1 / 19

Legislativní uchopení VS

Legislativní uchopení VS . Prameny s mezinárodní působností, Prameny s celostátní působností, Prameny s regionální působností,. Prameny správního práva . Prameny správního práva. Prameny s mezinárodní působností: Ratifikované mezinárodní smlouvy, Evropská charta místní samosprávy,

tammy
Download Presentation

Legislativní uchopení VS

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Legislativní uchopení VS

  2. Prameny s mezinárodní působností, Prameny s celostátní působností, Prameny s regionální působností, Prameny správního práva

  3. Prameny správního práva Prameny s mezinárodní působností: • Ratifikované mezinárodní smlouvy, • Evropská charta místní samosprávy, • Evropská charta regionálního plánování,

  4. Prameny s mezinárodní působností: Evropská charta místní samosprávy: • 15.10. 1985 – Štrasburk • Rada Evropy • Rámcová smlouva pro členy Rady Evropy, • ČR členem od 1. 9. 1999

  5. Prameny s mezinárodní působností: Evropská charta místní samosprávy: • Místní společenství jsou jedním z hlavních základů demokratického systému a právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí, • Místní orgány vybavené reálnou působností a odpovědností, mohou zajistit správu efektivní a blízkou občanům, • Česká republika se cítí být vázána 13 odstavci uvedenými v čl. 12 odst. 1 Charty. Články, se kterými vyslovila souhlas ČR, jsou více méně deklaratorní povahy a mají svůj odraz v platné právní úpravě ČR. Česká republika se přijetím Charty zařadila mezi demokratické státy Evropy, které se zavázaly vytvořit podmínky pro fungování územní samosprávy a pro její rozvoj.

  6. Prameny s mezinárodní působností: Evropská charta místní samosprávy: VÝHRADY ČR – NEPODEPSALA: • Výhrada souvisí se zákonným zmocněním a s kogentní povahou norem veřejného práva, které nedávají místním společenství dispozici k úpravě výkonu pravomoci dle místní potřeby a podmínek. Pro místní správu u nás platí, že je zaveden jednotný systém výkonu přenesených pravomocí. • Česká republika učinila též výhradu k čl. 6 odst. 2 Charty, který upravuje služební podmínky zaměstnanců místní samosprávy. Při uskutečnění výhrady byl pravděpodobně český stát veden myšlenkou, že naše právní úprava nemůže zajistit takový rozsah poskytnutých práv zakotvených v Chartě. Zaměstnanci místní správy spadají do působnosti zákona o platu a odměně rozp. organizací. • Poslední a nejvýznamnější výhrada se týká financování místní samosprávy. Výhrada souvisí zejména s odlišnou právní úpravou v oblasti finančního práva a s odlišnou koncepcí daňové soustavy a systému přerozdělování vybraných finančních prostředků.

  7. Prameny s mezinárodní působností • Evropská charta regionálního plánování, • 25. 1. 1984, • Rada Evropy, • Doporučení vládám členských států, aby: • založily svou národní politiku na základech a cílech stanovených v Evropské chartě regionálního plánování připravené a přijaté Evropskou konferencí ministrů odpovědných za regionální plánování a připojené k tomuto doporučení; • zabezpečily, aby tato charta byla co nejšířeji distribuována mezi veřejnost a mezi politiky na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni.

  8. Prameny s celostátní působností, • Ústava a ústavní zákony, • Zákony, zákonná opatření a dekrety prezidenta republiky, • Nařízení vlády a vyhlášky ústředních správních úřadů.

  9. Prameny s celostátní působností, • Ústava a ústavní zákony: • Hlava sedmá • Územní samospráva • Článek 99 • Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. • Článek 100 • (1) Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.(2) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.(3) Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. • Článek 101 • (1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.(2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem.(3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.(4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

  10. Prameny s celostátní působností, Článek 102 • (1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.(2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období. • Článek 103 • Zrušen • Článek 104 • (1) Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem.(2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku.(3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. • Článek 105 • Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.

  11. Prameny s celostátní působností, • Zákony a zákonná opatření: • Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), • Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,

  12. Prameny s regionální působností • Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů, • Nařízení obcí a krajů,

  13. Prameny s regionální působnostíVyhlášky • Obce i kraje mohou v rámci samostatné působnosti vydávat vlastní právní předpisy -obecně závazné vyhlášky. Naopak v přenesené působnosti mohou obce i kraje vydávat nařízení. • Povinnosti pro občany • Obce mohou obecně závaznými vyhláškami (dále také jen“ vyhlášky“) ukládat fyzickým i právnickým osobám na svém území povinnosti, které se týkají: • zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; • zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány, • - pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, • - k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti, • - stanoví-li tak některý zvláštní zákon.

  14. Prameny s regionální působnostíVyhlášky • Proces přijímání obecně závazných vyhlášek • Každá vyhláška musí splnit všechny podmínky zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. Ty se týkají především jejího obsahu a samozřejmě nemůžeme opominout ani formální požadavky. Proto může vyhlášky vydávat jen zastupitelstvo a všechny musí být konkrétním způsobem vyhlášeny (publikovány). Znamená to, že se vyhláška obce vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce (kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým).

  15. Prameny s regionální působnostíNařízení • Nařízení ve užším smyslu státně-právní terminologie je druhem podzákonného právního předpisu. • V obecném významu slova je nařízení jakýkoliv pokyn, jímž někdo z pozice moci jinému ukládá něco učinit.. • Nařízení může vydávat vláda, obce a kraje. • Nařízení je vždy prováděcím předpisem, tzn. je omezeno tím, co stanovuje jím prováděný zákon (nařízení musí normovat secundum et intra legem, tzn. podle zákona a v souladu s ním). V případě obcí a krajů upravuje nařízení záležitosti v přenesené působnosti obce nebo kraje, čímž se liší od vyhlášky, která se týká samostatné působnosti obce. Liší se také tím, že vyhlášky schvaluje zastupitelstvo samosprávné jednotky, zatímco nařízení schvaluje rada.

  16. Samostatná a přenesená působnost • Samostatnou působnost - samosprávu - vykonávají ty orgány obce, které své postavení odvozují od vůle občanů, vyjádřené ve volbách. Tedy především zastupitelstvo a rada, jimž při tvorbě vůle obce jako právnické osoby a veřejné autory a kontrole její realizace pomáhají jimi zřízené orgány - výbory zastupitelstva a komise rady. • Odborný úřednický aparát - obecní úřad - nemůže sám v otázkách samosprávných ničeho rozhodovat ( až na nepodstatné výjimky), ale plní pouze úkoly volenými orgány mu uložené.

  17. Samostatná a přenesená působnost - okruhy • Samostatná působnost obce /podle zákona o obcích/ • schvalování programu rozvoje obvodu obce • hospodaření s majetkem obce a sestavení rozpočtu obce, hospodaření podle něj a vyúčtování za minulý rok, zřizování peněžních fondů • zakládání, zřizování a rušení PO, rozhodování o účasti obce v obchodních společnostech a nadacích • stanovení druhů místních poplatků • vydávání obecně závazných vyhlášek • rozhodování o vyhlášení místního referenda, uzavírání dohod o změně hranic obce, volba, zřizování a ustanovení orgánů obce, rozhodnutí o účasti obce ve svazku obcí • úkoly v oblasti školství, zdravotní a sociální péče • zřizování obecní policie • čistota obce, odvoz komunálního odpadu a likvidace, zásobování vodou a čištění odpadních vod • správa a údržba zařízení, které slouží k uspokojení potřeb občanů obce /pokud jsou ve vlastnictví obce/ • ukládání sankcí podle tohoto zákona, udělování čestného občanství a cen obce • Obec dále zajišťuje ve svém obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj

  18. Samostatná a přenesená působnost • Přenesená působnost • je tedy okruhem záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realizaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen. • Přenesenou působnost obce vykonávají pro stát výhradně obecní úřad a tzv. zvláštní orgány. Jako výjimka přísluší radě obce nepatrná část přenesené působnosti, a to vydávání nařízení obce. Za dodržení zvláštních zákonných podmínek a s výslovným souhlasem státu může starosta některou část přenesené působnosti svěřit k výkonu komisi rady.

  19. Děkuji za pozornost

More Related