ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Socioekonomická a regionální geografie NÁZEV DUMu: Balkán POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 21 KÓD DUMu: JK_REG_GEO_21 DATUM TVORBY: 17.11.2012 ANOTACE (ROČNÍK): 3. ročník – DUM – obsahuje informace o Balkánu – jeho obyvatelstvu a hlavních historických událostech, které předcházely součanému politickému uspořádání METODICKÝ POKYN: Tematický školní atlas Dnešní svět Školní atlas světa

2. Balkán - poloha • Balkánje geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě • Na severu je Balkán ohraničený řekou Sávou a dolním tokem Dunaje, na jihu Jónským, Krétským, Egejským a Marmarským mořem • Rozloha Balkánu je přibližně 550 000 km2 • Označení Balkán pochází ze staršího názvu pro bulharské a srbské pohoří Stara Planina

3. Balkán ohraničený řekamiSoča-Krka-Sáva-Dunaj

4. Balkán • Na Balkáně leží státy bývalé Jugoslávie • Bosna a Hercegovina • Makedonie • Srbsko • Kosovo • Černá Hora • Slovinsko a někdy také Chorvatsko se mezi balkánské státy obvykle nepočítají) • dále Bulharsko, Albánie, Řecko a evropská část Turecka • Mezi balkánské státy se v některých případech řadí i Rumunsko

5. Balkán • Země, které celé leží na Balkánském poloostrově: • Albánie 100% • Bosna a Hercegovina 100% • Bulharsko 100% • Řecko 84 % • Makedonie 73%  • Černá Hora 100% • Srbsko 74% • Země, které menší částí rozlohy leží na Balkáně: • Chorvatsko 47% • Slovinsko 23% • Rumunsko 9% • Turecko 5%

6. Území, které tvoří Balkán bez ohledu na geografické hranice poloostrova (tmavě oranžově jsou označena území nacházejíci se většinou uvnitř poloostrova a ve světle oranžové větší částí mimo poloostrov)

7. Balkán - obyvatelstvo • Na Balkáně žije kolem 55 milionů obyvatel, kteří se hlásí k mnoha různým kulturám a mluví mnoha různými jazyky Mezi nejvýznamnější balkánské národnosti patří: Řekové (10 milionů)  Turci (9 milionů v evropské části Turecka)  Srbové (8,5 milionů)  Bulhaři (7 milionů) Albánci (5,5 milionů) Chorvati (5,5 milionů)  Bosňáci (2 milionů)  Makedonci (1,4 milionů) Černohorci (260 000)

8. Balkán - obyvatelstvo • Nejvýznamněji zastoupeným náboženstvím na Balkáně je křesťanství (zejména pravoslaví, ale i katolictví) a islám • Pojem balkanizace pochází z období rozpadu balkánské části osmanské říše na malé nezávislé národní státy • Používá se obvykle ve významu rozpadu, roztříštěnosti, rozštěpení a nestability

9. Balkán - historie • Koncem 6. století začal být Balkán, který byl až po dunajskou hranici součástí Byzantské říše • Koncem 7. století se tu zformovala Bulharská říše, první stát, na jehož vzniku se podíleli Slované • V polovině 14. století se na evropské pevnině uchytili Osmanští Turci a zahájili dobývání Balkánu • Osudovými okamžiky byla bitva na Kosově poli roku 1389, v jejímž důsledku si Osmani podrobili s konečnou platností srbské a bulharské území, a dobytí Konstantinopole v roce 1453, které znamenalo zánik tisícileté byzantské říše

10. Rozsah Osmanské říše roku 1683

11. Balkán - historie • Podrobené balkánské národy v 19. stoletízahájily boj za nezávislost na Osmanské říši, což vyvrcholilo balkánskými válkami v letech 1912-1913 • Po druhé světové válce se na Balkáně prosadil sovětský vliv • Rumunsko, Bulharsko (a zprvu i Albánie) se staly součástí východního bloku • V 90. letech Balkán těžce zasáhl konflikt v bývalé Jugoslávii, který nakonec vyústil v intervenci mezinárodních mírových sil v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Makedonii

12. Chorvatský dům počmáraný a vyrabovaný Srby. Podobné provokace provázely oddělení Chorvatska od zbytku Jugoslávie, a občas přetrvávají dodnes

13. Válka v jugoslávii Josip Broz Tito • Války v Jugoslávii, jinak též Rozpad Jugoslávie, byly sérií válečných konfliktů, které začaly jako nepokoje mezi jednotlivými státy SFRJ (Socialistická federativní republika Jugoslávie) a skončily rozpadem země na několik nezávislých států • Na počátku tzv. jugoslávských válek byly vzrůstající neshody mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi socialistické federace • Zásadními problémy Jugoslávie byla zhoršující se hospodářská situace, vzedmutí nacionalismu, ale také pocit ztráty pozic v zahraniční politice, kterou si Jugoslávie vydobyla za dob maršála Tita

14. Válka ve Slovinsku • 25. června 1991 slovinský parlament sérii ústavních předpisů, jimiž mimo jiné vyhlásil také slovinskou nezávislost a svrchovanost • Jugoslávská lidová armáda zahajuje vojenské operace proti Slovinsku • Válečný střet mezi slovinskou Teritoriální obranou a Jugoslávskou lidovou armádou byl ukončen Brionskou deklarací • Poslední vojáci Jugoslávské lidové armády opustili Slovinsko v noci z 25. na 26. října 1991 přes přístav Koper

15. Postup JLA v době války ve Slovinsku

16. Válka v Chorvatsku • V letech 1991–1995, Sněm Republiky Chorvatsko 25. června 1991 vyhlásil nezávislost republiky na Jugoslávii • Zároveň sněm prohlásil Chorvatsko jako "stát Chorvatů", zareagovali na to Srbové žijící na území Chorvatska přáním setrvat v rámci Jugoslávie • S podporou jugoslávské armády Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli • Srbové vyhlásili nezávislou republiku Srbská krajina

17. Map of Republika Srpska Krajina

18. Vukovarská vodárenská věž je dodnes symbolem válečných útrap města Válka v Chorvatsku • Po selhání OSN proběhla v srpnu 1995 rozhodující chorvatská ofenzíva „Oluja“ (Bouře) a došlo k etnické čistce srbského obyvatelstva obývajícího toto území déle než tři století • Vyhnání zhruba 200 tisíc Srbů se neobešlo bez jejich masového vraždění chorvatskými jednotkami

19. Válka v Bosně a Hercegovině • Současně probíhala válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) • Právě tato byla nejzuřivější a nejničivější • Obyvatelstvo zde bylo národnostně velmi promíchané a tedy spory o jednotlivá území byly veliké • Po úvodní fázi konfliktu se spojili bosenští Chorvati a muslimové (Bosňáci) do federace, v jejímž čele stanul AlijaIzetbegović, zatímco srbským obyvatelstvem zde byla vyhlášena Republika srbská • Jejím prezidentem se stal Radovan Karadžić Radovan Karadžić

20. Válka v Bosně a Hercegovině • Během těchto střetů došlo na obou stranách k masovým vraždám, z nichž největší spáchali Srbové na muslimských civilistech a vojácích 28. divize, zajatých v enklávě Srebrenica • Oficiální čísla Srebrenického masakru hovoří o 8000 muslimských obětí • Součástí občanské války se staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky, jejichž tichým mementem byl zničený most v Mostaru • Ačkoliv stále navenek trvalo "manželství z rozumu" mezi těmito dvěma etniky, probíhaly i zde navzájem urputné boje, doprovázené masakry • V této občanské válce bojoval prakticky každý s každým

21. Počátek války – budova parlamentu v Sarajevu

22. Srebrenický masakr • Ačkoliv většinou šlo o muže a chlapce mezi 15 a 65 lety, masakr zahrnuje i případy zavražděných chlapců mladších 15 let a mužů nad 65 let • Seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmen lidí, z nichž téměř 500 bylo mladších 18 let (30 mladších 15 let) • V seznamu jsou také uvedena jména 76 žen a dívek • Masakr ve Srebrenici je největší masovou vraždou v Evropě od konce druhé světové války, a po holocaustu první soudem označenou genocidou • Masakr vedl RatkoMladić generál Vojsk republiky srbské RatkoMladić

23. Srebrenica

24. Válka v Bosně a Hercegovině • Válku ukončila uzavření míru v roce 1995, sjednaná s představiteli Svazové republiky Jugoslávie • Rozdělení země bylo provedeno podle situace na frontě ke konci války • V zemi jsou dosud přítomné mezinárodní mírové síly NATO

25. Sarajevo - Grbavica

27. Použité zdroje a literatura Literatura: Kašparovský, K. (2008): Zeměpis II. v kostce. Praha: Fragment. Tomeš, K. (2000): Zeměpis světa. Praha: Columbus. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Balk%C3%A1n http://cs.wikipedia.org/wiki/Jugosl%C3%A1vie http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Jugosl%C3%A1vii

28. Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: BLOOD, Captain. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupnýna WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Balkan_topo_en.jpg PERCONTE. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karte_Suedosteuropa_03_01.png BAYDIN, AtilimGunes. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:OttomanEmpireIn1683.png MODZZAK. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ethnic_Clensing.JPG DIREKTOR. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josip_Broz_Tito_Biha%C4%87_1942.jpg AMADALVAREZ. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slovenian_war_map.jpg ANJČI. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vukovar-watertower-after-war.jpg WYZKOWSKI, Lt. Stacey. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sarajevo_Grbavica.JPG SMOLENSKI, Nikola. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_of_Republika_Srpska_Krajina.png EVSTAFIEV, Mikhail. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Evstafiev-sarajevo-building-burns.jpg EVSTAFIEV, Mikhail. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Evstafiev-Radovan_Karadzic_3MAR94.jpg MIKHAIL, Evstafiev. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Evstafiev-ratko-mladic-1993-w.jpg DANS-ENG. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Srebrenica_Potocari_Memorial_2.JPG SWPAWEL. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:By%C5%82a_Jugos%C5%82awia_2006_(Former_Yugoslavia).svg?uselang=cs