KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČR

1. KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČR

2. Cílem návrhu je zajistit v rámci objemu dnes vynakládaných veřejných prostředků lepší alokační efektivitu, tedy dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči, poskytovanou efektivním způsobem v domácím i institucionálním prostředí. • Navrhovaným postupem k dosažení změn je vypracování nového samostatného zákona o dlouhodobé péči, který tuto oblast jasně vymezí, zasadí do ostatní zdravotnické a sociální problematiky a s pomocí prováděcích předpisů stanoví: • Nárok na dlouhodobou péči a způsob jeho posuzování • Rozsah dlouhodobé péče • Způsob registrace poskytovatelů, personální, materiální a technické požadavky a standardy péče • Zdroje financování • Institucionální role a zodpovědnosti

3. Dlouhodobou péči si můžeme vymezit i pomocí příkladu člověka po mozkové příhodě (mrtvici): V první (akutní) fázi léčby bude pacientovi poskytnuta vysoce specializovaná akutní péče s cílem minimalizovat škody způsobené krvácením nebo ucpáním tepny, s cílem pokud možno obnovit zásobování postižené oblasti mozku krví a stabilizovat jeho stav. Ve druhé (následné) fázi proběhne intenzívní aktivní rehabilitace s cílem obnovit do nejvyšší možné míry funkční schopnosti klienta. V této fázi je nutné zajistit koordinaci se sociálním systémem (např. podpora klienta při přizpůsobení obydlí formou bezbariérových úprav, případné změně práce, atd….) U občanů, u kterých nedojde k plné obnově funkčních schopností, následuje třetí (dlouhodobá) fáze, poskytování zdravotně sociální péče, ideálně v domácím prostředí, za pomoci ambulantních a terénních služeb, nebo v prostředí pobytových zařízení.

4. Tabulka 1: Předpokládané počty osob s potřebou dlouhodobé péče

5. Tabulka 2: Počty příjemců příspěvku na péči k 1.7. 2010, jejich rozdělení podle stupně závislosti a druhu registrovaných sociálních služeb

6. Kritéria pro statut klienta dlouhodobé péče v duchu tohoto návrhu nesplní všichni dnešní příjemci příspěvku na péči prvního stupně (viz odhady v tabulce č. 1). Naopak na něj mohou dosáhnout osoby v pobytových sociálních zařízeních, které nejsou příjemcem příspěvku na péči. Proto jsme naše odhady doplnili ještě strukturou klientů zařízení sociálních služeb. Zařízení sociálních služeb poskytují péči ročně více než 300 000 klientů. Toto číslo obsahuje více než 58 000 klientů v pobytových zařízeních k 31.12.2009, a dále  3 300 propuštěných a 11 000 zemřelých klientů těchto zařízení během roku 2009. Dále obsahuje více než 180 000 klientů péče ambulantních a terénních služeb.

7. Tabulka 3: Počty klientů pobytových zařízení sociálních služeb v roce 2009

8. Tabulka 5: Odhad veřejných výdajů na dlouhodobou péči v ČR v roce 2009

9. Dlouhodobá péče je dnes poskytována osobami blízkými nebo jinými (neformální péče v rámci rodiny nebo komunity) a profesionálními poskytovateli spadajícími do resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví. Služby poskytované v rámci působnosti jednotlivých resortů nejsou mezi sebou koordinované, což vede k významným nerovnostem mezi srovnatelnými klienty zdravotnických a sociálních zařízení, nedostatečnému zajištění kvality a dostupnosti, neefektivnímu poskytování a k vysokým transakčním nákladům. Roli koordinátora nedokáží naplnit ani kraje či obce. Navíc, finanční spoluúčast občana v případě pobytové péče se významně liší podle toho, zda je občan s obdobnými potřebami klientem (pacientem) zdravotnického zařízení poskytujícího ústavní služby nebo zařízení poskytujícího pobytové sociální služby. V případě pobytu zařízení poskytujícího pobytové sociální služby se klient do výše dané zákonem podílí na úhradě stravy a ubytování, zatímco při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení hradí pouze regulační poplatek ve výši 60 Kč denně.

10. V důsledku této nerovnosti (a pravděpodobně nedostatečné kapacity zařízení poskytujících pobytové sociální služby) je ve zdravotnických zařízeních hospitalizována řada pacientů, kterým je de facto poskytována dlouhodobá péče (viz Tabulka 1). Tento stav vede ke zbytečným výdajům zdravotních pojišťoven – pacienti neplatí zdravotnickému zařízení příspěvek na stravu a ubytování ani příspěvek na péči, který jim není při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení vyplácen. Tyto neodůvodněné rozdíly měly být řešeny pomocí konstrukce tzv. zdravotně sociálního lůžka, tedy lůžka ve zdravotnickém zařízení, na kterém je poskytována dlouhodobá (zdravotně-sociální) péče ve stejném režimu jako u poskytovatelů pobytových sociálních služeb. Mimo problémy spojené s dnešním nerovným a roztříštěným poskytováním a financováním dlouhodobé péče je také třeba řešit otázku dlouhodobě udržitelného zajištění zdrojů.

11. Navrhujeme, aby takové posouzení stavu a potřeb pacienta probíhalo ve zjednodušeném správním řízení a sloužilo jako univerzální základ pro přiznání příspěvku na péči a určení potřeby všech typů dlouhodobé péče v závislosti na stavu pacienta. Zákon upraví lhůty tohoto rozhodnutí, možnosti jeho přehodnocení a také možnost zrychleného předběžného rozhodnutí. Rozsah poskytované péče Rozsah poskytované zdravotně-sociální péče je třeba definovat na úrovni vyhlášky. Metodickým příkladem může být Seznam zdravotních výkonů, který vymezí jednotlivé výkony (včetně možné agregace do platby za „ošetřovací den“), jejich relativní náročnost a podmínky poskytování. Ubytovací a stravovací služby budou poskytovány (podle potřeb pacienta) obdobným způsobem jako v dnešních pobytových zařízeních poskytujících sociální služby, za stejných podmínek platby ze strany klienta.

12. Způsob registrace poskytovatelů včetně personálních požadavků a standardů péče Navrhujeme zavedení samostatné registrace poskytovatelů dlouhodobé péče, nárokové po splnění podmínek pro poskytování dlouhodobé péče. Součástí sítě poskytovatelů dlouhodobé péče budou všechny formy poskytování služeb, tj. pobytové, ambulantní i terénní. Pro pobytovou formu poskytování služeb navrhujeme zvážit stanovení dvou až tří různých úrovní personálního a technického vybavení podle intenzity nutné péče a poskytovaných služeb o klienta. Je nutno revidovat dnes vyžadované kvalifikace zdravotnických pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách včetně jejich faktické dostupnosti na trhu práce. Stanoveny budou prakticky zaměřené standardy dlouhodobé péče, včetně standardů ubytovacích.

13. Zdroje financování po přijetí zákona o dlouhodobé péči Ve střednědobém horizontu (od doby účinnosti nového zákona) navrhujeme financovat dlouhodobou péči pomocí kombinace následujících zdrojů: Příspěvek na péči, který bude nadále představovat univerzální systém zajištění poskytnutý na základě snížené schopnosti člověka postarat se sám o sebe, bez ohledu na jeho finanční situaci a na to, zda čerpá nebo nečerpá profesionální služby. Může být tedy i nadále použit na úhradu péče poskytované rodinnými příslušníky. V případě pobytu občana v pobytovém zařízení poskytujícím dlouhodobou péči bude příspěvek plně používán na úhradu poskytovaných služeb. V souladu se záměry MPSV je ale potřeba zajistit, aby příspěvek na péči byl používán k účelu, pro který byl poskytnut. Data jasně ukazují, že v mnoha případech je de facto využíván rodinnými příslušníky, kteří fyzicky nemohou pečovat o příjemce příspěvku (například z důvodu významně vzdáleného místa bydliště). Navrhuje se proto nahradit výplatu v hotovosti systémem voucherů, které budou propláceny profesionálním poskytovatelům péče nebo rodinným příslušníkům na základě jednoduchého ověření, zda je péče skutečně poskytována. Platby za stravu a ubytování: v pobytovém zařízení poskytujícím dlouhodobou péči.

14. Zdroje financování po přijetí zákona o dlouhodobé péči Spoluúčasti klienta na službách dlouhodobé péče: včetně spoluúčasti osob povinných výživou. Vyrovnávacích plateb: budou směřovány nikoliv primárně na poskytovatele, ale na konkrétního klienta, který čerpá služby dlouhodobé péče (ve smyslu toku hotovosti bude platba směřována na poskytovatele, ten ji ale dostane z důvodu péče o konkrétního klienta). Tyto příspěvky budou zaměřeny hlavně na jednotlivce bez dostatku vlastních prostředků, budou tedy means-tested (testování příjmů a majetku bude uplatněno jen v případě, že klient bude deklarovat, že jeho finanční situace není dostačující na úhradu služeb, stravy či ubytování). Zdrojem financí pro vyrovnávací platby budou dnešní dotace a příspěvky poskytovatelům pobytových sociálních služeb z veřejných rozpočtů. Platby za „nadstandard“ v poskytování dlouhodobé péče hrazené z vlastních prostředků klienta nebo z dobrovolného doplňkového pojištění. Tuto oblast bude možno otevřít v okamžiku, kdy bude definován „standard“, bude ale vyžadovat regulaci směřující k dostupnosti „standardní“ varianty péče.

15. Platby ze zdravotního pojištění: • na základě seznamu výkonů dlouhodobé péče, které budou propláceny profesionálním poskytovatelům dlouhodobé péče. Oproti dnešku se předpokládá rozšíření tohoto seznamu a tedy zvýšení přímých výdajů zdravotních pojišťoven na dlouhodobou péči. Toto navýšení bude možno zajistit díky úsporám, které mohou zdravotní pojišťovny realizovat v dnešních platbách zdravotnickým zařízením za de facto dlouhodobou péči. Jako zdroj úspor poslouží zejména: • Platba za stravu a ubytování, která se týká těch klientů dnešních léčeben dlouhodobě nemocných, odborných léčebných ústavů a dalších zdravotnických zařízení, kterým je de facto poskytována dlouhodobá péče. Tato platba bude probíhat za stejných podmínek, jaké jsou dnes nastaveny v pobytových zařízeních poskytujících sociální služby • Úhrada části péče z příspěvku na péči – týká se stejných klientů jako v předchozím bodě • Snížení požadavků na kvalifikaci zdravotnického personálu v dnešních zdravotnických zařízeních, která se rozhodnou stát registrovanými poskytovateli dlouhodobé péče • Očekávaný přesun části dnešních pacientů do domácího prostředí. • Další část plateb ze zdravotního pojištění půjde stejně jako dnes na poskytování dlouhodobé péče se zvýšenou potřebou zdravotní péče (např. dlouhodobá ústavní psychiatrická péče nebo paliativní péče).

16. Očekávaný dopad nové úpravy dlouhodobé péče: Zvýšení dostupnosti, kvality a efektivity bez navýšení celkových výdajů z veřejných rozpočtů Sjednocení dnes různých podmínek u poskytovatelů zdravotnických a sociálních služeb, které přinese odbourání dosavadní izolace těchto systémů a umožní klientům a jejich blízkým více alternativ k zajištění péče Nastavení jasných pravidel nároku nejen na státní podporu, vedoucích k většímu uvědomění si vlastní zodpovědnosti občanů, ale k rozvoji soukromých investic do systému poskytování dlouhodobé péče a připojištění na vyšší standard poskytování této péče Dojde k prohloubení principu sdílení péče mezi profesionálními poskytovateli a osobami blízkými, což umožní udržení přirozených vazeb mezi klientem a jeho blízkými, nabídne odlehčení neformálně pečujícím a rozšíří možnosti vzniku nových pracovních míst u poskytovatelů služeb.

17. Návrh harmonogramu uzlových bodů legislativní práce Rok 2011 17. 1. předání věcného záměru MPSV a MZd k projednání ve vedení 31. 1. předání věcného záměru k vnějšímu připomínkovému řízení a tripartitě 31. 1. -31.5. semináře, diskusní setkání, veřejné projednávání 30. 6. ukončení vnějšího připomínkového řízení 31. 8. vypořádání připomínek 14.7. předložení věcného záměru vládě ke schálení 31. 10. zpracování § znění 18. 11. vnitřní připomínková řízení na MPSV a MZd 21. 11. předání §znění k projednání vedení MPSV a MZd 1. 12. předání § znění do vnějšího připomínkového řízení 31.12. ukončení vnějšího připomínkového řízení Rok 2012 29. 2. vypořádání připomínek a čistopis 5. 3. předání čistopisu vládě Od 1. 1. 2013 účinnost zákona