Karel Čapek

1. Karel Čapek Život a dílo

2. Narodil se 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích jako nejmladší dítě lékaře Antonína Čapka a Boženy Čapkové. • Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel. • Sestra Helena je kromě několika próz autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři. • Karel studoval gymnázium v Hradci Králové, Brně a Praze. • Studium na Filozofické fakultě KU doplnil studijním pobytem v Berlíně a v Paříži. • Studia dokončil doktorátem, krátkou dobu byl vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, poté knihovníkem v knihovně Národního muzea.

3. Od roku 1917 až do roku 1938 pracoval jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách. • V letech 1921 – 23 byl dramaturgem Vinohradského divadla a příležitostně působil i jako režisér. • Během života podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné prózy a fejetony. • Svými díly uspěl v zahraničí. • Měl četné kontakty se zahraničními spisovateli a mysliteli. • Byl zvolen prvním předsedou Československého PEN – klubu.

4. Ve vinohradské vile organizoval • přátelské páteční besedy, kterých se zúčastňoval i prezident T. G. Masaryk. • V roce 1935 se po dlouhé známosti oženil s herečkou Olgou Scheinpflugovou. • Na podzim roku 1938 byl francouzskými spisovateli navržen za kandidáta na Nobelovu cenu. • Zemřel 25. 12. 1938 na zápal plic v Praze, je pohřben na Vyšehradě.

5. Zajímavosti z Čapkova života • Všichni sourozenci měli kladný vztah k literatuře a malířství. • Říkali si přezdívkami z dětství: Josef – Peča, Karel – Ičínek. • Se svou budoucí manželkou Olgou se poprvé setkali v roce 1920. • Když se Karel ženil, bylo mu 45 let, Olze 33, svatbu tajili, toužili se vyhnout publicitě. • Manželce říkal Olásek nebo Střapec.

6. Jako svatební dar dostali od Václava Palivce k doživotnímu užívání Strž, dům pod hrází starohuťského rybníka u Dobříše. • Strž se podařilo • zachovat jako Čapkův • památník až do současnosti. • Potomci Václava Palivce přispívají na údržbu domu. • V objektu je stálá expozice věnovaná novináři Ferdinandu Peroutkovi.

7. Lásky Karla Čapka • První láskou Karla Čapka byla Anna Nepeřená, do které se zamiloval na gymnáziu v Hradci Králové. Spolužáci ji nazvali Anielka podle románové hrdinky. Svého ctitele přežila o desítky let. Karlovy dopisy si schovala, protože byly jiné než od ostatních ctitelů. • V Praze, když studoval na Akademickém gymnáziu, okouzlila budoucího spisovatele Hermína Bergerová, které se říkalo Minka a s níž chodil Čapek do tanečních. Zobrazil ji jako Mimi v Loupežníkovi. • S další láskou Libuší Solperovou se seznámil o prázdninách roku 1909 v Lázních sv. Kateřiny u Počátek. Korespondence jim vydržela dva roky, byl to vztah platonický.

8. A pak přišlo okouzlení Hrůzovou a Scheinpflugovou. Obě ženy poznal přibližně ve stejné době. Olgu S. Čapek vyhledal kvůli tomu, aby hrála Mimi v Loupežníkovi. Denně si psali, dávali si drobné dárky. Nazýval ji Olinkou, pro ni byl zase Kačenka nebo Čáča. Vadou na lásce byla nechuť Čapkovy rodiny k Olze. Čapkova matka prohlásila, že Karel si může sice vzít koho chce, ale „ne cikánku nebo herečku“.

9. Důvodem, proč se Čapek do ženění nehrnul, byl jednak jeho zdravotní stav (nemocná páteř) a paralelní vztah k další ženě Bohuvěře (Věře) Hrůzové, studentce Obchodní akademie v Praze. Věra se zcela odlišovala od subtilní Olgy. Byla vysoká, tmavovlasá, sportovně založená. Čapek do té doby neměl příliš zkušeností se ženami, nebyl typ svůdníka a opačné pohlaví spíš „upisoval a ukecával“. Oběma psal dopisy, ale značně rozdílné a rozporuplné, jako byl jeho vztah k ženám vůbec. Dopisy pro Olgu byly něžné, bez sexu, u Věry tomu bylo naopak. Věru Čapkův zájem těšil, ale stejně jako Olga pomýšlela na sňatek. Po jednom z Čapkových dopisů pochopila jeho nerozhodnost a zařídila se podle toho. V roce 1923 se provdala, Čapek žárlil, ale dopisování trvalo až do roku 1931.

10. I Olgu Čapkovo citové rozpoložení unavovalo a věc vyřešila po svém – zařídila si svůj vlastní svět. Cestovala, obklopila se přáteli (novinář - Ferdinand Peroutka, gynekolog – Karel Steinbach, …). Muži kolem Olgy Čapka rozčilovali, definitivně ho popudilo, když Olga dostala nabídku k sňatku, a proto ji na dovolené v Rakousku požádal o ruku. Až do Čapkovy smrti v roce 1938 ani jeden z nich svazku nelitoval. Olga se až do své smrti v roce 1968 už nikdy neprovdala.

11. Dílo – srovnáno chronologicky • Zářivé hlubiny a jiné prózy (spolu s bratrem Josefem) – 1916 • Boží muka - 1917 • Krakonošova zahrada (spolu s bratrem Josefem) – 1918 • Pragmatismus čili Filozofie praktického života – 1918 • Pásmo G. Apollinaira - 1919 • R.U.R. (spolu s bratrem Josefem) – 1920 • Loupežník – 1920 • Francouzská poezie nové doby - 1920

12. Ze života hmyzu (spolu s bratrem Josefem) – 1921 • Trapné povíky – 1921 • Věc Makropulos - 1922 • Italské listy – 1923 • Anglické listy – 1924 • Krakatit – 1924 • O nejbližších věcech - 1925 • Povídky z jedné kapsy – 1929 • Povídky z druhé kapsy - 1929 • Výlet do Španěl – 1930 • Marsyas čili Na okraj literatury – 1931 • Obrázky z Holandska – 1932 • Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – 1932 • Dášeňka čili Život štěněte - 1933

13. Hordubal – 1933 • Povětroň – 1934 • Obyčejný život – 1934 • Válka s mloky - 1936 • Cesta na sever – 1936 • Hovory s T. G. Masarykem – tři díly souhrnně 1936 • Bílá nemoc – 1937 • První parta – 1937 • Matka – 1938 • Jak se co dělá – 1938 Vyšlo posmrtně: • Život a dílo skladatele Foltýna (nedokončené dílo)- 1939 • O lidech – 1940 • Bajky a podpovídky – 1946 • Sloupkový ambit – 1957 aj.

14. Použité odkazy • www.wikipedia.cz • www.obrazky.cz