1 / 43

Benchmarking knihoven

Benchmarking knihoven. 18.6.2008 České Budějovice Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603 223 627. Hlavní témata. Co je benchmarking? Projekt „Benchmarking knihoven“ Kategorizace knihoven Indikátory pro srovnávání Databáze „Benchmarking knihoven“

mahdis
Download Presentation

Benchmarking knihoven

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Benchmarking knihoven 18.6.2008 České Budějovice Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603 223 627

  2. Hlavní témata • Co je benchmarking? • Projekt „Benchmarking knihoven“ • Kategorizace knihoven • Indikátory pro srovnávání • Databáze „Benchmarking knihoven“ • Jak srovnávat výkon a činnost knihoven • Jak vstoupit do projektu?

  3. Co je BENCHMARKING?= Metoda vzájemného srovnávání výkonu a činnosti knihoven • Dvě metody srovnávání: • Standard VKIS – podle předem stanovených a dohodnutých parametrů • Benchmarking – podle nejlepší knihovny

  4. K čemu potřebujeme srovnávání? • Rozvoj internetu a digitalizace vznik konkurence, konec tradičního monopolu knihoven • Prokázat, že knihovna je užitečnou a využívanou institucí • Prokázat svou ekonomickou efektivnost • Konkrétní knihovně chybí konkurence v místě chybí možnost vzájemného srovnávání,  je obtížné zjistit, zda knihovna pracuje efektivně

  5. Co je BENCHMARKING? CO MY DĚLÁME?JAK TO MY DĚLÁME? JAK DOBŘE TO MY DĚLÁME? CO DĚLAJÍ JINÍ?JAK TO DĚLAJÍ JINÍ? JAK DOBŘE TO JINÍ DĚLAJÍ? SROVNEJTEA UČTESE PŘÍLEŽITOSTI A NÁMĚTY KE ZLEPŠOVÁNÍ Převzato: A. Plášková: Benchmarking. VŠE

  6. Postup benchmarkingu Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!!

  7. V čem vám pomůže projektu? Postup benchmarkingu Co musíte udělat sami? Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!!

  8. K čemu to je užitečné? • Definuje nejlepší výkony • Pružná metoda pro srovnávání – možnost zjistit silné a slabé stránky • Dává včasné varování, pokud knihovna zaostává • Podporuje tvořivé uvažování o vnitřních procesech • Pomáhá rozvíjet spolupráci, navázání nových kontaktů • V ČR používá: veřejná správa, sociální služby, ČD, CzechInvest: Český benchmarkingový index

  9. Jaké to má omezení? • Kvantitativní údaje nemají vždy odpovídající vypovídací schopnost • Každá knihovna pracuje v jiném kontextu • Nemusí se vždy podařit najít inspirativní partnery • Napodobování postupů nemusí vždy přinést úspěch • Sdílení strategických informací – může přinést problémy • Pokud má být benchmarking užitečný, musíme ho my i celá knihovna vnímat jako něco užitečného

  10. Projekt„Benchmarking knihoven“

  11. Hlavní inspirace http://www.bix-bibliotheksindex.de/

  12. Co je hotovo? • Spolupracuje 72 knihoven – krajské, městské, obecní • Kategorizace knihoven • Výběr indikátorů pro vzájemné porovnávání • Zpracování definic indikátorů • Vytvoření databáze pro analýzu dat • Metodika srovnávání výkonů knihoven

  13. Knihovny zastoupené v benchmarkingu

  14. Knihovny zastoupené v benchmarkingu

  15. Knihovny zastoupené v benchmarkingu

  16. Knihovny zastoupené v benchmarkingu

  17. Kategorizace knihoven Komu je benchmarking určen? • Benchmarking je otevřen všem veřejným knihovnám • Největší přínos může mít ve větších knihovnách • Podmínka: schopnost poskytnout kompletní data pro srovnávání (zejména ekonomická)

  18. 3 bloky výkonových parametrů= 29 indikátorů • Podmínky pro činnost knihovny • 12 indikátorů • Uživatelé, služby • 8 indikátorů • Financování, výdaje, efektivita • 9 indikátorů

  19. Podmínky pro činnost knihovny • Podíl financování knihovny na rozpočtu obce • Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel • % obnovy knižního fondu • Objem přírůstků na 1000 obyvatel • Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel • Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel • Počet studijních míst na 1000 obyvatel • Počet internetových stanic na 1000 obyvatel • Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel • Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů • Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků • Počet hodin pro veřejnost týdně

  20. Uživatelé, služby • Registrovaní čtenáři - % z obsluhované populace • Registrovaní čtenáři do 15 let - % z obsluhované populace mládeže do 14 let • Počet návštěv na jednoho obyvatele • % návštěvníků internetu z celkového počtu návštěvníků • Počet výpůjček na registrovaného čtenáře • Obrat knihovního fondu • Kulturní akce na 1000 obyvatel • Vzdělávací akce (semináře, kurzy…) na 1000 obyvatel • Internetové služby: webová stránka, OPAC…

  21. Jaké internetové služby poskytujete uživatelům? Dotazník

  22. Financování, výdaje, efektivita • Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele • Náklady na pořízení knihovního fondu v přepočtu na jednoho obyvatele • Náklady na nákup licencí na el. inf. zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele • Náklady na pořízení knihovního fondu na výpůjčku • % čistých provozních nákladů z celkových provozních nákladů • % nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových provozních nákladů z celkových provozních nákladů • % osobních nákladů z celkových provozních nákladů • % získaných dotací, grantů, vlastních příjmů na celkovém rozpočtu knihovny z celkových příjmů na provoz

  23. Databáze „Benchmarking knihoven“ http://www.nipos-mk.cz/benchmarking/

  24. Databáze „Benchmarking knihoven“ • Zpracovatel a provozovatel: NIPOS • Zadavatel: NK ČR • Obsahuje data 72 knihoven – účastníků projektu • Rok 2006, 2007 • Umožňuje: • Propočet výkonových indikátorů z vložených statistických dat • Zjištění minimálních, průměrných a maximálních hodnot indikátorů pro jednotlivé kategorie knihoven • Vzájemné porovnávání výkonových indikátorů vybraných knihoven • Přístup do databáze: pouze pro účastníky projektu

  25. Jak to funguje?

  26. Metoda známkování

  27. Srovnání žluté a zelené knihovny

  28. Další údaje o porovnávaných knihovnách

  29. Která knihovna je lepší?

  30. SWOT analýza žluté a zelené knihovny

  31. Žlutá knihovna - Silné stránky • Knihovna má dobrý knihovní fond. Ve vztahu k počtu obyvatel je menší než průměr, ale je bohatě doplňován novou literaturou, a to jak knihami, tak zejména časopisy. • Tomu odpovídá také nadprůměrné procento výdajů na nákup dokumentů. • Fond dokumentů má silně nadprůměrný obrat. Knihovna vykazuje mírně nadprůměrné množství výpůjček na uživatele. • Knihovna má mírně podprůměrné prostorové podmínky ale nabízí přiměřené množství internetových, ale také velké množství studijních míst. • Knihovna pořádá nadprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí. • Knihovna je nadprůměrně navštěvována. Průměrná je návštěvnost internetu. • Knihovna má průměrné množství mladých uživatelů do 15 let. • S ohledem na počet pracovníků je produktivita práce spíše nadprůměrná. • Knihovna má podprůměrný podíl osobních nákladů. • Podíl výdajů knihovny na výdajích obce je nadprůměrný.

  32. Žlutá knihovna - Slabé stránky • Rozsah provozní doby je podprůměrný, nevyhovuje standardu VKIS.

  33. Příležitosti Knihovna by mohla usilovat o rozšíření provozní doby. Knihovna by měla usilovat o to, aby si zachovala větší počet uživatelů ve vyšších věkových kategoriích, existuje značný potenciál mladých uživatelů. Knihovna má mírně nadprůměrné internetové služby, ale je zde potenciál na jejich rozšíření. Bylo by užitečné zvýšit nabídku elektronických informačních zdrojů. Knihovna má potenciál ke snižování čistých provozních nákladů. Knihovna má potenciál k rozšíření příjmů z dotací a grantů a také ze svých vlastních příjmů. Hrozby Osobní náklady jsou podprůměrné, může existovat riziko odlivu kvalitních pracovníků a není zde potenciál pro rozšíření provozní doby. Žlutá knihovna

  34. Zelená knihovna – Silné stránky • Knihovna nemá výrazné silné stránky. Většina parametrů se pohybuje na úrovni průměrných a podprůměrných hodnot. • Knihovna má podprůměrné čisté provozní náklady. • Knihovna nízký počet pracovních úvazků

  35. Zelená knihovna – Slabé stránky • Knihovna má z hlediska rozsahu podprůměrný knihovní fond, který je také zřejmě zastaralý. Procento jeho obnovy je nízké a podprůměrná je i nabídka časopisů. Podprůměrné je procento výdajů na nákup dokumentů i elektronických informačních zdrojů. • Tomu také odpovídá mírně podprůměrné množství výpůjček i menší obrat knihovního fondu. • Prostorové zajištění knihovny je výrazně podprůměrné. • Počet internetových stanic a studijních míst je průměrný. • Rozsah provozní doby je podprůměrné, nevyhovuje standardu VKIS. • Knihovna pořádá silně podprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí. • Knihovna je podprůměrně navštěvována. Silně podprůměrné je využití internetu. • Procento obsluhované populace dospělých i mládeže je podprůměrné. • Knihovna není dobře financována. Výdaje na knihovní fond a čisté provozní náklady jsou podprůměrné, naopak vyšší je procento osobních výdajů.

  36. Příležitosti Zlepšit rozsah a obsah knihovního fondu – knihy, časopisy, elektronické informační zdroje. Zlepšit prostorové zajištění knihovny. Rozšířit počet kulturních a vzdělávacích akcí. Propagovat nabídku veřejného internetu. Knihovna má podprůměrné množství pracovníků a to jak k počtu obyvatel, tak i k registrovaným uživatelům i návštěvníkům. Knihovna má potenciál získat další příjmy z dotací a grantů. Podíl na financování obce je podprůměrné, existuje zde potenciál, že by obec mohla knihovnu lépe financovat. Hrozby Podprůměrný knihovní fond a nedostatečné prostorové zajištění může vést k dalšímu poklesu zájmu o služby knihovny. Riziko poklesu uživatelů (nízký podíl mládeže i dospělé populace). Knihovna vykazuje nadprůměrné procento osobních výdajů na celkových nákladech. Zelená knihovna

  37. Co nyní potřebujeme? • Zapojit co nejvíce knihoven do projektu • Využít benchmarking při oceňování knihoven – Knihovna roku, Kamarádka knihovna….?

  38. Co dělat, máte-li zájem o účast v projektu? • Mít zájem a odvahu ke vzájemnému srovnávání • Přihlásit se jako účastník projektu • Poskytnout kvalitní a spolehlivá statistická data a další údaje o své činnosti • Poskytnout souhlas pro práci s daty • Spolupracovat s účastníky projektu při vzájemném poznávání • Být připraven poskytnout účastníkům informace a know-how ze své vlastní činnosti • Databáze Benchmarking knihoven je přístupná pouze účastníkům projektu

  39. Údaje nezbytné pro benchmarking • Údaje ze statistického výkazu knihovny KULT • Údaje o službách a fondech 15 • Ekonomické údaje12 • Údaje neuváděné ve výkazu KULT - 3 • Náklady na pořízení licencí na el. informační zdroje • Počet dětí do 15 let v obci/městě • Celkové výdaje města/obce v roce 2006 • Dotazník k elektronickým službám • Dotazník - komentář k údajům – specifika lokality – např. počet škol, spádovost oblasti, způsob výpočtu indikátoru apod. Odpočet výkonů regionálních funkcí

  40. Pokud máte zájem o vstup do projektu: Ozvěte se! vladana.pillerova@nkp.cz Oslovte knihovny ve svém blízkém i vzdáleném okolí, se kterými se chcete porovnat Přesvědčte je k účasti na projektu

  41. Staňte se lepší knihovnou dříve, než vaše slabiny odhalí zřizovatel!

More Related