Úvod do analýzy chování spotřebitele

1. Úvod do analýzy chování spotřebitele Co je smyslem teorie chování spotřebitele? • pokusit se vysvětlit, na základě čeho tvoří spotřebitel svá rozhodnutí – proč jedná tak jak jedná? Racionálně jednající spotřebitel se snaží maximalizovat svůj užitek: • porovnává efekty nějaké své aktivity a újmy s touto aktivitou spojené • efektem je užitek, újmou je vynaložení důchodu na nákup statků či služeb

2. Předpoklady racionálního chování spotřebitele AXIOMY RACIONALITY • Axiom nenasycenosti – větší množství statků je vždy preferováno před množstvím menším, jedná-li se o „dobré“ statky • Axiom tranzitivity – pokud je koš statků A lepší než B a zároveň B lepší než C, platí, že A je lepší než C • Axiom rozmanitosti (konvexnosti) – spotřebitel preferuje průměrnou spotřebu před extrémy – např. spotřeba jídla a pití

3. Předpoklady racionálního chování spotřebitele • Axiom výběru – spotřebitel se snaží o co nejvíce preferovaný statek • Axiom spojitosti – existuje množina statků oddělující preferované statky od nepreferovaných • Axiom úplnosti srovnání – každé dva koše statků mohou být srovnávány z hlediska preference spotřebitele

4. Měření užitku Užitek je efekt plynoucí ze spotřeby kombinace statků či služeb – „veličina“, která ukazuje směr spotřebitelských preferencí Užitek NENÍ nějaká objektivní veličina – jde o subjektivní pocit míry uspokojení dané potřeby. Každý z nás si cení danou jednotku statku různě (můžeme si tuto jednotku cenit různě i v různých dobách a různých situacích – např. užitek z rohlíku si budeme cenit jinak, když máme hlad a když jsme najedeni). Otázka, jakým způsobem měřit užitek a zda je vůbec měřitelný kardinalistický X ordinalistický přístup

5. Měření užitku – kardinalismus I KARDINALISTICKÁ VERZE – užitek je přímo měřitelný, nabývá konkrétní hodnoty a) Menger, Jevons, Walras – kardinalisté, ale bez vysvětlení, jak užitek měřit b) Alfred Marshall – užitek měřitelný nepřímo, a to prostřednictvím peněz – demand price (cena poptávky). člověk porovnává cenu dané jednotky statku s cenou, za kterou je danou jednotku statku ochoten koupit. Pokud je reálná cena nižší statek koupí. Užitek potom vyjadřuje cena, za kterou je ochoten danou jednotku statku koupit.

6. Měření užitku – kardinalismus II Celkový užitek(Total Utility, TU) – celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného statku Mezní užitek (Marginal Utility, MU) – změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného statku o jednotku. Příklad: První jednotku statku je David ochoten koupit za 10 Kč, druhou za 8 Kč, třetí za 6 Kč. Celkový užitek tří jednotek statku je pro Davida 24 Kč (=10+8+6).Davidův mezní užitek z první jednotky statku je 10 Kč (=10-0), z druhé jednotky 8 Kč (=18-10), z třetí jednotky 6 Kč (=24-18).

7. Zákon klesajícího mezního užitku • Zákon klesajícího mezního užitku: U naprosté většiny statků platí, že každá další jednotka statku přináší člověkovi menší užitek, než předcházející jednotka tohoto statku.Důvod: následující jednotka zpravidla uspokojuje méně naléhavé potřeby.Úkol: zkuste se zamyslet nad příkladem statku, u kterého druhá a další jednotky statku mohou přinášet větší užitek než první jednotka.

8. Zákon klesajícího MU graficky

9. Měření užitku - ordinalismus ORDINALISTICKÁ VERZE – užitek není přímo měřitelný, ale spotřebitel je schopen posoudit, která kombinace statků mu přináší větší užitek než jiná V. Pareto, J. R. Hicks Spotřebitel je schopen seřadit kombinace statků podle velikosti užitku, který mu přinášejí → indiferenční křivky Indiferenční křivka (Indifference Curve, IC) – množina kombinací statků X a Y se stejnou velikostí celkového užitku

10. Další přístupy k teorii užitku PROJEVENÉ PREFERENCE – odmítání indiferenčních křivek např. Murray N. Rothbard: spotřebitel projevuje své preference v momentě svého rozhodnutí (např. při nákupu) teorém osla a dvou kupek sena – osel se nemůže rozhodnout, kterou ze dvou stejně kvalitních kupek sena „sežere“

11. Jaké jsou Ijáčkovy preference? ??? 15 metrů 15 metrů podobnost s IC (neschopnost spotřebitele dát přednost jednomu stejně kvalitnímu koši komodit před jiným)

12. Indiferenční křivka • Indiferenční křivka (IC, indiffference curve) je křivka stejného užitku, tj. body na ní představují takové kombinace dvou spotřebních statků, ze kterých má spotřebitel stejný užitek."Indiferenční křivkou" se nazývá proto, že spotřebitel je vůči všem kombinacím na ní indiferentní (tj. lhostejný) = je mu jedno, kterou kombinaci zvolí, právě proto, že mu přinášejí stejný užitek.

13. Vlastnosti indiferenčních křivek • Indiferenční křivky jsou klesající – v případě žádoucích statků, vyplývá z axiomu nenasycenosti • Indiferenční křivky se neprotínají – vyplývá z axiomu tranzitivity • V každém bodě spotřební situace se nachází indiferenční křivka – plyne z axiomu úplnosti srovnání • Indiferenční křivka je konvexní směrem k počátku – vyplývá z axiomu rozmanitosti - existují výjimky – viz dále (zvláštní tvary indiferenčních křivek)

14. Standardní tvar indiferenční křivky

15. Mezní míra substituce ve spotřebě • Marginal Rate of Substitution in Consumption (MRSC) • jde o poměr, v němž je spotřebitel OCHOTEN nahrazovat ve spotřebě jeden statek statkem jiným, aniž by se měnil celkový užitek • je to směrnice (sklon) indiferenční křivky

16. Výpočet mezní míry substituce • Pokud snížím spotřebu jednoho statku o určitý počet jednotek, musím zvýšit potřebu druhého statku o nějaký počet jednotek, abych zůstal na indiferenční křivce. • Mezní míra substituce (MRSC) je potom poměr, kde v čitateli je o kolik jednotek zvyšuji spotřebu a ve jmenovateli o kolik jednotek snižuji spotřebu.Pokud zvyšuji spotřebu statku Q´2 a snižuji spotřebu statku Q´1 je: MRSC = Δ Q´2/ Q´1Opačně: pokus zvyšuji spotřebu statku Q´1 a snižuji spotřebu statku Q´2 je: MRSC = Δ Q´1/ Q´2

17. Zvláštní tvary indiferenčních křivek I Q´2 Q´2 Q´1 Q´1 Statek Q´1 je nežádoucí Statek Q´1 je lhostejný

18. Zvláštní tvary indiferenčních křivek II Y Y X X Statek X se s růstem spotřebovávaného množství mění z žádoucího v nežádoucí Specializace ve spotřebě – spotřebovávat lze pouze statek X nebo statek Y

19. Zvláštní tvary indiferenčních křivek III Y Y X X Statky X a Y jsou blízké substituty Statky X a Y jsou běžné komplementy

20. Zvláštní tvary indiferenčních křivek IV Y Y X X Statky X a Y jsou dokonalé substituty Statky X a Y jsou dokonalé komplementy

21. Zvláštní tvary indiferenčních křivek V Y Y X X Nasycené preference – spotřebitel usiluje právě o jeden nejvíce preferovaný spotřební koš Diskrétní statky – lze je spotřebovávat jen v ucelených jednotkách

22. Rozpočtové omezení Spotřebitel má k dispozici nějaký důchod Y. Pokud jej chce celý utratit, může koupit jen určité kombinace statků Q´1 a Q´2. Pro rozpočtové omezení (důchod) tedy platí: Y = P 1*Q´´1 + P2 * Q´2 což je rovnice linie rozpočtu (Budget Line, BL), za předpokladu, že spotřebitel vynakládá celý svůj důchod Q´2 BL Q´1

23. Linie rozpočtu • hranice, vymezující tzv. komoditní prostor = prostor, který leží na a pod BL • tj. množina spotřebitelem dostupných kombinací statků a služeb • její sklon vypovídá o relativních cenách statků a služeb • relativní ceny se mohou měnit i v závislosti na množství spotřebovávaných statků či služeb • s rostoucím důchodem se komoditní prostor zvětšuje, s poklesem zmenšuje

24. Linie rozpočtu (BL) • Spotřebitel může spotřebovávat všechny kombinace statků ležící na linii rozpočtu a pod ní – má k tomu odpovídající důchod.Pokud spotřebovává nějakou kombinaci statků pod BL, nespotřebuje celý svůj důchod.

25. Změna důchodu (Y) a BL • Zkoumá, co se stane s BL, pokud se mění spotřebitelův důchod (Y).Odpověď: pokud Y roste, BL se posouvá doprava. Pokud Y klesá, BL se posouvá doleva

26. Změna ceny (P) a BL • Zkoumá, co se stane s BL, pokud se mění cena jednoho statku (např. Q´1). • Odpověď: pokud cena daného statku klesá, BL se stává plošší (množství daného statku, které spotřebitel může spotřebovávat, se vzdaluje od počátku). • Pokud cena daného statku roste, BL se stává strmější.

27. Mezní míra substituce ve směně • Označme si příjem spotřebitele, který má k dispozici, symbolem Y. Pokud statek Q´¹stojí P1 korun (obecně jednotek peněz) a statek Q´2 stojí P2 (obecně jednotek peněz), je zřejmé, že maximální množství statku Q´¹ , které si spotřebitel může koupit, když nebude kupovat žádnou jednotku statku Q´2, je Q´¹ = Y/ P1 • Maximální množství statku Q´2, které si spotřebitel může koupit, když nebude kupovat žádnou jednotku statku Q´1, potom je: Q´2 = Y/ P2 • Marginal Rate of Substitution in Exchange (MRSE) je poměr, v němž spotřebitel směňuje statky Q´1 a Q´2 při vynaložení celého disponibilního důchodu • Sklon linie rozpočtu je za předpokladu, že peníze, které máme k dispozici přesouváme od spotřeby statku Q´1ke spotřebě statku Q´2) sklon Q´2/Q´1. Tento sklon si můžeme, na základě výše uvedeného, vyjádřit jako:(Y/ P2)/( Y/ P1), po vykrácení tedy P1/ P2. Mezní míra substituce ve směně je rovna sklonu linie rozpočtu.

28. Optimum spotřebitele O optimu spotřebitele hovoříme tehdy, je-li maximalizován užitek v závislosti na spotřebitelských preferencích a tržních možnostech Tržní možnosti jsou ovlivněny disponibilním důchodem a cenami spotřebovávaných statků

29. Optimum spotřebitele – kardinalistický přístup • Při spotřebě jednoho statku pro optimum platí: MU1 = P1 • Pro optimální kombinaci dvou (a více) spotřebovávaných statků platí: MU1/P1 = MU2/P2. Blíže viz wordovský dokument obetprilamu

30. Optimum spotřebitele – ordinalistický přístup Pro optimum spotřebitele platí: MRSC = MRSE neboli: MU1/MU2 = P1/P2 čili: Optimum spotřebitele je v bodě, kde se linie rozpočtu dotýká indiferenční křivky

31. Optimum spotřebitele Q2 A E U3 U2 U1 B Q1 Optimum spotřebitele je v bodě E. Body A, B jsou sice dostupné kombinace, ale nepřinášejí maximální užitek při daném rozpočtovém omezení. Užitek U3 je nedostupný.

32. Přebytek spotřebitele • představuje rozdíl mezi celkovým užitkem ze spotřeby určitého množství statku a výdaji na získání tohoto množství statku • CS (Consumer´s Surplus) = TU – PX . X • neboli jde o rozdíl mezi ochotou a nutností obětovat část důchodu na získání požadovaného množství zboží

33. Přebytek spotřebitele PX 10 9 8 MUX =PX =D 3 X Přebytek spotřebitele při nákupu 3 kusů statku X: CS = TU – P1 . Q1 = 27 – 24 = 3