1 / 8

Studium dokumentů

Studium dokumentů. Použití této techniky: přímé informace jsou nedostupné - fyzicky, politicky, finančně umožňuje zkoumat delší časové období je méně finančně a organizačně náročné. Při využívání dokumentů pro sociologický výzkum rozeznáváme 3 postupné etapy prací:

shakti
Download Presentation

Studium dokumentů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Studium dokumentů • Použití této techniky: • přímé informace jsou nedostupné - fyzicky, politicky, finančně • umožňuje zkoumat delší časové období • je méně finančně a organizačně náročné. • Při využívání dokumentů pro sociologický výzkum rozeznáváme 3 postupné etapy prací: • 1, výběr dokumentů a získání přístupu k nim • 2, kritické zhodnocení dokumentů z hlediska řešení sociologického problému • 3, vlastní analýza z hlediska potřeb výzkumu • Za dokument považujeme jakýkoli hmotný záznam lidské činnosti, který nevznikl za účelemnašeho výzkumu. • Typy dokumentů: • 1, úřední statistiky • 2, daňové záznamy • 3, nápisy na stěnách veřejných záchodků • 4, míra opotřebování koberců v muzeích, galeriích • 5, záznamy snů • 6, osobní deníky, dopisy, dopisy před sebevraždou • 7, obsah nádob nebo smetí • 8, romány • 9, telefonní účty • 10, plakáty, letáky • 11, novinové články • 12, dopisy • 13, fotografie, filmy, videozáznamy atd.

  2. Studium dokumentů • Pokud jde o základní třídění těchto dokumentů, rozeznáváme: • osobní dokumenty • úřední dokumenty • mediální materiály • 1.  Osobní dokumenty jsou monografie, paměti, vzpomínky, dopisy, deníky, různé osobní záznamy vzniklé buď spontánně, z vlastní iniciativy autora nebo nějak jinak navozené. • Úřední dokumenty spojujeme se sociálními institucemi, jsou to soupisy osob, statistické údaje a dokumenty, různé úřední výkazy, zápisy z jednání, soudní akta. • Mediální informace, novinové a časopisecké články, záznamy rozhlasových a televizních vysílání. kroniky, paměti ročenky, aj. • Pokud jde o kritické zhodnocení dokumentů, je třeba provést: • zjištění, zda jsou originální, zda nejsou zkresleny, padělány či jinak znehodnoceny • zjištění doby a místa vzniku • určení autora, jeho společenských kontextů • ověření spolehlivosti informací, které podávají

  3. Studium dokumentů • Dokumenty je též možno rozdělit podle toho, kdo je zaznamenal: • původní (zaznamenat očitý svědek) • druhotné (zaznamenal někdo, kdo mluvil se svědkem, četl původní záznam). • Nejčastěji se setkáváme s analýzou psaných záznamů. • Výhody studia dokumentů: • možno studovat výpovědi jinak nedostupných svědků (např. mrtvých) • výpověď je spontánní, není reakcí na dotaz výzkumníka • umožňuje dlouhodobá srovnání • relativně malé náklady výzkumu. • Nevýhody studia dokumentů: • účel, za jakým byl záznam pořízen, jej modifikuje - vzniká vychýlení • dokumenty nemají stejnou životnost - často dochází ke ztrátám • nedostupnost - příliš osobní, důvěrné a soukromé • některé dokumenty mohou být pro výzkumníka nesrozumitelné, protože autor nepředpokládal, že budou využit pro výzkum, jsou v různém formátu, nejsou zaznamenávány stejným způsobem • údaje jsou neúplné • vychýlení, protože méně vzdělaní lidé méně tvoří psané dokumenty • nelze sledovat neverbální chování • problém s časovou srovnatelností dat (100 Kč dnes a před 100 lety) • etická otázka - opatrně, aby nebyla narušena anonymita a soukromí, abychom nepoškodili autora či osobu, která dokument poskytla.

  4. Obsahová analýza Obsahová analýza (Content Analysis) je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéhokoli druhu, může se zabývat autorem tohoto sdělení, obsahem sdělení či jeho adresátem. Obsahová analýza slouží ke standardizaci dokumentů pro využití analýzy. Je to technika pro analyzování obsahu sdělení. Srozumitelněji, u nějakého dokumentu (tisk, reklamní leták, jiný text), který je tvořen slovy, větami musíme nalézt tzv. obsahovou jednotku. Může jím být slovo, nebo určité druhy slov, celá věta či souvětí, při hrubší analýze jde o celé články nebo pořady. Obsahové jednotky řadíme podle určitého klíče do obsahových kategorií, které musejí být zpracovány podle určitého záměru. Kdy známe jednotky obsahu, můžeme provést kvantifikaci. Hledáme četnosti jednotlivých obsahových prvků. Výsledky dáváme do přehledných tabulek a tím vlastně získáme statistický popis daného textu. Postup obsahové analýzy: 1, výběr dokumentů 2, volba kategorií - co konkrétně budeme podrobovat analýze (kategorie se vzájemně vylučují, jsou vyčerpávající) - to je citlivá operace obsahové analýzy Nyní, v další etapě prací přichází to nejdůležitější, a to je definice kvantitativních jednotek, ve kterých bude měřen rozsah sdělení (patřících do určité kategorie). Tyto kvantitativní jednotky bývají vymezovány ve 2 úrovních: 3, volba záznamové jednotky: (nejmenší - slovo, téma, charakter, věta či paragraf, celá položka jako největší záznamová jednotka)

  5. Obsahová analýza (2) 4, volba kontextuální jednotky (jednotka, která zahrnuje záznamovou jednotku a pomáhá určit význam, v němž je užita) Kontextuální jednotka (není nezbytná) se používá v těch případech, kdy záznamové jednotky jsou poměrně malé (slovo, věta) a tato záznamová jednotka by mohla být zařazena do nesprávné kategorie (např.ironická věta, apod.) 5, systém kvantifikace výskyt (ano – ne) frekvence (četnost výskytu) rozsah - plocha např. v novinách síla, intenzita. Postup obsahové analýzy musí být takový, aby dva či více výzkumníků analyzující stejný materiál došli ke shodným výsledkům. Příklad obsahové analýzy. Může jím být porovnání toho, zda se liší české a slovenské noviny v hodnocení rozpadu Československa (1989). Měly by se vybrat hlavní deníky, časové období pro sledování, co bude sledováno – důvody rozpadu, pozitivní a negativní stránky atd, jim odpovídající záznamové jednotky …….

  6. Analýza osobních dokumentů • Tato technika podobná zúčastněnému pozorování, informace má charakter spontánního projevu, velmi často odráží hloubku vcítění tvůrce osobního dokumentu do situace. • Dokumenty pro tuto techniku mají osobní charakter, jsou velmi často přísně soukromé a důvěrné, což ztěžuje jejich dostupnost a je problém zajistit si jich dostatečné množství pro reprezentativitu výzkumu. S těmito dokumenty se musí zacházet velmi opatrně, aby nedošlo k jejich zneužití. • Příklad nejslavnější studie osobních dokumentů v sociologickém výzkumu: • Thomas a Znaniecki - Polský sedlák v Evropě a Americe • Tento výzkum je založen na velkém počtu osobních dopisů psaných polskými přistěhovalci v Americe a jejich příbuznými v Polsku. • Typologie dopisů: • ceremoniální - nahrazují neúčast na nějaké slavnosti • informativní - informující o životě • citové • literární - slouží k přednesu širšímu obecenstvu • obchodní.

  7. Analýza úředních dokumentů • Tyto dokumenty se týkají větších společenských celků a organizací např. firem, obcí, státních organizací, společenských uskupení, atd. Jsou to různé soupisy osob, statistické údaje, výkazy, zápisy jednání, ročenky, kroniky, paměti atd. • V nepřehledném množství a rozmanitosti veřejných dokumentů je zapotřebí již v přípravné fázi výzkumu určit, co bude předmětem zájmu. Musíme se vyhnout zbytečnému zjišťování toho, co je všeobecně známo, rovněž extenzivní přístup není prakticky realizovatelný, tzn. všechny existující dokumenty ve výzkumu obsaženy být nemohou. Základními etapami práce s úředními dokumenty jsou: • jejich soupis a poté výběr • jejich kritické zhodnocení • analýzy z hlediska potřeb daného výzkumu. • V podstatě můžeme říci, že (při určitém zjednodušení) lze využít tyto druhy úředních dokumentů: • údaje o osobách (socio-demografické znaky) • zápisy z jednání, rozhodnutí, průběh jednání, atd. • číselné údaje – oficiální statistiky příslušného sociálního celku. • U všech úředních dokumentů je hlavním gnoseologickým problémem, že byly vytvořeny zcela k jinému účelu. Při využití pro daný sociologický výzkum je třeba: • vzít v úvahu definice jednotlivých používaných pojmů a ukazatelů, resp. je přizpůsobit projektu výzkumu • pokud dokumenty obsahují různé tabulky a přehledy je žádoucí je přetřídit, analyzovat či syntetizovat, apod. • ověřovat spolehlivost a platnost přebíraných údajů

  8. Sekundární analýza dat • Je to nejlevnější způsob získávání dat, data jsou dostupná (někdy je nutné žádat svolení • autora). Sekundární analýza využívá informací, které byly ve starších výzkumech sebrány, ale • nebyly z určitého hlediska, v určitých souvislostech interpretovány (např. jen údaje pro určitý • kraj, jen pro lidi starší 60 let apod., každý výzkum testuje jen omezený soubor hypotéz, jen • omezenou množinu sociologicky relevantních kombinací proměnných). • Zdroje dat pro sekundární analýzu: • archivní data • oficiální statistická data • databanky statistických údajů • datové publikace výzkumů • datové soubory z výzkumů na počítači. • Výhody sekundární analýzy: • ušetří čas a peníze • nezasahuje do soukromí • umožňuje provádět srovnání (mezinárodní, analýzy trendů ve společnosti, časová srovnání • Nevýhody sekundární analýzy: • některá data jsou nedostupná a nelze je dostatečně doplnit • původní data mohou obsahovat chyby, které výzkumník při sekundární analýze nemůže odhalit nebo napravit. • požadovaná data nemusí zcela korespondovat s naším cílem (nemusí obsahovat informaci přesně v té podobě, v jaké ji potřebujeme).

More Related