Rané porozumění morfémům slovesného čísla v češtině

1. Rané porozumění morfémům slovesného čísla v češtině Veronika Bláhová, Filip Smolík Psychologický ústav, Akademie věd České republiky, Praha Teoretická východiska Metoda • Dosavadní výzkum týkající se problematiky osvojování shody gramatického čísla ukazuje, že děti mají v řadě jazyků obtíže s porozumění forem slovesného čísla (singulár/plurál). • španělština: formy singuláru málo srozumitelné (Pérez-Leroux, 2005) • angličtina: problémy s porozuměním plurálních forem (Johnson, de Villiers, & Seymour, 2005). • Pérez-Leroux (2005): dětimohou mít zpočátku potíže s interpretací neoznačenýchforem slovesného čísla – v angličtině plurální/ve španělštině singulární (slovesná vodítka). • Ve dvou nedávných studiích však bylo zjištěno, že 2-a 3-leté děti podávají v úkolech na porozumění slovesnému číslu dobré výkony, bez preference jedné z forem (Legendre et al., 2010, francouzština; Brandt, Höhle, 2010, němčina). • Některé výzkumné projekty však naznačují, že děti nemají problém porozumět ani neoznačeným formám (Kouider et al., 2006). • Pouze v jedné z původních studií – Pérez-Leroux (2005) – byl zkoumán jazyk morfologicky bohatý, který umožňuje vynechávat subjekt (španělština). Vzorek jedinců však byl relativně malý (N=23). • Z toho důvodu stále zůstává nejasné, zda děti mluvící morfologicky rozmanitými jazyky vykazují jistá oslabení v oblasti porozumění slovesnému číslu a zda je tento jev spojen s se slovesnými vodítky. Účastnící: 72 monolingvních, česky mluvících dětí ve věku od 3;0 do 4;7 roku (M = 3; 6). Úloha na porozumění:20 podnětových tabulí prezentovaných na obrazovce počítače. Každá tabule sestávala z audio nahrávky a dvojice obrázků, které se lišily počtem osob/objektů zahrnutých v dané činnosti. Obrázek 1. „Dívka přikrývá panenku/panenky“. Experimentální věty: jediným klíčem k interpretaci čísla je ohýbání sloves Dva subtypy:intranzitivní bez subjektu, tranzitivní bez subjektu Kontrolní věty: morfém odkazující k identifikaci čísla prezentován prostřednictvím slovesa a podstatného jméno, nebo pouze podstatného jména Variace subjektu: informaci o čísle poskytuje podstatné jméno reprezentující subjekt a sloveso Variace objektu: informaci o čísleposkytuje pouze podstatné jméno reprezentující objekt Vytvořeny dvě verze protokolu. Každý typ věty byl prezentován dvakrát ve tvaru singuláru a třikrát ve tvaru plurálu ve verzi 1 a naopak ve verzi 2. Z modelu vyplývá, že tříleté děti podávají výkon pod hranicí náhody v singuláru, významně lépe však skórují v plurálu. Porozumění singuláru se však s věkem zlepšuje, zatímco v plurálu zůstává na stejné úrovni. Jinými slovy, úroveň porozumění byla u plurálních vět vždy nad hranicí náhody. U singulárních vět zpočátku nikoli, avšak s věkem se výkon vyrovnával. Diskuse Výsledná data nejsou ve shodě s tvrzením, že děti lépe rozumí pouze označeným formám čísla (formám s morfologickými vodítky), neboť v češtině jsou specificky značeny obě formy (SG i PL) Potíže s porozuměním slovesným morfémům nejsou však omezeny pouze na slovesa. Věty, ve kterých bylo slovesné číslo označeno vodítkem byly pro děti stejně složité jako ty, u nichž bylo číslo vázáno na podstatné jméno subjektu/objektu. Důvodem nepoměru v oblasti porozumění číslu však mohou být pragmatická, nikoli gramatická omezení. Singulární věty jsou v zásadě správné i v případě, kdy je na obrázku více účastníků/objektů. Pro děti tedy může být náročné porozumět tomu, že mají vybrat vhodnější obrázek, na kterém je pouze jeden účastník/objekt. Tato vysvětlení však nejsou ve shodě s výsledky studie Johnson et al. (2005), kde děti vykazovaly lepší porozumění singulárním větám. Tento specifický jev ovšem může být způsoben skutečností, že angličtina disponuje pouze velice omezeným morfologickým systémem. Studie Stávající studie si kladla za cíl prověřit úroveň porozumění slovesnému číslu v češtině, v jazyce s komplexním tvaroslovím, ve kterém je 3 osoba jednotného čísla (SG) i 3. osoba čísla množného (PL) specificky označena. Z toho důvodu je možné hodnotit, zda přítomnost morfologických vodítek napomáhá porozumění konkrétní formy slovesného čísla. Dětem bylo prezentováno 20 úloh: u 10 z nich byl vynechán subjekt (z čehož u 5 byla užita intranzitivní a u 5 tranzitivní slovesa + objekt). Navíc byl předložen set kontrolních větných podnětů: 1) věty zahrnující lexikální subjekt v SG, či PL; 2) věty zahrnující objekt v SG, nebo PL. Kontrolní podmínky umožnily porovnat úroveň porozumění slovesným morfémům s úrovní porozumění morfémům podstatného jména, které indikují formu čísla. Analýza a výsledky • K účelu statistického zpracování dat bylo užito binomického modelu s následujícími prediktory: • kategoriální prediktory: slovesné číslo,typ věty • kontinuální prediktory: věk • Typ věty v daném případě nebyl shledán signifikantním faktorem (viz srovnání níže) Kontakt Veronika Bláhová blahova@praha.psu.cas.cz Filip Smolík smolik@praha.psu.cas.cz Psychologický ústav AV ČR Hybernska 8, CZ-110 00, Praha Literatura Brandt-Kobele, O.-C., & H¨ohle, B. (2010). What asymmetries within comprehension revealabout asymmetries between comprehension and production: The case of verb inflectionin language acquisition. Lingua, 120 , 1910–1925. Johnson, V., de Villiers, J., & Seymour, H. (2005). Agreement without understanding? Thecase of third person singular /s/. First Language, 25 , 317–330. Kouider, S., Halberda, J., Wood, J. & Carey, S. (2006). Acquisition of English number marking: The singular-plural distinction. Language Learning and Development, 2(1), 1-25. Legendre, G., Barriere, I., Goyet, L., & Nazzi, T. (2010). Comprehension of infrequentsubject–verb agreement forms: Evidence from French-learning children. ChildDevelopment, 81 , 1859–1875. Pérez-Leroux, A. T. (2005). Number problems in children. In C. Gurski (Ed.), Proceedingsof the 2005 canadian linguistic association annual conference. (Available online athttp://ling.uwo.ca/publications/CLA-ACL/CLA-ACL2005.htm). Studie byla podpořena z grantu č. 13-26779S“The acquisition of Czech grammar: rules, context, and the theory of mind”.