1 / 19

Pedologie

Pedologie. ( Věda zabývající se pedosférou ). Půda. povrchová vrstva souše, vyvíjející se v důsledku působení půdotvorných faktorů a podmínek základní, omezený a neobnovitelný zdroj produkce potravin a přírodního bohatství

kaloni
Download Presentation

Pedologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pedologie (Věda zabývající se pedosférou)

  2. Půda • povrchová vrstva souše, vyvíjející se v důsledku působení půdotvorných faktorů a podmínek • základní, omezený a neobnovitelný zdroj produkce potravin a přírodního bohatství • schopná zajišťovat životní podmínky organismů v ní a na ní žijících

  3. Význam půdy • Přírodní: 1) životní prostor a základ života pro člověka, rostliny a zvířata 2) součást koloběhu v přírodě (voda, živiny) 3) prostředí pro transformaci látek, energetické, filtrační procesy 4) čistící funkce – likvidace organických zbytků, poutání a detoxikace 5) jímací a retenční prostor pro vodu • Užitkové: stanoviště zemědělských a lesních plodin, hospodářské využití, prostor pro bydlení a rekreaci, zdroj surovin, podklad pro stavby, rekreační význam • Kulturní: archiv dějin přírody a lidských dějin (hospodaření, změna vegetace, změny klimatu) • Význam v přírodě: tvoří pedosféru (pedon – řecky země), je v úzkém vztahu s ostatními geosférami

  4. Půdotvorný proces • faktory: hornina, podnebí, organismy, voda, člověk • podmínky: • reliéf – souvisí s nadmořskou výškou • expozicí, • sklonitostí, • mikroklima, • eroze – akumulace, • podzemní vody, • stáří půd (Přelož) V půdotvorném procesu se uplatňují dílčí pochody charakteru destrukce, syntézy, translokace, akumulace. Jejich výsledkem je vertikální diferenciace půdotvorného substrátu. Tyto vrstvy jsou patrné na půdním profilu – nazývají se genetické půdní horizonty.

  5. Fáze půdotvorného procesu • zvětrávací proces má 3 stupně • mateční hornina = celistvá hornina, nedotčená zvětrávacími pochody, celistvá • půdotvorný substrát = mechanicky rozpadlá a chemicky narušená mateční hornina • půda = útvar vytvořený z půdotvorného substrátu půdotvorným procesem. Profil je členěn na genetické horizonty

  6. Klasifikace půdních druhů • lehké půdy – vyšší obsah písku • střední půdy – vyšší obsah prachů • těžké půdy – vyšší obsah jílu

  7. Stupnice půdních druhů • Je dána procentuálním složením první kategorie jílnaté části (koloidní a fyzikální jíl) • Půdní druh Označení půdy • 0-10 písčitá lehká • 10-20 hlinitopísčitá lehká • 20-30 písčitohlinitá střední • 30-45 hlinitá střední • 45-60 jílovitohlinitá těžká • 60-75 jílovitá těžká • 75 jíl těžká

  8. Zastoupení půd dle zrnitosti v ČR • písčité až hlinitopísčité – 19% • písčitohlinité až hlinité – 59% • jílovitohlinité až jíly – 17% • silně štěrkovité a kamenité – 5%

  9. Půdní typy • Dělíme je podle zastoupení a uspořádání půdních horizontů a matečné horniny. • Půdní typy jsou skupiny půd, které se vyvíjely působením přibližně stejných půdotvorných činitelů. např: ve stepích se vyskytuje půdní typ černozem

  10. Arktické půdy a půdy tunder • jsou půdy s dlouhodobě zmrzlým podložím • permafrostnípůdy, které rozmrzají v období krátkého léta jen do hloubek maximálně několika decimetrů. • Vyskytují se v severní Americe a Eurasii. • Využívají se jako příležitostné pastviny, pro zemědělství jsou nevhodné • Jsou porostlé mechy, lišejníky, zakrslými keři

  11. Podzoly • se vyskytují ve vlhčím a chladnějším podnebí v nížinatých oblastech např: Ruska v tajze, Kanady, Skandinávie. • Vznikají na kyselých horninách podzolizací • protože obsahují nekvalitní humus pro zemědělství jsou nevýhodné • vyžadují stále hnojení

  12. Hnědozemě • se nacházejí v oblastech mírného klimatu původně pod listnatými lesy • Hlavním půdotvorných procesem je Ilimerizace • Jsou to půdy slabě kyselé až neutrální • Vyskytují se např: ve střední Evropě a pro dostatek humusu se řadí ke středně úrodným půdám. • V zemědělství se využívají např: pro pěstování obilnin

  13. Černozemě • jsou půdy travnatých stepních oblastí mírného a subtropického pásu • Vyskytují se např: v oblastech prérií a pamp na americkém kontinentu, v Evropě na Ukrajině, Maďarsku. • Obsahují nejmocnější vrstvu humusu • jsou vhodné pro pěstování obilnin • jsou to velmi úrodné půdy

  14. Kaštanové půdy • vznikají degradací černozemí • nachází se v kontinentálních,sušších oblastech stepí • obsahují méně humusu než černozemě ale pravidelným zavlažováním lze kaštanové půdy obdělávat a využívat v zemědělství

  15. Pouštní a polopouštní půdy • se tvoří v  aridních oblastech tropického, subtropického i mírného pásu • jsou to půdy písčité, hlinité, štěrkovité nebo kamenité s minimálním množstvím humusu • často dochází k jejich zasolování např: oblasti v okolí Aralského jezera • využívají se jako chudé pastviny

  16. Žlutozemě a červenozemě • vznikají na velkých rozlohách v subtropech a tropech • půdotvornými procesy lateritizací a ferritizací • jsou to kyselejší půdy • využívají se pro intenzivní plantážnické zemědělství • rychle se však vyčerpávají • slouží např: k pěstování bavlníku, tabáku, podzemnice olejné, tropického ovoce.

  17. Nivní půdy • se nachází podél říčních toků • opakovaně jsou při povodních zaplavovány vodou • bývají písčité až štěrkovité • slouží jako louky a pastviny • místy se lze na těchto půdách setkat s výskytem původních lužních lesů.

  18. Rendziny • jsou půdy, které se nacházejí na karbonátových horninách v horských oblastech např: Alp a Karpat • mají nízký humusový horizont • slouží především jako pastviny

More Related