1 / 23

Zájmena - Prononina

Zájmena - Prononina. Druhy zájmen. Anotace. Materiál tvoří 24 slidů , v nichž se žák seznámí s pojmem zájmeno a jednotlivými druhy zájmen cílová skupina: 6. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák

ramona
Download Presentation

Zájmena - Prononina

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zájmena - Prononina Druhy zájmen

  2. Anotace • Materiál tvoří 24 slidů, v nichž se žák seznámí s pojmem zájmeno a jednotlivými druhy zájmen • cílová skupina: 6. roč. • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák je rozlišovat jednotlivé druhy zájmen a tvořit u nich tvary prvního pádu, je nutno požívat formu prezentace z důvodu zachování interaktivity • použitý materiál: učebnice SPN Čj pro 6. roč., Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad, pracujeme se žáky na cvičeních, za cvičením následuje klíč s řešením

  3. Zájmena - pronomina • ohebný slovní druh • zastupují podstatná jména (Potkal jsem Jirku. Řekl jsem mu = Jirkovi, aby odpoledne přišel., • přídavná jména (Jaké = hezké, ošklivé bude dnes počasí? • nebo na osoby, zvířata a věci ukazují (Tohoto člověka neznám. Už se tomu vůbec nedivím.) • Přesný význam zájmen je zřejmý teprve ze souvislosti.

  4. Druhy zájmen • osobní • přivlastňovací • ukazovací • tázací • vztažná • neurčitá • záporná

  5. Zájmena osobní • odkazují k mluvčímu, posluchači nebo k tomu, o kom, nebo o čem se mluví já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratné se a si

  6. V textu vyhledej zájmena osobní, uveď jejich tvar v 1. pádě Mám vám vyprávět, kdo to byl hostinský Hrous? Nu ovšem, vždyť vy jste tu ještě nebyli, když on byl na světě. Zlí jazykové tvrdili, že Hrous je velký odborník na nejroztodivnější nadávky, které málokdo z nás dokázal vymyslet: mně samému několikrát pomohl, když jsem nějakou potřeboval do svých vyprávěnek. Vychrlil jich hned celý tucet. Miloval opravdu něžně, i když s celou vahou svých 120 kilo, svou hospůdku, pak taky svou drobnou manželku – říkával jí Andulko, Nanynko, Ančičí a všelijak jinak – a do třetice i své hosty, pokud si z něho netropili legraci (to se na ně dokázal pěkně rozzlobit). Tak tenhle Hrous měl hospůdku v Holešovicích na samém břehu Vltavy. Marně byste ji dnes hledali, ono už se všechno změnilo. A ta hospůdka se jmenovala U Hastrmana. – Jirko, tobě nemusím určitě líčit, jak to tam vypadalo. Ta místa, kam chodívali mlynáři, rybáři, voraři, ale i hastrmani, ona si všude byla vlastně dost podobná.

  7. V textu vyhledej zájmena osobní, uveď jejich tvar v 1. pádě Mám vám vyprávět, kdo to byl hostinský Hrous? Nu ovšem, vždyť vy jste tu ještě nebyli, když on byl na světě. Zlí jazykové tvrdili, že Hrous je velký odborník na nejroztodivnější nadávky, které málokdo z nás dokázal vymyslet: mně samému několikrát pomohl, když jsem nějakou potřeboval do svých vyprávěnek. Vychrlil jich hned celý tucet. Miloval opravdu něžně, i když s celou vahou svých 120 kilo, svou hospůdku, pak taky svou drobnou manželku – říkával jí Andulko, Nanynko, Ančičí a všelijak jinak – a do třetice i své hosty, pokud si z něho netropili legraci (to se na ně dokázal pěkně rozzlobit). Tak tenhle Hrous měl hospůdku v Holešovicích na samém břehu Vltavy. Marně byste ji dnes hledali, ono už se všechno změnilo. A ta hospůdka se jmenovala U Hastrmana. – Jirko, tobě nemusím určitě líčit, jak to tam vypadalo. Ta místa, kam chodívali mlynáři, rybáři, voraři, ale i hastrmani, ona si všude byla vlastně dost podobná.

  8. zájmena přivlastňovací • odkazují k mluvnickým osobám jako k vlastníkovi můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich a zvratné svůj

  9. Podle předchozí věty doplň správné přivlastňovací zájmeno Mám nový komiks. – Je to můj komiks. • Půjdeš tam s Markem. • Je to přece tvůj kamarád. • Raději si půjčím kolo od Petra. • Jeho kolo je totiž lepší než moje. • Včera jsem potkala Moničinu maminku. • Moničina maminka pracuje jako učitelka. • Na obloze zářilo jarní slunce. • Celá příroda se v jeho paprscích probouzela k novému životu. • Navštívíte nás příští týden? • To udělá našemu tatínkovi ohromnou radost. • Vy se tomu smějete, ale vaši rodiče měli o vás velkou starost. • Tomáš s Michalem si sedli do autobusu. • Řidič zatím ukládal jejich kufry do zavazadlového prostoru.

  10. Zájmena ukazovací • v řeči ukazují na osobu, zvíře nebo věc, nebo pomocí nich v textu ukazujeme na nějaké pojmenování ten, tento, tenhle, tamten, takový, onen, takový, týž, tentýž, sám

  11. Jaký význam mají v následujících větách ukazovací zájmena? Takováostuda! Koupím si tohletričko, tamtose mi nelíbí. Za onohočasu vládl v naší zemi kníže Boleslav I. Tii oni se na mě rozzlobili. Sámpan král rozhodl, že se Honza musí vydat do světa. Na samémkraji lesa jsme našli krásné hřiby. Vezmu si na sebe tutéžsukni jako včera. Chtěla bych si koupit takovousukni, jako máš ty.

  12. zájmena tázací • ptáme se na osoby, zvířata nebo věci, na jejich vlastnosti nebo na to, kdo je vlastní kdo?, co?, jaký?, který?, čí?

  13. Vyhledej tázací zájmena. U ostatních urči jejich 1. pád a druh Tvoje taška leží tamhle v tom koutě? Kdo bude sedět raději sám. Jak se to stalo? Čemu se stále divíš? Jaký máš odpoledne program? Vám se s tím nesvěřil? Která třída pojede v zimě na hory? Jeho bys chtěla s takovými problémy zatěžovat? Ty jsi mu o tom ještě neřekla? Čí je ta propiska? S čím nejste spokojeni?

  14. Vyhledej tázací zájmena. U ostatních urči jejich 1. pád a druh osob. tvůj-přivl. ten-ukaz ukaz. Tvoje taška leží tamhle v tom koutě? Kdo bude sedět raději sám. Jak seto stalo? Čemuse stále divíš? Jaký máš odpoledne program? Vámse s tím nesvěřil? Která třída pojede v zimě na hory? Jeho bys chtěla s takovými problémy zatěžovat? Ty jsi mu o tom ještě neřekla? Čí je ta propiska? S čím nejste spokojeni? ukaz. vy-os. os. to-ukaz. os on-osob. takový-ukaz. os. to-ukaz. ukaz. on-os.

  15. Zájmena vztažná • pomocí nich připojujeme některé věty v souvětí kdo, co, jaký, který, čí, jenž

  16. Vytvoř souvětí za pomocí vztažných zájmen. Vůbec nechápu,………….se divíš? Vůbec nechápu, čemu se divíš? Tu knížku,……………jsem dočetla, mi půjčila Klára. Podej mi prosím ten časopis, na………….obálce je fotografie z Telče. Podej mi prosím ten časopis, na jehož obálce je fotografie z Telče. Ví někdo z vás, ………. je ta bunda? Ví někdo z vás, čí je ta bunda? Bylo to pro mě takové překvapení, …………jsem ještě nezažil. Bylo to pro mě takové překvapení, jaké jsem ještě nezažil. Město, k ………….právě směřujeme, je Prostějov. Město, ke kterému směřujeme je Prostějov. ……… s tím souhlasí, ať zvedne ruku. Kdo s tím souhlasí, ať zvedne ruku. Hrad, ………..obrysy jsme zahlédli, se jmenuje Loket. Hrad, jehož obrysy jsme zahlédli, se jmenuje Loket.

  17. Zájmena neurčitá • pomocí nich neurčujeme blíže, o kom nebo o čem se hovoří, nebo to vyjadřujeme pouze obecně • tvoří se většinou ze zájmen tázacích pomocí různých slovotvorných prostředků • vyjadřují i další významy jako větší či menší míru, všeobecnou platnost, libovolnost někdo, málokterý, kdekdo, ledajaký, leckterý, sotvakdo, zřídkaco, čertvíkdo, všelijaký, čísi, cosi, jakýkoli, každý a všechen

  18. Ve kterých příkladech neurčité zájmeno vyjadřuje jen neurčitost, větší nebo menší míru, libovolnost Dnes už sotvakdo přijde. Tu peněženku ti mohl odcizit kdokoli v tramvaji. Někomu se ten film velmi líbil, jiní jím už tak nadšeni nebyli. Takový výsledek se podaří málokomu. To není ledajaký člověk. Leckterý z vás se domnívá, že to nemůže být pravda. To už je něco! To může znamenat všelico. Ty jsi mi nějaký hrdina! O tom se povídá leccos. V tom kdosi zaklepal na dveře.

  19. zájmena záporná • popírají existenci nějaké osoby, zvířete nebo věci nebo jejich vlastnosti • tvoří se pomocí předpony ni- nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

  20. V textu vyhledej zájmena a urči jejich druh Tak už je září, to je měsíc chlupů. Ve všech sousedních zahradách zrají švestky a nám, totiž mně a ostatním psům, začínají línat chlupy. V září je vytřepeme svým lidem na koberec a navlékneme si teplý kožich. Dělá to tak kdekdo, kromě živočichů, kteří nejsou vydaření, jako třeba vlaštovky, kukačky a skřivani. Tito živočichové nemají chlupy, a proto táhnou do teplých krajin. Nikdo jim to nijak naléhavě nerozmlouvá, protože stejně nejsou moc k užitku. Ž8dná vlaštovka například neštěká, když jde po ulici někdo, kdo páchne jinak než moji lidé. Neví, že kdo páchne jinak, chce přelézt plot. Když na něho spustím, jde raději dál. Jinak se s nikým nepárám. Zeptám se: „Kdo jsi?“ Když neodpoví a není můj, kousnu ho do nohy. Už jsem kousl našeho listonoše a taky nějakého kominíka.

  21. V textu vyhledej zájmena a urči jejich druh Tak už je září, to je měsíc chlupů. Ve všech sousedních zahradách zrají švestky a nám, totiž mně a ostatním psům, začínají línat chlupy. V září je vytřepeme svým lidem na koberec a navlékneme si teplý kožich. Dělá to tak kdekdo, kromě živočichů, kteří nejsou vydaření, jako třeba vlaštovky, kukačky a skřivani. Tito živočichové nemají chlupy, a proto táhnou do teplých krajin. Nikdojimto nijak naléhavě nerozmlouvá, protože stejně nejsou moc k užitku. Žádná vlaštovka například neštěká, když jde po ulici někdo, kdo páchne jinak než moji lidé. Neví, že kdo páchne jinak, chce přelézt plot. Když na něho spustím, jde raději dál. Jinak se s nikým nepárám. Zeptám se: „Kdo jsi?“ Když neodpoví a není můj, kousnu ho do nohy. Už jsem kousl našeho listonoše a taky nějakého kominíka.

More Related