10. Kovalentní vazba • „překryv“ orbitalů • každý partner poskytuje 1 elektron • atomy sdílí společně vazebný elektronový pár

  11. Vazba σ (sigma) • maximální překryv orbitalů (maximální elektronová hustota) leží na spojnici jader vazebných atomů s-s s-pz pz-pz

  12. Vazba  (pí) • elektronová hustota je největší mimo spojnici jader (nad a pod ní) • vzniká překryvem dvou orbitalů px anebo py px- px py- py

  13. Jednoduchá vazba jeden sdílený pár 1 σ Dvojná vazba1 σ + 1  Trojná vazba1 σ + 2

  14. Na 3D modelu molekuly ethylenu vidíme dvojnou vazbu tvořenou 1 vazbou σ a 1 vazbou  (vyznačen překryv p-orbitalů)

  15. Elektronegativita – X = schopnost atomu přitahovat vazebné elektrony uvedena v periodické soustavě prvků

  16. Polarita kovalentní vazby Nepolární vazba – rozdíl elektronegativit atomů je menší než 0,4 elektrony jsou rozloženy rovnoměrně Polární vazba – rozdíl elektronegativit atomů je v rozmezí od 0,4 do 1,7 atom s větší elektronegativitou si přitáhne vazebné elektrony blíž k sobě → dochází ke vzniku částečných (parciálních) nábojů – elektrostatický dipól

  17. Polární kovalentní vazba Elektrostatický dipól

  18. Vlastnosti látek s kovalentní vazbou • výsledkem kovalence jsou pravé molekuly • nevedou elektrický proud ani v roztaveném stavu • mezimolekulární síly jsou slabé, tyto sloučeniny mají relativně nízké body tání a varu • nízkomolekulární látky s kovalentní vazbou se dobře rozpouštějí v nepolárních organických rozpouštědlech. • halogeny, kyslík, dusík, většina organických látek - cukry, tuky…

  19. Vlastnosti látek s kovalentní vazbou • zcela rozdílné vlastnosti mají sloučeniny polymerního charakteru s kovalentní vazbou, např. diamant, je modifikací uhlíku s kovalentními vazbami, ale má nejvyšší tvrdost ze všech materiálů a velmi vysoký bod tání, což je způsobeno síťováním - tedy vytvořením polymerní prostorové mřížky, celý krystal má potom charakter obrovské molekuly, • podobně se chová i elementární bór, karbid bóru, karbid křemíku • makromolekuly s vrstevnatou strukturou např. grafit sice nemají vysokou tvrdost, ale vyznačují se též vysokým bodem tání).

  20. Iontová vazba = extrémně polární • rozdíl elektronegativit atomů je větší než 1,7 • elektronegativnější atom si přitáhne elektrony na svou stranu a zařadí je do své elektronové konfigurace • vznikají ionty Např. chlorid sodný Na+Cl-

  21. Iontová vazba

  22. Vlastnosti látek s iontovou vazbou elektrostatické síly mezi ionty jsou velké iontové krystalické látky jsou • tvrdé, křehké, • mají vysoké body tání • špatně rozpustné v nepolárních (organických) rozpouštědlech, ale většinou se dobře rozpouští ve voděa dalších polárních rozpouštědlech • v roztoku nebo v tavenině se ionty mohou volně pohybovat → vedení el. proudu

  23. Koordinačně kovalentní vazba • také koordinační, donor-akceptorní vazba • vlastnosti stejné jako kovalentní • jeden z reaktantů má volný celý elektronový pár a ten poskytne do vazby (donor, dárce) • druhý reaktant nemá ve valenční sféře žádný elektron, tedy má volný orbital (akceptor, příjemce) • amonné soli, koordinační sloučeniny

  24. Vznik amonné soli NH4Cl

  25. nevazebný elektronový pár prázdný elektronový orbital vazebný elektronový pár

  26. Kovová vazba • kationty kovů (jádra a nevalenční elektrony) tvoří pravidelnou krystalovou mřížku • volné valenční elektrony tvoří tzv. elektronový mrak • všechny volně pohyblivé elektrony patří všem atomům, jsou delokalizovány

  27. Vlastnosti látek s kovovou vazbou • vysoká elektrická a tepelná vodivost • kujnost a tažnost díky možnosti posunu vrstev mřížky • vysoký lesk – volně pohyblivé elektrony nejsou fixovány na specifických energetických hladinách a jsou schopné pohlcovat a emitovat světlo všech vlnových délek.

  28. Slabé vazebné interakce= mezimolekulové interakce • van der Waalsovy síly • coulombické síly • indukční síly • disperzní síly • hydrofobní interakce • vodíkové můstky • mezimolekulové interakce jsou velmi slabé, řádově desetkrát menší než je průměrná energie kovalentní vazby

  29. Druhy mezimolekulových interakcí 1) Coulombické síly • uspořádání molekul s trvalým dipólem • elektrostatické přitahování opačně nabitých pólů molekul nebo dipólů a iontů • proti orientaci dipólů působí tepelný pohyb molekul

  30. Druhy mezimolekulových interakcí 2) Indukční síly • polární molekula indukuje (vytvoří) dipól v nepolární molekule • uspořádání, přitahování opačně nabitých pólů molekul • http://chemvazba.moxo.cz/Lekce/lekce9.html#Waals

  31. Druhy mezimolekulových interakcí 3) Disperzní síly • pohyb elektronu → náboje → kmitání dipólu • uspořádání molekul díky sjednocení kmitání při přiblížení takovýchto molekul 4) Hydrofobní interakce • seskupování molekul nepolárních látek • zmenšení plochy kontaktu s polární látkou (voda)

  32. Vodíková vazba (vodíkový můstek) • interakce mezi: atomem vodíku vázaném na silně elektronegativním prvku (fluor, kyslík, dusík) elektronegativním prvkem

  33. ovlivňuje výrazně řadu chemických a fyzikálních vlastností sloučenin (tt, tv aj.)

  34. Vodíková vazba Intermolekulární – mezi dvěma molekulami Intramolekulární – vodík je vázán ke dvěma atomům téže molekuly (k jednomu vazbou kovalentní, k druhému vazbou vodíkovou) o-nitrofenol

More Related