1 / 13

Krkonošský národní park

(KRNAP). Krkonošský národní park.

etana
Download Presentation

Krkonošský národní park

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. (KRNAP) Krkonošský národní park

  2. Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen 16. ledna1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Historie

  3. Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po ose silnice I/14 k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu. Rozloha Cedule na Sněžce

  4. mapa Krnap převzata ze serveru

  5. Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá - geologické podloží, jeho dynamický vývoj v minulosti, ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení, mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a několikanásobně více výtrusných rostlin (jako mechy, hlenky, kapradiny, lišejníky atd.). V krkonošské přírodě se vyskytuje několik endemitů. Příroda

  6. Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 až 1350 m.Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou glaciálnímirelikty (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. všivec krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní aj. Vegetační stupně a flora

  7. submontánní (400 - 800 m n.m.) - Původně v tomto stupni převažovaly listnaté až smíšené lesy se zastoupením buku lesního, javoru klen, jeřábem ptačím, olší šedou a na polské straně i modřínem opadavým. Tyto stromy byly vykáceny a byla zde uměle vysázena smrková monokultura. V podrostu se vyskytují chráněné rostliny jako kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, sasanka pryskyřníkovitá a hajní, česnek medvědí, lilie zlatohlavá. • montánní (800 - 1200 m n.m.) - V tomto stupni převažují smrkové porosty (původní i uměle vysázené), tmavé lesy jsou vhodným prostředím pro růst kapradin (kapraď samec, žebrovice různolistá, papratka horská). Od 18. století tu jsou bezlesé horské louky, kde jsou hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin jako např. zvonek krkonošský, violka sudetská, prha arnika, devětsil bílý, náholník jednokvětý a několik zástupců čeledi vstavačovitých. Vegetační stupně Krkonoš:

  8. subalpínský (1200 - 1450 m n.m.) - V tomto stupni jsou nejcennější biotopy Krkonoš - smilkové louky, severská rašeliniště a porosty kleče. V bylinném patru jsou zastoupeny smilka tuhá, třtina chloupkatá, brusnicovité rostliny, šichaoboupohlavná aj. V subalpínském stupni se rostou výše zmíněné reliktní rostliny. • alpínský (1450 - 1602 m n.m.) - Druhově nejbohatší jsou strmé skalní svahy a jámy (známé jako tzv. krkonošské botanické zahrádky). Svahy karů jsou porostlé např. omějem zdobným a štíhlým, mléčivcem alpským, havézí česnáčkovou a mnoha druhy kapraďorostů. V okolí pramenišť roste česnek sibiřský, prvosenka nejmenší, lepnice alpská, kropenáč vytrvalý. Z dřevin, které ale dosahují miniaturního vzrůstu kvůli tvrdým podmínkám, jsou zastoupeny druhy jako vrba slezská, bříza karpatská, střemcha skalní, jeřáb sudetský a borovice kleč

  9. Mléčivec alpský Lilie zlatohlavá Lepnice alpská Prvosenka nejmenší Violka sudetská Zvonek krkonošský

  10. Na bohatá rostlinná společenstva jsou vázány i rozmanité druhy živočichů. Živočišná společenstva se zformovala během poslední doby ledové a následujícího příznivějšího období (zvaného holocén). V nižších polohách jsou zastoupeny druhy eurosibiřské fauny a s rostoucí nadmořskou výškou přibývají horské druhy. Je zde několik druhů bezobratlých, kteří zde zastupují glaciální relikty - je to např. slíďák ostnonohý, vrkoč severní, jepice horská, střevlík Nebriagyllenhali, vážky Somatochloraalpestris a Aeschnacoerulea. Z obratlovců byly v Krkonoších pozorovány druhy jako kos horský severoevrpský, slavík modráček tundrový, kulík hnědý, čečetka zimní a nejrozšířenějším hlodavcem je hraboš mokřadní. Za endemický druh Krkonoš lze považovat pouze jepici krkonošskou (Rhithrogenacorcontica) a dva poddruhy i jinde se vyskytujících živočichů - motýla huňatce žlutopáseho (Torula quadrifariasudetica) a plže vřetenovku krkonošskou (Cochlodina dubiosa corcontica). Fauna

  11. Hraboš mokřadní Čečetka zimní Kulík hnědý Slavík modráček tundrový Slíďák ostnonohý

  12. Vypracovala : Zuzana Melzerová Třída : 9.B Datum : 13.4.2012 Zdroj : wikipedie.cz Konec Sněžka

More Related