1 / 62

Kovy

Kovy. Kovy a jejich vlastnosti. 63 z 83 neradioaktivních prvků Zařazení na základě fysikálních vlastností: Kujnost Tažnost Vodivost Tepelná Elektrická. Chemické vlastnosti kovů. Nízká elektronegativita Obvykle kladné oxidační číslo ve sloučeninách s nekovovými prvky

frieda
Download Presentation

Kovy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kovy

  2. Kovy a jejich vlastnosti • 63 z 83 neradioaktivních prvků • Zařazení na základě fysikálních vlastností: • Kujnost • Tažnost • Vodivost • Tepelná • Elektrická

  3. Chemické vlastnosti kovů • Nízká elektronegativita • Obvykle kladné oxidační číslo ve sloučeninách s nekovovými prvky • V solích tvoří vždy kationty

  4. Molekulární struktura kovů – kovová vazba • Atomy kovů v kovech obklopeny stejnými, nebo podobnými atomy • Společná vlastnost → schopnost uvolňovat část valenčních elektronů • Struktura: kladně nabité „zbytky atomů“ tvoří statickou mřížku, ve které se volně pohybují uvolněné elektrony • „zbytky atomů“: průměrný počet uvolněných elektronů není celočíselný  nejedná se o ionty • Valenční elektrony vazby současně sdíleny všemi obklopujícími se atomy • Vznik obrovského delokalisovaného vazebného orbitalu • Ve sloučeninách s nekovovými prvky tvoří atomy kovů vazby kovalentní, nebo iontové v závislosti na charakteru vázaného protiatomu

  5. Fysikální vlastnosti kovů – kujnost a tažnost • Kujnost = možnost deformování plastickou deformací • Tažnost = schopnost prodlužovat se při tahu (dráty) • Při plastické deformaci se posouvají vrstvy atomů vůči sobě, aniž by se měnilo jejich okolí

  6. Fysikální vlastnosti kovů – pevnost a tvrdost • Pevnost - zatížení, jaké unese drát o průměru 1 mm • Tvrdost kovů je závislá na teplotě tání

  7. Fysikální vlastnosti kovů – vodivost • Valenční elektrony tvoří tzv. „elektronový plyn“ – oblak snadno pohyblivých elektronů • Přiložení vnějšího napětí má za následek usměrněný tok elektronů – elektrická vodivost • Zahřátí na konci kovu má za následek zvýšení srážek mezi elektrony navzájem – rázy se přenáší energie postupně přes celou délku kovu – tepelná vodivost

  8. Fysikální vlastnosti – optické vlastnosti • Volně pohyblivé elektrony snadno absorbují a následně emitují záření • Kovový lesk • Ionty kovů zbarvují charakteristicky plamen

  9. Slitiny – ovlivňování vlastností kovů • Elektrická vodivost – lepší u čistých kovů • Topné spirály – odporové slitiny – nichrom (80 % Ni a 20 % Cr); kanthal (80 % Fe, 18 % Cr a 2 % Al) • Oceli – zvýšená tvrdost a pevnost oproti surovému Fe • Mosaz (Cu – Zn) • Dural (Al, Mg + další prvky) – konstrukční materiál pro výrobu dopravních prostředků, nízká teplota tání • Bronz (Cu – Sn) • Titanové slitiny – nejvýhodnější poměr pevnost/hmotnost, letecká a raketová technika

  10. Otázky k opakování • Co jsou kovy? • Co je kovová vazba a jak vypadá? • Proč jsou kovy dobře kujné a tažné? • Proč jsou kovy dobře vodivé? • Jakou mají kovy barvu? Které se liší a jak? • Jmenujte dvě slitiny. • Proč se slitiny používají?

  11. Výskyt kovů • Ryzí – Au, Ag, Pt, … • Vázané - většina • Rudy: přírodniny vhodné k výrobě kovů • Nejčastěji oxidické a sulfidické • Bohaté: bauxit  40 – 60 % AlO(OH) • Chudé: měděné rudy  1 % CuFeS2 • Hlušina = příměsi rud, balast • Geopolitické souvislosti • Recyklace a tříděný sběr

  12. Postup při výrobě kovů

  13. Fysikální zpracování rud • Rýžování – Au • Flotace – rudy Cu, Pb a Zn • Magnetická separace – rudy Fe

  14. Chemické zpracování rud - bauxit • Bauxit = AlO(OH); Fe2O3 (až 15 %); hlušina • AlO(OH)(s) + NaOH(aq) + H2O(l) Na[Al(OH)4](aq) • Fe2O3 – nerozpustný • Křemičitany – sraženina hlinitokřemičitanů • Zředění  pokles pH: [Al(OH)4]-(aq)  Al(OH)3(s) + OH-(aq) • Žíhání: 2 Al(OH)3(s)  Al2O3(s) + 3 H2O(g) •  základní krok chemické separace = přeměna „kovonosné sloučeniny“ na sloučeninu stabilní v jiné fázi, než složky hlušiny

  15. Chemické zpracování rud • Au • 0,0001 % v rudě • 4 Au(s) + 8 CN-(aq) + O2(g) + 2 H2O  4 [Au(CN)2]-(aq) + 4 OH-(aq) • V ČR postup zakázán • Ti • Rutil – TiO2 • TiO2(s) + C(s) + 2 Cl2(g)  TiCl4(g) + CO2(g) • Pražení • 2 ZnS(s) + 3 O2  2 ZnO(s) + 2 SO2(g) • Zn, Cu, Pb, Ni, Fe • Příprava rudy pro redukci kovu uhlíkem 500 °C t

  16. Redukce elektrolysou • Výroba elektropositivních kovů • Elektrolysa tavenin (hlavně chloridy) • Na, Mg • Al • Elektrolysa Al2O3 při 950 °C • Přídavek Na3[AlF6] – snižuje teplotu tání Al2O3 (normálně 2 050 °C) • 2 Al2O3(l) 4 Al(l) + 3 O2(g)

  17. Elektrolysa Al2O3

  18. Redukce uhlíkem – výroba Fe • Redukce uhlíkem za vysokých teplot • Suroviny: • Obohacená železná ruda: Fe2O3, zbytky hlušiny s SiO2 • Koks: uhlík – slouží současně i jako palivo 2 C(s) + O2(g) 2 CO(g) • Vápenec: CaCO3 • Vzduch: předehřátý, vháněný spodem • Hlavní redukovadlo – CO, C pouze v tavící části pece!

  19. Redukce uhlíkem – výroba Fe Napište rovnice pro redukci uhlíkem!

  20. Redukce uhlíkem – výroba Fe • Struska: • Střední část pece: CaCO3(s) CaO(s) + CO2(g) • Reakce se zbytky hlušiny: CaO(s) + SiO2(s)  CaSiO3(l) • Význam: • Brání styku s kyslíkem • Brání reakci s Si

  21. Redukce jiným kovem • Redukce hořčíkem: TiCl4(g) + 2 Mg(l) Ti(s) + 2 MgCl2(l) • Redukce hliníkem = aluminothermie: Cr2O3(s) + 2 Al(l)  2 Cr(l) + Al2O3(s) • Obdobně V; Nb; Mn • Redukce v roztoku: 2 [Au(CN)2]-(aq) + Zn(s)  [Zn(CN)4]2-(aq) + 2 Au(s) • Elektrolysou roztoku Ni; Zn; Cd; Ga

  22. Rafinace – surové železo a výroba oceli • Surové železo: 4 % C; 2 % Si; P; Mn; S • Princip: oxidace příměsí kyslíkem na oxidy • Plynné – CO, SO2 • Pevné – SiO2, P4O10, MnO2 součást strusky • Rozhodující pro vlastnosti – obsah C • Nástrojová ocel – 1,5 % C • Konstrukční ocel – méně než 0,3 % • Další přísady: • Cr (více než 12 %) – nerezocel

  23. Rafinace – surové železo a výroba oceli Siemensova pec Konvertor

  24. Rafinace elektrolysou – rafinace mědi

  25. CVD – chemical vapor deposition 200 °C 1 300 °C

  26. Otázky k opakování • Co je flotace a jaký je její princip? • Jak se vyrábí hliník? • Popište činnost vysoké pece! • Co je struska a jakou má funkci? • Co je aluminothermie a k čemu se používá? • Jak se rafinuje měď? • K čemu jsou dobré anodové kaly? • Popište princip CVD!

  27. Koroze kovů a elektrochemie

  28. Koroze • Elementární kovy jsou obvykle nestabilní a přeměňují se zpět na částice s kladným oxidačním číslem • Postupná oxidace kovů slučováním s jinými prvky působením okolního prostředí • Obvykle ve vodném prostředí • Soubor procesů, kterými se postupně mění vlastnosti jakýchkoliv materiálů do té míry, že ztrácejí užitnou hodnotu

  29. Koroze železa

  30. Beketovova řada kovů • Kovy odštěpují valenční elektrony a tvoří kationty • Kovy se liší svojí schopností kationty tvořit • Reaktivnější kovy vytěsňují z roztoku kovy méně reaktivní • Reaktivní kovy snadno korodují – ušlechtilé a neušlechtilé kovy • Ušlechtilé a neušlechtilé kovy se liší svojí reakcí s kyselinami • Beketov – sestavil kovy do řady dle jejich schopnosti vzájemně se redukovat: K Ca Na Mg Al Zn Fe Sn Pb H Cu Hg Ag Au • Vodík – výsadní postavení • Kovy vlevo redukují kovy vpravo • Neušlechtilé kovy reagují s kyselinami za vzniku vodíku, snadno korodují • Ušlechtilé kovy s kyselinami nereagují, a nebo pouze za současné redukce kyseliny a vzniku vody – vodík nevzniká. Jsou extrémně stále, korodují pomalu, v přírodě často v ryzí formě Ušlechtilé kovy Neušlechtilé kovy

  31. Voltův sloup • Pokud se dva rozdílné kovy vodivě spojí, generuje se elektrické napětí • Alessandro Volta – 1799/1800 – Voltův sloup • Měděné a zinkové destičky proložené papírem nasáklým elektrolytem (vodivou kapalinou)

  32. Daniellův článek • John Frederic Daniell – 1836 • Zinková a měděná tyčinka ponořené do svých iontových roztoků (ZnSO4; CuSO4), spojené solným můstkem, který nedovolí průchod iontů

  33. Pojmy • Elektroda: vodivý materiál ponořený do příslušného elektrolytu • Anoda: elektroda, na níž dochází k oxidaci • Katoda: elektroda, na níž dochází k redukci • Elektrolyt: vodivý roztok • Poločlánek: elektroda • Článek: kombinace dvou poločlánků, zdroj elektrického napětí

  34. Standardní elektrodový potenciál • Schopnost generovat napětí je možné využít pro charakterisaci reaktivity kovů • Standardní elektrodový potenciál • E° • Charakterisuje schopnost atomů daného kovu odštěpovat elektrony za vzniku iontů • Určuje se jako napětí, které je generováno v článku, tvořeném elektrodou kation/kov a vodíkovou elektrodou za standardních podmínek (101,325 kPa, 1 M roztoky) • Tabelován jako dílčí iontová poloreakce, vyjadřující redukční reakci na katodě • Ušlechtilé kovy: • Odštěpují elektrony méně snadno než vodík • Kladný E° • Neušlechtilé kovy: • Odštěpují elektrony snadněji než vodík • Záporný E° Vodíková elektroda: - E° = 0 V

  35. Standardní elektrodový potenciál

  36. Využití E° pro určení průběhu reakce • Pokud se kovy seřadí dle vzrůstajícího E°, získá se Beketovova řada kovů • Kovy s nižším E° redukují kovy s vyšším E° Ag + Cu(NO3)2 Cu + AgNO3 Zn + CuSO4 ZnSO4 + Cu Mg + NiCl2 MgCl2 + Ni Cr + Al2O3 Cr2O3 + Al

  37. Využití E° pro odhad napětí článku • Z rovnic dílčích reakcí se sestaví celková rovnice • E° příslušných poloreakcí se od sebe odečtou • Je-li rozdíl kladný, probíhá reakce zleva doprava • Je-li rozdíl záporný, probíhá reakce opačně • Hodnota rozdílu udává napětí článku • Daniellův článek: • Cu2+ + Zn → Cu + Zn2+ • DE° = E°(Cu2+ + 2 e- Cu) – E°(Zn2+ + 2 e-  Zn) = 0,34 – (-0,76) = 1,00 V

  38. Monočlánek

  39. Monočlánek • Spočtěte napětí monočlánku, jsou-li známé E° dílčích poloreakcí: • Zn(OH)2 / Zn Zn(OH)2 + 2e-  Zn + 2 OH- E0 = - 1,246 • MnO2 / Mn2O3 ; 2 MnO2 + 2e- + H2O  Mn2O3 + 2 OH- E0 = + 0,15

  40. Olověný akumulátor • Možnost zpětného nabití – obrácení chemického děje dodáním energie • Katoda: houbovité olovo • Anoda: vrstva oxidu olovičitého • Elektrolyt: 38% kyselina sírová • Nenabitý akumulátor – obě elektrody pokryty vrstvou síranu olovnatého

  41. Olověný akumulátor • Spočtěte napětí olověného akumulátoru, jsou-li známé E° dílčích poloreakcí:

  42. Elektrolysa • fyzikálně-chemický jev, způsobený průchodem elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k chemickým změnám na elektrodách • Při elektrolyse putují kationty elektrolytu ke katodě, kde jsou redukovány a anionty putují k anodě, kde jsou oxidovány • Využití: • Výroba chlóru • Rozklad různých chemických látek (elektrolýza vody) • Elektrometalurgie - výroba čistých kovů (hliník) – viz presentace 01 Kovy • Elektrolytické čištění kovů - rafinace (měď, zinek, nikl) – viz presentace 01 Kovy • Galvanické pokovování (chromování, niklování, zlacení) - pokrývání předmětů vrstvou kovu • Galvanoplastika - kovové obtisky předmětů, např. pro výrobu odlévacích forem • Galvanické leptání - kovová elektroda se v některých místech pokryje nevodivou vrstvou, nepokrytá část se průchodem proudu elektrolytem vyleptá • Polarografie - určování chemického složení látky pomocí změn elektrického proudu procházejícího roztokem zkoumané látky • Akumulátory - nabíjení chemického zdroje elektrického napětí průchodem elektrického proudu • Epilace - metoda jak permanentně odstranit chloupky na těle

  43. Elektrolysa solanky • Elektrolytem vodný roztok NaCl (kuchyňská sůl) –disociován na Na+ a Cl− • Elektrody např. uhlíkové, železné • Elektrické napětí mezi elektrodami usměrní pohyb Na+ ke katodě, ze které si iont H+ vezme elektron a změní se na elektricky neutrální částici - atom vodíku H, který se sloučí s jiným atomem vodíku za vzniku molekuly H2 • Záporné ionty Cl− jsou přitahovány k anodě, které odevzdají svůj přebytečný elektron, a po dvou se sloučí do elektricky neutrální molekuly chloru Cl2 • Na záporné elektrodě se z roztoku nevylučuje pevný sodík (to by se stalo v tavenině – viz výroba sodíku), ale probíhá zde redukce vodíku • Sodíkové kationty zůstávají v roztoku spolu s hydroxidovými anionty - jedná se o výrobu hydroxidu sodného.

  44. Elektrolysa vody • Elektrolyt roztok H2SO4 ve vodě • Elektrody z platiny (nereaguje s H2SO4) • Disociací H2SO4 vznikají v roztoku H+ a záporné ionty SO42− • Kationty vodíku se pohybují ke katodě, od které přijímají elektron a slučují se do molekuly vodíku H2. • Anionty SO42− se pohybují ke kladné elektrodě, které odevzdají své přebytečné elektrony a elektricky neutrální molekula SO4 okamžitě reaguje s vodou za vzniku H2SO4 a molekuly kyslíku O2 • U katody se vylučuje z roztoku vodík, u anody se vylučuje kyslík, počet molekul kyseliny sírové H2SO4 se nemění  ubývá molekul H2O  koncentrace roztoku se zvyšuje • Hofmanův přístroj. • Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%. Navrhněte rovnice!

  45. Faradayovy zákony • 1. zákon: „Hmotnost látky vyloučené na elektrodě závisí přímo úměrně na elektrickém proudu, procházejícím elektrolytem, a na čase, po který elektrický proud procházel.“ • 2. zákon: „Látková množství vyloučená stejným nábojem jsou pro všechny látky chemicky ekvivalentní, neboli elektrochemický ekvivalent A závisí přímo úměrně na molární hmotnosti látky.“ m … hmotnost vyloučené látky [g] A … elektrochemický ekvivalent [g/C] I … proud [A] t … čas [s] Q … náboj [C] M … molární hmotnost vyloučené látky [g/mol] F … Faradayova konstanta [9,6481×104 C.mol−1] z … počet elektronů potřebných pro průběh redukce

  46. Příklad 1 • Vypočítejte, kolik mědi se vyloučilo na katodě při rafinaci surové mědi, pokud elektrolysa probíhala po dobu 1,5 h a elektrolytem tekl proud 2 A. tabulky konstanta – 9,6481×104 Cu2+ + 2 e- Cu0

  47. Příklad 2 • Kolik chromu se vyloučí na povrch elektrody při galvanickém pokovování v roztoku kyseliny chromové, pokud elektrolysa bude probíhat po dobu 24 h a bude použit proud o velikosti 2,5 A

  48. Zástupci kovů, jejich vlastnosti a použití

  49. Alkalické kovy • Prvky skupiny I.A • Li, Na, K, Rb, Cs, Fr • Valenční konfigurace ns1 • Elementární kovy odevzdávají 1 elektron a přechází na oxidační číslo +I • Obecné vlastnosti: • Nízká elektronegativita • Nízké teploty tání a varu • Malá hustota • Měkké (lze je krájet nožem) • Velmi reaktivní – všechny reagují s vodou podle rovnice:

  50. Lithium – Li • Přídavek do slitin s hliníkem – součástky letadel (extremně nízká hustota) • Výroba akumulátorových baterií s dlouhou životností • Použití v organické synthese

More Related