1 / 18

Veřejná politika a veřejný zájem

Veřejná politika a veřejný zájem. Veřejné politiky VSFS. „Hájíme veřejný zájem“ LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010. Definice veřejného zájmu. Neurčitý právní pojem Zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze v obecné rovině úspěšně definovat

libba
Download Presentation

Veřejná politika a veřejný zájem

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Veřejná politika a veřejný zájem Veřejné politiky VSFS

  2. „Hájíme veřejný zájem“ LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010

  3. Definice veřejného zájmu • Neurčitý právní pojem • Zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze v obecné rovině úspěšně definovat • zájem celé nebo podstatné části společnosti (veřejnosti), směřuje k všeobecnému blahu a dobru: veřejně prospěšné záležitosti- obecný zájem nad zájmem jedince

  4. Definice veřejného zájmu • Obecný zájem společnosti - celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či skupiny (místní VZ x národní VZ). • VZ chápeme jako to, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a objektivně. • Bez nadhistorické platnosti x kulturní diference • Suma individuálních zájmů (osobní zájem) • Problém: individuální podtext, interpretace zájmů dílčích skupin - populismus (dálnice, průmyslové zóny, komerční a obchodní zóny, dostavba Temelína, vyvlastnění pozemků apod.)

  5. VEŘEJNÝ ZÁJEM JE : • Druh orientace politiky (a také občanů, jsou-li dostatečně informováni), který podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů. • Veřejný zájem je v tomto smyslu v zájmu jednotlivců, kteří jsou členy veřejnosti. • Může být za této situace také proti té části jednotlivců či skupin, která má zájmy protikladné. (pravicový extremismus, ochrana přírodního a kulturního dědictví, otevření pracovního trhu...)

  6. Konflikt veřejného zájmu • Různé sociální skupiny – různé hodnotové orientace • ŽP x ekonomika • KD x ekonomika • Zdraví obyvatel x ekonomický rozvoj • Sociální spravedlnost x hospodářský růst • Bezpečnost x ochrana soukromí • Psi x děti (veřejný prostor) ---- • Obsah pojmu VZ se v daném konkrétním prostoru a čase musí vždy znovu hledat v procesu komunikace všech, jichž se konkrétní řešený problém dotýká – teritoriálně diferencované!

  7. Konflikt v rámci sektorušetrné energie x tvář krajiny

  8. Veřejný zájem x veřejná politika • Cíl VeP: identifikovat VZ, hodnotit VZ, stanovit priority - naplňovat VZ • Veřejný x soukromý zájem • Demokracie představuje pokus o přijetí osobní odpovědnosti za věci obecné • Občan – prostřednictvím volebních hlasů + OS, zájmové skupiny, lobbing … • VZ: sociální a politické vyjednávání, konflikt

  9. Znaky veřejného zájmu • Vazba na zajišťování a distribuci veřejných statků • Pojem veřejný zájem vyjadřuje: • potřeby, jež se týkají větších společenskýchkategorií (skupin či celé společnosti), • hodnoty, na jejichž uskutečnění společnost aspiruje (např. národní společenství, kulturní obec), - obranu před ohrožením těchto potřeb a hodnot.

  10. Znaky veřejného zájmu • aspirace subjektů společnosti (jednotlivců, skupin, organizací, politických stran, hnutí, vlády, parlamentu aj.) na hodnoty a potřeby společnosti, které považují za prioritní, preferenční • VZ je složen ze segmentů:ekonomického,politického,kulturního,civilizačního, ekologického,zdravotního,sociálního. • Části sektorových politik: bezpečnostní, sociální, kulturní, ekologické, zdravotní aj. • Transformace VZ do programů: privatizace ve zdravotnictví, ochrana veřejného zdraví, pojišťovny, koncepce rozvoje dopravy, koncepce rozvoje bydlení

  11. Znaky veřejného zájmu • VZ je strukturovaný dle času, místa, objektu i zdroje vzniku • krátkodobý (definovatelný a zjistitelný na podkladě sociálních problémů, napětí, společenských poruch či funkčních potřeb společnosti): řešení zdravotních rizik • dlouhodobý (založen spíše na hodnotách, o něž společnost usiluje a případném ohrožení těchto hodnot), na první pohled se nejeví, potřeba hlubší analýzy- např. budování demokratického státu • střednědobý - směs a prolínání obou

  12. Znaky veřejného zájmu • Uznání VZ – integrace do VeP (výzkum mínění, iniciativy apod.) • VZ není záležitostí pouze veřejných institucí, ale i jednotlivců (občan- objekt i subjekt VeP) • obecná VeP určuje celkovou koncepci státu, vlády, parlamentu (řešení veřejných záležitostí, např. privatizace, zahraniční vztahy apod.) • jednotlivé druhy veřejné politiky se zabývajíveřejným zájmem např. ve: • školství (školská politika), • zdravotnictví (zdravotnická politika), • sociální oblasti (sociální politika), • obraně země (obranná politika), • bezpečnosti občanů (bezpečnostní politika), • hospodaření s veřejnými financemi (finanční politika), • ekologii (ekologická politika), • zemědělství(zemědělská politika).

  13. Proces uplatňování VZ • IDENTIFIKACE • zjištění základních rozvojových problémů společnosti • monitorování a hodnocení sociálních problémů (jejich důsledků, příčin, podmínek, nositelů i poškozených aj.), • Všichni aktéři VeP (politické strany, asociace, média, OBČAN!!!) • informační dialog a participace občanů • skryté problémy a předpověď budoucí deficity společnosti - neúměrné vyčerpání zdrojů, zdravotní sociální ohrožení, demografický vývoj, ekologické poruchy, bezpečnostní rizika

  14. Identifikace VZ • Výzkumy, ankety, šetření – jaké skupiny se anket účastní ? • Internetové diskuse • Každodenní kontakt s občany, zástupci soukr. sektoru • Pravidelná setkávání (sport, kultura, společenské události, panelové diskuse, kulaté stoly, slavnosti) • Media • Formální i neformální komunikace • Analýzy nezávislých institucí

  15. Proces uplatňování VZ • FORMULACE A PREZENTACE • pojmenování + vystihnout základní hodnotu, jež má být naplněna • zdůvodněníVZ: vývoj společnosti, podstatných sociálních skupin • poukaz na zdroje a prostředkypoužitelné k realizaci veřejného zájmu • jednotlivci i reprezentanti organizací, politických stran či státních institucí, pracovníci vědy a VŠ, skupiny občanů, významné osobnosti (politici, vědci, umělci apod.). – autorita, charisma • zveřejnění v programech politických stran, programových prohlášeních vlád, v projevech, v tisku, v odborných publikacích, někdy i v uměleckém díle, v televizních pořadech a zejména v politickém dialogu

  16. Proces uplatňování VZ • UZNÁNÍ VZ • VZ---VeP --- nutnost být uznán jako společensky významný • vyjednávání mezi partnery (ministry, senátory, poslanci, případně zájmovými organizacemi, lobby, dialog s občany) • zhodnocení nezávislých analýz situace a jejich souvislostí, možností zdrojů a prostředků • Program veřejné politiky (priorita, legislativa, program opozičních stran, minoritní hnutí…)

  17. Proces uplatňování VZ • IMPLEMENTACE VZ • politické rozhodnutí – legislativní opatření • VS - organizační a administrativní role - informační zabezpečení a průběžné vyhodnocování plnění opatření, - zpětná komunikace - hodnocení informací, návrhy dalších opatření

  18. Proces uplatňování VZ • Politické strany • nejmocnější role ve formulaci a prosazování VZ • volby --- rozhodující pozice • Preference stran – preference veřejnosti ·konzervativní strany protikladnějiná od levicových stran v pojetí soukromého vlastnictví a privatizace, ·liberální strana bude mít s ní totožný vztah k soukromému vlastnictví a převážně i ke státu, avšak bude poněkud odlišně přistupovat ke vztahu občanů a institucí, ·určité odstíny v koncepcích společnosti můžeme nalézt u stran křesťanských, což můžeme nyní sledovat ve stanoviscích k restitucicírkevního majetku u nás, ·i mezi stranami se stejnou ideovou základnou spatřujeme diference, které nás mnohdy překvapují,mezi sociálně demokratickými, socialistickými a jinými levicovými stranami v západní Evropě a začíná být i v postkomunistických zemích.

More Related