Teorie sociálního státu

1. Teorie sociálního státu Mgr. Karolína Dobiášová

2. L. Musil: Vývoj sociálního státu v Evropě • Německý sociální stát: krize konzervativního režimu • Sociální zabezpečení ve Spojeném království – 80. léta • Míří švédský sociální stát k transformaci?

3. Německý sociální stát: krize konzervativního režimu Konzervativní systém sociálního zabezpečení • Orientace na ideály rodiny, tradiční role • Velká role je dána dobrovolným organizacím, zejména církvím

4. Německý sociální systém Duální sociální systém • Sociální pojištění • Sociální pomoc

5. Sociální pomoc • Určena osobám, které neodvedly dostatečnou výši příspěvků, tudíž nemají nárok na sociální pojištění • Sociální síť minimálního příjmu • Podléhá principu subsidiarity (str. 90) • Je systém podpory příjmu zcela oddělený od sociálního pojištění • Nárokující strana je spíše žadatel než klient • Dávky pomoci nezávislé na příspěvcích žadatele, nárok je odvozen od potřebnosti (šetření potřebnosti) Problémy s financováním sociální pomoci (str. 96-99)

6. Princip kompenzace • Kompenzace osob vyloučených z trhu práce (invalidní osoby, starší pracující, matky) • Mají status legitimního nároku oproti sociální pomoci, která je chápána jako „dobročinnost“(str. 100)

7. Sociální pojištění • Povinný • Přispívají jak zaměstnanci tak i zaměstnavatelé procentní sazbou z příjmu • Pojišťovací programy zajišťují korporace složené ze zaměstnanců a zaměstnavatelů – výjimka zaměstnanci státního sektoru, ti mají dávky vypláceny z vládních příjmů • Vysoké dávky, ale také vysoké příspěvky • Sastém udržování životní úrovně (s. 94)

8. Německý sociální stát ve vztahu k ženám • Tradice, že dávky žen jsou odvozeny od příspěvků partnerů • V Německu je více než v jiných evropských státech ponechána nevýdělečná práce na ženách • Nízká míra zaměstnanosti žen (1986 – 50, 3%) • Princip substituce – práce profesionálů je nahrazována rodinou Rozdíl v postavení žen v SRN a NDR (str. 107 – 108)

9. Sociální zabezpečení ve Spojeném království – 80. léta • Ekonomický liberalismus s konzervativní věrností tradičním strukturám • V 80 tých letech vláda uznává ideologii nové pravice Friedman, Hayek – názory, že sociální stát mrhá prostředky a nechává se ovládat byrokracií, která slouží jen sama sobě a že veřejné výdaje jsou příliš vysoké, vytlačují soukromou spotřebu a investice a nahlodávají osobní motivaci a tím poškozují ekonomiku

10. Cíle • Zredukovat výdaje • Škrty ve výši dávek • Posílení principu selektivity • Zdokonalení motivačních faktorů na trhu práce • Privatizace (str. 108)

11. Překážky • Demografický tlak • Bezprecedentní míra nezaměstnanosti • Veřejné služby se těší podpoře veřejného mínění Důsledek: Sociální výdaje nepřestávaly růst.

12. Reformy 1988/1989 Cíl: • zachovat státní financování • změnit systém poskytování Reformní kroky: • Decentralizace • Vnesení konkurence do systému poskytování služeb

13. Kvazi - trhy • Jedná se o trh, neboť na poskytování služeb není monopol • Cílem není maximalizace zisku a poskytovatelé nemusejí spadat do soukromého sektoru Princip: Neziskové organizace soutěží o veřejné zakázky někdy i v konkurenci soukromých subjektů

14. Míří švédský sociální stát k transformaci? • Rozsáhlá soustava podpor příjmu poskytující dávky v hotovosti téměř všem občanům • Široký sektor veřejné spotřeby • Dotované zdravotní a jiné osobní sociální služby • Politika plné zaměstnanosti

15. Změny ve švédském systému sociálního pojištění • Jednotné dávky nahrazeny dávkami na úrovni výdělků • Zrušení čekacích dnů u výplaty dávek nemocenského pojištění, prodloužení doby vyplácení dávek v nezaměstnanosti

16. Anthony Giddens: Třetí cesta • Inkluze (str. 89) • Exluze (s. 90) • Rozdíl mezi inkluzí a exkluzí (s.91) • Inkluzivní společnost (s. 91) • Morální hazard (s. 99) • Strategie sociálních investic (s. 102 – 110) • Společnost pozitivních veřejných sociálních služeb (s. 96 – 102)

17. Teorie sociálního státu – soudobé přístupy dle O. Angelovské Vývoj teoretických přístupů k sociálnímu státu byl ovlivněn dvěma faktory: • Konflikt mezi různými obory sociálních věd (historie, politologie, ekonomie, etc.) • Samotný rozvoj sociálního státu a jeho změn, kdy teorie odrážejí tyto změnysituaci v mezinárodních vztazích a znalost globální polotiky (Bonoli a kol. 2004)

18. Teorie sociálního státu • Teorie vzniku sociálního státu • Institucionální charakteristiky sociálního státu • Teorie režimů sociálního státu • Gendrové přístupy • Globalizace a výdaje na sociální stát

19. Gendrové přístupy Kritika Esping – Andersonovy typologie sociálních států, z pohledu marginalizace postavení žen (absence ženského aspektu), koncept dekomodifikace nebere v úvahu genderový aspekt, nezohledňuje roli žen a rodiny v sociálním zabezpečení, nedostatečně uvažu o genderu jako o formě sociální stratifikace

20. Sainsbury 1999

21. Defamilizace Pojem objevující se v genderové literatuře (Esping-Andrsen 1999, Korpi 2000) • míra podpory sociálního státu ve vztahu k rodině • opírá se o ukazatele, jako celkové výdaje na rodinnou politiku nebo celková veřejná podpora státu rodinám s dětmi Existuje zde však další definice defamilizace, podle které je důležitá míra do které sociální stát oslabuje závislost žen na rodině a usnadňuje jim ekonomickou nezávislost (Taylor-Gooby 1996, Bambra 2004).

22. Bambra 2004 Metodologicky konstruovala index defamilizace – 4 faktory: • Relativní podíl žen na trhu práce • Kompenzace rodičovské dovolené • Délka mateřské dovolené • Průměrný plat žen

24. Doporučená literatura • Sainsbury, D. (ed.), Gendering Welfare States, London: Sage1994. • Bonoli, G., George, V., Taylor-Gooby, P. European Welfare Futures: towards the theory of retrenchment. Polity Press 2004. • Bambra, C. “The worlds of welfare: illusory and gender blind?” Social Policy&Society, 2004,vol. 3, iss.3, pp.201-211. • Esping-Andersen, G. The Social Foundation of Postindustrial Economies. Oxford: Oxford University Press 1999 • Musil, L: Vývoj sociálního státu v Evropě • Giddens, A: Třetí cesta • Korpi, W. ”Faces of Inequality: Gender, Class and Patterns of Inequalities in Different Types of Welfare States”. Social Politics, vol. 7, iss.2, 2000, pp. 127-191.