1 / 57

Dějiny SSSR a Ruska. Problémy , prameny a interpretace

Dějiny SSSR a Ruska. Problémy , prameny a interpretace. Bratislava, Univerzita Komenského 2012/2013. Velký teror Exces nebo systém ový prvek komunistické vlády ?. VI. seminář. Struktura semináře. d iskuse o domácím zadání; Velký teror; m etodologické obtíže; j ak na to? výklad

hana
Download Presentation

Dějiny SSSR a Ruska. Problémy , prameny a interpretace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Dějiny SSSR a Ruska. Problémy, prameny a interpretace Bratislava, Univerzita Komenského 2012/2013

  2. Velký terorExcesnebosystémový prvekkomunistické vlády? VI. seminář

  3. Struktura semináře • diskuse o domácím zadání; • Velký teror; • metodologické obtíže; • jak na to? • výklad • Jakým tématem, metodou by bylo možné přispět k výzkumu Velkého teroru? Nástin postupu. • domácí zadání. Termín: 7.iv. 2013, 15.00 Dějiny SSR a Ruska

  4. Hlavní témata • problémy s interpretací represálií ve 30. letech; • metodologické obtíže; • kořeny Velkého teroru; • příčiny Velkého teroru; • cíle Velkého teroru; • pramenná základna; • ikonografie Dějiny SSR a Ruska

  5. Metodologické obtíže I Není pochyb o tom, že obnova strany byla hlavním účelem převratu. Otázka ale zní: Proč si vlastně Stalin myslel, že takový převrat potřebuje? Jakou politikou ho uskutečnil? A proč s ním začal až roku 1936 – dva roky po Kirovově vraždě, vlastní zámince celé akce?“ MALIA, Martin. Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku v letech 1917-1991. Praha: Argo, 2004. 566 s. ISBN 80-7203-566-5. s. 254. • nedostatek pramenů jednoznačně objasňujících: • logiku, jež vedla k tak rozsáhlým represím; • skutečné bezprostřední příčiny, které teror vyvolaly; • skutečné cíle, které strůjci represí sledovali; • rozsah živelnosti teroru (socialistické soutěžení); • proč právě rok 1937; • přesný rozsah teroru (počty obětí) Dějiny SSR a Ruska

  6. Metodologické obtíže II • obecnější otázky spojené s Velikým terorem • periodizace 1936-38, či 1937-38, jednotlivé fáze); • exces, nebo systém komunistické vlády?; • zdeformoval Stalin leninskou cestu ke komunismu?; • vznik kultu osobnosti; • může za vše opravdu jen Stalin? • typologie • jak zapadají Únorová, Říjnová revoluce 1917 a následný vývoj do obecného schématu revolucí?; • do jaké míry je komunistický režim Lenin a Stalina srovnatelný s Hitlerovým nacistickým režimem?; • jaké paralely lze vést mezi Stalinem a Hitlerem? BULLOCK, Allan. Hitler a Stalin. Paralelní životopisy. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 1993. 1029 s. ISBN 80-7291-038-8. GELLATELY, Robert. Lenin, Stalin a Hitler. Věk sociální katastrofy. Praha: Volvox globator, 2012. 799 s. ISBN 978-80-7207-874-5. OVERY, Richard. Diktátoři. Hitlerovo Německo a Stalinovo Rusko. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 2006. 695 s. ISBN 80-7306-227-5. Гитлер и Сталин - Тираны-близнецы / Hitler and Stalin. www.youtube.com/watch?v=wQJ2YA5G1DI Dějiny SSR a Ruska

  7. Interpretace Velkého teroru I • problémy s interpretací represálií ve 30.letech • současníci • občané SSSR: šok, deprese, nicméně většina věří Stalinovi; • mimo SSSR: postoj většinou formován politickou orientací, nedostatkem informací; • XX. a XXII. sjezd • kritika „kultu osobnosti“; • přehmaty Stalina, zločinec Berija, ostatní neměli šanci situaci ovlivnit; • perestrojka • tvrdá kritika Stalina s cílem uchránit Lenina; • Jelcin • nekompromisní kritika komunistického režimu en bloc; • Putin • patrná relativizace kritiky stalinské období (efektivní manažer) Dějiny SSR a Ruska

  8. Interpretace Velkého teroru II • klíčové otázky • obecné: Rusko a teror • má Velký teror svoji analogii/e v ruských dějinách?; • jsou násilné metody vládnutí vlastní systému řízení Ruska?; • potřebuje Rusko vládu silné ruky?; • konkrétní: komunismus a teror • je represe a teror nezbytnou součástí komunistického režimu?; • je stalinský teror organickou součástí systému, anebo se jedná o exces?; • bylo možné tak zásadním způsobem a tak rychle změnit Rusko (modernizace, industrializace, přeměna venkova) jiným způsobem než stalinskou cestou? Dějiny SSR a Ruska

  9. Interpretace Velkého teroru III • klíčové otázky • psychologie architektů teroru • psychický stav Stalina; • schémata chování architektů a realizátorů teroru; • působení v podmínkách surreality • hra na realitu (umělé konstrukce zločinecké činnosti, umělá obvinění); • výslechy vedoucí k předem daným výsledkům výpovědí; • práce v profesi s velmi vysokou úmrtností; • psychologie obětí teroru • vlastní vysvětlení pro to, co se děje kolem i obětem samotným; • strategie přežití (vně a uvnitř zóny fyzické nesvobody); • fyzický nátlak; • psychologický nátlak; • morální nátlak Dějiny SSR a Ruska

  10. Návrh periodizace октябрь 1936 – февраль 1937 перестройка карательных органов, установка на чистку партийной, военной и административной элиты от потенциально оппозиционных элементов в условиях угрозы «империалистической агрессии»; март 1937 – июнь 1937 декретирование тотальной борьбы с «двурушниками» и «агентами иностранных разведок», продолжение чистки элиты, планирование и разработка массовых репрессивных операций против «социальной базы» потенциальных агрессоров – кулаков, «бывших людей», представителей национальных диаспор и т.п.; июль 1937 – октябрь 1938 декретирование и реализация массовых репрессивных операций – «кулацкой», «национальных», против ЧСИР; интенсификация борьбы с «военно-фашистским заговором» в РККА, с «вредительством» в сельском хозяйстве и др. отраслях); ноябрь 1938 – 1939 так называемая «бериевская оттепель»: прекращение массовых операций, упразднение большинства чрезвычайных механизмов внесудебной расправы, частичное освобождение арестованных, ротация и уничтожение «ежовских» кадров в НКВД. Охотин,Н. Г.; Рогинский, А. Б. «Большой террор»: 1937–1938. Краткаяхроника. www.memo.ru/history/y1937/hronika1936_1939/xronika.html Dějiny SSR a Ruska

  11. Základní chronologie I „Přípravné období“ 11. x. 1932 MartěmjanRjutin, Stalinův oponent, odsouzen na deset let. Jeho causa rezonuje v následných moskevských procesech 1936-38; 26. i.-10.ii. 1934 XVII. sjezd VKS(b) – cca 300 hlasů proti Stalinovi; 1. xii. 1934 zavraždění Sergeje Kirova, 1. tajemníka Leningradského oblastního výboru VKS(b) • Постановление ЦИК и СНК СССР «О внесении изменений в действующие уголовно-процессуальные кодексы союзных республик», 1.xii. 1934;* • vražda zřejmě z žárlivosti (Leonid Nikolajev); • 29. i. 1934 Nikolajev + 13 popraveno • z osamělého vraha, vytvořena protistátní skupina; • Stalin využívá smrt Kirova k útoku proti Kameněvovi a Zinověvovi • 15.-17. i. 1935 – v procesu s Moskevským centrem Kameněv odsouzen na 5 a Zinověv na 10 let; • čistky v Leningradu prosinec 1934 – leden 1935; 27. vi. 1935 Kremelský případ – spiknutí proti Stalinovi (2 popravení); Dějiny SSR a Ruska

  12. Základní chronologie II 1935-1936 • vymyšlená spiknutí, soudy s domnělými spiklenci, „zdokonalování“ metod vedení vyšetřování a procesů bylo zároveň provázeno jistou mírou „tolerance“ a uvolnění ve společnosti • relativně nízké tresty pro K+Z; • stalinský neo-NEP (smířlivý postoj k rolnictvu, zrušení přídělového systému); • Жить стало лучше, жить стало веселее; vii. 1935-viii. 1936 navenek období až idylického klidu;* Velký teror 1936-1938 19.-24. viii. 1936 první demonstrativní proces s „antisovětským sjednoceným trockisticko-zinověvským centrem“ (Kameněv, Smirnov, Zinověv, 16 popravených); 25. ix. 1936 Stalin s Andrejem Ždanovem posílají z dovolené návrh jmenovat Nikolaje Ježova za lidového komisaře vnitra;* Dějiny SSR a Ruska

  13. Základní chronologie IIa 1936 přípravné kroky za scénou 9. iii. 1936 výnos Politbyra VKS(b) «О мерах, ограждающих СССР от проникновения шпионских, террористических и диверсионных элементов»; 25. iii. 1936 Lidový komisař vnitra N. Jagoda podává návrh Politbyru VKS(b) «всех троцкистов, находящихся в ссылке и ведущих активную работу, арестовать и отправить в дальние лагеря, троцкистов, исключенных из ВКП(б) при последней проверке партийных документов, изъять и решением Особого совещания при НКВД направить в дальние лагеря сроком на 5 лет», а «уличенных в причастности к террору» расстрелять; 28. iv. 1936 výnos Rady lidových komisařů «О выселении из УССР и хозяйственном устройстве в Карагандинской обл. Казахской АССР 15 000 польских и немецких хозяйств»; 20. v. 1936 výnos Politbyra VKS(b) о репрессировании троцкистов (na základě Jagodova podání); 19. vi. 1936 Lidový komisař vnitra N. Jagoda a prokurátor SSS A. Vyšinskij poslali Politbyru seznam 82 «участников контрреволюционной троцкистской организации, причастных к террору» s návrhem soudit je. V seznamu jsou rovněž Kameněv a Zinověv; 29. vii. 1936 Neveřejný dopis ÚV VKS(b) «О террористической деятельности троцкистско-зиновьевского контрреволюционного блока» (obvinění z vraždy Kirova, příprava teroristických akcí proti představitelům států, spolupráce s gestapem). Dějiny SSR a Ruska

  14. Základní chronologie III 26. ix. 1936 Nikolaj Ježov vystřídal Genricha Jagodu na postu lidového komisaře vnitra; 5. xii. 1936 přijetí nové Ústavy SSSR; 23.-30. i. 1937 druhý demonstrativní proces s „paralelním antisovětským trockistickým centrem“(Pjatakov, Radek, 13 popravených); 18. ii. 1937 sebevražda (?) Sergo Ordžonikidze; 22. ii-5. iii. 1937 plénum ÚV VKS(b), které se převážně zabývalo realizací čistek mezi stranickou a ekonomickou elitou. Stalinův projev (3.iii.) «О недостатках партийной работы и мерах ликвидации троцкистских ииныхдвурушников»; 27. iii. 1937 oběžník NKVD o zesílení agenturní zaměřených na «выявление и быстрый разгром организующих очаговнелегальной работы церковников исектантов»; Dějiny SSR a Ruska

  15. Základní chronologie IV 7. v. 1937 direktiva NKVD o zesílení agenturní práce mezi sportovci; 8. vi. 1937 direktiva NKVD «Об агентурно-оперативной работе по антисоветским тюрко-татарскимнационалистическиморганизациям»; 11. vi. 1937 tajný proces s nejvyšším armádním vedením (Jakir, Tuchačevskij, 8 popravených); 2. vii. 1937 Politbyro ÚV VKS(b) schvaluje výnos «Об антисоветскихэлементах»;* 5. vii. 1937 výnos Politbyro ÚV VKS(b) «Oчленах семей осужденных изменников родины»;** 25. vii. 1937 operativní příkaz NKVD SSSR «Об операции по репрессированию германских подданных, подозревавшихся в шпионаже против СССР»; 29. vii. 1937 rozkaz Hlavní správy dělnicko-rolnické milice NKVD o očistě železnice od «социально-вредных элементов»; Dějiny SSR a Ruska

  16. Základní chronologie V 31. vii. 1937 Politbyro ÚV VKS (b) schvaluje operativní příkaz NKVD SSSR 00447 «Об операции по репрессированию бывших кулаков, уголовников и других антисоветских элементов»; (za 4 měsíce 268 950 osob zatknout, z toho popravit 75 950)*; 3. viii. 1937 telegram ÚV VKS(b) o organizaci 2-3 veřejných procesů se škůdci v zemědělství**; 16. viii. 1937 vytvořeny nové lesní tábory GULAG NKVD; 22. viii. 1937 oběžník NKVD «Об иностранцах». Předpokládá se, že «подавляющее количество иностранцев, живущих вСССР, является организующим началом шпионажа и диверсии»; 31. i. 1938 výnos Politbyro ÚV VKS(b) o prodloužení „kulacké operace“. Doplňkové limity pro 22 regionů (57 200 osob, 1. skupina 48 000); 14.i. 1938 Grigorij Malenkov vystupuje na plénu ÚV VKS(b) s projevem «Об ошибках парторганизаций приисключении коммунистов из партии». «Pешительно покончить с массовыми, огульными исключениями изпартии»; Dějiny SSR a Ruska

  17. Základní chronologie VI 2.-13. iii. 1938 třetí demonstrativní proces s „protisovětským pravicově trockistickým blokem“ (Bucharin, Rykov, 18 popravených); 8. iv. 1938 N. Ježov jmenován ještě lidovým komisařem pro vodní dopravu; 22. viii. 1938 L. Berija jmenován prvním náměstkem N. Ježova; 8. x. 1938 výnos Politbyra ÚV VKS(b) o vytvoření komise, která měla připravit návrh «постановления ЦК, СНК и НКВД о новой установке по вопросу об арестах, прокурорском надзоре и ведении следствия». Počátek konce represí; 17.x. 1938 výnos Rady lidových komisařů SSSR a ÚV VKS(b) «Об арестах, прокурорском надзоре и ведении следствия». Zastavuje se činnost všech mimořádných soudních orgánů, konec masových operací, zatýkání jen se souhlasem soudu; 25.xi. 1938 N. Ježov vystřídán Lavrentijem Berijou; 22. xii. 1938 direktiva NKVD anulovat všechny rozsudky mimosoudních orgánů, pokud již nebyly vykonány; 10.i.1939 Stalin v telegramu regionálním organizací VKS(b) a struktur NKVD hájí používání mučení v nedávné minulosti. Dějiny SSR a Ruska

  18. Kořeny Velkého teroru I • historické příčiny • Říjnová revoluce 1917 nebyla masovou záležitostí a musela se prosazovat brutální silou po neúměrně dlouhou dobu; • dramatický vývoj, následující dlouhý časový úsek po revoluci, nedovolil nastoupit thermidoru u moci se drží stalinští jakobíni; • naděje na světovou revoluci selhaly, bolševici zůstali sami proti nepřátelskému vnitřnímu i vnějšímu prostředí; • ideologické základy • Stalinova teorie zostřujícího se třídního boje;* • budování světlých zítřků vyžaduje oběti; • teorie slabého článku a vybudování socialismu v jedné zemi; • ideologie obklíčené pevnosti; • víra v neomylnost strany Dějiny SSR a Ruska

  19. Kořeny Velkého teroru II • povaha vlády • teror byl považován bolševiky za zcela legitimní prostředek získávání i udržování moci(bez rozdílu mezi Leninem a Stalinem); • vzhledem k povaze změn a jejich prosazování se teror zdál být, a na dlouho byl, účinnou metodou vládnutí; • nekompromisní metody boje o moc a vyřizování si osobních účtů na všech úrovních establishmentu; • teror - obvyklý způsob řešení problémů • dosahované výsledky se míjí s realitou, což je retušováno terorem; • zastrašená masa je lépe ovladatelná; • nastolení konformního myšlení a bezbřehé loajality ve všech sférách společnosti Dějiny SSR a Ruska

  20. Klíčová otázka: proč!? I • tuto otázku (v objektivní poloze) si klade pozorovatel; • prameny jednoznačnou odpověď nedávají, lze ale částečně usuzovat z událostí, které se odehrály: • „řešení“ otázek spojených se Stalinem a stranou • definitivní potvrzení Stalinovy osobní diktatury (fyzická likvidace opozice, potenciálních zdrojů odporu - armáda); • s tím související přeměna strany ve stalinskou opričninu (nástup nových stranických elit, XVII./XVIII. sjezd); • prosazení strany jako jediné a nezpochybnitelné autority ve společnosti (masové represe, čistka v NKVD); • vylepšeníminulosti Stalina (procesy se starými bolševiky) Dějiny SSR a Ruska

  21. Klíčová otázka: proč!? II • „dopracování“ metod řízení společnosti • unifikace a plná kontrola společnosti ve všech oblastech (zásahy do vědy, kultury, do systému nestranických organizací); • rozprostření psychózy a strachu nad společností jako nástroj vlády; (charakter ukázkových procesů); • rozšíření stavu znevolněné pracovní síly (NKVD dostává pod kontrolu další části výroby a výstavby – stavba železnic, dřevařský průmysl); • reakce na mezinárodní situaci • příprava na válku (represe v armádě, obsah obvinění, hon na špiony); • represe „podezřelých“ národností (akce proti Polákům, Němcům, přesídlování celých národnostních skupin) Dějiny SSR a Ruska

  22. Klíčová otázka: za co!? I • tuto otázku si (v subjektivní poloze) klade oběť; • máme množství svědectví popisujících psychické rozpoložení lidí, na které dopadla represe • lze vést jistou dělící čáru mezi straníky a nestraníky; • straník • nemá pochyb o linii strany a Stalina • sice nemá vysvětlení, ale věří v potřebné kroky strany; • v případě pochyb věří, že Stalin o ničem neví; • s váháním, nicméně přistupuje i na to, že mezi nedávno uctívanými nejvyššími představiteli, stejně jako jeho blízkými, jsou zrádci; • vlastní zatčení považuje za omyl, který se dříve či později vysvětlí; • je připraven přiznat se, žádá-li to strana • „Vyžaduje-li strana oběti, ponesu oběť s radostí a bez ohledu na to, jak bude těžká.“ (Osip Pjatnickij, profesionální revolucionář, Kominterna) FIGES, Orlando. Šeptem. Soukromý život ve Stalinově Rusku. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 2009. 655 s. ISBN 978-80-7291-208-7. s. 223. Dějiny SSR a Ruska

  23. Klíčová otázka: za co!? II • nestraník • nemá oporu ve straně, ale často věří ve Stalina • staré dobré ruské: car je dobrý, špatní jsou bojaři; • v první fázi věří, že čistky dopadají jen na komunisty • Příslušníci NKVD se v noci obývají do bytu. „Kdo je?“, ptá se nájemník. „NKVD.“ „Komunisté bydlí o patro výš“ s úlevou odpovídá nájemník; • v případě postižení represemi není stižen ideologickými pochybami a snáze hledá svoji vinu (neopatrné slovo, ne ten známý) Dějiny SSR a Ruska

  24. Klíčová otázka: za co!? III • oběma společné • v případě zatčení většinou pocit, že jde o nedorozumění; • strach a nejistota • „Obrovská masa lidí z nižších vrstev se stará prostě o svou práci a tiše si šeptá… A mnozí se naučili mlčet… - jakoby už leželi v hrobě.“ ( z deníku spisovatele Michaila Prišvina); FIGES, Orlando. Šeptem. s. 241. • „Kdo je vlastně Pjatnickij? Je skutečný revolucionář, nebo lotr? … Jedno i druhé může být pravda. Nevím. To je nejstrašnější. (deníkový zápis manželky O. Pjatnického); FIGES, Orlando. Šeptem. s. 230. • pro straníka v jistém smyslu těžší: co mi to dělá strana? • po válce se u těch, kteří prošli německými tábory a opět padli do rukou sovětských orgánů dostavuje šok ze srovnání: tam to bylo snesitelnější; • to samé při srovnání s carským režimem: „Carský vyšetřovatel mi nesměl ani tykat.“ (starý politický vězeň Zelinskij po setkání se stalinskou praxí) SOLŽENICYN, Alexandr. Souostroví GULAG. 1. díl. Praha: OK Centrum, 1990. 405 s. ISBN 80-900270-0-8. s. 83. Dějiny SSR a Ruska

  25. Klíčová otázka: za co!? IV • velmi častá víra v nepřátele lidu • nepřátele lidu ovládli NKVD(často potvrzeno osudem nejvyšších představitelů této struktury); • nepřátelé lidu stojí za nezdary; • nepřátele lidu způsobili moje zatčení; • co po mně chtějí, k čemu se mám přiznat? • mučivá snaha dobrat se toho, proč došlo k zatčení, se kterou vyšetřovatel často pracuje, byť má výpověď již připravenu; • opět srovnání s válkou: na gestapu po mně chtěli informaci, tady doznání; • téměř naprostá absence pomyšlení na odpor • Nenacházím v dějinách lidstva žádnou analogii. Spokojím se tedy příkladem ze zvířecí říše: králík a hroznýš královský… Všichni jsme jako králíci uznávali, že stát – hroznýš královský – má právo nás pohltit; kohokoli zasáhne jeho pohled, ten pochopí svůj osud a vleze mu přímo do tlamy. (Valerij Frid, scénárista, zatčen 1943) FIGES, Orlando. Šeptem. s. 230. Dějiny SSR a Ruska

  26. Hlavní směr čistek I • likvidace kulaků a dalších antisovětských živlů • Politbyro VKS(b) schválilo 31. vii. 1937 operativní rozkaz NKVD SSSR číslo 00447 «Об операции по репрессированию бывших кулаков, уголовников и других антисоветских элементов» • rozdělení na dvě skupiny: popravit nebo 8-10 let táborů; • vypracovány počty pro každou republiku, oblast kraj (268 950 osob, z toho popravit 75 950 osob); • vykonat za 4 měsíce; • toto opatření se v letech 1937-138 několikrát opakovalo; • v průběhu teroru se rozšiřuje i na rodiny postižených Dějiny SSR a Ruska

  27. Hlavní směr čistek II • likvidace starých bolševiků a vytvoření nové stranické elity • „Если на XV съездеприходилось еще доказывать правильность линии партии и вести борьбу с известными антиленинскими группировками, а на XVI съезде – добивать последних приверженцев этих группировок, то на этом съезде – и доказывать нечего, да, пожалуй – и бить некого. Все видят, что линия партии победила. (Гром аплодисментов.)“ СТАЛИН, Иосиф В. Отчетный доклад XVII съезду партиио работе ЦК ВКП(б) 26 января 1934 г. STALIN, Josif. Cочинения. 13. díl. Мoskva: Gosudarstvennojeizdavatelstvopolitičeskoj literatury,1951. s. 347. • XVII. sjezd „sjezd vítězů“ (1934) vs. XVIII. sjezd (1939) • z 1966 delegátů XVII. sjezdu násilně zahynulo 1108; • ze 139 členů a kandidátů ÚV násilně zahynulo 107; • mezi členy ÚV (71) a kandidáty ÚV (68) zvolených na XVIII. sjezdu bylo pouze 6 straníků před r. 1917; • 44 členů nového ÚV a 66 kandidátů ÚV bylo zvoleno poprvé ROGOVIN, Vadim. Партия расстреляных, s. 310. Dějiny SSR a Ruska

  28. ÚV VKS(b) zvolený na XVII. sjezdu Андреев, Андрей Андреевич (1895—1971) Антипов, Николай Кириллович (1894—1938) Бадаев, Алексей Егорович (1883—1951) Берия, Лаврентий Павлович (1899—1953) Ворошилов, Климент Ефремович (1881—1969) Жданов, Андрей Александрович (1896—1948) Каганович, Лазарь Моисеевич (1893—1991) Каганович, Лазарь Моисеевич (1893—1991) Калинин, Михаил Иванович (1875—1946) Кржижановский, Глеб Максимилианович (1872—1959) Литвинов, Максим Максимович (1876—1951) Микоян, Анастас Иванович (1895—1978) Молотов, Вячеслав Михайлович (1890—1986) Петровский, Григорий Иванович (1878—1958) Сталин, Иосиф Виссарионович (1878—1953) Хрущёв, Никита Сергеевич (1894—1971) Шверник, Николай Михайлович (1888—1970) Алексеев, Пётр Алексеевич (1893—1937) Балицкий, Всеволод Аполлонович (1892—1937) Бауман, Карл Янович (1892—1937) Бубнов, Андрей Сергеевич (1884—1938) Варейкис, Иосиф Михайлович (1894—1938) Гамарник, Ян Борисович (1894—1937) Евдокимов, Ефим Георгиевич (1891—1940) Ежов, Николай Иванович (1895—1940) Енукидзе, Авель Сафронович (1877—1937) Жуков, Иван Павлович (1889—1937) Зеленский, Исаак Абрамович (1890—1938) Иванов, Владимир Иванович (1893—1938) Икрамов, Акмаль Икрамович (1898—1938) Кабаков, Иван Дмитриевич (1891—1937) Каганович, Михаил Моисеевич (1888—1941) Картвелишвили, Лаврентий Иосифович (1890—1938) Киров, Сергей Миронович (1886—1934) Кнорин, Вильгельм Георгиевич (1890—1938) Кодацкий, Иван Фёдорович (1893—1937) Косарев, Александр Васильевич (1903—1939) Косиор, Иосиф Викентьевич (1893—1937) Косиор, Станислав Викентьевич (1889—1939) Криницкий, Александр Иванович (1894—1937) Крупская, Надежда Константиновна (1869—1939) Куйбышев, Валериан Владимирович (1888—1935) Лебедь, Дмитрий Захарович (1893—1937) Лобов, Семён Семёнович (1888—1937) Любимов, Исидор Евстигнеевич (1882—1937) Мануильский, Дмитрий Захарович (1883—1959) Межлаук, Валерий Иванович (1893—1938) Мирзоян, Левон Исаевич (1897—1939) Николаева, Клавдия Ивановна (1893—1944) Носов, Иван Петрович (1888—1937) Орджоникидзе, Григорий Константинович (1886—1937) Постышев, Павел Петрович (1887—1939) Пятаков, Георгий Леонидович (1890—1937) Пятницкий, Осип Аронович (1882—1938) Разумов, Михаил Осипович (1894—1937) Рудзутак, Ян Эрнестович (1887—1938) Румянцев, Иван Петрович (1886—1937) Рухимович, Моисей Львович (1889—1938) Рындин, Кузьма Васильевич (1893—1938) Стецкий, Алексей Иванович (1896—1938) улимов, Даниил Егорович (1890—1937) Уханов, Константин Васильевич (1891—1937) Хатаевич, Мендель Маркович (1893—1937) Чернов, Михаил Александрович (1891—1938) Чубарь, Влас Яковлевич (1891—1939) Чувырин, Михаил Евдокимович (1883—1947) Чудов, Михаил Семёнович (1893—1937) Шверник, Николай Михайлович (1888—1970) Шеболдаев, Борис Петрович (1895—1937) Эйхе, Роберт Индрикович (1890—1940) Ягода, Генрих Григорьевич (1891—1938) Якир, Иона Эммануилович (1896—1937) Яковлев, Яков Аркадьевич (1896—1938) Dějiny SSR a Ruska

  29. Hlavní směr čistek III • likvidace potenciálních soupeřů ve straně i společnosti • „Stalinovo vítězství na politické frontě bylo dovršeno. [r. 1940]V této chvíli se i v katastrofální situaci hrozby vojenské porážky, způsobené jeho chybnými předpoklady, nedalo reálně počítat s tím, že by se objevil nějaký pokus o jeho nahrazení. Pokud tedy nahlížíme Velkou čistku z hlediska této krvavé prověrky, pak musíme říci, že svého cíle dosáhla.“ CONQUEST, Robert. Velký teror, s. 639. • likvidace osob v nejvyšších stranických a silových strukturách; • kromě politických procesů a se skutečnými či domnělými politickými odpůrci, čistky v armádě a NKVD; • čistky ve vědě, kultuře, sportu, výrobních odvětvích a společenských organizacích Dějiny SSR a Ruska

  30. Hlavní směr čistek IV • represe „podezřelých“ národností • „В результате дальнейшего хода операции по ликвидации кадров польской разведки на 10 сентября с.г. из числа польских перебежчиков, политэмигрантов, военнопленных, консульских связей и других контингентов, подозрительных по польскому шпионажу *арестовано по СССР — 23.216 человек.“ • „Т. Ежову. Очень хорошо! Копайте и вычищайте и впредь эту польско-шпионскую грязь. Крушите ее в интересах СССР. И. Сталин. 14/1Х—37 г.“. Архив Александра Н. Яковлева. http://www.alexanderyakovlev.org/fond/issues-doc/61182 • represe předpokládané „páté kolony“ především Poláků (110 tisíc popravených), Němců (42 000), Lotyšů (16 500), likvidace tzv. japonské rezidentury v Charbinu (21 000); • během národnostních operací odsouzeno 335 513 osob, popraveno 247 157; • v rámci národnostních operací procentuálně největší počet popravených; • kromě věznění a poprav, deportace z pohraničních území SSSR WERTH, Nicolas. Opilec a květinářka. Historie jedné masové vraždy. 1937-1938. Praha: Rybka Publishers, 2009. ISBN978-80-87067-58-1. s. 85. Dějiny SSR a Ruska

  31. Hlavní směr čistek IVareprese „podezřelých“ národností Депортированные контингенты: 1а — социально-опасные из приграничной зоны БССР (1929); 1б — социально-опасные из приграничной зоны УССР (1929); 2 — финны-ингерманландцы из окрестностей Ленинграда (1935); 3 — поляки и немцы из приграничной зоны УССР (1936); 4 — курды и др. народы из приграничной зоны и Закавказья (1944); 5 — корейцы из Приморского края (1937); 6 — евреи-ирани из Марийской обл. (1938); 7 — иранцы из пограничных районов Азербайджанской ССР (1938) www.memo.ru/history/deport/polyan1.htm#_VPID_16 Dějiny SSR a Ruska

  32. Hlavní směr čistek V • totální ovládnutí znejistělé a zastrašené společnosti, kde jedinou jistotou je Stalin a strana • «Так же, как большинство, наверное, людей, во всяком случае, большинство молодых людей моего поколения, я думал тогда, что процесс над Тухачевским и другими военными, наверное, правильный процесс... Конечно же, неприходилось сомневатся в том, что это был какой-то страшный заговор против Советской власти. Сомневатся просто не приходило в голову, потому что альтернативы не было – я говорю о том времени: или они виноваты, или это невозможно понять.» SIMONOV, Konstantin. Глазами человека моего поколения. Moskva: Kniga, 1990. 432 s. ISBN 5-212-00176-5. s. 54-55. • rozrušení existujících vazeb a atomizace společnosti; • otřesení jistot, z nichž měla zůstat jen jedna: strana se nemůže mýlit; • zasetí strachu a nedůvěry: strana bdí a ochrání; • vybudování husté agenturní sítě v celé společnosti Dějiny SSR a Ruska

  33. Statistika represí IMemorial x. 1936 – xi. 1938 (počty postižených) • zatčeno min. 1 710 000; • odsouzeno min. 1 440 000; • odsouzeno k trestu smrti min. 724 000; • odsouzeno jako společensky škodliví min. 400 000; • vyhnanství a deportace min. 200 000; • obecná trestní obvinění min. 2 000 000; • z toho do táborů min. 800 000 www.memo.ru/history/y1937/hronika1936_1939/xronika.html#y1 Dějiny SSR a Ruska

  34. Statistika represí IIRobert Conquest 1937 – 1938 (počty postižených) • zatčeno cca. 7 000 000; • odsouzeno k trestu smrti cca. 1 000 000; • zahynulo v táborech cca. 2 000 000; • vězněno ve vězeních cca. 1 000 000; • vězněno v táborech cca. 8 000 000; • při předpokladu 5 000 000 koncem r. 1936 Conquest. c.d., s. 700-702. Dějiny SSR a Ruska

  35. Výsledky a následky I • těžko lze předpokládat, že by existoval předem jasný plán represí, spíše zde zapracoval efekt sněhové koule; • díváme-li se na Velký teror zpětně a můžeme tak vytušit dílčí záměry, lze konstatovat, že Stalin se v podstatě dobyl svého; • jeho postavení se stalo neotřesitelným, dokonce i na počátku Velké vlastenecké války, jejíž tragický začátek padá na jeho vrub; • VKS(b) byla přeměněna na opričninu bez reptání poslouchající a plnící vůli vůdce; • společnost byla plně podřízena straně, rozuměj Stalinovi; • represe, strach, double-thinking se staly neoddělitelnou součástí sovětské reality; • byly potlačeny veškeré alternativy vývoje SSSR; • GULAG se stal důležitou, byť neefektivní, součástí ekonomiky; • byla ochromena síla armády, což se stalo SSSR téměř osudným. Zde Stalin svého nedosáhl. Dějiny SSR a Ruska

  36. Výsledky a následky II • důsledky změn, které sovětská společnost prodělala během Velkého teroru, hrály svoji menší či větší měnící se roli až do rozpadu SSSR; • nastolení vůdcovské diktatury „zadělávalo“ na velké problémy při řízení země po Stalinově smrti; • systém postavený i po Stalinově smrti na represi a double-thinkingu nedokázal řešit nejrůznější kumulující se problémy a nutně se musel dříve nebo později rozpadnout; • Velký teror, XX. sjezd KSSS, brežněvovské pokusy o rehabilitaci Stalina znejistily pro- i protikomunistické síly ve společnosti, což postupně vedlo k hluboké krizi celého systému; • výrobní jednotka GULAG nadlouho zastavila další pokusy o modernizace země; • paternalistický přístup státu,potlačování občanské společnosti, slovutná уверенность в завтрашнем днеsilně ovlivnily psychiku společnosti, což má následky dodnes. Dějiny SSR a Ruska

  37. Prameny I/Chronologie IПостановление ЦИК и СНК СССР «О внесении изменений в действующие уголовно-процессуальные кодексы союзных республик», 1.xii. 1934 Внести следующие изменения в действующие уголовно-процессуальные кодексы союзных республик по расследованию и рассмотрению дел о террористических организациях и террористических актах против работников советской власти: 1. Следствие по этим делам заканчивать в срок не более десяти дней. 2. Обвинительное заключение вручать обвиняемым за одни сутки до рассмотрения дела в суде. 3. Дела слушать без участия сторон. 4. Кассационного обжалования приговоров, как и подачи ходатайств о помиловании, не допускать. 5. Приговор к высшей мере наказания приводить в исполнение немедленно по вынесении приговора. Председатель Центрального Исполнительного Комитета Союза ССР М. Калинин. Секретарь Центрального Исполнительного Комитета Союза ССР А. Енукидзе. Москва, Кремль. 1 декабря 1934 года Dějiny SSR a Ruska

  38. Prameny II/Chronologie II ТЕЛЕГРАММА ШИФРОМ МОСКВА. ЦК ВКП(б). Т.т. Кагановичу, Молотову и другим членам Политбюро ЦК. Первое. Считаем абсолютно необходимым и срочным делом назначение тов. Ежова на пост Наркомвнуделом. Ягода явным образом оказался не на высоте своей задачи в деле разоблачения троцкистско-зиновьевского блока. ОГПУ опоздал в этом деле на 4 года. Об этом говорят все партработники и большинство областных представителей Наркомвнудела. Замом Ежова в Наркомвнуделе можно оставить Агранова. Второе. Считаем необходимым и срочным делом снять Рыкова по Наркомсвязи и назначить на пост Наркомсвязи Ягоду. Мы думаем, что дело это не нуждается в мотивировке, так как оно и так ясно. Третье. Считаем абсолютно срочным делом снятие Лобова и назначение на пост Наркомлеса тов. Иванова, секретаря Северного крайкома. Иванов знает лесное дело, и человек он оперативный, Лобов как нарком не справляется с делом и каждый год его проваливает. Предлагаем оставить Лобова первым замом Иванова по Наркомлесу. Четвертое. Что касается КПК, то Ежова можно оставить по совместительству, а первым заместителем Ежова по КПК можно было бы выдвинуть Яковлева Якова Аркадьевича. Пятое. Ежов согласен с нашими предложениями. Сталин. Жданов. № 44 25/IX.36 г. Шестое. Само собой понятно, что Ежов остается секретарем ЦК.РГАСПИ. Ф. 558. Оп. 11. Д. 94. Л. 124-127. Dějiny SSR a Ruska

  39. Prameny III/ Chronologie IVa Решение Политбюро ЦК ВКП(б) № П51/94 от 2 июля 1937 г. 94. — Об антисоветских элементах. Послать секретарям обкомов, крайкомов, ЦК нацкомпартий следующую телеграмму: «Замечено, что большая часть бывших кулаков и уголовников, высланных одно время из разных областей в северные и сибирские районы, а потом по истечении срока высылки, вернувшихся в свои области, — являются главными зачинщиками всякого рода антисоветских и диверсионных преступлений, как в колхозах и совхозах, так и на транспорте и в некоторых отраслях промышленности. ЦК ВКП(б) предлагает всем секретарям областных и краевых организаций и всем областным, краевым и республиканским представителям НКВД взять на учет всех возвратившихся на родину кулаков и уголовников с тем, чтобы наиболее враждебные из них были немедленно арестованы и были расстреляны в порядке административного проведения их дел через тройки, а остальные менее активные, но все же враждебные элементы были бы переписаны и высланы в районы по указанию НКВД. ЦК ВКП(б) предлагает в пятидневный срок представить в ЦК состав троек, а также количество подлежащих расстрелу, равно как и количество подлежащих высылке». СЕКРЕТАРЬ ЦК И. СТАЛИН. АП, 3-58-212, л. 3 Dějiny SSR a Ruska

  40. Prameny V/ Chronologie IVb Решение Политбюро ЦК ВКП(б) № П51/144 от 5 июля 1937 г. 144. — Вопрос НКВД. 1. Принять предложение Наркомвнудела о заключении в лагеря на 5-8 лет всех жен осужденных изменников родины членов право-троцкистской шпионско-диверсионной организации, согласно представленному списку. 2. Предложить Наркомвнуделу организовать для этого специальные лагеря в Нарымском крае и Тургайском районе Казахстана. 3. Установить впредь порядок, по которому все жены изобличенных изменников родины право-троцкистских шпионов подлежат заключению в лагеря не менее, как на 5-8 лет. 4. Всех оставшихся после осуждения детей-сирот до 15-летнего возраста взять на государственное обеспечение, что же касается детей старше 15-летнего возраста, о них решать вопрос индивидуально. 5. Предложить Наркомвнуделу разместить детей в существующей сети детских домов и закрытых интернатах наркомпросов республик. Все дети подлежат размещению в городах вне Москвы, Ленинграда, Киева, Тифлиса, Минска, приморских городов, приграничных городов. СЕКРЕТАРЬ ЦК АП РФ, ф. 3, оп. 58, д. 174, л. 107 Dějiny SSR a Ruska

  41. Prameny VI/Chronologie Vа Спецсообщение Н.И. Ежова И.В. Сталину о первых итогах операции по репрессированию антисоветских элементов 08.09.1937 № 59750 Первые итоги операции: Всего на 1 сентября сего года было арестовано 146 225 человек. Из них 69 172 - бывших кулака, 41 603 уголовника и 35 454 человека - контрреволюционных элементов. Из этого количества арестованных осуждено тройками - к расстрелу 31 530 и к заключению в лагеря и тюрьмы 13 669 человек. Уже первичные результаты операции показывают, что удар был нацелен правильно и что он наносился по тем наиболее враждебным элементам, которые, будучи мало затронуты в прошлом, являлись основной базой для работы контрреволюционеров всех мастей. Производимые аресты дали возможность вскрыть большое количество контрреволюционных формирований различных политических окрасок в сельском хозяйстве, в промышленности и на транспорте. CHAUSTOV, V. N. NAUMOV, V.P. PLOTNIKOVA, N.S. Лублянка. Сталин и Главное управление госбезопасности НКВД 1937-1938. s. 337. ISBN 5-85646-118-5. Dějiny SSR a Ruska

  42. Prameny VII/Chronologie Vb ТЕЛЕГРАММА ЦК ВКП(б) № 11/c-1178/ш ШИФРОМ СЕКРЕТАРЯМ ОБКОМОВ, КРАЙКОМОВ ВКП(б) И ЦК НАЦКОМПАРТИЙ За последнее время в краях, областях и республиках вскрыта вредительская работа врагов народа в области сельского хозяйства, направленная на подрыв хозяйства колхозов и на провоцирование колхозников на недовольство против советской власти, путем целой системы издевок и глумлений над ними. ЦК считает существенным недостатком руководства делом разгрома вредителей в сельском хозяйстве тот факт, что ликвидация вредителей проводится лишь закрытым порядком по линии органов НКВД, а колхозники не мобилизуются на борьбу с вредительством и его носителями. Считая совершенно необходимой политическую мобилизацию колхозников вокруг работы, проводящейся по разгрому аредителей в сельском хозяйстве, - ЦК ВКП(б) обязывает обкомы, крайкомы и ЦК нацкомпартий организовать в каждой области по районам 2-3 открытых показательных процесса над врагами народа - вредителями сельского хозяйства, пробравшимися в районные партийные, советские и земельные органы (работники МТС и райЗО, предРИК'и, секретари РК и т.п.), широко осветив ход судебных процессов в местной печати. №11/с, N1178/ш СЕКРЕТАРЬ ЦК ВКП(б) СТАЛИН 3.VIII.37г. 20ч.40м.РГАНИ, ф. 89, оп. 48, д. 12, л. 1-2 Dějiny SSR a Ruska

  43. Prameny VIII/Kořeny I Сталин И.В.Об индустриализации и хлебной проблеме. Projev na plénu VKS(b), 9. vii. 1928 „…по мере нашего продвижения вперед, сопротивление капиталистических элементов будет возрастать, классовая борьба будет обостряться, а Советская власть, силы которой будут возрастать все больше и больше, будет проводить политику изоляции этих элементов, политику разложения врагов рабочего класса, наконец, политику подавления сопротивления эксплуататоров, создавая базу для дальнейшего продвижения вперед рабочего класса и основных масс крестьянства. Не бывало и не будет того, чтобы отживающие классы сдавали добровольно свои позиции, не пытаясь сорганизовать сопротивление. Не бывало и не будет того, чтобы продвижение рабочего класса к социализму при классовом обществе могло обойтись без борьбы и треволнений. Наоборот, продвижение к социализму не может не вести к сопротивлению эксплуататорских элементов этому продвижению, а сопротивление эксплуататоров не может не вести к неизбежному обострению классовой борьбы.“ STALIN, Josif V. Cочинения. 11. díl. Мoskva: Gosudarstvennoeizdatelstvopolitičeskoj literatury, 1949. s. 171-172. Dějiny SSR a Ruska

  44. Prameny a literatura I • Prameny: • CHAUSTOV, V. N. NAUMOV, V.P. PLOTNIKOVA, N.S. Лублянка. Сталин и ВЧК-ГПУ-ОГПУ-НКВД 1937-1938. Moskva: Materik, 2003. 910 s. ISBN 5-85646-0871. • CHAUSTOV, V. N. NAUMOV, V.P. PLOTNIKOVA, N.S. Лублянка. Сталин и Главное управление госбезопасности НКВД 1937-1938. Moskva: Materik, 2004. 734 s. ISBN 5-85646-118-5. Dějiny SSR a Ruska

  45. Prameny a literatura II • Literatura: • CONQUEST, Robert. Velký teror. Nové zhodnocení. Praha: Academia, 2012. 811 s. ISBN 978-80-200-2078-9. • ROGOVIN, Vadim. Сталинский неонэп. Moskva: 1994. 235 s. ISBN 5-85272-016-X. • ROGOVIN, Vadim. Партия расстреляных.Moskva: 1997. 527 s. ISBN 5-85272-026-7. • ROGOVIN, Vadim. 1937. Moskva: 1996. 479 s. ISBN 5-85272-022-4. • APPLEBAUM, Anne, GULAG. Dějiny. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 2004. 604 s. ISBN80-7306-152-X. • CHLEVŇUK, Oleg. Historie Gulagu. Od kolektivizace do „velkého teroru“. Praha: BB/art s.r.o., 2008. 477 s. ISBN 978-80-7381-462-5. • SVANIDZE, Nikolaj. 1933г. Генрих Ягода. Исторические хроники. www.youtube.com/watch?v=wmDbyJOa-oQ Dějiny SSR a Ruska

  46. GenrichGrigorijevičJagoda10. vii. 1934- 26. ix. 1936 Dějiny SSR a Ruska

  47. Nikolaj Ivanovič Ježov26.ix. 1936- 25.xi. 1938 Dějiny SSR a Ruska

  48. Lavrentij Pavlovič Berija25. xi. 1938-29. xii.1945; 5. iii. 1953- 26. vi.1953 Dějiny SSR a Ruska

  49. Politické procesy 19/24.viii.‘36 Антисоветский объединенный троцкистско-зиновьевский центр Dějiny SSR a Ruska

  50. Politické procesy 23/30.i.‘37Параллельный антисоветский троцкистский центр Dějiny SSR a Ruska

More Related