Fyzick geografie
Download
1 / 23

FYZICKÁ GEOGRAFIE - PowerPoint PPT Presentation


  • 113 Views
  • Uploaded on

- zabývá se studiem fyzickogeografické sféry FYZICKOGEOGRAFICKÁ SFÉRA - tvořena 6 geosférami - 1. litosféra 2. pedosféra 3. kryosféra 4. hydrosféra

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' FYZICKÁ GEOGRAFIE' - nirav


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Fyzick geografie

- zabývá se studiem fyzickogeografické sféry

FYZICKOGEOGRAFICKÁ SFÉRA

- tvořena 6 geosférami - 1. litosféra

2. pedosféra

3. kryosféra

4. hydrosféra

5. atmosféra

6. biosféra

FYZICKÁ GEOGRAFIE



- pevný obal Země

- zahrnuje zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště

- sféra tvořená horninami v pevném stavu

- sahá do hloubky 100-300 km

- pod litosférou se nachází ASTENOSFÉRA = tvořena horninami v roztaveném stavu



Zemská kůra

- nejsvrchnější pevná vrstva Země

- představuje pouze 1.5% hmotnosti Země

- tvořena - 95% z vyvřelých hornin

- 5% z přeměněných a usazených hornin

Hornina= základní stavební jednotka zemské kůry

Vyvřelé horniny - vznik krystalizací magmatu

- hlubinné ( žula )- utuhly v hlubinách zemské kůry

- žilné ( apatit)- utuhly v puklinách

- výlevné ( čedič, znělec) – utuhly na zemském povrchu

Usazené horniny - vznik erozí starších hornin a jejich

sedimentací ( štěrk, písek, vápenec)

Přeměněné horniny- vznik přeměnou vyvřelých nebo

usazených hornin ( ruly, svory)


Dělení:

a) kontinentální

b) oceánská

c) přechodná

a) Kontinentální

- sahá do hloubky 0-50 km ( Himaláje až 80km)

- složena z 3 vrstev - sediment , žula, čedič

b) Oceánská

- sahá do hloubky 6-15 km

- složena - sediment, sedimento-čedičová vrstva, čedič

c) Přechodná

- v oblastech přechodu pevnin v oceány

- složena ze 2 vrstev- sedimentovou a čedičovou


ZEMSKÝ PLÁŠT

- složení převážně z křemičitanů, oxidy železa, hořčík

- představuje 64% hmotnosti Země

-svrchní, střední, spodní

Svrchní plášt

- tvořen spodní částí litosféry a astenosférou

- sahá do hloubky 300-400 km

Střední plášt

- sahá do hloubky 1000km

Spodní plášt

- sahá do hloubky 2900km


ZEMSKÉ JÁDRO

- předpokládané složení železo a nikl

- představuje 31% hmotnosti Země

- vnější

- vnitřní

Vnější jádro

- sahá do hloubky 4980km

- polotekuté

Vnitřní jádro

- sahá do hloubky 6378 km

- pravděpodobně pevné


LITOSFÉRA A LITOSFÉRICKÉ DESKY

- Litosféra není celistvá

- je rozdělena na celky zvané Litosférické desky, které obsahují jak pevninskou , tak oceánskou kůru

- nejmocnější v oblasti vysokých pohoří

- nejméně mocné v oblasti oceánského lože

- pohybují se po plastickém podkladu Astenosféry

- pohyb díky Konvekčním proudům= pomalé proudění plastické hmoty hornin

- proudění způsobeno tepelnými rozdíly mezi různými částmi astenosféry


Pohyby litosferických desek

a) desky se od sebe vzdalují

b) desky se přibližují

c) desky se pohybují podél sebe




ENDOGENNÍ POCHODY

- vznik v důsledku pohybu litosférických desek

1. Horotvorná činnost

2. Vulkanismus

3. Zemětřesení

Horotvorná činnost

- vzniká v místě střetu litosférických desek

- obrovské tlaky způsobují vrásnění a vznik zlomů

- vrstvy sedimentů se horotvorným tlakem zprohýbají = vznik vrás

- v místech, kde se poruší souvislost vrstev

= vznik zlomů


Vulkanismus ( sopečná činnost)

- jev při kterém dochází k přemistování magmatických

hmot ze zemského nitra k povrchu Země

- magma se prodírá pod mohutným tlakem puklinami na

povrch

- místo kde dochází k výlevu magmatu = sopka

- magma vytékající na povrch se nazývá = láva


Zemětřesení

- jev , při kterém dochází k otřesu Země

- příčinou je náhlé uvolnění energie v zemském nitru

- místo, kde zemětřesení vzniká = HYPOCENTRUM

- nejbližší místo hypocentra na zemském povrchu =

EPICENTRUM

- vznik podél hranic litosférických desek


Exogenní pochody

- vnější

- síly se projevují účinky slunečních paprsků, vody, ledu

a mrazu, vzduchu a větru a účinky organizmů včetně

člověka

- působení těchto činitelů bývá často zesilováno gravitací

Dělení:

1. svahové pochody

2. říční pochody

3. kryogenní pochody

4. větrné pochody

5. mořské pochody

6. biogenní pochody

7. antropogenní pochody


1) Svahové pochody

- pohyb uvolněných hornin po svatích způsobený zemskou tíží

- sesuvy půdy, řícení balvanů, bahenní proudy, laviny

2) Říční pochody

- voda stékající po zemském povrchu ho modeluje vymýláním, odnosem a usazováním

Ron - nesoustředěný povrchový odtok vody

- vzniká při dešti nebo tání sněhu

- na svahu vytváří ronové rýhy

Vodní tok – soustředěný povrchový odtok vody

- protéká korytem

- voda modeluje koryto unášeným materiálem


- jednak ve svislém směru = hloubková eroze

- a také ve směru horizontálním = boční eroze

- hrubozrnné úlomky vlečené po dně =splaveniny

- jemnozrnný materiál obsažený ve vodě =plaveniny

Vodní tok – 3 části

a) horní

- řeky mají velký spád, převládá výmol nad usazováním

- říční údolí je těsné, příčný profil písmene V

b) střední

- převládá sedimentace nad erozí

- klikacení říčních toků = meandr ( zákrut více než 180 stupňů)

c) dolní – vznik ostrovů a delt

- řeky ztrácí energii- unášené hmoty se akumulují


3) Kryogenní pochody

- hlavní exogenní činitel v polárních a velehorských oblastech ( voda v pevném skupenství)

- sníh se mění na led a vznikají ledovce

Ledovce – pevninské -zásobárny vody ( Antarktida,Gronsko)

- horské – vyplňují údolí hor ( Himaláje, Kavkaz)

- plošné - pokrývají oblasti plochých hornatin

( Skandinavie)

Moréna – soubor hmot dopravovaných ledovcem

( písek, hlína, suť)

- čelní, boční, spodní, střední


4.) Větrné pochody

- v oblastech které nejsou dostatečně kryty rostliným porostem ( pouště, stepi, pláže)

- vítr působí na terén mechanicky prostřednictvím

unášeného prachu a písku

- obrušování skal – tvoření skalních říms, oken

- vátý písek – duny, čeřiny ( vlnky)

5.) Mořské pochody

- na pobřeží – příliv, odliv, příboj( vyvolán větrem)

- podemílání, obrušování, vznik jeskyní, výklenků

- rušivá činnost moře se nazývá ABRAZE


6.) Biogenní pochody

- organismy působí na georeliéf rušivou či tvořivou činností

- rušivě- hlavně za svého života, a to mechanickým a chemickým účinkem

- organismy urychlují zvětrávací proces

- tvořivá činnost – teprve po odumření

- ze zbytků těl se tvoří v moři vápnité, křemité horniny, z organických zbytků těl živice (ropa, zemní plyn), v rašeliništích rašelina, z rostlin uhlí, činností láčkovců- korálové útesy

7.) Antropogenní pochody

- tvořeny člověkem

-vyvýšené - stavby, skládky, městské aglomerace

-vyhloubené - lomy, pískovny, průplavy

-rovinné - silnice, letistě

-podzemní – tunely, doly


ad