1 / 13

Zlínský kraj

Dějiny HUDBY. Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž. Zlínský kraj. Anotace.

eugene
Download Presentation

Zlínský kraj

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

  2. Anotace Text s názvem „Adrian Willaert“ je určen pro výuku předmětu dějiny hudby na konzervatoři.Zabývá se životem a dílem významného představitele benátské školy, zakladatele vícesborové techniky, a také podává základní informace o jeho následovnících, jimiž jsou Andrea Gabrielli a Giovanni Gabrielli. Předpokládá se odborný výklad pedagoga, ale text lze použít i jako osnovu pro samostatné studium.

  3. Itálie je po roce 1500 reprezentována několika hudebními centry. Vedle Říma – v zásadě konzervativního – byla významná například Florencie, ale i Miláno, Mantova či Ferrara. Již od 10. století si výsadní postavení nejen obchodní, ale i kulturní udržovaly Benátky s dobou rozkvětu zvláště v 15. a 16. století.

  4. Adrian Willaert

  5. 1. Adrian Willaert

  6. Adrian Willaert(1480 – 1562), pravděpodobně narozen v Bruggách, studoval nejprve práva, ale brzy začal studovat hudbu u Jeana Moutona. Stal se členem papežského sboru v době vlády papeže Lva X. Od roku 1522 byl ve službách rodu d´Este ve Ferraře a v Miláně. V té době už byl uznávaným skladatelem. Byl povolán do Benátek, kde působil v chrámu sv. Marka, druhém nejvýznamnějším centru duchovní hudby Itálie - po římském chrámu sv. Petra.

  7. A. Willaert je dalším z Nizozemců, kteří odešli do jižní Evropy, do Itálie, a dokázali spojit styl franko-vlámský s vlivy a rysy italské hudby. Význam benátské hudby pro Evropu je mimořádný. V tvorbě A. Willaerta, zvláště motetové, se novátorství projevuje především v použitém stylu antifonickém. Podnětem se stala skutečnost, že v chrámu sv. Marka v Benátkách jsou dva chóry postavené proti sobě.

  8. Willaert tak využíval zvukový efekt střídání dvou čtyřhlasých sborů postavených proti sobě, ale také jejich spojení do osmihlasu. Tato technika se pak stala populární a rozšířila se do celé Evropy (viz například dílo O. Lassa). Typickými rysy Willaertovy tvorby ( žalmy, Magnificat, moteta ) jsou důraz na správnou deklamaci textu, melodika vycházející z intonace hovorové řeči a také výrazná orientace na harmonickou stránku.

  9. Na slávu benátské školy navázali AndreaGabrielli(1520 – 1586) a jeho synovec GiovanniGabrielli(1557 – 1612). Jejich dílo představuje přechod od kontrapunktu k harmonické sazbě. Opouští církevní tóniny a přednost před přísnými pravidly kontrapunktu dostává svobodná invence skladatele. Z díla lze jako příklad jmenovat SacraeCantiones A. Gabrielliho a například SacraeSymphoniaeG. Gabrielliho.

  10. Doporučený poslech: Giovanni Gabrielli: Sonata con treviolini

  11. Otázky pro ověření znalostí: • Co vedlo A. Willaerta k využítídvojsborové techniky? • Které hudební formy Willaert využil? • Co je typické pro Willaertovu hudbu? • V čem spočívá přínos Andrei a Giovanni Gabrielliů?

  12. Literatura • Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I. – Evropský středověk, Ikar 2005 • Hrčková, Naďa: Dějiny hudby II. – Renesance, Ikar 2005 • Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Brno 2001 • Šafařík, Jiří: Dějiny hudby, I. díl, Votobia, Praha 2002

  13. Obrazová příloha • Adrian Willaert http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Adrian_Willaert.jpg,18. 2. 2013

More Related