80 l ta
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 8

80. Léta PowerPoint PPT Presentation


  • 75 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

80. Léta. Klárová Týna. 80. léta v Československu.

Download Presentation

80. Léta

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


80 l ta

80. Léta

Klárová Týna


80 l ta v eskoslovensku

80. léta v Československu

  • Špatné výsledky hospodářství si v osmdesátých letech vyžádaly začátek provádění "přestavby" i v Československu. Program byl oficiálně představen v Sovětském svazu po nástupu prezidenta Michaila Sergejeviče Gorbačova v roce 1985. S přestavbou byla spojená potřeba otevřeně mluvit o problémech.

  • Naděje, že přestavba povede k úspěšnému cíli, pro Československo definitivně uhasly nástupem Miloše Jakeše do funkce tajemníka ÚV KSČ. Jedinou šancí nyní byl přechod k tržní ekonomice, což však s sebou neslo nutnost také změnit režim.

  • První větší projevy nespokojenosti obyvatel začaly téměř po dvaceti letech na podzim roku 1988. Snad to bylo kvůli dvacátému výročí událostí Pražského jara a sovětské okupace, snad to bylo onou "magickou" osmičkou, kterou končilo množství letopočtů revolučních let. Protestní akce a demonstrace pak pokračovaly s různou četností až do konce totalitního režimu.


Milo jake

Miloš Jakeš

  • Narodil se 12. srpna 1922 v Českých Chalupách (okres Český Krumlov). Vyučil se elektromechanikem. Původně byl montér v Baťových závodech ve Zlíně. Členem KSČ byl od června 1945. Po únoru 1948byl předsedou jednotného národního výboru (současně městského i okresního) v Gottwaldove (pojmenování Zlína mezi roky 1949-1990) v roce 1950-52, od roku 1952 do 1955 byl tajemníkem Ústředního výboru Československého svazu mládeže.

  • V roce 1955-1958 studoval v Moskvě, potom pracoval v aparátě komunistické strany. V roce 1966-1968 byl náměstníkem ministra vnitra a členem Ústřední kontrolní a revizní komisi KSČ. V roce 1968 patřil ke konzervativnímu křídlu strany (, Vasil Bildák), které podporovalo vojenskou intervenci, anebo se na něj přímo podílelo. V čase normalizace (pod vedením Gustava Husáka) řídil činnost prověrkových komisí jako předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V roce 1977 se stal členem Ústředního výboru KSČ a o čtyři roky později byl v předsednictví Ústředního výboru.Od roku 1971 do pádu konce roku 1989 byl také poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění a člen jeho předsednictví.Od roku 1987, po odstoupení Gustava Husáka zastával funkci generálního tajemníka komunistické strany. V souvislosti s Gorbáčovou politikou v ZSSR Jakeš prosazoval takzvanou přestavbu v československých podmínkách.Vzhledem na rostoucí odpor obyvatelstva vůči komunistické totalitě a častějším projevům nevole (demonstrace v Praze při příležitosti 20. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1988, 70. výročí samostatnosti Československa v září 1988, Palachův týden v lednu 1989) začal Jakeš slibovat program reforem, ve většině případů však zůstal jen při slibech. Po vypuknutí revoluce odstoupil 24.listopadu 1989 ze své funkce, 5. prosince ho vyloučili ze strany. Od 90.let žije v ústraní. Příležitostně se stále zúčastňuje akcií organizovaných Komunistickou stranou Čech a Moravy.


Gustav hus k

Gustav Husák

  • (1913–1991) Byl slovenský politik, prezident ČSSR. Po komunistickém převratu v roku 1948 byl zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl obviněný z „buržoazního nacionalizmu“. V lednu roku 1951 byl zatknutý a v dubnu 1954 ho odsoudili na doživotí. V roce 1960 byl po amnestii prezidenta A. Novotného Husák propuštěný a v roce 1963 rehabilitovaný. V období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec A. Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal podpředsedou česko-slovenské vlády, v které byl jedním z popředních iniciátorů ústavného zákona o federativním uspořádaní republiky.V roce 1969 se dostává na čelo KSČ - do května roku 1971 byl jej prvním tajemníkem, potom až do roku 1987 jej generálním tajemníkem. V roce 1975, po abdikaci prezidenta L. Svobodu, se stal na následujících čtrnáct let prezidentem Česko-Slovenska.


Alexander dub ek

Alexander Dubček

  • technicko-hospodářský pracovník Západoslovenských státních lesů, od 1985 v důchodu. V 70. a 80. letech udržoval kontakty s opozičním hnutím a opakovaně vystoupil s kritikou normalizačního režimu (v dopisech čs. orgánům i rozhovorech pro zahraniční tisk), po zahájení sovětské "perestrojky" se snažil navázat kontakty s M. S. Gorbačovem. Politicky se vyvíjel od reformního komunismu k demokratickému socialismu západoevropských sociálních demokracií.V listopadových dnech 1989 znovu vstoupil do politického života, podpořil OF a VPN a pronesl projevy na manifestacích v Bratislavě i v Praze (24. a 26.11.). Od 28.12.1989 do své smrti poslanec SN FS, od 28.12.1989 do června 1992 předseda FS, nejprve politický reprezentant VPN, poté Sociálně demokratické strany na Slovensku - od března 1992 její předseda. Aktivně se podílel na obnově demokratického parlamentu a významně se exponoval v zápase o zachování společného čs. státu, pro své v zásadě sociálně demokratické postoje a reformně komunistickou minulost byl ovšem napadán ze strany pravicových liberálů a konzervativců. Podnikl řadu zahraničních cest a převzal četná vysoká vyznamenání.


Perestrojka

Perestrojka

  • přestavba byla skupina ekonomických reformních kroků zahájených v červenci 1985 v SSSR tehdejším Generálním tajemníkem SSSR Michailem Gorbačovem .

  • Úkolem perestrojky byla především restrukturalizace sovětské ekonomiky, která byla rozvrácená novým kolem závodů ve zbrojení ze začátku 80. let 20. století. Na ekonomické reformy perestrojky navazovaly také širší změny k demokratizaci společnosti, soustředěné v procesu tzv glasnosti, politiky otevřenosti.

  • Veškeré změny ale měly být prováděny tak, aby zůstala zachována vedoucí úloha komunistické strany a socialistický systém. Proto se také hovořilo o demokratizaci a ne demokracii a o glasnosti a ne svobodě slova.

  • Ani v ekonomické oblasti nebyla perestrojka dostatečně radikální k tomu, aby nastartovala umírající sovětskou ekonomiku. Gorbačov dosáhl jisté úspěchy v decentralizaci a zvýšení samostatnosti podniků. Bez změny zůstaly ale jiné atributy cetrálně řízeného komunistického hospodářství – kontrola cen, nesměnitelnost rublu, nemožnost soukromého vlastnictví a pokračující státní dozor nad ekonomikou. To spolu s národnostními a náboženskými problémy a vysokým vojenským rozpočtem, který dosahoval desítek procent sovětského HDP, dovedlo zemi až k rozpadu.

  • Perestrojka skončila po šesti letech nezdarem a rozpadem SSSR. V konečném důsledku (opuštění Březněnovy doktríny) vedl její nezdar k pádu všech komunistických režimů v Evropě a k ukončení studené války.

  • V jistých ohledech je perestrojka podobná demokratizačnímu procesu v průběhu Pražského jara 1968. To zase umožnila doba Chruščovova tání, započatá koncem 50. let.


N kolik v t

Několik vět

  • V lednu 1989 se konaly vzpomínkové demonstrace při příležitosti upálení Jana Palacha. Reakce komunistického režimu přiměla jenom více lidí k dalším demonstracím. Do ulic byla vyslána vodní děla a speciální zásahové jednotky s psovody. Hnutí Charta 77 na konci června zveřejnilo dokument nazvaný Několik vět, v němž bylo zveřejněno sedm požadavků:

  • Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové.

  • Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.

  • Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občanských hnutí, včetně nezávislých odboru, svazu a spolku.

  • Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.

  • Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů.

  • Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti.

  • Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Pražském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci. Je smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do československého vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat, u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za dvacetileté upadání všech oblastí společenského života u nás.


Sametov revoluce

Sametová revoluce

  • Další v řadě demonstrací se konala na památku 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 17. listopadu. Poté, co demonstranti zamířili z Vyšehradu, kde vzpomněli na studenta Jana Opletala zastřeleného nacisty při demonstraci v roce 1939, do centra Prahy, na Národní třídě proti nim zasáhly ozbrojené složky Veřejné bezpečnosti a pluk Sboru národní bezpečnosti. Způsob zásahu pobouřil celou veřejnost a měl za následek odstartování celé vlny protestních akcí po celém státě a začátek revoluce.

  • V noci z 18. na 19. listopadu 1989 bylo vytvořeno Občanské fórum, do jehož čela byl postaven Václav Havel. Občanské fórum (OF) vyhlásilo na 27. listopad generální stávku s požadavkem na potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod. Podobně jako Občanské fórum, také na Slovensku vzniklo politické hnutí Veřejnost proti násili (VPN). Hlavní úlohu při založení VPN hráli Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Jozef Kučerák a další.

  • Každý den se konaly demonstrace už nejen studentů, ale mnohých občanů. V Praze se kromě Václavského náměstí protestovalo také na Letenské pláni. Vše se událo velmi rychle. Již 21. listopadu jednali zástupci Občanského fóra s premiérem Ladislavem Adamcem. 29. listopadu zrušilo Federální shromáždění čtvrtý článek ústavy o vedoucí úloze KSČ. Tím de iure skončila více než čtyřicetiletá doba vlády jedné strany.

  • 7. prosince 1989 podala federální vláda Ladislava Adamce demisi. O tři dny později se ustavila tzv. vláda národního porozumění v čele s Mariánem Čalfou. Poté, co prezident Gustav Husák jmenoval vládu Mariána Čalfy, tak abdikoval na funkci prezidenta republiky. Do čela Federálního shromáždění byl zvolen Alexandr Dubček. Téměř na konci roku, o Vánocích 29. prosince 1989 byl ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen prezidentem republiky bývalý disident, představitel Charty 77 a čelní představitel OF Václav Havel, jehož heslem se stalo "Láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí".

  • Je třeba dodat, že zásluhy na sametovosti revoluce měli představitelé komunistické strany včetně prezidenta Husáka, neboť, pravděpodobně pod vlivem událostí v ostatních státech socialistického východního bloku, nerozhodli o násilném řešení celé situace, ale svou měrou přispěli k přechodu z totality k demokracii.

  • Prvního ledna 1990 měl již Václav Havel jakožto prezident republiky svůj novoroční projev.


  • Login