Socioekonomická geografie

1. Socioekonomická geografie Přednáška č. 7 Geografie dopravy – železniční, silniční, letecká a vodní doprava – vybrané aspekty

2. „Konkurence“ dopravních odvětví (dle M. Marada)

3. Náklady v. vzdálenost

4. Železniční doprava Od konce druhé světové války konkurenční tlaku ze strany silniční dopravy. • Evropa - přes výrazný pokles výkonů je stále významným oborem osobní dopravy (příměstská i regionální doprava ). Ztráta pozice v nákladní dopravě • Severní Amerika - vyžití železniční dopravy je zde striktně omezeno na nákladní dopravu, osobní doprava hraje zcela marginální roli • Asie (zejména Japonsko, Čína, Indie) – udržení dominantní pozice v meziměstské osobní dopravě

5. Železnice – inovativní koncepty Nástroj na udržení konkurenceschopnosti vůči ostatním druhům dopravy • Projekty vysokorychlostních železnice (AVE, TGV, ČR…) • Variabilní podvozky (Francie × Španělsko) a systémy rychlé výměny podvozků (Evropa × Bělorusko, Rusko, Ukrajina) pro usnadnění přechodu mezi železničními systémy • Inovativní koncepty v příměstské železnici (vlak = metro Londýn, Mnichov) • Nové inženýrské stavby (Eurotunel, Alpské tunely,…)

6. Konkurenční potenciál železniční dopravy • rychlá hromadná osobní doprava v rozsáhlých městských regionech (aglomerace, konurbace, megalopole); • rychlá osobní doprava mezi velkými městy na vzdálenosti cca kolem 500 km • energetická a environmentální výhodnost (železnice spotřebovává na přepravu 1 osobokm nebo tunokm asi čtyřikrát méně energie než silniční doprava; • bezpečnost (spolu s leteckou dopravou jde o nejbezpečnější druh dopravy pokud jde o počet nehod a způsobených škod a zranění). • přeprava hromadných substrátů (např. papír, dřevo, obilí, uhlí, chemikálie, kovové výrobky, ocel apod. – výrazná vazba železniční dopravy na obory těžkého průmmyslu)

7. Letecká doprava Vývoj osobní a nákladní letecké dopravy

8. Nárůst letecké dopravy Podstatný rozvoj letecké dopravy konec 60. a 70. let 20. století • Technická zlepšení – jde např. o zavedení tryskového / proudového motoru, což vedlo ke zvýšení rychlosti a prodloužení doletu (každé místo na Zemi je dosažitelné do 24 hodin) • Rostoucí bohatství a blahobyt – vzestup letecké dopravy silně koreluje s výší příjmů obyvatelstva a s velikostí hospodářství (výše HDP ) • Globalizace – obchodní vztahy vytvářené nadnárodními korporacemi

9. Letecká doprava – zajímavé aspekty • značná nerovnoměrnost ve světovém rozmístnění (přes 70% osobní letecké přepravy je koncentrováno v S. Americe a Evropě) • Výrazná náklonnost k „šokům“ (hospodářská krize v 70 let., 11. září 2001)

10. Světová letiště – odbavení pasažéři

11. Silniční doprava Silniční doprava je dopravním oborem, který v posledních 50 letech nejvíce expandoval, a to jak v osobní tak i nákladní dopravě. Příčiny • větší rychlost, samostatnost a flexibilita silniční dopravy („door-to-door“ a „just-in-time“, …) • existence silného konkurenčního prostředí v silniční dopravě

12. Vodní doprava – silné stránky • Kapacita a plynulost provozu • Nejlevnější druh dopravy z hlediska výše dopravních nákladů na jednotku přepraveného zboží • Některé obory těžkého průmyslu musí být (např. petrochemické komplexy) lokalizovány v sousedství příslušných přístavů • Průměrná přepravní vzdálenost vodní dopravy činí 4 200 mil.

13. Vodní doprava – role veřejného a soukromého sektoru • Veřejný sektor - navigační infrastruktura, výstavba a údržba infrastruktury vodních cest, bezpečnost , přístavní administrativa • Soukromý sektor - smluvní, „nájemní“ služby („charter services“) = dopravce pronajímá své lodi pro konkrétní přepravu , pravidelní přepravní služby („liner shipping services“)

14. Flag of convenience • Vodní doprav se vyznačuje značnou neregulovaností • Řada námořních společností má své lodi registrovány ve státech s nižšími bezpečnostními a daňovými nároky („flags of convenience“) (46 % celkového počtu lodí ) – Panama, Libérie, Kypr • Nižší regulace (např. bezpečností standardy), nižší poplatky, nižší mzdové náklady (např. sociální pojištění…)