1 / 31

Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina

Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina Cílem bylo zjistit více informací o NNO v kraji Vysočina občanská sdružení obecně prospěšné společnosti církevní právnické osoby nadace a nada č ní fondy. Rozesláno 5200 dotazníků s možností vyplnění poštou

malina
Download Presentation

Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina Cílem bylo zjistit více informací o NNO v kraji Vysočina • občanská sdružení • obecně prospěšné společnosti • církevní právnické osoby • nadace a nadační fondy

  2. Rozesláno 5200 dotazníků s možností vyplnění • poštou • elektronicky (vyplnění i přes www) Vráceno 1075 (návratnost 20%)

  3. Mezinárodní klasifikace NNO: ICNPO, UNITED NATIONS. Handbook on non-profit institutions in the system of national accounts. 1. vyd. New York: United Nations, 2003. 316 s. ISBN 92-1-161461-9

  4. Dotazník byl rozdělen na 2 části: • Kontaktní údaje na NNO • Vznikla databáze NNO (nyní 1196 organizací), se kterou jsem dále pracovali • Situace v hospodaření organizace za poslední dvě účetní období • Podklad pro další aktivity pro rozvoj NNO

  5. Obsah druhé části • NNO a jejich vztahy s institucemi a organizacemi • Dobrovolnictví • Absorpční kapacita • Technické zdroje a využívání moderních informačních technologií • Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina • Kvalifikační potřeby pracovníků v neziskovém sektoru • Zaměstnanci v neziskovém sektoru

  6. Vztahy s institucemi a organizacemi • Průměrná známka spolupráce NNO s ostatními organizacemi: • Spolupráce s obcí či městem 2,01 • Spolupráce s širokou veřejností 2,32 • Spolupráce s ostatními NNO 2,75 • Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 • Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 • Spolupráce s komerční sférou 3,19 • Spolupráce s ÚP 3,76

  7. Členství NNO v asociacích

  8. Využívání dobrovolníků v NNO

  9. Zdroje informací o výzvách (finance EU)

  10. Vlastnictví www stránek

  11. Struktura příjmů (2004) - 1

  12. Struktura příjmů (2004) - 2

  13. Struktura příjmů (2004) - 3

  14. Struktura příjmů podle oblastí • Nejvíce peněz získaly organizace za rok 2004 z vlastní činnosti a to 136 114 414 Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispělNNO celkem 41 759 692 Kč. • Nejvyšší vyplacenou částkou je 14 685 000 Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. • Kraj Vysočina vyplatil nejvyšší částkuve výši 4 970 000 Kč.Průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo 200 000 Kč a „obdarováno“ bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca 15 000 Kč, 1/2 maximálně 33 750 Kč a 3/4 organizací nepřesáhly 112 000 Kč. Průměrněčinily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20,00% z celkových příjmů organizací.

  15. Finanční prostředky pro NNO (subjektivní)

  16. Vlastní hodnocení financování • Téměř 90,00% si myslí, že co se týká toku finančních prostředků je neziskový sektor podhodnocen. Dalších 50,00% si myslí, že peníze nejsou spravedlivě rozdělovány (naproti tomu si 39,80% myslí, že je sice podhodnocen, ale prostředky jsou spravedlivě rozdělovány). • Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví.Jako ekonomicky podhodnocený, přesto v rámci možností se spravedlivě rozdělovanými prostředky vidí tento sektor památky, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory.

  17. Úspěšnost při žádání z grantů a programů

  18. Úspěšnost podle oblastí • Nejúspěšnější v získávání finančních zdrojůjsou organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00%), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich) a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. • Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00%), ochrany životního prostředí (63,40%) a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. • U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti.

  19. Příčiny neúspěšnosti

  20. Další příčiny neúspěšnosti • Nežádali jsme • Nemáme informace • Nemáme finanční zdroje (kofinancování, předfinancování) • Nemáme vlastní prostory • Malá kapacita organizace • Nedůvěra (nikdo nám nic nedá) • Neochota politiků (kraj, senát) • Nevhodně zaměřené programy • Administrativní překážky od jiných institucí • Žádá ústředí

  21. Využití lobbyingu pro získání financí

  22. Kdo využívá lobby • Tuto metodu využívá často 1,20% organizací, občas 7,20%, výjimečně 19,20% a 72,40% organizací lobbing nepoužívá zásadně nikdy. Těmi, kteří využívají lobbing běžně jsou především sportovní organizace, naopak zásadně nikdy mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. • S lobbingem úzce souvisí i otázka, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. S tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00% NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50% se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60% o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním a 37,90% se nesetkalo s tímto jevem vůbec. • Podle respondentů se se s tímto jevem setkaly organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultury a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů.

  23. Využití bankovních úvěrů

  24. Zájem o školení

  25. Kolik mají NNO zaměstnanců

  26. Proč nemají NNO zaměstnance

  27. Mzdy v NNO

  28. Mzdy v NNO - komentář • Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě 6 856 Kč. • Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. • Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004 a to 40 000Kč. • Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu a to 12 047 Kč, dále v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů a politika (10 495 Kč) a také v odborech (10 081 Kč).

  29. Multiplikační efekty • Byli jsme jeden z prvních krajů • Středočeský (www.neziskovky.org) • Zlínský (www.novastrategiezk.cz) • Olomoucký (www.uno-ok.cz) • Publikace a www • Vybraná data z analýzy (diplomové práce, zacílení vlastní podpory) • Adresář NNO (přístupný všem a aktualizovaný na www „Partnerství“)

  30. Děkujeme za pozornost za realizační tým ORR Štěpánka Böhmová, Vendula Hanzalová, Lucie Kislingerová, Klára Lisová, Petr Holý, Dita Tesařová, Magda Svatoňová a sociolog Daniel Hanzl

More Related