1 / 35

Tepelné jaderné elektrárny

Tepelné jaderné elektrárny. Reaktory ve světě. Stavba atomu. Hmotnostní nukleonové číslo:. Atomové číslo:. Jaderná reakce. Energetický zisk s vazební jaderné energie. Štěpení atomových jader. Slučování atomových jader. Energetický zisk. Co je to reaktor?.

selia
Download Presentation

Tepelné jaderné elektrárny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Tepelné jaderné elektrárny

  2. Reaktory ve světě

  3. Stavba atomu Hmotnostní nukleonové číslo: Atomové číslo:

  4. Jaderná reakce Energetický zisk s vazební jaderné energie Štěpení atomových jader Slučování atomových jader Energetický zisk

  5. Co je to reaktor? • zařízení s řízenou řetězovou reakcí štěpení • část reaktoru, která obsahuje štěpný materiál a ve které probíhá řetězová reakce štěpení, se nazývá aktivní zóna

  6. Vliv T na reaktivitu • na začátku práce reaktoru se mění jeho teplota • vzrůst teploty má vliv na reaktivitu minimálně ze dvou příčin • vzroste průměrná energie neutronů a tím se změní účinné průřezy pro absorpci neutronů • změní se hustota materiálů, tím i střední volná dráha a pravděpodobnost, že nedojde k úniku neutronů • z praktického hlediska je vhodné, aby teplotní koeficient reaktivity byl malý a záporný. • je-li malý, pak malé změny teploty vyvolají pouze malé změny reaktivity a reaktor bude nadále v ustáleném stavu • bude-li teplotní koeficient navíc záporný, to znamená, že reaktivita klesá se vzrůstající teplotou, bude se reaktor samočinně regulovat. • kladný teplotní koeficient podporuje nestálý chod reaktoru, neboť kritický reaktor se vzrůstem teploty se stává nadkritickým

  7. Skladba jaderného reaktoru • Základních části standardního reaktoru • palivo • dochází v něm ke štěpení a uvolňuje se energie • moderátor • pomocí srážek neutronů s jádry atomů snižuje kinetickou energii neutronů • chladivo • tekutina odvádějící vznikající tepelnou energii ven z reaktoru • stavební materiály • tvoří ochranný obal paliva a moderátoru a dále vnitřní vestavby reaktoru • reflektor • část reaktoru přiléhající k aktivní zóně a sloužící k odrážení co největšího počtu unikajících neutronů zpět do aktivní zóny • regulační a ovládacízařízení • absorpcí neutronů umožňují udržovat výkon reaktoru na žádané hodnotě • ochranný kryt • chrání obsluhu reaktoru před zářením vznikajícím v rektoru

  8. Klasifikace jaderných reaktorů (I) lze klasifikovat podle řady hledisek: • podle způsobu využití • školní účely, výzkum, výroba radioisotopů, pohon lodí, výroba energie pro účely energetické a teplárenské, pro chemickou výrobu,... • většinou víceúčelové • podle schopnosti reprodukovat palivo • konvertor – produkuje nový štěpitelný materiál • breeder – pokud vyrobí více štěpného materiálu než sám spotřebuje • burner – nepodílí se na produkci paliva • podle energie n vyvolávajících štěpení • rychlý reaktor – En > 100 keV • tepelný reaktor – používá termální energii n • epitermální (resonanční) reaktor – používá n s energiemi 1 – 1000 eV (řídké)

  9. Klasifikace jaderných reaktorů (II) • podle uspořádání • homogenní reaktor – palivo s moderátorem tvoří homogenní roztok nebo směs • heterogenní reaktor – palivo od moderátoru prostorově odděleno • základní fyzikální koncepci aktivní zóny určuje • druh použitého paliva a jeho chemická vazba • moderátor • chladivo • existuje řada kombinací, ale jen některé jsou fyzikálně možné a jiné technicky, či ekonomicky vhodné • prozatím se používá výhradně uran-plutoniový palivový cyklus a obstály kombinace moderátor-chladivo: • grafit-plyn, grafit-lehká voda, lehká voda-lehká voda, těžká voda-těžká voda+ u rychlých reaktorů chlazení sodíkem • pro perspektivní Th-U cyklus se uvažuje o kombinacích • grafit-plyn, grafit-tavené soli, lehká voda-lehká voda

  10. Kategorizace reaktorů • Generace I: • Prototypy komerčních reaktorů z 50. a 60. let • Generace II: • Reaktory postavené v 70. a 80. letech, které nyní tvoří páteř jaderné energetiky. Nejběžnějšími typy jsou lehkovodní reaktory (např. VVER v Temelíně) a těžkovodní reaktory (např. CANDU využívaný v Kanadě).

  11. Schéma reaktoru Magnox Typické parametry reaktoruMagnox (s výkonem 600 MW): • palivo: přírodní uran (s obsahem 0.7% 235U) • rozměry aktivní zóny: 14 m průměr a 8 m výška • tlak CO2: 2.75 MPa • teplota CO2 na výstupu reaktoru: 400°C • účinnost elektrárny: 25.8% • aktivní zóna obsahuje 595t U

  12. Schéma CANDU reaktoru Typické parametry reaktoru CANDU (s výkonem 600 MW): • rozměry aktivní zóny: 7 m průměr a 5.9 m výška • tlak těžké vody v reaktoru:9.3 MPa • teplota těžké vody na výstupu reaktoru: 305°C • tepelná účinnost elektrárny:30.1% • množství paliva v reaktoru:117 tun UO2.

  13. Lehkovodní reaktory s obohaceným U • je to dnes základní typ elektráren, především PWR • nutnost použít obohacený U, či Pu jako palivo • existují 2 základní typy: • tlakovodní reaktor (PWR) (1957 – Shippingport, USA) • PWR - Pressurized light-Water moderated and cooled Reactor • VVER - Vodo-Vodjanoj Energetičeskij Reaktor) (ruský typ) • varný reaktor (BWR) – pára vzniká přímo v aktivní zóně (1960 – Dresden, USA) lze páru užít pro pohon turbíny • BWR- Boiling Water Reactor • výborné autoregulační vlastnosti (vysoký záporný T koef. reaktivity) • jsou prostorově kompaktní • technickým limitem není ocelová tlaková nádoba, ale teplota povlaků palivových článků z hlediska dlouhodobých mechanických vlastností a koroze • užívají se materiály na bázi Zr (T musí být menší než 380oC)

  14. Elektrárna typu PWR

  15. JE typu BWR

  16. LWGR Reaktor typu RBMK (LWGR) (Reaktor Bolšoj Moščnosti Kanalnyj) • používá se výhradně na území bývalého SSSR • tohoto typu reaktor 1. jaderné elektrárny v Obninsku i reaktor v Černobylu • další reaktory tohoto typu se již nestaví • palivem je přírodní nebo slabě obohacený U ve formě UO2 (díky grafitu) • palivové tyče jsou vloženy v kanálech, kudy proudí chladivo - lehká voda • v tlakových kanálech (1600) přímo vzniká pára, která po oddělení vlhkosti pohání turbínu • moderátorem je grafit (hořlavý), který obklopuje kanály • elektrárna je tedy jednookruhová • v Černobylu nebyla ochranná obálka a ani systém řízení reaktoru neodpovídal bezpečnostním požadavkům IAEA • tzv. inherentní nestabilita těchto reaktorů spočívá v tom, že dojde-li k růstu T a v kanálech roste počet bublinek páry, pak reaktivita a tím i výkon mají tendenci stoupat, na rozdíl od vodo-vodních reaktorů, u kterých by byla reakce tlumena

  17. Schéma LWGR Typické parametry reaktoruRBMK (s výkonem 1000 MW): • obohacení uranu izotopem 235U: 1.8% • rozměry aktivní zóny: 11.8 m průměr a 7 m výška • počet kanálů: 1693 • tlak nasycené páry: 6.9 MPa • teplota parovodní směsi na výstupu reaktoru: 284°C • tepelná účinnost elektrárny:31.3% • množství paliva v reaktoru:192 tun UO2

  18. Kategorizace reaktorů • Generace III: • Někdy označované jako „pokročilé reaktory“, vznikají od 90. let minulého století. Od roku 1996 fungují například v Japonsku, do této kategorie spadá i nový reaktor EPR budovaný ve Finsku. Ve Spojených státech získal licenci reaktor AP-600 od Westinghouse Company, žádná nová elektrárna se tam však zatím nestaví. • Generace III+: • S uvedením do provozu se počítá kolem roku 2010, zatím procházejí vývojem nebo jsou ve schvalovacím řízení u regulátorů. Patří sem především reaktory s kuličkovým keramickým palivem PBMR (s výstavbou počítá Čína) a americký AP-1000.

  19. Schéma HTGR reaktoru (americký typ)

  20. Schéma HTGR reaktoru (německý typ) Parametry ( výkon 300 MW): • obohacení U izotopem 235U: 93% • rozměry aktivní zóny:5.6 m průměr a 6 m výška • tlak helia: 4 MPa • teplota helia na výstupu z reaktoru: 284°C • účinnost elektrárny: 39% • množství paliva v reaktoru:0.33 tuny UO2 a 6.6 tuny ThO2

  21. Bezpečnost reaktorů • Bezpečnost je kromě dosavadních bariér opřena o základní fyzikální principy, vylučující možnost havárie (tzv. inherentní bezpečnost), a o tzv. prvky pasivní bezpečnosti, které by i při nesmírně nízké pravděpodobnosti nehody zabránily úniku nebezpečných látek mimo prostor reaktoru a kontejnmentu i v případě, že by všechny instalované systémy aktivní bezpečnosti selhaly, například v důsledku výpadku dodávky proudu.

  22. PBMR (Pebble-bed modular reactor)HTGR - modulární reaktor s oblázkovým ložem • keramické palivo • chladící médium - helium. • moderátor grafit • rozměry desetkrát menší než konvenční zařízení • systém zabezpečení založený na fyzikálních zákonech – je tedy naprosto nemožné jej roztavit, či zničit výbuchem aktivní zóny, jak se stalo v Černobylu.

  23. EPR (European Pressurized Reactor) • První se začal stavět před rokem ve Finsku v lokalitě Olkiluoto, druhý exemplář by se měl podle nedávného rozhodnutí EdF vybudovat ve Francii ve Flammanville. EdF také předložila nabídku britské vládě na dodávku deseti těchto reaktorů a doufá, že další zakázky získá v Číně a v Indii.

  24. Koncepce EPR • Zjednodušení bezpečnostních systémů, čímž se předejde zbytečné složitosti • Čtyři subsystémy bezpečnostních systémů • Konstrukční oddělení jednotlivých redundantních subsystémů bezpečnostních systémů • Ochrana proti porušení systémů v jedné divizi způsobenému poruchou v jiné divizi

  25. AP 1000

  26. Zneškodnění vyhořelého paliva • přepracování • není to vlastně způsob zneškodnění • ADTT • vypadá poměrně nadějně, ale zatím stále ve stadiu vývoje • hlubinné uložení • dnes nejjistější metoda zneškodnění vyhořelého paliva • konečná úložiště by měla zabezpečit, aby radionuklidy obsažené ve vyhořelém palivu nepronikly k člověku a do biosféry minimálně sto tisíc let, tedy po dobu potřebnou ke snížení RA vyhořelého paliva na úroveň přírodního pozadí • jsou projektována jako systém vzájemně svázaných přírodních a technických bariér • nejdůležitější a nejtrvalejší bariérou by měla být sama geologická formace - jako vhodné formace se nejčastěji volí tufy, granity (žuly), solná ložiska, jílovité sedimenty a ruly • technické bariéry - 3 „slupky“ • ke znehybnění radionuklidů se používá borosilikátové sklo nebo keramické materiály • kovové obaly - kontejnery na vysoce RA odpady, vyrobené z oceli, Cu nebo Ti • jílovité materiály, jako například betonit, jimiž budou kontejnery v úložišti obklopeny

  27. Kategorizace reaktorů • Generace IV: • Plán na jejich využití je rozvržen až do roku 2030. Místo tradiční vody bude většina využívat k chlazení látky umožňující provoz s mnohem vyšší teplotou a tím i účinností. Budoucí reaktory mají být výkonnější a bezpečnější a mají produkovat méně nebo nejlépe žádný dlouhodobě radioaktivní odpad. Úvahy o „jaderném spalování“ nynějšího použitého paliva v reaktorech zcela nového typu stavějí otazník nad nákladným budováním trvalých úložišť, kde by měly tyto odpady ležet až tisíce let.

  28. Další směry vývoje • další možné „reaktory“ mají k realizovatelnosti zatím hodně daleho Reaktory chlazené vodou • I standardní technologie jaderného reaktoru s vodním chlazením má nové vyhlídky na budoucnost • Reaktor IRIS (International Reactor Innovative and Secure) • s případnou stavbou takovéhoto reaktoru se počítá nejdříve počátkem příštího desetiletí • informace o projektu lze nalézt na http://hulk.cesnef.polimi.it/ Rychlé reaktory Fúze Urychlovačem řízené systémy (ADTT)

  29. Rychlý množivý reaktor Rychlý množivý reaktor FBR (Fast Breeder Reactor) • nepoužívá se moderátor • 1. demonstrační elektrárna v USA (1963 – E. Fermi) • je postaven v Rusku (BN-600), ve Francii (Superphénix) a Velké Británii • v USA, Německu a Japonsku byly demonstrační elektrárny tohoto typu • v dlouhodobé perspektivě je těmto reaktorům přisuzován velký význam • palivem je Pu ve směsi PuO2 a UO2 - obohacené na 20 až 50% 239Pu (nebo 235U) • k udržení řetězové reakce tyto reaktory používají nezpomalené neutronyÞ reaktor nemá moderátor • vysoké obohacení vede k intenzivnějšímu uvolňování tepla než u tepelných reaktorů Þ plyn ani voda takové množství tepla nemohou odvádět, voda navíc zpomaluje nÞ proto je chladivem Na, který je při teplotách nad 100°C tekutý • Na má mnohem lepší tepelnou vodivost i mnohem vyšší teplotu varu (téměř 900°C při atmosférickém tlaku)než voda • zásadním problémem sodíku je jeho velká chemická reaktivita s kyslíkemÞ musí se proto zajistit co nejbezpečnější oddělení Na okruhu od vody i vzduchu • Na ze sekund. okruhu jde do parogenerátoru, kde v dalším okruhu ohřívá vodu na páru

  30. Schéma FBR Typické parametry reaktoru FBR(s výkonem 1300 MW): • palivo: obohacené 20% 239Pu (nebo 238U) • rozměry aktivní zóny včetně plodivé oblasti: 3.1 m průměr a 2.1 m výška • tlak sodíku v reaktoru: 0.25 MPa • teplota sodíku na výstupu z reaktoru: 620°C • tepelná účinnost elektrárny: 42% • množství paliva v reaktoru: 31.5 tun směsi PuO2/UO2

  31. Recyklování paliva v rychlých reaktorech

  32. ADTT • vyhořelé palivo z jaderných elektráren by mělo v novém reaktoru cirkulovat ve formě roztavených solí • štěpitelné prvky budou ostřelovány n Þuvolní se další n • koncentrace štěpitelných prvků však nebude taková, aby se v reaktoru udržela samovolná řetězová štěpná reakce (reaktor je podkritický) • přísun chybějících neutronů zajistí vedlejší zdroj - vzniknou při tříštění jader těžkých kovů, například Pb či W protony (s velkou energií) • štěpení a transformace by pravděpodobně mohly pokračovat, dokud zcela nezmizí dlouhodobě radioaktivní prvky - RA malého množství zbylého odpadu by pak během pár desítek let poklesla na úroveň materiálů, které nás běžně obklopují • pokud se prokáže praktická životaschopnost, nebude ADTT jen "spalovnou" radioaktivních materiálů, ale elektrárna nového typu - reaktor totiž na vlastní provoz potřebuje pouze asi čtvrtinu uvolněné energie a zbytek může být použit na výrobu elektřiny jako v běžné jaderné elektrárně • jako palivo ADTT reaktoru by nemuselo sloužit pouze vyhořelé palivo z dosavadních jaderných elektráren, ale např. také Th

  33. Schéma ADTT

  34. Výhody x nevýhody ADTT Nevýhody: • do urychlovače je potřeba zavést mnohem více energie, než kolik pak nese svazek p, a zdaleka ne všechny p způsobí tříštivé reakce (spotřeba urychlovače bude minimálně okolo 20% vyrobené energie) • samotná výstavba urychlovače je velmi drahá (naději přinesl rozvoj nových urychlovačů tzv. p děl v rámci projektu „hvězdných válek“ - v LANLse staví první experimentální ADTT. Výhody: • lze transmutovat 232Th na 233U • toto palivo okamžitě využito • lze spalovat přebytky Pu • lze přeměnit dlouhožijící RA prvky na jiné s podstatně kratší T1/2 • n v reaktoru mohoupostupně "rozbít" všechny dlouhožijící radioizotopy

  35. Jaderná fůze

More Related