1 / 22

Biochemie svalové buňky

Biochemie svalové buňky. Pavla Balínová. Svalové buňky. Funkce: převod energie chemických vazeb na mechanickou energii (z části i na tepelnou) Kosterní svalstvo (příčně pruhované) zákl. jednotkou je mnohojaderná buňka o délce několika cm (syncytium)

nevaeh
Download Presentation

Biochemie svalové buňky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Biochemie svalové buňky Pavla Balínová

  2. Svalové buňky Funkce: převod energie chemických vazeb na mechanickou energii (z části i na tepelnou) • Kosterní svalstvo (příčně pruhované) • zákl. jednotkou je mnohojaderná buňka o délce několika cm (syncytium) • Hladké svalstvo (stěny cév, GIT, močový měchýř, děloha) • zákl. jednotkou je jednojaderná buňka vřetenovitého tvaru • Srdeční sval • zákl. jednotkou buňka (kardiomyocyt), často rozvětvená do tvaru Y s jedním jádrem • vedení vzruchů je zajišťováno převodním systémem srdečním

  3. Submikroskopická struktura kosterního svalu Obrázek byl převzat z http://faculty.etcu.edu/currie/muscstruc.htm

  4. Submikroskopická struktura kosterního svalu Obrázek byl převzat z http://faculty.etcu.edu/currie/muscstruc.htm

  5. Sarkomera tmavý pruh světlý pruh Obrázek byl převzat z http://faculty.etcu.edu/currie/muscstruc.htm

  6. Kontraktilní a regulační bílkoviny myofibrily Myosin tvoří tlusté (thick) filamentum (Mr = 460 000) • má vlastnosti fibrilárního i globulárního proteinu: 2 α helixové řetězce a 2 hlavice (globulární), hexamer • hlavice jsou schopné vázat a štěpit ATP Obrázek byl převzat z http://www.rpi.edu/dept/bebp/molbiochem/MBweb/mb2/part/myosin.htm

  7. Kontraktilní a regulační bílkoviny myofibrily Proteiny tenkého (thin) filamenta Aktin • osa filamenta je tvořena aktinem: G-aktin (globulární) → nekovalentní spojením 2 G-aktinů → F-aktin (fibrilární) Tropomyosin – α-helixová bílkovina Troponin (Tn) • je heterotrimer složený ze 3 bílkovin: Tn C (váže Ca2+ ionty), Tn T (poutá celý útvar na tropomyosin) a Tn I (inhibuje ATPázu) Další proteiny: titin, aktinin, desmin, vimentin

  8. Chemické reakce při kontrakci kosterního svalu • Klidový stav → stimul • nervový vzruch je přiváděn motoneuronem do nervosvalové ploténky • Ach jako mediátor se vylévá a váže na receptor • sarkolema a membrány jsou depolarizovány (vtok Na+ do svalového vlákna) • akční potenciál je přenášen přes T tubuly do SR • uvolnění Ca2+ iontů ze SR a z vněj. prostředí do sarkoplazmy (10-4 M) Obrázek byl převzat z http://www.mfi.ku.dk/ppaulev/chapter2/Chapter%202.htm

  9. Chemické reakce při kontrakci kosterního svalu Akceptorem Ca2+ je Tn C→ změna konformace celého Tn komplexu → změna vazby Tn I na tropomyosin → toto vyvolá upoutání aktinu na hlavici myosinu → změna konformace hlavice → obrovský nárůst ATPázové aktivity → rozštěpení ATP na ADP a Pi → hlavice změní úhel vazby asi o 450 →svalový stah http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/150/neuro/c49x33muscle-cycle.jpg

  10. Relaxace kosterního svalu • acetylcholinesteráza (ACHE) katalyzuje degradaci acetylcholinu v synaptické štěrbině • sarkolema a T-tubuly jsou repolarizovány • odpoutání Ca2+ iontů z Tn C • pumpování Ca2+ iontů do SR pomocí Ca2+/ATPázové pumpy • oddělení aktinu a myosinu (přerušení cross-bridges) • tropomyosin se vrací do původní polohy (na aktinu) • sarkomery se vrací do klidové polohy relaxace svalu

  11. Energetický metabolismus kosterního svalu • ATP (adenosintrifosfát) - sarkoplazma má bezprostředně k dispozici ATP na 1 s intenzivní práce Zdroje ATP: • kreatinfosfát (konc. ve svalu je asi 4 mM) kreatinfosfát + ADP ↔ kreatin + ATP kreatinkináza (CK) • anaerobní glykolýza: produkce 2 ATP na 1 otočku • aerobní glykolýza + oxidační fosforylace • adenylátkináza katalyzuje reakci: ADP + ADP → AMP + ATP je významná při nedostatku kreatinfosfátu

  12. Anaerobní zátěž • vzpírání nebo sprint = zátěž, kterou lze vykonat „na jeden dech“ • bílá svalová vlákna („rychlá“ vlákna II. typu) obsahují méně myoglobinu a mitochondrií než červená vlákna, ale jsou bohatá na glykogen, určená pro mohutnou, ale krátkou kontrakci • první 1 s svalové práce je zásobena z ATP přítomného v cytoplazmě, další sekundy jsou zásobeny z kreatinfosfátu, mezitím prudce narůstá rychlost anaerobní glykolýzy • glykogenolýza → Glc → anaerobní glykolýza → laktát • kumulace laktátu ve svalu → bolest a únava

  13. Cyklus Coriových • laktát je uvolněn ze svalu → krev → játra → glukoneogeneze (syntéza Glc z laktátu) → Glc uvolněna do krve Obrázek byl převzat z http://web.indstate.edu/thcme/mwking/gluconeogenesis.html

  14. Aerobní zátěž • cyklistika, maratónský běh • červená svalová vlákna („pomalá“ vlákna I. typu) mají vysoký obsah myoglobinu (váže O2) a mitochondrií, proto jsou důležitá pro aerobní zátěž, udržují stah po dlouhou dobu • pro zisk ATP slouží hlavně β-oxidace mastných kyselin (FA) → acetyl-CoA → CKC → dýchací řetězec + ox. fosforylace • s intenzitou zátěže stoupá energetická závislost na sacharidech

  15. Metabolismus aminokyselin ve svalu • kosterní sval je schopen degradovat větvené aminokyselinyBCAA(Val, Leu, Ile) → uhlíkaté kostry těchto AA jsou využity v energetickém metabolismu (CKC) a –NH2 skupiny slouží pro syntézu Ala, Glu a Gln • Ala a Gln jsou uvolňovány do krev. oběhu (koncentrace Ala je asi 0.42 mM a Gln 0.65 mM) • Gln představuje hlavní transportní formu amoniaku v organismu • v játrech jsou Ala i Gln deaminovány a vzniklý amoniak je přeměňován na močovinu • alaninový cyklus

  16. Kreatin a kreatinfosfát • kreatin je syntetizován z Gly, Arg a SAM v ledvinách a játrech → krev → ve svalu fosforylace (ATP) • kreatinfosfát je makroergní sloučenina • kreatinin (odpadní produkt) → moč makroergní vazba Obrázek byl převzat z http://www.medbio.info/Horn/Time%206/creatine_supplement.htm

  17. Myoglobin (Mb) • monomerní hemoprotein složený ze 153 aminokyselin • schopen vázat O2 na Fe2+ hemu s mnohem větší afinitou než hemoglobin (Hb) Obrázky byly převzaty z http://en.wikipedia.org/wiki/Myoglobin a http://www.wiley.com/legacy/college/boyer/0470003790/structure/HbMb/mbhb_intro.htm

  18. Hladký sval • hladký sval obsahuje méně myosinu (asi 30%) a více aktinových filament • hladký sval neobsahuje troponin, ale jemu podobný protein kalmodulin Obrázek byl převzat z http://people.eku.edu/ritchisong/301notes3.htm

  19. Chemické reakce při kontrakci hladkého svalu myosinkináza (MLCK) fosforyluje lehké řetězce myosinu (hlavice) → vazba na aktin → stah Obrázek byl převzat z http://www.cvphysiology.com/Blood%20Pressure/BP026.htm

  20. Srdeční sval • kardiomyocyt obsahuje velké množství mitochondrií a myoglobinu • vyžaduje výlučně aerobní metabolismus → nemůže pracovat na kyslíkový dluh, netvoří se laktát Zdroje energie: mastné kyseliny laktát Glc ketolátky Pyr Pyr acetyl-CoA → CKC → ox. fosforylace → ATP

  21. Chemické reakce při kontrakci srdečního svalu zdrojem Ca2+ je extracelulární tekutina Obrázek byl převzat z http://www.cvphysiology.com/Cardiac%20Function/CF020.htm

  22. Diagnostika V chemické diagnostice nemocí svalů se využívá: • kreatinkináza (CK) – CK-MM izoenzym (sval), CK-MB izoenzym (myokard) • aktivita CK-MB v krvi je přímo úměrná rozsahu tkáňového poškození • laktátdehydrogenáza (LD), aspartátaminotransferáza (AST) • po infarktu myokardu IM indikuje plazmatická hladina těchto enzymů rozsah zasaženého ložiska • troponin I = výborný marker pro stanovení akutního IM • myoglobin se uvolňuje do krve po poškození kosterního i srdečního svalu (př. crush syndrom) → moč

More Related