1 / 27

Role a kompetence sester v multidisciplinárním týmu Libor Czeffer Michala Papežová

Role a kompetence sester v multidisciplinárním týmu Libor Czeffer Michala Papežová. Otrokovice 2008. Úvod – potřeba změn, problémy českých sester. Nevyhraněnost profesionální podoby. Přesun jiných činností na sestry - odvádění od vlastního ošetřovatelství. Hledání profesionální identity.

Download Presentation

Role a kompetence sester v multidisciplinárním týmu Libor Czeffer Michala Papežová

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Role a kompetence sester v multidisciplinárním týmu Libor Czeffer Michala Papežová Otrokovice 2008

  2. Úvod – potřeba změn, problémy českých sester • Nevyhraněnost profesionální podoby. • Přesun jiných činností na sestry - odvádění od vlastního ošetřovatelství. • Hledání profesionální identity. • Nekonkrétnost profesionální podoby ošetřovatelství a z toho plynoucí konflikty týkající se kompetence a odpovědnosti v péči o potřeby klientů a provádění některých medicínských výkonů sestrami bylo nutné vyřešit novými legislativními normami (a novou koncepcí ošetřovatelství) jasně vymezující role a kompetence všeobecných sester a porodních asistentek.

  3. Úvod – potřeba změn, vstup do EU • V roce 2004 vstoupila ČR do EU a tímto se zavázala přijmout i celou řadu opatření, která se vztahují k oboru ošetřovatelství a porodní asistence. • Jednou z podmínek či požadavků, pro vstup ČR do EU, bylo vypracovat právní předpisy, které budou řešit specifické oblasti, jenž mají přímý vztah k výkonu povolání všeobecné sestry.

  4. Úvod – potřeba změn, vstup do EU • Splnění minimálních požadavků stanovených ve směrnicích EU je nezbytným předpokladem pro volný pohyb sester na trhu práce v rámci EU.

  5. Doporučení a dokumenty Evropské komise • O začlenění primární péče do vzdělávání zdravotních sester • Další vzdělávání a doškolování v ošetřovatelství • Odborné kompetence pro sestry, které odpovídají za všeobecnou ošetřovatelskou péči • O vzdělávání sester odpovědných za všeobecnou ošetřovatelskou péči v EU – nové kurikulum • A další...

  6. Významné změny za posledních 10 let • V roce 1998 byla vypracována nová koncepce českého ošetřovatelsví. • V roce 2000 vznikl na ministerstvu samostatný odbor ošetřovatelství. • Rostoucí nároky na kvalitu ošetřovatelské péče vedly k vývoji národních standardů pro ošetřovatelství. • V souladu s doporučeními WHO a EU se české sestry začaly vzdělávat na vysokých školách.

  7. Významné změny za posledních 10 let • V roce 2004 vešly v platnost legislativní normy, jenž řeší pregraduální přípravu sester a jejich odbornou, zdravotní a specializovanou způsobilost, celoživotní vzdělávání či profesní kompetence. • Mezi stěžejní legislativní normy patří: • Zákon č.96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání

  8. Významné změny za posledních 10 let • Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků • Koncepce ošetřovatelství České republiky (inovovaná v roce 2007)‏ • Vyhláška MZ ČR č.423/2004 Sb. o kreditním systému

  9. Role sester • Plnění profesionálních rolí sestry v praxi vlastně popisuje jejich každodenní činnost. • role ošetřovatelky • role pomocnice • role zprostředkovatele • role učitelky • role poradkyně • role obhájkyně práv klienta

  10. Role sester • role nositelky změn • role vedoucího • role manažerky • role výzkumnice • role edukátora/ky • Jejich plnění směřuje ke zlepšování zdravotního stavu jednotlivců a rodin, zvyšování efektivity zdravotní péče a úrovně osobní spokojenosti v zaměstnání,

  11. Role sester • Zlepšování postojů občanů a zákonodárců k ošetřovatelskému povolání a jejich očekávání kvalitní péče aj. • Všechny tyto role se prolínají a slouží k objasnění různých povinností sestry. • Tyto sestry musí umět chránit, udržovat, navracet a podporovat zdraví osob a skupin, jejich autonomii, soběstačnost v oblasti tělesných a psychických životních funkcí s ohledem na individualitu postižených osob.

  12. Role sester • Zdravotní sestry musí být dále schopné zavádět a realizovat opatření pro zlepšení zdraví a zabránění vzniku nemoci, • převzít odpovědnost za vlastní ošetřovatelskou činnost, vzájemně spolupracovat při ošetřování, informovat a vést klienty, studenty i kolegy a kolegyně, • sledovat výzkumné a vývojové práce, spolupracovat na nich a využívat je,

  13. Role sester • plánovat svoji práci a práci skupiny, řídit a kontrolovat pracovní tým, spolupracovat s jinými odborníky v rámci multidisciplinární spolupráce. • Při provádění jmenovaných činností sestra uplatňuje ošetřovatelský proces.

  14. Úloha sestry v multidisciplinárním týmu • Spolupráci lékařů a sester v multidisciplinárním týmu je třeba založit na partnerské spolupráci profesionálů. • Diagnostika a léčba chorob chorob je primárně v kompetenci lékařů, sestry mají v této oblasti roli sekundární, ošetřovatelská činnost tu lékařskou doplňuje v zájmu klienta.

  15. Úloha sestry v multidisciplinárním týmu • Systematické ošetřovatelské zhodnocení, ošetřovatelskou diagnostiku a určení priorit ošetřovatelské péče sestra provádí nezávisle na konkrétní lékařské diagnóze. • Pouze v případě ohrožení života klienta je cíl lékaře i sestry společný – záchrana života. V ostatních situacích není pro sestru prioritní choroba jako taková, ale celostní reakce klienta na neuspokojené potřeby, které jsou důsledkem nemoci.

  16. Úloha sestry v multidisciplinárním týmu • Péče o zdraví populace má multidisciplinární a multiprofesinální charakter. Ačkoliv každá z těchto profesí přispívá k péči svým jedinečným způsobem, všechny mají společné určité dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče.

  17. Kompetence sester • Kompetence sester byly výrazně navýšeny Vyhláškou MZ ČR č.424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. • Rozšířilo se spektrum výkonů, ke kterým dříve sestry neměly kompetence nebo musely mít písemné pověření lékaře.

  18. Kompetence sester • Poprvé se v právních předpisech ČR oddělila činnost sester, péče, kterou poskytuje bez indikace lékaře a bez jeho jakéhokoliv nutného doporučování a část, kde sestra funguje jako asistent lékaře (musí tam být indikace lékaře, v některých případech i jeho přímý dohled).

  19. Kompetence sester • Ministerstvo doplnilo jakési un block pověření, kdy mohou sestry dělat další diagnostické nebo léčebné činnosti, případně při nich asistovat podle konkrétního pověření lékaře. • Eva Prošková, ředitelka odboru vzdělávání a vědy Ministerstva zdravotnictví ČR, uvedla, že budou nadále novelizovat vyhlášku, týkající se činností sester ve smyslu navyšování jejich kompetencí.

  20. Jak vnímají nové kompetence sestry? • K implementaci těchto norem do praxe, respektive názoru sester na ně již bylo vypracováno několik šetření. Z jejich výsledků většinou vyplývá, že nové kompetence jsou sestrami vnímány v tom smyslu, že pociťují větší zodpovědnost, ale zároveň nízkou míru pravomocí.

  21. Jak vnímají nové kompetence sestry? • Dále bylo zjištěno, že změny, které proběhly v minulých letech na základě uvedení nových legislativních předpisů do praxe, sestrám částečně či zcela zkomplikovaly výkon jejich povolání. • Jako hlavní argumenty uvádí: • přílišnou administrativní zátěž a z toho plynoucí nedostatek času pro klienty,

  22. Jak vnímají nové kompetence sestry? • nízký počet personálu, který nemůže zajistit naplnění povinností, jež z nových právních předpisů vyplývají, • finanční a časová zátěž spojená s povinností kontinuálního vzdělávání, rovněž špatnou spolupráci s lékaři a časový stres.

  23. Jak vnímají nové kompetence sestry? • Naopak jako hlavní výhody byly jmenovány: • rozšíření a jasné definování kompetencí sester, • posílení prestiže profese, • větší možnost vzdělávat se.

  24. Kompetence v zahraničí • Kanada • Skutečné rozdělení a adekvátní poměr sester typu A,B,C • Sestra typu A je skutečný partner lékaře • Země bývalé západní Evropy • Kompetence jsou podobné našim kompetencím • Sestry však mají větší zodpovědnost • Větší podíl na spolurozhodování v péči o pacienta • Ve společnosti je práce zdravotní sestry ceněna a má vysokou prestiž

  25. Rozšířené kompetence • Vladíková Radmila – staniční sestra JIP • Je kompetentní k přebírání zdravotnické techniky, vyřizování oprav, k vypracování rozpisů služeb. Zastupuje vrchní sestru, v době její nepřítomnosti. Spolupracuje s dokumentační sestrou • Juřicová Jiřina – staniční sestra oddělení A • Kompetence k edukaci pacientů se stomií a jejich rodin, spolupracuje s vrchní sestrou při objednávání pomůcek pro stomiky. Školitelka pro sestry celého chirurgického oddělení v problematice stomií. Proškolena certifikovanými kurzy. Spolu s vrchní sestrou je kompetentní v problematice ošetřování ran. • Spitzerová Dana – ambulantní sestra • Kompetence v kontrole chodu ambulantního provozu – zajišťování zdravotnického materiálu ve spolupráci s vrchní sestrou a kontrola plnění plánů práce, navržena ke školení vlhkého hojení ran • Kompetence ke kontrole celého chirurgického oddělení v záležitostech týkajících se regulačních poplatků a předání souhrnu za každý kalendářní měsíc vrchní sestře.

  26. Kompetence zdravotnického záchranáře • Výkony prováděné v případě krajní nouze • Základní neodkladná resuscitace dospělých a dětí • Uvolnění dýchacích cest, zajištění dýchacích cest dostupnými prostředky (sestry se specializací a DZZ s předepsanou praxí)‏ • Umělá ventilace s užitím ručního dýchacího přístroje, obličejovou maskou, popř. se zavedením ústního vzduchovodu • Nepřímá srdeční masáž včetně kardiopumpy • Odsátí tekutého obsahu z horních cest dýchacích pomocí odsávačky • Provedení elektrické defibrilace – podmínkou je zápis a záznam komorové fibrilace na EKG monitoru • Aplikace Adrenalinu i.v. nebo intratracheálně – pouze při zástavě prokázané na EKG • Zajištění periferní žíly s pomocí krátké nitrožilní kanyly, podání infúze krystaloidu a vyjímečně léku (analgetika, sedativa – antikonhulziva) a to po předchozí telefonické (radiofonní) konzultaci s lékařem

  27. Děkujeme za pozornost

More Related