1 / 31

Člověk v rytmu času

Člověk v rytmu času. 6. ročník. Čas. měřitelná veličina sekundy minuty hodiny dny týdny měsíce roky staletí tisíciletí. Čas. kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku... subjektivní vnímání času (někdy se vleče, někdy letí). Čas. Věnuj tomu víc času.

kibo-hicks
Download Presentation

Člověk v rytmu času

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Člověk v rytmu času 6. ročník

  2. Čas • měřitelná veličina • sekundy • minuty • hodiny • dny • týdny • měsíce • roky • staletí • tisíciletí

  3. Čas • kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku... • subjektivní vnímání času (někdy se vleče, někdy letí)

  4. Čas • Věnuj tomu víc času. • Máš na to dost času. • Jak ten čas letí! • Nemám čas. • Dnes ten čas vůbec neutíká. • Čas jsou peníze. • Čas je nemilosrdný. • Všechno odnesl čas. • Čas kvapí. • Čas léčí všechny bolesti. • Dočkej času, jako husa klasu.

  5. Zápis do sešitu Čas • měřitelná veličina (sekundy, minuty, hodiny… až staletí, tisíciletí) • kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku...

  6. Měření času • různé typy hodin • sluneční • vodní • přesýpací • svíčkové • kyvadlové • digitální • pověst o pražském orloji

  7. Zápis do sešitu Měření času • hodiny • sluneční • vodní • přesýpací • svíčkové • kyvadlové • digitální

  8. Časové pásmo • část Země, kde je stejný čas • zhruba 15° šířka časového pásma • základní časové pásmo je kolem nultého poledníku (prochází Greenwichem v Londýně v Anglii)

  9. Letní čas • v letních měsících roku se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o hodinu) posunut dopředu • cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení • důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce) • jaro (letní čas) • podzim (zimní čas)

  10. Letní čas • poprvé zaveden v roce 1916 (zavedlo ho Rakousko – Uhersko pro všechny své země), zrušen v roce 1919 • pak platil znovu během druhé světové války a znovu zrušen • každoroční letní čas byl v ČR zaveden v roce 1979 modrá – letní čas zaveden oranžová – letní čas zrušen červená – letní čas nikdy nezaveden

  11. Zápis do sešitu Časové pásmo • část Země, kde je stejný čas • základní časové pásmo je kolem nultého poledníku(Greenwich v Londýně v Anglii) Letní čas • čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o hodinu) posunut dopředu • v letních měsících • v ČR zaveden každoročně v roce 1979

  12. Kalendář • slouží k orientaci v průběhu roku a k určení data • základní jednotkou je den • každý kalendář stanovuje: • počátek (konec) dne • pravidelné členění roku na menší části (měsíce) • počátek roku (Nový rok) • počátek letopočtu (éry)

  13. Kalendář • nejprve u nás platil Juliánský kalendář • zavedl ho Gaius Julius Caesar v Římě roku 46 př. n. l. • pak jsme přešli na Gregoriánský kalendář • zaveden roku 1582 papežem Řehořem XII. (platí v nezměněné formě dodnes, lepší systém zatím nikdo nevymyslel)

  14. Zápis do sešitu Kalendář • k orientaci v průběhu roku a k určení data • základní jednotka je den • stanovuje: • počátek (konec) dne • členění roku na měsíce • počátek roku (Nový rok) • počátek letopočtu • nejprve u nás platil Juliánský kalendář • pak jsme přešli na Gregoriánský kalendář

  15. Gregoriánský kalendář • jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně • v některých zemích byl přijat až ve 20. století (Rusko 1918, Řecko 1924, Egypt 1928) • v době přechodu byl Juliánský kalendář již 10 dní pozadu proti skutečnosti • vynechal deset dní, takže třeba v Čechách po pondělí 6. ledna následovalo úterý 17. ledna • dnes takový problém nenastane díky tomu, že každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší • Gregoriánský kalendář zavedl přestupné roky nebo stanovil Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku

  16. Kde se používá Gregoriánský kalendář • řídí se jím naprostá většina států světa, přestože třeba muslimové zároveň slaví svátky vycházející z arabského kalendáře • muslimové, Židé a Číňané píší letopočty podle Gregoriánského kalendáře, ale slaví svátky podle kalendáře svého

  17. Zápis do sešitu Gregoriánský kalendář • zaveden papežem Řehořem XII. • Gregoriánský kalendář zavedl přestupné roky nebo stanovil Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku • řídí se jím naprostá většina států světa

  18. Jiné kalendáře • islámský kalendář – tzv. arabský rok, je o celých jedenáct dní kratší, (řídí se podle Měsíce a začíná 622 n.l – Muhammadova pouť z Mekky do Medíny) • židovský kalendář začíná stvořením (rok 3761 př. n. l.) • Číňané se řídí lunárním kalendářem – roky ve znamení zvířat

  19. Století, letopočet • století = sto po sobě jdoucích let • období letopočtu, kde každé století začíná rokem jedna a končí rokem nula následujícího století, po kterém je pojmenováno, tedy např. 18. století (1701–1800), 19. století (1801–1900), 20. století (1901–2000) atd. • letopočet = souvislé číslování let od významné události, historické nebo legendární - epochy • epocha je tedy den počátku éry • u nás platí křesťanský letopočet - počítá se od 1. 1. 1 n. l., patrně nesprávně vypočteného data narození Ježíše Krista(zkratka AD, Anno Domini čili léta Páně)

  20. Zápis do sešitu Jiné kalendáře, století, letopočet • viz dějepis

  21. Rok • rok je doba, která uběhne než Země oběhne kolem Slunce (tropický rok) • kalendářní rok má 365 dní • přestupný rok je rok který má 366 dní • protože jeden tropický rok je dlouhý 365,242 19 dne, dochází zhruba k odchylce jednoho dne za čtyři roky, a proto se vkládá jeden den navíc, kterému se říká přestupný den (29. únor) • rok má 12 měsíců s počtem 31, 30 a 28 (29) dní • pomůcka k určení počtu dnů v měsíci

  22. Zápis do sešitu Rok • doba, která uběhne než Země oběhne kolem Slunce • kalendářní rok má 365 dní • přestupný rok má 366 dní • jednou za 4 roky se vkládá jeden den navíc, přestupný den (29. únor) • rok má 12 měsíců s počtem 31, 30 a 28 (29) dní

  23. Měsíce - názvy • leden: od slova led • únor: od slova nořit (při tání ledu se na řekách ponořují ledové kry do vody) • březen: od slova bříza (měsíc bříz; raší břízy a začátek březosti zvířat) • duben:od slova dub (měsíc, kdy raší duby) • květen:od slova kvést (rostliny kvetou), původně máj • červen:1. červenost (červenání ovoce a jahod v tomto měsíci); 2. červi (v tomto období dělají škody zvláště na ovoci

  24. Měsíce - názvy • červenec: viz červen • srpen: od slova srp • září: ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za říje • říjen: odvozeno od jelení říje • listopad:odvozeno od padání listí • prosinec:1. ze staročeskéhoprosiněti (tzn. problesknout), (slunce probleskuje mezi mraky); 2. ze staročeskéhosiný (tzn. modravý, šedivý); 3. od slova prase (čas zabijaček)

  25. Pranostiky • leden: • Na Nový rok o slepičí krok. • Na Tři krále o krok dále. • únor: • Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc. • Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna. • březen: • Březen - za kamna vlezem. • Josef s Marií (23. 3.) zimu zaryjí. • duben: • Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. • Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.

  26. Pranostiky • květen: • Mokrý máj - v stodole ráj. • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa. • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk. • červen: • Medardova kápě, čtyřicet dní kape. • Na svatého Antonína broušení kos započíná. • Na svatého Jana noc nebývá žádná. • Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší. • červenec: • Když prší na svatého Prokopa, zmokne každá kopa. • Svatá Markéta vede žence do žita. • Svatá Anna - chladna zrána.

  27. Pranostiky • srpen: • Na svatého Vavřince brambory do hrnce! • Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději. • září: • Co srpen nedovařil, září nedosmaží. • Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky. • Po svatém Matouši čepici na uši. • říjen: • Svatý František zahání lidi do chýšek. • Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

  28. Pranostiky • listopad: • Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. • Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. • Na svatého Ondřeje ještě se zem ohřeje. • prosinec: • Lucie noci upije, ale dne nepřidá. • Na svatého Mikuláše je už zima celá naše. • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.

  29. Svátky - jmeniny • jmeniny – zvyk oslavovatdenzasvěcenýsvatémunebo blahoslavenémuz katolického kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakým způsobem připsáno oslavencovo křestní jméno • víte, jaký význam má vaše křestní jméno?

  30. Otázky: • Jakými způsoby se během historie měřil čas? • Znáš nějaké přísloví, týkající se času? Co znamená? • Kde se nachází nultý poledník? • Jaký je rozdíl mezi zimním a letním časem? • Jaký kalendář se u nás aktuálně používá? Znáš ještě nějaké jiné kalendáře? • Z čeho vznikl název měsíců duben, červen a prosinec? • Co znamená pranostika: Březen, za kamna vlezem?

  31. Děkuji za pozornost!

More Related