PRÁVNÍ MINIMUM I.

1. PRÁVNÍ MINIMUM I. Scire leges non hoc est, verba earum tenere, sed vim ac potestatem Být si vědom zákonů neznamená je doslova znát, nýbrž respektovat

3. Symbolika spravedlnosti a práva • Váhy • Zavázané oči • Meč • Ruka na uchu • Krychle • Bezpečnost • Obchod a smlouva • Trest, po právu

4. Problémy lidské existence • Člověk je tvor společenský, ne nepodobně jako mnohé živočišné druhy • Na rozdíl od nich není ve své společenské existenci řízen vrozenými instinkty

5. Nejranější podoby právních norem • Rodová pospolitost se spravuje nepsanými pravidly, v nichž rady k rozdělávání ohně či k lovu a pravidla vzájemného soužití tvoří „jeden balík“. • Právo v přibližně tom smyslu, jak ho chápeme my, vzniká až v prvních velkých říších, tedy spolu se vznikem nad-rodové společnosti – státu.

6. Právo krevní msty • Utrpěná újma žádá odvetu • Odveta je obvykle větší než utrpěná újma, to je ze strany trestaného škůdce vnímáno jako újma, žádající odvetu • Odveta je větší než utrpěná škoda …. • Svépomoc

7. Nejstručnější dějiny práva • Právo vyrůstá z rodových nepsaných zvyklostí • Seznání, že přirozené lidské expanzivitě nutno čelit • Božská autorita zákoníků

8. Člověk se ve svém společenském bytí řídí normami Nepsanými, tradičními a zvykovými Psanými Počátky práva

9. První zákoníky a zákonodárci • Psané zákoníky v meziříčí Eufratu a Tigridu od 2400 ante • Kodex krále Chammurapiho 1792 – 1750 ante. Soudnictví v Mezopotámii pracuje pouze s fakty, nepřihlíží k subjektivním okolnostem. • Egypt – spíše peněžité tresty, proces má spíše inkviziční charakter – vyšetřovatel je zároveň soudcem.

10. Chammurabiho zákoník

11. Text

12. První zákony a zákonodárci - Čína • Existuje několik filosofických koncepcí práva, zejména konfuciánská a legistická. • Objevuje se základní otázka: jaký je člověk? • Právo jako pomocný nástroj vlády, nikoliv nezávislé odvětví. • Lidé, poskytující rady soudícím se stranám – hledí se na ně s podezřením

13. Řecko • Prvním zákonodárcem Drakón 621 ante, drakonické tresty, pocházející patrně ještě ze starého řádu • Solón, 6. stol. ante, na rozdíl od Chammuurapiho zákoníku více pozornosti věnováno státu. • Odstranění dlužního otroctví • Dvě koncepce – 1. zákon jako součást obecného kosmického řádu, souvisí s ethosem, 2. zákon jako zvyk, ustanovení, dohoda • Platon a učení o duši. Ústava, Zákony – důraz na stát, víra v moc zákonodárství a zákonů

14. Řecko • Aristoteles – spravedlnost podílná, geometrická a směnná, aritmetická. Učení o formách vlády. Uznává, na rozdíl od Platona, mnohost a různost, • Trvalý problém vztahu mezi geometrickou a aritmetickou spravedlností, pokusy o vyrovnání • Vládní formy zdravé a degenerované

15. Řím • Zákon 12 tabulí – 5. stol ante, obyčejové právo, které bylo přizpůsobeno daným poměrům. Právo je vyděleno jako samostatný obor, nebylo zde smíšeno s normami mravními nebo náboženskými, i když je z nich vyvozeno a na nich spočívá. • Římská jurisprudence – rozvoj právní teorie • Základní zásady a pravidla římského práva přešly do novodobého evropského kontinentálního právního myšlení a legislativy.

16. Moudrý král - soudce • Spor o dědictví • Šalomounův soud • Právo a moudrost • Právo a autorita • Právo a trest • Právo a spravedlnost

17. Právo a ethos • Právo je minimem etiky • Ethos je rezultátem určitého obrazu světa, ve kterém zájmy daného jedince nejsou ústřední a jedinou hodnotou • Právní normy jsou v pohledu jedince bez přiměřeného ethosu vnímány jako diktát, nesvoboda a bezpráví

18. Právo a ethos • Právo jako palisáda, stojící na konci pole etické výstrahy • Člověka by měl zastavit ethos • Nezastaví-li ho, najde díru v legislativě… • Problém oddělení práva od ethosu

19. Jeden problém filosofie práva V moderní multikulturní společnosti neexistuje jednotná náboženská interpretace práva a spravedlnosti, na kterou by právo mohlo navazovat.Odtud vychází právní positivismus Oddělení právních a etických norem ovšem ruší „předpolí“, na kterém by mohl být člověk zastaven dříve, než „narazí“ na zákon

20. Normy „podzákonné“ Normy, existující a uplatňované v podobě zákona Povaha norem

21. Normy, nemající z právního hlediska povahu zákona • Normy estetické (otázky vkusu, módy) • Normy jazykové a gramatické • Normy a zvyklosti profesní • Normy zdravotní a hygienické • Normy společenského chování • Normy náboženské • Normy etické

22. Způsob uplatňování norem • Dbání norem, nemajících povahu zákona je vynucováno veřejným míněním, společenským hodnocením, příp. svědomím • Dodržování zákonných norem je vynucováno hrozbou sankce, kterou stanoví zákon • Vztah mezi oběma oblastmi

23. Problém právní kultury • Vztah veřejného mínění k porušovatelům norem • Vztah panujícího filosofického názoru k autoritě zákona • Vztah individuální filosofie daného člověka k autoritám vůbec

24. Specifický problém práva • Jednotné státní právo se při svém zavádění střetá s dosavadními právními zvyklostmi a systémy • Je rozdíl, zda vyrůstá organicky z některého z nich či je alespoň zaštítěno uznanou domácí autoritou, nebo zda přichází jako vnucené „cizí těleso“. • V druhém případě na jedné straně oslabuje působnost dosavadních norem, ale samo není akceptováno. Vzniká situace, kterou lze nazvat až „bezpráví“.

25. Normy právní, zákonné • Zavazující, přikazující, zakazující • Opravňující • Donucující (závazné, kogentní) • Podpůrné (dispozitivní,relativně nezávazné)

26. Vztah mezi zákonnými a podzákonnými normami Nejblíže zákonným normám jsou normy náboženské a etické, z nich normy zákonné původně vznikaly V procesu formování moderních právních systémů se ovšem právo od náboženských a etických norem emancipuje a existuje formálně nezávisle na nich

27. Právní řád

28. Právní odvětví • Právo soukromé • Občanské právo hmotné • Rodinné právo • Obchodní právo • Pracovní právo • Občanské právo procesní • Mezinárodní právo soukromé

29. Právo veřejné • Ústavní právo • Trestní právo hmotné • Trestní právo procesní • Správní právo • Finanční právo • Mezinárodní právo veřejné

30. Znaky právních norem • Normativnost (co být může, musí, nesmí) • Obecná závaznost • Státem stanovená či uznaná forma • Možnost státního donucení (existence sankce)

31. Základní komponenty právního vědomí • Znalost práva (tento předmět vyzvedne studenta na úroveň poučeného laika, majícího znalost o zásadách jednotlivých právních odvětví a zákonných normách, vztahujících se k jeho občanské i profesní existenci • Ochota právo respektovat – etická kvalita, relativně nezávislá na vědomostní stránce, patrně nejvíce deficitní

32. Právní systémy • Evropský kontinentální • Anglosaský (Spojené království, Commonwealth, USA) • Náboženské právo (Islám – šaría) • Zvykové právo

33. Několik právních sentencí • Accipere quam facere prestat iniuriam - křivdu je lépe snášet než konat • Inde datae leges, ne firmior omnia posset - proto jsou dány zákony, aby si silnější nemohl dovolit všechno