1 / 26

Rostlinné orgány kořen, stonek

Rostlinné orgány kořen, stonek. Adéla Černohlávková 2010 Zdroj: Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. Rostlinné orgány. Soubory pletiv, které se vyznačují charakteristickou stavbou a funkcí

mabli
Download Presentation

Rostlinné orgány kořen, stonek

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Rostlinné orgánykořen, stonek Adéla Černohlávková 2010 Zdroj: Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií

  2. Rostlinné orgány • Soubory pletiv, které se vyznačují charakteristickou stavbou a funkcí • Kořen, stonek, list – orgány vegetativní – zajišťují výživu, růst a výměnu látek s vnějším prostředím (vyvinuly se jen u cévnatých rostlin – tj. kapraďorostů a semenných rostlin) • U některých řas a mechorostů je nahrazují podobné (analogické) orgány – příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžky (kauloidy) a lístky (fyloidy) • Generativní orgány produkují pohlavní buňky, gamety. U krytosemenných rostlin – květ, plod, semeno • Studiem rostlinných orgánů se zabývá organologie. • Homologické orgány – stejný původ, ale různý vzhled, funkce a vnitřní stavba • Analogické orgány – podobný vzhled, různý původ

  3. Kořen • Podzemní rostlinný orgán, nenese listy • Funkce nasávací, vodivá, mechanická a zásobní. Vytváří i významné látky, např. aminokyseliny, alkaloidy, regulátory růstu – funkce syntetická • Heterotrofní orgán – postrádá kutikulu, průduchy a fotosyntetická barviva; je odkázán na přísun asimilátů z nadzemní části rostliny • Založen již v zárodku semene. Nejdříve vyrůstá kořínek (radikula), ten se mění v hlavní kořen, a z něho vyrůstají postranní kořeny. Soubor kořenů = kořenový systém • U dvouděložných a nahosemenných rostlin tvoří kořenovou soustavu hlavní kořen s postranními. • U jednoděložných hlavní kořen zaniká a je nahrazen kořeny náhradními (adventivními)

  4. Kořen • Adventivní kořeny – jediný typ kořenů u kapraďorostů • Druhotně netloustnou, po celé délce přibližně stejně silné • Mohou vznikat i na stoncích či listech – využití při vegetativním rozmnožování stonkovými, listovými nebo kořenovými řízky • Zlepšují výživu rostliny

  5. Kořen - stavba • Na vegetačním vrcholu je kořen kryt kořenovou čepičkou – je tvořena živými parenchymatickými buňkami se zeslizovatělými buněčnými stěnami • Chrání vrcholové meristémy před poškozením a usnadňuje vnikání kořene do půdy • Stále se obnovuje • Na povrchu mladých kořenů je kořenovápokožka (rhizodermis), která vytváří kořenové vlásky – několikanásobně zvětšují absorpční plochu kořene (vodní rostliny netvoří kořenové vlásky)

  6. Kořen - stavba • Prostor mezi pokožkou a středním válcem vyplňuje prvotní (primární) kůra – má vnější, střední a vnitřní vrstvu • Buňky vnitřní vrstvy = endodermis z větší části korkovatějí a dřevnatějí; to komplikuje transport roztoků z půdy k cévním svazkům • Pod endodermis leží vrstva buněk označovaná jako pericykl (perikambium) – zakládají se zde postranní kořeny • Uvnitř středního válce je paprsčitý cévní svazek • Činností kambia kořen druhotně tloustne, původní radiální cévní svazek se mění na kolaterální a prvotní kůra je nahrazena druhotnou (tj. peridermem)

  7. Kořen • U jednoděložných se primární stavba kořene zachovává celý život, u rostlin dvouděložných a nahosemenných je nahrazena druhotnou stavbou. • U keřů a stromu jsou kořeny dřevnaté, byliny mívají kořeny dužnaté( jen omezeně tloustnou).

  8. Metamorfózy kořene • Kořenové hlízy(orsej) a bulvy(řepa, celer) – zásobní funkce; na stavbě se podílí i stonková část rostliny • Vzdušné kořeny(rostliny v tropech asubtropech) – umožňují přijímat vzdušnou vlhkost • Příčepivé kořeny(břečťan popínavý) – přichycovací funkce • Haustoria parazitů (jmelí)

  9. Přeměny kořene: A – kořenové hlízky orseje; B – haustoria jmelí; C – příčepivé kořeny břečťanu; D – bulva celeru, hranici mezi stonkovou a kořenovou částí vyznačuje přerušovaná čára

  10. Hospodářský význam kořenů • je značný • Potrava člověka (kořenová zelenina – mrkev, petržel, křen aj.) • Krmivo pro zvířata (krmná řepa) • Potravinářský průmysl (řepa cukrovka, čekanka) • Výroba léčiv

  11. Stonek • Nadzemní orgán cévnatých rostlin, nesoucí zákonitě postavené listy, pupeny a reprodukční orgány • Zprostředkovává spojení mezi kořenovým systémem a listy (transpirační a asimilační proud); dobře vyvinuta vodivá a mechanická pletiva • Stonek s listy tvoří prýt • Místa přisedání listů ke stonku = uzliny(nody), mezi nimiž jsou články(internodia)

  12. Stonek • Různé typy stonku – dužnatý (bylinný), dřevnatý • Bylinný stonek se nazývá lodyha • Bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím = stvol • Dutý stonek trav s nápadně vyvinutými uzlinami (kolénky) = stéblo • Nerozvětvená nadzemní část spojující u stromů kořenový systém s korunou = kmen • U keřů se stonky větví hned od země a jsou celé dřevnaté • Polokeře – zdřevnatělá spodní část, bylinná horní část na zimu každoročně odumírá

  13. Stonek • Tvar – válcovitý, čtyřhranný(např.hluchavkovité),trojhranný(např.šáchorovité) • Ne všechny rostliny mají dostatečně pevný, vzpřímený stonek • Rostliny s tenkým chabým stonkem, který se ovíjí či jinak uchycuje na opoře, jsou liány – mohou být pravotočivé i levotočivé

  14. Prvotní stavba stonku • Stonek s prvotní stavbou je zelený, na povrchu krytý pokožkou(epidermis) • Pod pokožkou se diferencuje prvotní(primární)kůra – ochranná a zásobní funkce • Její obvodová vrstva často obsahuje mechanická pletiva (kolenchym, sklerenchym) zpevňující stonek • Vnitřní část tvoří buď endodermis, nebo se na jejím místě vyvíjí tzv. škrobová pochva(buňky s vysokým obsahem škrobových zrn; zvláště v oddencích)

  15. Prvotní stavba stonku • Střední válec stonku tvoří jednovrstevný pericykl, ve kterém se často zakládají adventivní kořeny, a kolaterální cévní svazky • Střed stonku vyplňuje parenchymatická dřeň • Ze dřeně vybíhají mezi cévní svazky dřeňovépaprsky, které se uplatňují při vedení roztoků

  16. Druhotná stavba stonku • Podmíněna druhotným tloustnutím, prvotní kůra je nahrazena kůrou druhotnou (peridermem) • Kambium vytvoří souvislý kambiální válec, který směrem k obvodu produkuje druhotné lýko a do středu stonku druhotné dřevo – vytváří se letokruhy

  17. Stonek • Nese základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, listů či květů) – pupeny • U dřevin lze rozlišit úzké, zašpičatělé pupeny dřevní (nové větévky), pupeny listové (listy) a oblé pupeny květní (květy) • Na vrcholu stonku je vrcholový pupen, v úžlabí listů se nacházejí úžlabní pupeny • Pupeny našich dřevin jsou zpravidla kryté šupinami

  18. Stonek • Vývojově nejstarším typem větvení stonku je vidličnaté – kdy se rozdělí vzrostný vrchol na dva • Pro vyšší rostliny je charakteristické postranní větvení – kdy postranní větvě vznikají z úžlabních pupenů • Dlouhá postranní větev dřevin = makroblast, zkrácená větévka nesoucí listy či květy (modřín,jinan aj.) = brachyblast

  19. Větvení stonku • Vidličnaté – vzrostný vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím, které se stejným způsobem dále větví (např. jmelí) • Hroznovité – postranní větve na hlavním stonku jsou v růstu silně omezovány vrcholovým pupenem – jsou tenčí a nepřerůstají hlavní stonek (např. smrk, borovice) • Vrcholičnaté – postranní větvě nabudou převahy nad hlavním stonkem, který buď zcela ukončí růst, nebo je zatlačen do postranního postavení (např. vinná réva, jabloň)

  20. Metamorfózy stonku • Oddenky(sasanka, kosatec) – zásobní funkce, v zemi vodorovně uložené, článkované • Oddenkové hlízy(brambor) • Stonkové hlízy(např. u kedlubnu) • Oddenky a hlízy umožňují současně vegetativní rozmnožování rostlin • Výběžky = šlahouny(jahodník) - rozmnožování • Stonkové úponky(vinná réva) – umožňují přichycení • Stonkové trny = kolce(trnka, hloh aj.) – ochranná funkce, vznikají přeměnou brachyblastů

  21. Přeměny stonku: A – oddenek kosatce; B – oddenkové hlízy bramboru; C – stonková hlíza kedlubnu; D – úponky vinné révy

  22. Hospodářský význam stonků • je značný • Potrava člověka i hospodářských zvířat (bramborové hlízy) • Zdroj vitaminů (stonkové hlízy brukve, kedlubny a hypokotylové hlízy ředkvičky) • Stavební průmysl, výroba papíru, nábytkářství (dřevní hmota) • Třtinový cukr z cukrové třtiny, korek z krycích pletiv dubu korkového, skořice ze skořicovníku • Stonky planých druhů, zejména trav, jsou důležitou součástí píce

More Related