Statistiky ČCE ve světle majetkového narovnání

1. Statistiky ČCE ve světle majetkového narovnání Úvaha nad samofinancováním ČCE Dosavadní jednání se o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS

2. Obsah referátu • Shrnutí statistik za posledních 10 let • Sbory • Osoby • Úkony • Finance • Struktura toku financí v církvi • Historie jednání o majetkovém narovnání • Současný stav jednání o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS • Výsledky narovnání pro ČCE • Kvantifikace potřeby zvyšování obětavosti • Příklady dopadů na vybrané typy sborů

3. Počet sborů ČCE

4. Počet kazatelem neobsazených sborů v ČCE

5. Počet vikářů a jáhnů ČCE v letech 2000 - 2010 Podíl salárů

6. Počet nově ordinovaných osob ČCE v letech 2000 - 2009 Podíl salárů

7. Počet kazatelů v letech 2000 - 2009

8. Příchody odchody kazatelů 2000 - 2010

9. Počet členů ČCE

10. Přírůstek členů

11. Úbytek členů

12. Počet úkonů

13. Stát Seniorát Dotace Repartice Sbor Povšechný sbor Vlastní zdroje 100 % 100 % Farář 70 % 10 % PF 100% Plat 15 R Rozbor peněžních toků v ČCE ČCE 5 %

14. Saláry

15. Salár v přepočtu na jednoho salárníka

16. Výsledky hospodaření povšechného sboru

17. Hospodářský výsledek povšechného sboru Odpisy 8 000 000 Kč/rok

18. Souhrnné výsledky hospodaření všech farních sborů

19. Dotace na mzdy kazatelů a provoz ÚCK

21. Počet členů ČCE v roce 2010

23. Dosavadní jednání se o majetkovém narovnání mezi ČR a CNS

24. Stav vztahů mezi ČR a CNS do 31.12.2012 • Financování CNS podle zákona č. 218/1949 Sb. • Zákon: O hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností • Vznikl po uchopení moci komunisty, má represivní charakter a velmi nejasné a nejednoznačné znění • Zdánlivé financování – neustálé ekonomické podvazování chodu církví • Za komunistického režimu možnost ovlivňování církví pomocí odnímá tzv. státního souhlasu k duchovenské činnosti • V současné době není plněn v plném rozsahu • Současný stav – nevyrovnání zabaveného majetku zejména ŘKC • Původní majetek církví je blokován tzv. blokační paragrafem • Uzavřena dohoda o dočasném zmrazení mezd

25. Nevýhody dosavadního stavu pro církve • OBJEKTIVNÍ NEVÝHODY • Financování kazatelů podle tabulek určovaných vládou • Finanční závislost na rozpočtu ČR – výše příspěvku není stanovena zákonem, nýbrž vládní vyhláškou a výrazně kulhá např. za platy učitelů • Nevyřešení majetkového narovnání zejména ŘKC • Blokování majetku církví - výnos používá stát • SUBJEKTIVNÍ NEVÝHODY • Spoléhání se na financování státem • Ochromení vlastní aktivity ve sborech a nespoléhání se na vlastní obětavost členů

26. Výhody stavu do 2012 pro církve • Relativně stabilní financování platu kazatelů • Zdánlivá výhoda • Možnost libovolného narůstání počtu kazatelů bez ohledu na potřebu

27. Nevýhody stavu do 2012 pro stát • Povinnost financovat platy kazatelů • Nemožnost regulovat počty kazatelů • Rostoucí náklady na CNS s nemožností regulovat počty duchovních • Blokování rozvoje obcí a měst v důsledku blokačního paragrafu zákona o půdě • Hrozba financování i dalších CNS ze státního rozpočtu od roku 2013 (muslimové, budhisti, svědkové jehovovi - ale i pivní církev apod.)

28. Výhody stavu do 2012 pro stát • Neomezená možnost využívat původní církevní majetek a jeho výnosy • Poměrný zisk – náklady na církev jsou cca třetinové ve srovnání s výnosem zabaveného majetku

31. Základní postoje ČCE 1 • Českobratrská církev evangelická si od r 1989 uvědomovala, že financování církví státem podle zákona č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem je dlouhodobě neudržitelné a nežádoucí. • Českobratrská církev evangelická proto předpokládala, že změna politických poměrů záhy přinese takové uspořádání vztahů mezi státem a církvemi, v němž církve budou na státu nejen politicky, ale také hospodářsky nezávislé. ČCE to vyjádřila to zřetelně už v roce 1993 usnesením 28. synodu, které formuluje tyto základní postoje ČCE ve vztahu ke státu: • Situace, kdy stát dotuje platy duchovních a pracovníků církevního ústředí, kdy vymezuje svým nařízením způsob jejich odměňování a provádí kontrolu použití poskytnutých prostředků, je dědictvím minulosti a jedním ze základů deformovaných vztahů mezi státem a církví. Přímá závislost církve na státním rozpočtu je pro další život církve a pro její vztah ke společnosti neudržitelná. • ČCE chce proto postupně směřovat k ekonomické nezávislosti církve na státním rozpočtu. ČCE očekává, že stát umožní takovou podporu činnosti církví (např. podporou daňových asignací a jiných daňových úlev), aby byla zachována jejich plná svrchovanost. ČCE přijme takové rozhodnutí jako znamení vzájemné důvěry i toho, že stát si je vědom významu víry a církve pro celou společnost.

32. Základní postoje ČCE 2 a personální fond • Základním zdrojem příjmů pro financování potřeb církve je dobrovolná obětavost jejích členů. • Okamžité zrušení státní dotace by pro ČCE znamenalo bezprostřední a rozsáhlé omezení její činnosti. K dosažení nezávislosti na státním rozpočtu potřebuje ČCE určité přechodné období (minimálně 5 let), v němž by mohla změnit svou strukturu i způsob své práce a působit na členy ke zvýšení jejich obětavosti. • Zřízení a vývoj Personálního fondu • V očekávání, že v brzké době dojde ke zrušení státních dotací a že bude třeba financovat činnost církve novým způsobem, zřídil 28. synod v r. 1993 Personální fond, aby shromažďoval a zajišťoval finanční prostředky na mzdy kazatelů a ostatních nezbytných pracovníků církve a na náklady, které souvisejí s jejich mzdami. V první fázi své existence měl Personální fond tvořit takovou finanční rezervu, která po dobu nejméně jednoho roku umožní vyplácet mzdy kazatelům a ostatním nezbytným pracovníků církve v případě, že stát s okamžitou platností ukončí financování církví. • Fungování Personálního fondu a použití prostředků v něm shromážděných bylo později podrobněji upraveno Statutem Personálního fondu, který synod usnesl v roce 2001. Řešení otázky budoucího financování církví bylo v té době v nedohlednu. Stát po dlouhou dobu nevalorizoval mzdy kazatelů a zamýšlená roční rezerva v Personálním fondu byla již vytvořena. Proto synod v r. 2003 rozhodl, že 80% ročního odvodu do PF se bude nadále používat na doplnění neúměrně nízkých mezd kazatelů.

33. Principy řešení 2008 – část 1 • Návrh zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2008 • Výsledkem vzájemné spolupráce církevní komise a vládní komise se stal návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. • Jeho záměrem bylo vrátit církvím a náboženským společnostem třetinu zabaveného majetku a za dvě třetiny jim poskytnout finanční náhradu v částce 83 mld. Kč • Řádům ŘKC měla být poskytnuta restituce naturální, CNS finanční • Vyplácení náhrady mělo probíhat 60 let s komerčním úročením 4,95 % • úročením v čase by náhrada narostla na celkových cca 270 mld. Kč • Kromě této náhrady by stát během přechodného období 20 let poskytoval církvím dále příspěvek na platy duchovních každoročně snižovaný o 5 % a po 20 letech by přestal církve financovat. • Kdyby byl tento návrh zákona schválen, dostávala by ČCE po 60 let částku 139 261 022 Kč ročně a zároveň po 20 let postupně snižovaný příspěvek na platy kazatelů.

34. Dopad řešení 2008 • Vláda tento návrh zákona schválila v lednu 2008 a předložila ho Parlamentu ČR. • Projednávání návrhu zákona v poslanecké sněmovně však ztroskotalo na odporu opozice, k níž se při hlasování připojili tři poslanci ODS. • V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona vypracovala Národohospodářská fakulta VŠE v Praze na žádost poslanců ekonomickou analýzu, z níž vyplynulo, že navrhovaná náhrada není nadhodnocená, protože v letech 1949–2008 vynaložil stát na financování církví 60,6 mld. Kč, zatímco čisté výnosy ze zestátněného majetku a z patronátních práv, o které církve vinou státu přišly, činily ve stejném období 228,8 mld. Kč. • Příslušná parlamentní komise však přesto v březnu 2009 do-poručila sněmovně, aby vládní návrh zákona odmítla a aby vyzvala vládu k novému jednání s církvemi a náboženskými společnostmi, které povede ke snížení navrhované náhrady.

35. Analýza ekonomických vztahů ČR a CNS do 2012 • V souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona vypracovala Národohospodářská fakulta VŠE v Praze na žádost poslanců ekonomickou analýzu, z níž vyplynulo, že navrhovaná náhrada není nadhodnocená, protože v letech 1949–2008 vynaložil stát na financování církví 60,6 mld. Kč, zatímco čisté výnosy ze zestátněného majetku a z patronátních práv, o které církve vinou státu přišly, činily ve stejném období 228,8 mld. Kč. • Příslušná parlamentní komise však přesto v březnu 2009 doporučila sněmovně, aby vládní návrh zákona odmítla a aby vyzvala vládu k novému jednání s církvemi a náboženskými společnostmi, které povede ke snížení navrhované náhrady.

36. Postup jednání 2011 • V roce 2011 probíhala mezi zástupci vlády České republiky a zástupci církví a náboženských společností jednání o majetkovém narovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. • V církevní komisi byli zastoupení zástupci České biskupské konference, Konference řeholních řádů, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí. • Za církve jednala v technických věcech expertní komise : 5 zástupců ŘKC, 4 zástupci ERC a 1 zástupce FŽO • Ze strany státu ministr kultury Besser • Dohody byly dokončovány na úrovni státní a církevní komise • Státní - MK, MF, MZ ODS, TOP09, VV • Církevní - předsednictvo ČBK, řády, předsednictvo ERC, FŽO • Výchozí návrh MK

37. Principy řešení 2011 část 1 • Návrh zákona o „zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společ-nostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi“ počítá s trojím způsobem, kterým by měly být napraveny některé majetkové křivdy a umožněna finanční odluka církví od státu. Jsou to: • a) naturální restituce; • b) finanční náhrada; • c) klesající příspěvek od státu.

38. Principy řešení 2011 část 2 • A. Naturální restituce • Jaké věci budou předmětem vydání: • Naturální restituce by se měly týkat majetku, který je v současné době ve vlastnictví státu (nikoli např. obcí). Podmínky pro vydání jsou následující: • Vydávají se všechny nemovitosti, které jsou v současné době v majetku státu pod správou Pozemkového fondu nebo Lesů ČR. Účel, k němuž sloužily v době zabavení, je lhostejný. • Ostatní nemovitosti, které jsou v majetku státu (pod správou jeho organizační složky, státní příspěvkové organizace, státního podniku apod.), se vydávají pouze za podmínky, že: a) buď funkčně souvisejí s některou jinou nemovitostí, kterou církev už vlastní nebo se jí vydává (např. zahrada uprostřed klášterního komplexu), b) nebo v době zabavení sloužily k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako bydlení duchovních.

39. Principy řešení 2011 část 3 • Z movitých věcí se vydávají pouze ty věci v majetku státu, které funkčně souvisejí s nemovitou věcí, kterou církev vlastní. Vydány mohou být nemovité i movité věci, které byly zabaveny v období mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990, pokud byly zabaveny z některého důvodu vyjmenovaného v zákoně (§ 5) a pokud • patřily: • a) církvi (např. ČCE) • b) právnické osobě, jež tvořila součást církve (např. farnímu sboru); • c) právnické osobě založené za účelem podpory činnosti církve k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům (např. České diakonii, která byla založena jako spolek podle spolkového zákona). • Výjimky z vydávaného majetku tvoří: • a) zastavěný pozemek; b) nemovitosti ve vojenských újezdech; • c) církevní matriky; d) nemovitosti, které nezbytně potřebuje Policie ČR k plnění svých úkolů; e) pozemek, na němž je sportovní hřiště.

40. Principy řešení 2011 část 4 • Kdo je oprávněn žádat o vydání majetku: • O vydání majetku může žádat: • a) církev; • b) právnická osoba, jež tvoří součást církve; • c) právnická osoba, která byla založena za účelem podpory činnosti církve k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům. • Jménem právnických osob, které tvoří součást církve nebo které církev založila za účelem podpory své činnosti, může o vydání majetku žádat také církev, pokud tato právnická osoba tak neučiní sama. Za zrušené právnické osoby může žádat jejich právní nástupce.

41. Principy řešení 2011 část 5 • Postup při vydání • O vydání majetku je třeba žádat ve lhůtě do dvanácti měsíců od chvíle, kdy se zákon stane účinným. V případě promeškání této lhůty jakýkoli nárok na vydání zaniká. • Církev či její právnická osoba vyzve toho, kdo majetek spravuje, k vydání věci. O vydání věci bude uzavřena dohoda. V případě tzv. zemědělských nemovitostí, které jsou definovány v zákoně, dohodu schvaluje pozemkový úřad. Pokud nedojde k uzavření dohody, pak a) v případě zemědělské nemovitosti rozhoduje pozemkový úřad a proti jeho rozhodnutí je možno podat žalobu; b) v případě ostatních věcí je možné podat žalobu.

42. Principy řešení 2011 část 6 • B. Finanční náhrada • Finanční náhrada ve výši cca 59 mld. Kč bude rozdělena mezi ŘKC a členské církve ERC v poměru 80 : 20. • Finanční náhrada by měla být vyplácena těm církvím, které jsou uvedeny v zákoně (§ 14). Její výše je v zákoně stanovena pro každou církev zvlášť. Rozdělení finanční náhrady pro jednotlivé církve je výsledkem dohody mezi církvemi. • ČCE by měla obdržet finanční náhradu ve výši 2 266 593 186 Kč. Vyplácení by mělo být rozloženo do 30 ročních splátek a splátky by se měly zvyšovat v závislosti na inflaci. První splátka pro ČCE by měla činit 75 553 106 Kč. • O vyplácení náhrady by měla být uzavřena smlouva mezi státem a jednotlivou církví. • Ve smlouvě, jejíž náležitosti pevně stanoví zákon, se stát zaváže k vyplácení finanční náhrady i vyplácení snižujícího se příspěvku státu. • Církev potvrdí, že se vzdává všech dalších nároků na náhradu za nevydaný původní majetek, jehož vydání není umožněno tímto zákonem o církevních restitucích (že tedy nebude soudní cestou požadovat majetek obcí apod.).

43. Principy řešení 2011 část 7 • C. Snižující se příspěvek od státu • Po přechodné období 17 let by měly církve dostávat snižující se příspěvek od státu. • Jeho výchozí výše je určena podle příspěvku v roce 2011, kdy se církve se státem dohodly na jeho „zmražení“. • Po první 3 roky účinnosti zákona by měl stát příspěvek vyplácet v plné výši, po té by se měl vždy o 5 % snižovat.

44. Dělení mezi církve

45. Výsledek pro ČCE

46. Usnesení 1. mimořádného zasedání 33. synodu ČCE (25. 11. 2011) • Synod souhlasí s majetkovým vyrovnáním podle návrhu Zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). • Synod pověřuje synodní radu, aby v souladu s Řádem hospodaření církve čl. 22 podepsala jménem Českobratrské církve evangelické příslušné smlouvy s Českou republikou.

47. Osobní názor na situaci • Následujících třicet let může ČCE pokládat za lhůtu, která církvi poskytne dostatek času k tomu, aby přizpůsobila svůj život podmínkám úplného samofinancování. • Během třiceti let obdrží ČCE finance přibližně ve výši odpovídající 44 násobku stávající roční dotace. Po třiceti letech skončí jakýkoliv příspěvek státu a církev se bude moci spolehnout pouze na vlastní finance a obětavost. • Záleží tedy pouze na ČCE, zda v následujících třiceti letech, kdy budou platy kazatelů ještě ze značné části financovány za přispění státní dotace, zvýší svoji obětavost a vytvoří určité majetkové rezervy k tomu, aby v letech po úplném ukončení státního financování byl k dispozici dostatek prostředků pro financování platů kazatelů.

48. Teoretický dopad absence státní dotace

50. Příklad histogramu salárů venkovského sboru • Velký počet salárníků do 200 Kčotázka motivace placení saláru proč tak nízké - salár v hodnotě ?? • Vysoký podíl členů s platbou 300 – 500 Kčvýznamný podíl • Několik členů, kteří na sebe berou tíhu finančního zabezpečení sboru • Cílové rozložení salárníků Podíl salárů v %