1 / 24

Politické a společenské změny začátkem 2. poloviny 19. století

Politické a společenské změny začátkem 2. poloviny 19. století. Hospodářské a společenské změny. Anotace. Materiál tvoří 24 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy politických a společenských změn v druhé polovině 19. století s přihlédnutím k nejdůležitějším objevům a vynálezům

lynch
Download Presentation

Politické a společenské změny začátkem 2. poloviny 19. století

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Politické a společenské změny začátkem 2. poloviny 19. století Hospodářské a společenské změny

  2. Anotace • Materiál tvoří 24 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy politických a společenských změn v druhé polovině 19. století s přihlédnutím k nejdůležitějším objevům a vynálezům • cílová skupina: 8. roč. • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s politickými a společenskými změnami ve 2. pol. 19. stol • použitý materiál: učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

  3. Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok - Doprava • dosud za nejdokonalejší druh pohonu parní stroj měl několik nevýhod: • velká hmotnost • nutnost velkých zásob vody a uhlí • v 80. letech byl vynalezen spalovací motor, který jako palivo využíval benzín nebo naftu • vznik automobilu a motocyklu • stavby řiditelných vzducholodí a později i letadel, pak i ponorek

  4. Karl Benz 25. listopadu1844, Karlsruhe – 4. dubna1929, Ladenburg) byl německý automobilový konstruktér, který vyrobil první benzínový automobil na světě.

  5. GottliebDaimler 17. března1834Schorndorf (Württemberg) – 6. března1900Cannstatt u Stuttgartu) je vynálezcem dnešního typu spalovacího motoru a konstruktérem prvních motocyklů a automobilů. Daimlersestrojil společně s Wilhelmem Maybachem v roce 1885 ve Stuttgartu první motocykl, a v roce 1886 také první čtyřkolý automobil poháněný spalovacím motorem. V roce 1892Daimler zvětšil tehdy základní rozměry vozů a zkonstruoval tak první nákladní automobil.

  6. bratři Wrightové • Bratři Orville (19. srpna1871 – 30. ledna1948) a Wilbur (16. dubna1867 – 30. května1912) Wrightovi byli tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch (WrightFlyer). Oba bratři se závodně věnovali cyklistice. Ani jeden z nich neměl potřebné vzdělání, ale byli velmi zruční. Obdivovali plachtění, které bylo novým sportem. Rozhodli se, že se pokusí postavit kolo s křídly a benzínovým motorem, který by je poháněl. • V roce 1903 postavili WrightFlyer později zvaný Flyer I (avšak dnes je známý spíš jako KittyHawk). Použili vlastnoručně vyrobenou vrtuli a motor na míru vyrobený v jejich obchodě s koly v Daytonu. Motor byl lepší než běžné motory té doby. Měl dostatečně nízký poměr hmotnosti k výkonu, aby mohl být použitý v letadle a k převodu používal řetěz z bicyklu. 17. prosince1903 vzlétli, každý dvakrát. První letěl Orville, let byl dlouhý 39 metrů a trval 12 sekund. Byl zachycen na jejich nejznámější fotografii. Čtvrtý let toho dne byl jediným skutečně řízeným letem. WilburWright letěl 279 metrů a let trval 59 sekund. Stavba letadla Flyer I stála méně než tisíc dolarů. Rozpětí křídel bylo 12 metrů, hmotnost 340 kg a jeho 77 kilogramový motor měl výkon 12 koňských sil (9 kW). Lety pozorovali čtyři záchranáři a jeden chlapec z městečka. Byly to tedy první prokazatelné veřejné lety. Místní noviny ihned popsaly tuto událost, ale velmi nepřesně. Jen jediné noviny (Cincinnati Enquirer) druhý den vydaly podrobný článek o této události.

  7. Orwille Wilbur bratří Wrightové

  8. Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok – Elektrická energie • nebyla žádnou novinkou, lidé ji však až do pol. 19. stol. neuměli vyrábět a využívat • byla vyráběna pomocí parních nebo vodních turbín s dostatečným výkonem pro pohon tramvají a strojů v továrnách • později se objevují nové přístroje využívající el. energii pro práci v domácnosti (pračky, ždímačky, vysavače, šicí stroje, ledničky, sporáky) – zpočátku však velmi drahé, proto se šířily až po první světové válce

  9. Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok – Komunikace, zaznamenávání obrazu a zvuku • díky znalosti el. energie mohl být vynalezen mikrofon a později i telefon (Alexander Graham Bell) • telegrafní kabel položen mezi Evropou a Amerikou – 60. léta • 70. léta – vynalezen fonograf (Thomas Alva Edison), předchůdce gramofonu, což umožnilo poslouchat cokoli kdekoli • fotografie – vynalezena už ve 20. letech, ale nebyla příliš praktická – v 80. letech byl vynalezen film, sestrojen fotoaparát a o později i filmová kamera • filmy zatím byly němé • první film „Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny “ natočili bratři BratřiLumièrové • Příjezd vlaku na nádraží

  10. Hospodářské a společenské změny Technický a vědecký pokrok – Další objevy a vynálezy • medicína: • narkotika = možnost provádět operace v celkové narkóze • rentgen • mikrobiologie = odhalení celé řady původců chorob • umělé hmoty • objev radioaktivity – Marie Curie-Sklodowská • chemie: • D. I. Mendělejev – periodická tabulka prvků • Alfréd Nobel – dynamit • Michael Faraday – elektromagnetická indukce, elektrolýza • biologie • Johann Gregor Mendel– genetika, dědičnost

  11. Wilhelm ConradRöntgen 27. března 1845 Lennep, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)[1] byl německý fyzik, jeden z nejtalentovanějších experimentátorů 19. století. Uznání svých kolegů se dočkal až ve čtyřiceti letech, a když šťastnou náhodou objevil paprsky, které potom dostaly jeho jméno, tak mu bylo ještě o deset let více.

  12. Alexander Graham Bell (1847–1922) byl americký profesor fyziologie orgánů řeči a fyziky a vynálezce. Byl skotského původu. Vynalezl mikrofon a zkonstruoval první použitelný telefon (1876) a gramofon (s A. C. Bellem a S. Tairotem, 1883

  13. Thomas Alva Edison 11. února1847 stát Ohio, USA – 18. října1931New Jersey) byl americkývynálezce, celosvětově jeden z nejproduktivnějších a nejvýznamnějších. Na jeho jméno je vedeno více než 1000 patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy vynálezy patří fonograf (předchůdce gramofonu) a žárovka. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního časopisuScience

  14. Marie Curie-Sklodowská 7. listopadu1867Warszawa, Polsko – 4. července1934Sancellemoz, Francie), počeštěně též Marie Curie-Sklodowská (v polštině se uvádí na prvním místě rodné příjmení Maria Skłodowska-Curie) byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

  15. DmitrijIvanovič Mendělejev 27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) byl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků. Mendělejev je objevitelem periodického zákona prvků z roku 1869. Mendělejev publikoval svou první tabulku prvků v časopise Ruské chemické společnosti v roce 1869, o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku 1870 měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených

  16. Alfred Nobel (21. října1833Stockholm – 10. prosince1896San Remo) byl švédský chemik, vynálezce dynamitu a díky němu byla později také založena Nobelova cena. Na jeho počest byl po něm pojmenován chemický prvek nobelium.

  17. Michael Faraday 22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl významný anglický chemik a fyzik. V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry. Jeho objev byl významný v tom, že doposud se elektrická energie vyráběla pouze chemickou metodou z baterií. Faraday tak dal teoretický základ pro všechny elektromotory a dynama. Další jeho objevy souvisí s chemií - obohatil odborné názvosloví o důležité pojmy, jako jsou anoda, katoda, elektroda a ion.

  18. Johann Gregor Mendel Gregor Johann Mendel (20. července1822Hynčice – 6. ledna1884Brno) byl přírodovědec německé národnosti, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Působil jako mnich a později opataugustiniánskéhokláštera na Starém Brně.

  19. Hospodářské a společenské změny Politická situace - Anglie • nejvyspělejší stát tohoto období • vláda královny Viktorie • střídání vlád konzervativců a liberálů • vliv dělnických spolků a odborů • ovládnutí světového obchodu • největší koloniální velmoc – Indie a další • prohlubování soc. rozdílů ve společnosti • roste význam marxismu • objevuje se anarchismus = odmítání jakékoliv autority (M. Bakunin)

  20. Shrnující otázky • K čemu se využívala elektrická energie? • Zkus si představit situaci při dlouhodobém výpadku el. energie. • Pomocí jakého přístroje bylo možné zaznamenávat a přehrávat zvuk? • Zkuste vymyslet další možnosti využití fonografu a gramofonu. Co z toho může být zajímavé pro historiky? • Proč byl důležitý vynález filmu? • Co vše můžeme z dobové fotografie či filmu zjistit? A co zjistí historikové z fotografií a filmů o nás? • Které objevy se uplatnily v medicíně? Jak by asi vypadala péče bez těchto objevů? • Které umělé hmoty znáte? V čem jsou jejich výhody a nevýhody?

  21. fonograf telefon Významné vynálezy této doby

  22. deskový fotoaparát telefon Významné vynálezy této doby

  23. letadlo bratří Wrightů první řiditelná vzducholoď Významné vynálezy této doby

  24. Zápis Hospodářské a politické změny v 2. polovině 19. století • kvůli nevýhodám parního stroje bylo nutno hledat jiná řešení • vynalezen spalovací motor – menší, účinnější • automobil, motocykl • letectví – vzducholodě, letadla • plavba – ponorky • velký význam elektrické energie • do domácností až později • vynálezy nových komunikačních přístrojů • mikrofon, telefon, fonograf, gramofon • fotografie, film • medicína • rentgen • celková narkóza • umělé hmoty • rozvoj průmyslu – nejvýznamnější stát Anglie – koloniální velmoc č. 1

More Related