1 / 26

Mezinárodní politická ekonomie

Mezinárodní politická ekonomie. M gr. martin tománek. Na úvod krátký „test“ . Otázky. Co je to hrubý domácí produkt? (plus výpočet výdajovou metodou) Co je to inflace, hyperinflace, stagflace a deflace?  Známé příklady hyperinflace a deflace ve 20. století.

reed-baker
Download Presentation

Mezinárodní politická ekonomie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mezinárodní politická ekonomie Mgr.martintománek

  2. Na úvod krátký „test“ 

  3. Otázky • Co je to hrubý domácí produkt? (plus výpočet výdajovou metodou) • Co je to inflace, hyperinflace, stagflace a deflace?  Známé příklady hyperinflace a deflace ve 20. století

  4. Zdroj: FederalReserve Bank of St. Louis

  5. Úvod do problematiky MPE

  6. Mezinárodní politická ekonomie • Před rokem 1970 prakticky neexistující jako obor a předmět studia, nyní oblíbená specializace. • V průběhu posledních 40 let zaznamenalo studium MPE pozoruhodné vzkříšení. • MPE je studium vzájemného působení ekonomie a politiky ve světové aréně. • Ekonomika = systém produkce, distribuce a využívání bohatství • Politika = soubor institucí a pravidel, kterými jsou řízeny společenské a ekonomické interakce

  7. MPE má několik významů... • Studium politického základu ekonomického jednání – jak vládní politika ovlivňuje fungování trhu • Ekonomický základ politického jednání – jak ekonomické síly formují vládní politiku • Oba přístupy jsou komplementární, politika a ekonomika jsou ve stavu neustálé vzájemné interakce • Většina trhů je řízena základními zákony, které fungují více či méně nezávisle na vůli firem a jednotlivců • Tržní rovnováha

  8. Perfektně konkurenční trhy existují jen na papíře.. • Dohody producentů (OPEC) • 1973 významný nárůst cen ropy • Jednání vlád • Ovlivňuje ceny, produkci, zisky, mzdy a téměř všechny aspekty ekonomiky • Nástroje vlády: regulace mezd, cen, nájemného, zdanění, pobídky a dotace, celní tarify a další překážky obchodu, vládní výdaje • Vliv vlády – např. zemědělství, školství

  9. Limity ekonomie a politické vědy • Ekonomie vytvořila různé teorie, které vysvětlují ekonomické jevy, stejně tak politická věda vytvořila teorie, které často elegantně vysvětlují politické výstupy. • Tyto modely představují nicméně spíše didaktické nástroje, jejichž přesnost závisí na širokém okruhu nepředvídatelných faktorů .  Nevyhnutelně neúplné a nedokonalé chápání světa

  10. Politická ekonomie není nová • Až do počátku 20. století prakticky všichni myslitelé psali o politické ekonomii • Ekonomika byla politická a politika byla svázána s ekonomickými fenomény • Adam Smith, John StuartMill, Karl Marx • Od přelomu století se nicméně politika a ekonomika stále více vzdalovaly • Ekonomika: matematizace, stále sofistikovanější modely • Politická věda: vzestup moderních reprezentativních politických institucí, masových PS, více informovaná populace, moderní byrokracie --> studium politiky jako aktivity, která má logiku sama o sobě

  11. Změna počátkem 1970s...proč? • Propast mezi abstraktními modely politického a ekonomického chování na straně jedné, a skutečným chováním politických systémů a ekonomik na straně druhé („nadpozemská“ teorie) • Je striktní analytické oddělení mezi politikou a ekonomikou oprávněné? • Stabilita a prosperita čtvrtstoletí následujícího po WW2 se začala rozpadat • Konec zlatého standardu 1971, následoval ropný šok a celosvětová recese, požadavky nově nezávislých států • Sociální vědy se opět začaly zajímat o pochopení interakcí mezi politikou a ekonomikou v moderní společnosti

  12. Neshody mezi akademiky v aplikaci... • Jednání vlády může ovlivnit ekonomické trendy, ale toto jednání samotné může pouze reflektovat tlaky ekonomických zájmových skupin. • Tyto skupiny mohou hrát ústřední roli v určování vládní politiky, nicméně politický systém může zásadně pozměnit vyhlídky a vliv ekonomických zájmů. • Vědci se snaží rozplést ekonomické a politické příčiny od důsledků  RŮZNÉ PŘÍSTUPY

  13. Základní přístupy ke studiu MPE

  14. Linie „domácí – mezinárodní“ úroveň • Je pro pochopení politických a ekonomických trendů důležitější domácí nebo mezinárodní úroveň? Př. zahraničně-ekonomická politika státu • Politika je primárně determinována globálním prostředím. Manévrovací prostor je dokonce i pro nejmocnější státy omezen charakterem mezinárodního systému • Politika je přímý důsledek domácích politických a ekonomických procesů. Mezinárodní systém je pouze propletenec nezávislých národních států, v němž každý má své politické a ekonomické zvláštnosti.

  15. Linie „domácí – mezinárodní“ úroveň Mezinárodní nebo domácí determinanty trendů??? • Je příčinou chudoby zemí třetího světa nespravedlivý globální ekonomický systém, nebo domácí politika a ekonomika rozvíjejících se států? • Jsou nadnárodní korporace mocné nezávislé globální síly, nebo spíše pouhým prodloužením svých domovských zemí? Př. obchodní politika Západu počátkem 1980s vůči Japonsku  Různí analytici a vědci dospějí k jiným závěrům při dostupnosti stejných informací

  16. Linie „stát – společnost“ • Jsou pro interpretaci trendů v mezinárodní politické ekonomii důležitější státy (politické instituce) nebo soukromí aktéři? Dva pohledy: • Stát je relativně izolován od zájmových skupin, zájmové skupiny pouze produkují určitou kakofonii stížností a požadavků, stát formuje společnost. • Jednání a opatření státu pouze odpovídají na požadavky společnosti. Je to společnost, která formuje stát.  Politický systém může přinejlepším organizovat a regulovat tyto požadavky, nicméně stát je v podstatě v rukou socioekonomických a politických zájmů

  17. Čtyři perspektivy v rámci MPE

  18. Mezinárodně-politický pohled • Vliv národních států je omezen globálním geostrategickým a diplomatickým prostředím, v němž se státy pohybují. • Zaměřuje se na inherentní konflikt mezi státy v antagonistickém světě, v rámci kterého může být dosažení spolupráce obtížné, byť ta je žádoucí a možná.

  19. Mezinárodně-ekonomický pohled • Vliv států je limitován, důraz kladen spíše na socioekonomické faktory než politické. • Rozvoj na poli technologií, telekomunikací, financí a produkce zásadně ovlivňují rámec, v němž národní vlády prosazují politiku. • Tento rámec může vést k tomu, že vlády některá opatření prakticky nemohou implementovat a jiné volby jsou natolik lákavé, že jsou pro lídry neodolatelné.

  20. Vnitrostátní institucionální pohled • Pozornost na stát, důraz na roli a instituce státu v domácím rámci spíše než v globálním systému • Tento pohled, který bývá označován jednoduše jako institucionalismus, má tendenci zlehčovat vliv mezinárodního systému a společnosti. • Národní priority a implementaci politik směřující k těmto cílům určují zejména politici a politické instituce. • Různé varianty institucionalismu  některé důraz na autonomii státu, jiné se zaměřují na to, jak státní instituce zprostředkovávají a pozměňují společenské síly

  21. Vnitrostátní společenský pohled • Zaměření na vývoj v rámci národních hranic. • Důraz zejména na ekonomické a sociopolitické aktéry, spíše než na politické lídry. • Označován jednoduše jako „společenský“ – tendence bagatelizovat mezinárodní omezení a zdůrazňovat socioekonomické tlaky, které mají původ doma. • Determinanty národní politiky – jednotlivci, firmy, různé zájmové skupiny

  22. Příklad obchodní politiky státu Jak vysvětlují měnící se obchodní vztahy jednotlivé přístupy? • Mezinárodně-politický pohled • geopolitické trendy mezi státy na globální úrovni • Mezinárodně-ekonomický pohled • důraz na trendy v rámci tržních sil, technologií, apod., které mění prostředí, v němž vlády provádí obchodní politiku • Vnitrostátní institucionální • cíle a akce vlády v rámci národního politického systému • zahraniční obchod může pomáhat politikům, aby se udrželi u moci

  23. Příklad obchodní politiky státu Jak vysvětlují měnící se obchodní vztahy jednotlivé přístupy? • Vnitrostátní společenský • primární zaměření na tlaky ze strany socioekonomických skupin – některým liberalizace obchodu vyhovuje, jiní naopak požadují ochranu před importy

  24. Závěry k jednotlivým perspektivám • Všichni odborníci uznávají, že ekonomická politika všech vlád je ovlivňována a limitována jak mezinárodními, tak domácími faktory, jak ekonomickými, tak politickými. • Určité síly mohou být důležitější nebo méně důležité v závislosti na konkrétním státu, čase,.. • Malé a slabé státy vs. mocné • Hlavní rozpory panují v relativní váze, jakou přisuzují analytici jednotlivým nezávislým proměnným.

  25. Alternativní pohledy na MPE

  26. Alternativní pohledy na MPE • Liberalismus • Marxismus • Realismus • Konstruktivismus

More Related