Metrologie

1. Metrologie 10. přednáška Odchylky tvaru, polohy

2. ODCHYLKY TVARU Odchylka tvaru je hodnota vychýleni skutečného profilu součásti od jeho jmenovitého profilu. Je stanovena z maximálních vzdáleností hodnoceného prvku od obalovaných prvků.

3. Odchylka přímosti EFL • Obvykle se zjišťuje na dlouhých úzkých plochách. • Je to největší naměřená vzdálenost skutečné přímky od obalové přímky.

4. Kontrola odchylek přímosti • Kontrola vlasovým pravítkem • Metoda vhodný pro podmínky v dílnách. • Odchylka se určuje průsvitem. • Měření pomoci přímé desky a úchylkoměru • Metoda vhodná pro krátké délky. • Číselníkovým úchylkoměrem zjišťujeme při posouvání podél měřené plochy odchylku přímosti jako podíl největší vzdálenosti měřené plochy od základny a výšky podložek

5. Kontrola odchylek přímosti • Měření optickou metodou záměrným dalekohledem a záměrným křížem • Záměrný dalekohled je upnut na tuhém stojanu a nastaven tak, aby jeho optická osa byla přibližně rovnoběžná n´měřeným povrchem. • Záměrným terčem se posunuje po měřené ploše a výškové rozdíly od optické osy se odečtou v dalekoledu. • Měření na třísouřadnicovém měřicím stroji • Umožňuje měření výškových souřadnic. • Využívá se trajektorie přímočarého pohybu.

6. Odchylka rovinnosti EFE • Je to největší vzdálenost skutečné roviny od obalové roviny. • Vzhledem k tomu, že určení odchylek rovinnosti je technicky i časově náročné, předepisují se někdy (po dohodě) odchylky přímosti v podélném, příčném a úhlopříčném směru.

7. Kontrola odchylek rovinnosti • Kontrola příměrnou deskou na barvu • Je vhodná pro dílenské podmínky. • Na příměrnou desku se nanese tenká vrstva speciální barvy, položí se na kontrolovanou plochy a posuvnými a krouživými pohyby se barva rozetře po celé ploše. • Podle velikosti zabarvených ploch se posuzuje rovinnost. • Dají se rozlišit rovinnosti 0,01 až 0,02 mm. • Kontrola s využitím interference světla • Kontrola se provádí pomoci planparalelní destičky. • Mezi měřenou plochou a planparalelní destičku vznikne vzdušný klín. • Na ploše se objeví interferenční proužky, podle nichž posuzujeme kontrolovanou plochu

8. Kontrola odchylek rovinnosti • Kontrola na souřadnicovém měřicím stroji • Měření je možné provádět od obalové roviny, kterou sejmeme vhodným počtem bodů a matematicky vyrovnáme do souřadnicového systému měřené roviny. • Výsledkem je matematický model reliéfu kontrolované plochy.

9. Odchylka kruhovitosti EFK • Je to největší naměřená vzdálenost profilu od obalové kružnice

10. Kontrola odchylek kruhovitosti • Měření změn poloměru – metoda absolutní • Měří se na speciálních měřicích přístrojích s točivým vřetenem nebo otočným stolem. • Je nutné provést dokonalé středění součásti. • Výsledkem je grafický záznam průběhu profilu kruhovitosti nebo jeho číselné vyhodnocení

11. Kontrola odchylek kruhovitosti • Metoda relativní (dvoubodová, tříbodová, n-bodová) • Výhodou je všeobecná dostupnost a množnost uplatnění počítačů. • U těchto metod se rozlišují opěrné body a body snímané a – dvoubodová metoda, b – tříbodová metoda symetrická, c – tříbodová metoda nesymetrická

12. Odchylka válcovitosti • Je to největší naměřená vzdálenost mezi skutečným válce a válcem obalovým. • Tato odchylka zahrnuje: • Odchylku kruhovitosti v příčných řezech. • Odchylku přímosti povrchových přímek v podélných řezech. • Odchylku rovnoběžnosti povrchových přímek s osou obalového válce. Typické tvary odchylek válcovitosti Odchylka válcovitosti

13. Měření odchylek válcovitosti • Měření je možné provádět na souřadnicových měřicích strojích nebo přístrojích na měření odchylek tvaru. • Je možné využívat měřicí prismata. • V zásadě by měla být použita metoda klece Strategie měření odchylky válcovitosti A metoda bodová, b – metoda tvořících přímek, c – metoda příčných řezů, d – metoda klece

14. ODCHYLKY POLOHY Při vyhodnocování odchylek polohy má velký význam jednotná interpretace základen, které určují geometrický souřadnicový systém na součásti, v němž je stanovena kótami nebo jen zobrazením jmenovitá poloha hodnoceného prvku. Tyto body můžou být: • skutečné roviny, • přímky, • body.

15. Odchylka rovnoběžnosti EPA • Odchylky rovnoběžnosti se může týkat: • dvou rovin, • přímky a roviny, • dvou přímek v rovině, • dvou přímek v prostoru. • Odchylky rovnoběžnosti dvou rovin. • Je to rozdíl největší a nejmenší vzdálenosti mezi rovinami v rozsahu vztažného úseku.

16. Měření odchylky rovnoběžnosti pomoci délkového měřidla • Součást se položí základní plochou na porovnávací rovinu. • Na kontrolovanou plochu se položí planparalelní deska. • Číselníkovým úchylkoměrem ve stojánku se na desce měří potřebný počet bodů a na základě naměřených hodnot se vypočte odchylka

17. Odchylka rovnoběžnosti osy s rovinou • Je to rozdíl největší a nejmenší vzdálenosti mezi osou a rovinou

18. Měření odchylky rovnoběžnosti osy s rovinou • Měřená součást se položí základnou na příměrnou desku. • Kontrolovaná přímka se ztělesní válcovým trnem. • Pomocí číselníkového úchylkoměru se sejmou na obou koncích body.

19. Odchylka souososti EPC Rozlišujeme: • Odchylku souososti od osy základní plochy – největší vzdálenost mezi osou uvažované rotační plochy a osou základní plochy na délce vztažného úseku. • Odchylku souososti od společné osy – největší vzdálenost mezi osou uvažované rotační plochy a osou základní plochy na délce vztažného úseku.

20. Měření odchylky souososti • kolimátorem s dalekohledem • Před objektiv kolimátoru je umístěna značka Z s vyrytou milimetrovou křížovou stupnicí. • Dalekohled je zaostřen na značku Z. • Odchylky souososti je možné odečíst v zorném poli.

21. Odchylka souměrnosti EPP • Odchylka souměrnosti od základního prvku – největší vzdálenost mezi rovinou souměrnosti uvažovaného prvku a rovinou souměrnosti základního prvku. • Odchylka souměrnosti ke společné rovině souměrnosti – největší vzdálenost mezi rovinou souměrnosti uvažovaného prvku a společnou rovinou souměrnosti dvou nebo více prvků.

22. Měření odchylek souměrnosti • Měření na třísouřadnicovém stroji • Snímačem se sejme množství bodů a vyhodnotí se pomocí softwaru. • Měření rotační součástí pomocí hrotového přístroje • Je nutné zajistit rovnoběžnost os. Úchylkoměrem se změří výška plochy I, součást se otočí a změří se výška plochy II.

23. Další možné odchylky • Odchylka kolmosti dvou rovin EPR • Odchylky házení ECR • Odchylka axiálního házení ECA • Odchylka házení v daném směru ECD • Odchylka úplného radiálního házení ECTR • Odchylka úplného axiálního házení ECTA

24. Děkuji za pozornost