ČSR ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

1. ČSR ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

2. PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA • 16. března 1939 vyhlášen protektorát Č a M • PROTEKTORÁT = ochraňované území >< ve skutečnosti okupace • v čele protektorátní prezident – E. Hácha a protektorátní vláda • existovala policie, četnictvo, soudy >< neexistence armády a zastoupení v zahraničí • zákony a právní předpisy vydávalo Německo

3. zároveň zde byla německá okupační správa – její rozhodnutí nadřazena rozhodnutím protekt. správy • říšský protektor – první Konstantin von Neurath • 1943 vznik Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu – v čele státní ministr Karl Hermann Frank • fungovalo zde také gestapo

4. Hospodářská situace v protektorátu • Č a M hospodářské zázemí pro německou expanzi • řízené válečné hospodářství • lístkový systém>< černý trh • levná pracovní síla pro NĚ >< později fyzická likvidace Slovanů • policejní dohled a cenzura • likvidace inteligence, snížen počet škol • povinná výuka němčiny – úřední jazyk • 28. 10. 1939 – demonstrace k výročí vzniku ČSR – zraněn student medicíny Jan Opletal – na následky zranění zemřel

5. pohřeb J. O. vyvolaly další demonstrace – nacisté uzavřeli české vysoké školy • tento zásah proběhl 17. listopadu = Mezinárodní den studentstva • obyvatelé protektorátu se rozdělili do 3 skupin • první malá skupina = udavači a kolaboranti • druhou skupinu tvořili lidé, kteří byli nečinní, chtěli okupaci přečkat • třetí skupina chtěla s okupanty bojovat

6. Domácí odboj • nebyl zde možný přímý ani partyzánský boj >< drobné sabotáže • heslo: PP! Co to je? • získávání a šíření informací – zahraniční rozhlasové vysílání (hlavně z Londýna) • informace bylo třeba také dostat ven z protektorátu – nejprve kurýři, později dopravovány vysílačky a vyškolení radistérč

7. Odbojové organizace • jaro 1939 první odbojové organizace v protektorátu • cílem bylo získat spojení se zahraničím a vyvíjet činnost na svržení okupantů • OO předávaly informace do zahraničí, převáděly lidi přes hranice, rozšiřovaly zakázané letáky, organizovaly záškodnickou činnost a sabotáže atd. • zapojovali se hlavně důstojníci, legionáři, železničáři, učitelé, členové Sokola • podzim 1939 – ÚVOD – Ústřední vedení odboje domácího • nový říšský protektor Reinhard Heydrich – velmi schopný a ctižádostivý nacista

8. Komunistický odboj • komunisté v protektorátu přešli do ilegality • předseda KSČ Klement Gottwald emigroval do Moskvy, odkud dál řídil stranu • SSSR s NĚ uzavřel pakt o neútočení, a proto Stalin zakázal jakékoliv akce proti okupantům • po útoku NĚ na SSSR se KSČ zapojila do odboje a přidala se k ÚVODU

9. Zahraniční odboj • po Mnichovu emigrovalo hodně lidí v čele s prezidentem Benešem • v Londýně vzniklo hlavní centrum zahraničního odboje • další vlna emigrace po 15. březnu 1939 – nejen politici, ale i vojáci (chtěli vytvořit zahraniční vojsko) • dvě linie emigrace: politická a vojenská • obě spolu spolupracovaly a měly stejný cíl: obnova samostatného ČSR v předmnichovských hranicích

10. západní mocnosti odmítly uznat vytvoření protektorátu >< nic víc • Beneš se opíral o zásady mezinárodního práva a říkal, že smlouva uzavřená pod nátlakem je neplatná – Mnichovská dohoda z právního hlediska neplatná, stejně jako abdikace Beneše • VB uznala v létě 1940 Beneše i čsl. politiky v emigraci za prozatímní čsl. vládu • červenec 1941 tuto vládu uznal také SSSR a uzavřel s ní v Londýně úmluvu o společném postupu ve válce proti Německu

11. prosinec 1941 čsl .exilová vláda vydala prohlášení válečného stavu mezi ČSR a státy, které jsou ve válečném stavu s VB, SSSR a USA • ČSR se tak stalo členem protihitlerovské koalice – po válce řazeno mezi vítězné mocnosti

12. Čechoslováci v boji • útěky do Polska, na Východ, na Západ, do Středomoří • v PO Čechoslováci zajati Rudou armádou – do gulagů a zajateckých táborů • po útoku NĚ na SSSR vznik československé jednotky – podílela se na osvobozování ČSR • čsl. vojáci ve FR, VB (naši letci, stíhači a bombardéři) • ve VB výcvik parašutistů – vysazováni v protektorátu – pouze dobrovolníci • podzim 1941 dostali parašutisté úkol odstranit zastupujícího říšského protektora R. Heydricha

13. Atentát na Heydricha • 27. září 1941 se stal zastupujícím ř. protektorem R. Heydrich – vyhlásil stanné právo (do ledna 1942) • zatýkání, věznění, popravy • začátek transportů českých Židů do vyhlazovacích KT • atentát na Heydricha měli provést dva čeští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík + pomoc Josefa Vlčka • atentát proveden 27. 5. 1942 – Heydrich zraněn a svým zraněním o pár dní podlehl • parašutisté se ukryli – začátek velkého teroru a poprav • během stanného práva (trvalo měsíc) popraveno 1500 osob a zničeny dvě vesnice: Ležáky u Prahy (10.6.) a Lidice u Kladna (24.6)

14. heydrichiáda – období nacistického řádění v protektorátu, které bylo zároveň pomstou za smrt Heydricha • díky zradě byli všichni 3 parašutisté dopadeni 18.6. v kostele v pražské Resslově ulici – buď zemřeli nebo se raději zabili sami • tato akce přispěla k upevnění mezinárodního postavení exilové čsl. vlády

15. Osvobozování ČSR • od roku 1944 sílila v protektorátu opět odbojová činnost – sabotáže, záškodnictví • srpen 1944 protifašistické povstání na Slovensku – v čele Slovenská národní rada, jejímž cílem byla obnova ČSR • povstání potlačeno, ale RA spolu s 1. čsl. armádním sborem provedli karpatsko-dukelskou operaci (září až říjen 1944), jejímž cílem bylo proniknout Dukelským průsmykem na SL • v říjnu 1944 vstoupila RA a čsl. armáda na naše území

16. duben 1945 RA osvobodila Bratislavu, Brno, Ostravu • ze západu osvobozovala české území americká armáda – Cheb, Plzeň • mezi USA a SSSR dohoda, která určila demarkační linii, kam až jednotlivé armády mohou proniknout • linie procházela městy: Linec, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Saská Kamenice

17. Květnové povstání • povstání připravovala odbojová organizace Obrana národa + četnictvo, policie, vládní vojsko • 1. května začalo povstání v Přerově • 5. května v Praze – v čele Česká národní rada – nejvyšší odbojový orgán • povstalci dobyli budovu Českého rozhlasu • vznik barikád • ČNR přijala 8. května 1945 kapitulaci NĚ

18. Židé v protektorátu • platnost norimberských zákonů + arizace • podzim 1941 první transporty do vyhlazovacích táborů • Terezín se stal židovským ghettem a měl fungovat jako sběrný a tranzitní tábor • Terezín musel být zveleb kvůli kontrole ze strany Červeného kříže • 90 tisíc Židů z protektorátu skončilo ve vyhlazovacích táborech – vrátilo se jich asi 10 tisíc • ze 13 tisíc dětí do 18 let jich přežilo asi 250