PSYCHOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY ETICKÉ VÝCHOVY Jak využívat psychologii v etické výchově ?

1. PSYCHOLOGICKÉ PŘEDPOKLADYETICKÉ VÝCHOVYJak využívat psychologiiv etické výchově? Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc., Fakulta sociálních studií, Masarykova universita, Brno

2. Motto: Rozhodl jsem se, že se přestanu zabývat studiem neživé přírody a pokusím se pochopit, jak je to možné, že člověk sice ví, co je dobré, ale dělá to, co je zlé. Sokrates (Xenofón: Vzpomínky na Sokrata) Psychologické základy EV (V. Smékal)

3. OsnovaČtyři tematické okruhy 1. Osobnostní determinanty etické kultury: Co je osobnost: konstituce a temperament, zaměřenost, styly zvládání, vlohy a schopnosti, sebepojetí, charakter 2. Utváření osobnosti: Rodina a životní prostředí, okruh styků, školní výchova a výuka, situační podmínky, aktuální stav osobnosti 3. Co (staro)nového možno v etické výchově použít 4. Na co se perspektivně zaměřit Psychologické základy EV (V. Smékal)

4. 1.Osobnostní determinanty etické kultury osobnosti Psychologické základy EV (V. Smékal)

5. Co vede k zlému jednání? • Nuda + konformita („davový“ efekt), které se realizují „rizikovým“ chováním – agresí, šikanováním (obětmi jsou plaší introverti, vandalismem • Absence pozitivních ideálů a hodnot – kde je mají současné dětí získat, když rodiny je nepředávají, škola jen vyučuje, ale nemá podmínky k vychovávání? Etická výchova a lidská slušnost

6. Co je osobnost ? • Jednota duševního života, založená na jednotě těla, utvářená a projevující se v činnostech, v sociálních vztazích a v duchovním životě – u jednotlivých lidí v něčem stejně, v něčem podobně a v něčem odlišně. • Autorství činů – od napodobování až po originalitu. • Smysl života člověka a způsob, jímž člověk tento smysl uskutečňuje. • „Pravda o masce“. Psychologické základy EV (V. Smékal)

7. Pokračování: Co je osobnost? • Osobnost je jednota v mnohosti a rozmanitosti. • V osobnosti je možno rozlišit látku, formu a obsah. • Látka osobnosti zahrnuje vlohy a temperament. Je ovlivňována dědičností a přírodními vlivy. • Forma osobnosti představuje utvářecí vlivy, mezi nimiž jsou rozhodující socializace, výchova, sebeutváření, hodnoty a smysl. • Obsah osobnosti je vyjádřen v charakteru a životní dráze či údělu člověka. Psychologické základy EV (V. Smékal)

8. Osobnost jako subjekt reálný a subjekt mezný Ve stejnojmenné stati říká Robert Konečný, profesor Masarykovy university, v r. 1949 následující slova: „Osobnost se vytváří ustavičným vědomým úsilím růst od subjektu reálného k subjektu potenciálnímu. … Cesta k osobnosti je cestou tvůrčí svobody znovu a znovu dobývané, cestou ke svým vlastním hranicím. Znamená proto osobnost ustavičný zápas s mechanizací života. …“ Psychologické základy EV (V. Smékal)

9. Obecné poznámky: Od starověku snad všechny duchovní a filosofické systémy věnují pozornost významu sebepoznání a metodám sebepoznání z hlediska významu pro kvalitu života. „Poznej sebe sama“ Nápis na Delfské věštírně „Jakákoliv výpověď o druhém člověku je především výpovědí o nás samých.“ James Bugental „Moudrý, kdo rozumí druhým; osvícený, kdo rozumí sobě.“ Lao c‘ Psychologické základy EV (V. Smékal)

10. Tělesná stavba - konstituce • Typy tělesné stavby a osobnost Retracté - dillaté Lineární - laterální • E. Kretschmer / S. Sheldon Leptosom (astenik) / ektomorfní Pyknik / endomorfní Atletik / mezomorfní Dysplastik Psychologické základy EV (V. Smékal)

11. Jaká je dynamika činností osobnosti? TEMPERAMENT • Jak rychle nebo pomalu se pohybuje, myslí, řeší problémy? • Jak je ve svých činnostech důrazná a energická nebo ochablá? • Jak je aktivní nebo pasivní? • Jak je utlumená nebo uvolněná? • Jak vyrovnaně a klidně nebo vzrušeně a napjatě jedná, myslí, rozhoduje? • Jak je flexibilní (pružná) nebo rigidní? • Je vážný/á, pesimistická nebo veselá a optimistická? • Je spokojená nebo výbušná (naštvaná)? Psychologické základy EV (V. Smékal)

12. Temperament jakofrekvenční a amplitudová modulace základní životní energie. Velmi přístupný dojmům M Ch PomalýRychlý F S Málo přístupný dojmům Psychologické základy EV (V. Smékal)

13. Shrneme-li výsledky naší studie (zpracovávající výzkumná data zjištěná dotazníky a posuzovacími stupnicemi na dvou větších skupinách adolescentů), můžeme formulovat následující vztahy, které platí ovšem jen pro vyhraněné (čisté) typy temperamentu: • Aktivní sangvinik je orientován na uplatňování svého vlivu v okolí, na společenský úspěch. Pasivní sangvinik (amorfní) je orientován na zábavu a potěšení, na získávání chvály a uznání. • Aktivní cholerik je orientován na dosažení úspěchu v činnosti, na uplatnění svého vlivu v okolí a působení na druhé. Pasivní cholerik (nervní) na získávání smyslových potěšení (hedonismus), na dělání dojmu. • Aktivní melancholik (pasionovaný) odmítá zábavu a potěšení, je zaměřen na starostlivé a zodpovědné plnění úkolů. Pasivní melancholik (sentimentální) se snaží vyhýbat se všemu co zraňuje ve vztazích mezi lidmi, orientuje se na jistotu a bezpečí ochraňujících dospělých. • Aktivní flegmatik je orientován na dodržování předpisů, na poslušnost, starostlivé dodržování řádu. Pasivní flegmatik (apatický) se vyhýbá nepříjemnostem, je orientován na pasivní resignaci. Nemá potřebu ani afiliace, ani útočnosti, je tedy zaměřen spíše ”pryč od lidí ”, upřednostňuje klid a pokoj. Psychologické základy EV (V. Smékal)

14. Strategie a taktiky chováníTemperament podle individuální psychologie • R. Dreikurs považuje konstruktivní – destruktivní chování za základní metody, jimiž osobnost sleduje své základní životní cíle. • Konstruktivně si osobnost počíná, má-li pocit, že je okolím akceptována, má-li základní životní jistoty. Pocit odstrčenosti, nevítanosti či nepřátelství a nejistoty navozují destruktivní styl chování. • Podobné rozlišení, ale volbou jiných pojmů, zavádí F. Künkel bipolární dimenzi věcnost (Sächlichkeit) a egotismus či až narcismus (Ichhaftigkeit). Rozlišuje tak styl chování, které je podřízeno cíli (věcné) a chování, které je určeno unikáním před pocity méněcennosti a snahou předejít tomuto pocitu zabezpečením vlastního já před jakýmkoliv skutečným nebo domnělým ohrožením. Psychologické základy EV (V. Smékal)

15. F. Künkel obě polarity definuje takto: Egotik (zaujatý sebou) • Izoluje se od okolí, individualista, pojímá prostředí subjektivně, řeší úkoly jen z vlastního, osobně užitečného hlediska, v němž své já považuje za míru všeho. Věcný • Osobní hledisko ustupuje do pozadí, věcně, objektivně, neosobně posuzuje dění kolem sebe a své úkoly v životě, vnímání a jednání je usměrňováno obecně uznávanými zřeteli Psychologické základy EV (V. Smékal)

16. Künkel podrobněji charakterizuje styly chování egotiků. • Rozlišuje je na čtyři typy umístěné v kvadrantech souřadnic • ‚pasivní‘ –‚aktivní‘ a ‚měkký‘ – ‚tvrdý‘. • ‚Měkkostí‘ rozumí Künkel ovlivnitelnost zvnějšku, tedy poddajnost nátlaku či vnějšímu působení, • ‚tvrdost‘ naopak znamená malou ovlivnitelnost, odstup od okolí, chladnost Psychologické základy EV (V. Smékal)

17. Tvrdý „Dejte mi pokoj!“ HLEMÝŽĎ „Poslouchejte mne a bojte se mne!“ CÉSAR Pasivní Aktivní „Mějte se mnou soucit, litujte mne!“ MAZLÍČEK „Obdivujte se mi!“ HVĚZDA Měkký Psychologické základy EV (V. Smékal)

18. Zaměřenost, motivace Různé teorie potřeb, sklonů, cílů, záměrů, hodnot. Základní volby podle J. J. Rouseaua. Maslowova hierarchická klasifikace potřeb: (5) Seberalizující, růstové (4) Sociální pozice a akceptace (3) P. milovat a být milován (2) P. bezpečí (1) P. tělesné Psychologické základy EV (V. Smékal)

19. Seznam tužeb člověka podle J. A. Komenského "Konečně však, béřeme-li v úvahu vrozené lidské tužby v jejich celku, rozčlení se pěstování lidskosti ve dvanáct složek. Neboť každý, kdo se narodil jako člověk, touží už z nejhlubších podnětů své přirozenosti 1. existovat, tj. žíti; 2. žíti pevně, tj. něco znamenat; 3. žíti vnímavě, tj. vědět, co má člověk kolem sebe; 4. žít světle, tj. rozumět tomu, co ví; 5. žít svobodně, tj. chtít a volit věci, pochopené jako dobré, nechtít a zamítat věci špatné, a se vší nakládat pokud možno podle vlastní vůle; Psychologické základy EV (V. Smékal)

20. J. A. Komenský 6. žít činně, tj. také konat ty věci, které člověk chápe a volí aby nechápal a nevolil nadarmo; 7. mít čili vlastnit mnoho; 8. užívat všeho, co má a to bezpečně; 9. také vynikat a být ve vážnosti; 10. být pokud možno výmluvný pro pohotové a výrazné sdělování svého vědění a své vůle jiným; 11. mít také oblibu a přízeň u lidí, takže mu nezávidí, nýbrž mu blahopřejí k životu tím klidnějšímu, příjemnějšímu a bezpečnějšímu; 12. konečně mít náklonnost Boží jako nejhlubší radost a pro bezpečnost svého štěstí v Bohu.“ Psychologické základy EV (V. Smékal)

21. Nejvnitřnější podstatu kteréhokoliv člověka nejhlouběji poznáme a pochopíme, když jsme poznali systém jeho faktického hodnocení, jeho hierarchie hodnot. Tento systém se nazývá étos daného člověka. Jeho základem je řád lásky a nenávisti. Poznat, co člověk miluje a co nenávidí, poznat potenciál jeho lásky a nenávisti, znamená pochopit daného člověka. Kdo má ‚ordo amoris‘ nějakého člověka, ten má tohoto člověka. Má vzhledem k němu jako k morálnímu subjektu to, čím je formule krystalu pro krystal. Vidí do něj tak, jak lze vůbec do člověka vidět. Max Scheler Psychologické základy EV (V. Smékal)

22. Dynamismy zvládání Adaptace a styly zvládání Subjektivní a objektivní adaptace Aktivní a pasivní adaptace Konstruktivní adaptace Jak čelit stresu a frustraci Psychologické základy EV (V. Smékal)

23. Rozdíly ve směru reakce na frustraci.Popsal je S. Rosenzweig. • Někteří lidé mají sklon reagovat extrapunitivně (z lat. extra = ven, punio = trestán). Odmítají, že by na stavu frustrace mohli mít podíl svým jednáním, a přisuzují vinu za frustraci osobám či věcem mimo sebe. Prožívají hněv a odpor. • Intropunitivní směr reakce (intro z lat. = dovnitř) obrací trestání vůči samotnému aktérovi. Člověk se viní za nezdar nebo frustraci sám, prožívá pocity viny a výčitky svědomí. • A konečně existují lidé, jejichž zaměření reakce je impunitivní (im z lat. = ne-). Lidé, kteří reagují takto, pokládají frustraci za nevyhnutelnou a svádějí vinu na okolnosti, osud, smůlu apod. Psychologické základy EV (V. Smékal)

24. Tyto směry reakce se kombinují se třemi možnými způsoby reakcí, které zdůrazňují: • Sebeobranu, jestliže jedinec frustraci pojímá především jako ohrožení své osobní celistvosti, integrity, své sebeúcty a důstojnosti. • Dominující potřebu, která je frustrací ohrožena a jejíhož uspokojení se osobnost nedokáže vzdát. • Překážku či situaci, která situaci vyvolala Psychologické základy EV (V. Smékal)

25. Psychologické dynamismy Zaměření reakce Emoce Úsudek Tendence Obrana EXTRAPUNITIVNÍ Nepřátelství, Zlost Zatracování okolí Hetero- agrese Projekce INTROPUNITIVNÍ Pocity viny Výčitky Sebe obviňování Auto- agrese Odtažení Izolace Rozpačitost Stud Omlouvání sebe samaa okolí Erotika Vytěsnění Zaměření reakce na frustraci a osobnostní dynamické charakteristiky IMPUNITIVNÍ Psychologické základy EV (V. Smékal)

26. Schopnosti a tvořivost • Vlohy a schopnosti • Schopnosti a dovednosti • Inteligence jako obecná schopnost kognitivní inteligence zkušenostní inteligence kontextová inteligence • Tvořivost • Sedm inteligencí a speciální schopnosti • Emocionální a morální inteligence Psychologické základy EV (V. Smékal)

27. KOGNITIVNÍ A AKČNÍ STYLY • Místo ovládání: Internalista – externalista • Vyostřovač – uhlazovač • Závislý na okolnostech – nezávislý na okolnostech • Tvrdý – měkký • Uzavřený – otevřený • Labilní – stabilní • Orientovaný na: minulé – přítomné - budoucí Psychologické základy EV (V. Smékal)

28. 2.UTVÁŘENÍ OSOBNOSTICo člověka formuje(a deformuje) Psychologické základy EV (V. Smékal)

29. Zdroje rozdílů mezi lidmi • Psychologie individuálních rozdílů mezi lidmi konstatuje, že rozhodující zdroj povahových odlišností tkví vsocializaci (v tradici a zvycích, které jsou přenášeny a udržovány memy, nikoliv však geny), ve výchově a v individuaci . • Už Antifonés konstatoval, že „Prostředí, kde se člověk zdržuje většinu dne, určuje jeho charakter.“ • Genetické vysvětlování psychických rozdílů mezi lidmi končí dříve nebo později v resignaci na možnost změny osobnosti. O vlastnostech osobnosti rozhodují spíše memy. Psychologické základy EV (V. Smékal)

30. Variabilní vlivy přírodního a sociálního prostředí Výchova a výuka Socializace Konstantní vlivy – fyzikálně– chemické, toxické, senzorické Získané fenotyp Prenatální perinatální vlivy Mutace genů Konstituční Souhrn genetické informace genotyp Kongenitální Vrozené zděděné Zděděné Zdroje formování osobnosti Početí Porod Vývoj Vrozené a získané v osobnosti (Smékal, V.)

31. V lidských bytostech geny nepředpisují sociální chování. Generují organické procesy, které vyžadují podnětného prostředí kultury pro formování lidské mysli a zaměření její činnosti. Ch. Lumsden, E. Wilson Vrozené a získané v osobnosti (Smékal, V.)

32. Výchovný styl a jeho důsledky Žije-li dítě v ovzduší kritiky, učí se odsuzovat druhé; žije-li dítě v ovzduší nevraživosti, učí se nenávidět; žije-li dítě v ovzduší výsměchu, učí se nejistotě; žije-li dítě v ovzduší výčitek, učí se pociťovat vinu; žije-li dítě v ovzduší snášenlivosti, učí se být trpělivé; žije-li dítě v ovzduší povzbuzování, učí se smělosti; žije-li dítě v ovzduší oceňování, učí se kladně hodnotit druhé; žije-li dítě v ovzduší přímosti, učí se být spravedlivé; žije-li dítě v ovzduší bezpečí, učí se důvěřovat druhým; žije-li dítě v ovzduší uznání, učí se sebedůvěře; žije-li dítě v ovzduší přátelství a lásky, učí se nacházet a projevovat lásku ve světě. Psychologické základy EV (V. Smékal)

33. Životní dráha osobnosti • Vypovídá o utváření osobnosti, jejím dlouhodobém směřování a naplňování údělu. • Je v ní vyjádřeno „odkud a kam člověk jde“. • Promítá se v ní smysl života. • Odráží osobní, rodovou, sociální, profesní, partnerskou, náboženskou, národní identitu. Psychologické základy EV (V. Smékal)

34. Staré indické rčení Nejvíce zla v lidech a v národech pochází z nevědomosti, strachu a sobectví Etická výchova a lidská slušnost

35. Jeden z největších světových historiků Edward Gibbon (1737-1794)uvádí následujícíchpět hlavních příčin rozkladu a pádu římské civilizace: Zhroucení rodinné struktury Oslabení smyslu pro osobní zodpovědnost Nadměrné daně, striktní řízení a vládní intervence Vyhledávání takových zábav, které se stávaly stále více hedonistickými, násilnými a nemorálními Úpadek náboženství Etická výchova a lidská slušnost

36. M. Gándhí pranýřovalsedm moderních sociálních hříchů politika bez principů, podnikání bez morálky, bohatství bez práce, výchova bez charakteru, věda bez lidskosti, požitek bez svědomí, náboženství bez sebekáznění. Etická výchova a lidská slušnost

37. Arno Gruen:Šílenství normality „Být lidským, mít lidskou identitu, znamená znát bolest, přiznat bezmocnost a být schopen soucitu. Pokud jsme dospěli k tomu, že se bojíme bolesti, bezmocnosti a soucitu, jelikož se domníváme, že jsou znakem slabosti, stáváme se nelidskými. Takto nelidskost bezprostředně souvisí s neschopností vyvinout vlastní identitu.“ Psychologické základy EV (V. Smékal)

38. Charakter • „Zhodnocená osobnost“ • Dominující vlastnosti osobnosti • Hodnotové orientace • Morální zásady a jejich respektování Rozlišuje se pevný, kolísavý, čistý, zvrhlý charakter. V charakteru se zračí hloubka a citlivost svědomí člověka. Psychologické základy EV (V. Smékal)

39. Ze spisu Fr. W. Foerstera (1908) „Škola a charakter“ • charakter je soustředění a utužení volní síly, • charakter je oproštění se od světa vnějších popudů, • charakter je odpoutání člověka od jeho poživačného já, • charakter je jednota místo roztříštěnosti a rozporu, • charakter je přemožení jakékoliv zbabělosti a slabošství. „Věčné tradice lidského osudu v celku i v drobnostech neodpomůže zcela určitě žádná technická kultura, nýbrž jen kultura vnitřní – ta dnes však daleko široko upadla a tak jsou mnozí lidé nárazům, protivenstvím a zklamáním života zcela bez ochrany vydáni.“ Psychologické základy EV (V. Smékal)

40. Ctnosti a síly charakteru podle M. Seligmana Psychologické základy EV (V. Smékal)

41. MOUDROST A VĚDĚNÍkognitivní ctnost, která představuje získávání a osvojování si znalostí • Tvořivost(originalita, vynalézavost): myšlení novým a produktivním způsobem, konceptualizace a provádění, patří sem i umělecká tvorba. • Zvídavost(zájem, vyhledávání nového, otevřenost k nové zkušenosti): mít zájem o zkušenosti pro ně samé, být zaujat zajímavými lidmi a tématy; objevovat a prozkoumávat. • Otevřenost(usuzování, kritické myšlení): promýšlení věcí a jejich prozkoumávání z různých úhlů, schopnost změnit názor po nových důkazech, nepřistupovat k okamžitému řešení, spravedlivé prozkoumávání všech detailů. • Láska k vědění: zvládání nových dovedností, oblastí a obsahů znalostí; většinou se vztahuje k jiné charakterové přednosti – zvídavosti, ale přesahuje ji svou systematičností. • Nadhled (moudrost): být schopen chytře poradit druhým; schopnost nahlížet smysluplně na sebe i druhé. Psychologické základy EV (V. Smékal)

42. STATEČNOSTemocionální ctnost, která představuje vůli k dosahování cílů navzdory překážkám, vnitřním či vnějším • Udatnost (chrabrost): necouvání před překážkou, výzvou, nesnází nebo bolestí; říkat co je pravda i přes opozici; přesvědčivě vystupovat, i když je to nepopulární; zahrnuje fyzickou udatnost, i když to není nezbytné. • Vytrvalost (úpornost, přičinlivost): zakončovat, co je započato; vytrvat i přes překážky; ubránit se; mít radost z dokončení úkolu. • Integrita (autenticita; upřímnost): říkat pravdu, obecněji prezentovat sebe sama opravdově a upřímně; nepředstírat; přijmout odpovědnost za vlastní pocity a jednání. • Vitalita (nadšení, entuziasmus, síla, energie): prožívat život s nadšením a energií; nedělat věci napůl nebo jen s polovičním zájmem; žít život jako dobrodružství; cítit se plný života a v činnosti. Psychologické základy EV (V. Smékal)

43. LIDSKÁ SLUŠNOSTinterpersonální ctnost, která představuje vztahovost a přátelství ke druhým • Láska: oceňování úzkého vztahu s druhými, zvláště těch, kde sdílení a pečování je oboustranné; být lidem blízký. • Laskavost (velkorysost, péče, zájem, soucit, altruistická láska, přívětivost): prokazovat laskavost a činit dobré skutky; pomáhat druhým; pečovat o druhé. • Sociální inteligence (emoční inteligence, osobní inteligence): být si vědom motivu a pocitu druhých lidí i svých vlastních; vědět, co dělat v různých sociálních situacích; vědět, co druhé lidi motivuje. Psychologické základy EV (V. Smékal)

44. SPRAVEDLNOSTobčanská ctnost, která podmiňuje zdravý život společenství • Občanskost (sociální odpovědnost, věrnost, týmová spolupráce): dobře pracovat jako člen skupiny; být loajální ke skupině, důvěřovat. • Čestnost: chovat se ke druhým lidem stejně spravedlivě a čestně, nevěnovat pozornost osobním pocitům při hodnocení druhých; dát lidem spravedlivou příležitost. • Vedení: vést skupinu lidí, jejímž jsem členem k vytčeným cílům a zároveň udržovat dobré vztahy ve skupině; organizovat skupinové aktivity a pozorovat je. Psychologické základy EV (V. Smékal)

45. UMĚŘENOSTctnost, která chrání před výstřelky • Odpuštění a soucit: odpustit, když někdo udělal něco špatně; přijmout nedostatky druhých; dát lidem druhou možnost; nebýt pomstychtivý. • Skromnost, prostota: považovat pochvaly jen za zdvořilosti, netoužit být viděn, neočekávat zvláštní zacházení. • Rozvážnost: být opatrný ve výběru; neriskovat; neříkat či dělat věci, kterých by později bylo možno litovat. • Sebeovládání (sebekontrola): usměrňování toho, co cítím a dělám; být disciplinovaný. Psychologické základy EV (V. Smékal)

46. TRANSCEDENCE (Přesah)ctnost, která vytváří spojení se širším světem a nabízí smysl existence • Ocenění krásy a dokonalosti (úžas, údiv, povznesení): všímat si a oceňovat krásu, dokonalost a vybroušenost provedení v různých oblastech života, od přírody k umění, matematice, až ke každodenní zkušenosti. • Vděčnost: uvědomovat si dobré věci, které se dějí, a být za ně vděčný. • Naděje (optimismus, zahleděnost do budoucna, orientace na budoucnost): očekávat v budoucnosti to nejlepší a pracovat na tom; věřit, že dobré budoucnosti lze dosáhnout. • Humor (hravost): rád se smát a škádlit; usmívat se na lidi; vnímat jejich dobré stránky; dělat (ne nezbytně říkat) vtipy. • Spiritualita (religiosita, víra, účel): mít promyšlené představy o vyšším účelu a smyslu světa; vědět o svém místě ve větším celku; mít představy o smyslu života, které formují chování a poskytují užitek. Psychologické základy EV (V. Smékal)

47. Styly morálky podle D. Wrighta Psychologické základy EV (V. Smékal)

48. Morální instance jako překlápění vývojového v inteindividuální Vývojová typologie J. Loevingerové • Jiný přístup k určení vývojových stupňů vypracovala J. Loevingerová (1969). Zabývá se otázkou, jak se během vývoje utváří v osobnosti kontrolní instance, rostoucí způsobilost kontrolovat své impulsy a podřizovat nižší vyššímu. Tento růst seberegulace se dá také charakterizovat jako vývoj jáství, svědomí, morálky, resp. jako vývoj k odpovědnosti za své činy a k ohleduplnosti (uvážlivosti) ve vztahu k druhým a ke světu vůbec. • V uvažování o osobnosti jako celku budeme na tyto vývojové typy pohlížet jako na struktury, které se mohou v kterémkoliv vývojovém období zafixovat a přetrvávat; znamená to, že osobnostní vývoj se zastavil, přestože fyzicky se osobnost vyvíjí dále. Toto překlápění vývojového v interindividuální je stále častějším důsledkem nerovnoměrnosti v utváření osobnosti. Psychologické základy EV (V. Smékal)

49. Prvnímu roku života odpovídá stadium autistické, předsociální. Pro kojence je přirozené, že je pohroužen do svých pocitů, i když postupně reaguje na své blízké oživením, radostí a na cizí opatrnou nedůvěrou. Ustrne-li však člověk na této úrovni až do dospělosti, je oddělen od druhých, neumí se začlenit, je často odkázán na život v zařízení sociální péče. • Pro druhý a třetí rok života je normální stadium impulsivní. Dítě si dělá co si právě "zamane", je ovládáno impulsy, aniž je s to zvažovat následky. Působí dojmem bezohlednosti, i když takto je nemůžeme hodnotit. Ustrne-li na této úrovni do dospělosti, máme před sebou amorálního psychopata, který neumí odkládat uspokojení svých potřeb nebo se dokonce těch nežádoucích vzdávat. • Pro čtvrtý až osmý či desátý rok života je charakteristické stadiumoportunistický. Dítě využívá příležitosti, poslouchá jen aby se zalíbilo, jedná svévolně, cítí-li, že se na to nepřijde. Jeho morálka je "vypočítavá", i když zejména tato poslední charakteristika platí až pro dospělé, kteří na této úrovni ustrnuli. Psychologické základy EV (V. Smékal)

50. Osmému či desátému až čtrnáctému či šestnáctému věkovému období je vlastní stadium konformní. Zde dospívající dodržuje "pravidla hry", protože se nechce lišit, protože chce být jako ostatní. Ve skupině orientované sociálně prospěšně si počíná slušně, v gangu se chová hrubě. Ovšem velmi záleží na tom, s jakým ideálem se mladý člověk identifikuje. Mnozí lidé si vybírají své prostředí podle toho, s jakým typem lidí se chtějí konformovat. V dospělosti jde o řadového přizpůsobivého člověka. • Po šestnáctém roce se někteří dospívající dostávají na úroveň stadia uvědomělého, které se vyznačuje tím, že člověk již dobře rozpoznává, co se sluší a jedná v souladu s normou, protože ji schvaluje jako svou povinnost. • Šesté stadium zahajuje období dospělosti a je označováno jako stadium seberealizující. Lidé, kteří se na tuto úroveň osobnostní zralosti dostali, jednají podle morálních norem proto, že se s nimi vnitřně ztotožnili, že to vyjadřuje jejich vnitřní smysl bytí a života, že to odpovídá jejich založení a tíhnutí. Psychologické základy EV (V. Smékal)