1 / 18

Ond řejovský 65cm dalekohled – dnes a d ále

Ond řejovský 65cm dalekohled – dnes a d ále. Petr Pravec Seminář „Ondřejovský 65cm dalekohled – 15 měsíců provozu modernizovaného systému“ Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov, 3.2.2011. 65cm dalekohled. 2005. cca 1965. 1998. 2010. 2009. 65cm dalekohled: 196 2 - 1993.

enrico
Download Presentation

Ond řejovský 65cm dalekohled – dnes a d ále

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ondřejovský65cm dalekohled – dnes a dále Petr Pravec Seminář „Ondřejovský 65cm dalekohled – 15 měsíců provozu modernizovaného systému“ Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov, 3.2.2011

  2. 65cm dalekohled 2005 cca 1965 1998 2010 2009

  3. 65cm dalekohled: 1962 - 1993 Dalekohlednavržen a postaven ve spolupráci AÚ MFF KU a AsÚ ČSAV, pod vedením dr. P. Mayera a prof. M. Mohra. Primární zrcadlo: sklo Schott BK7 doc. Perka, vybrousiling. Vilém Gajdušek. Paralaktická montáž Carl Zeiss typ VII, poskytldoc. Bouška. Tubus udělali P. Mayer a K. Havlíček. Ve vlastnictví AÚ MFF KU. (P. Mayer, Říše hvězd 43, 1/1962, 7-10; M. Wolf, pers. comm.) 1962 – cca1973 : Dalekohled v provozu ve Fričově centrální kopuli (na plošině protiSlunečníbudově). Od cca 1973: Dalekohled v nové 8m kopuli za 2mdalekohledem. 1962 – 1993 : Fotometrie proměnných hvězd, také P/Halley. Fotoelektrický fotometr v Cassegrainově ohnisku, manuální ovládání dalekohledu a kopule. Uživatelé: P. Mayer, L. Kohoutek, P. Harmanec, J. Grygar, M. Sobotka, P. Koubský, M. Wolf, S. Štefl, J. Horn a další. V posledníchletechtoho období (konec 80. a začátek 90. let) již byl málo využíván. 1993 – „Znovuzrození“: přechod na CCD fotometrii, P. Pravec a M. Wolf. 65cm dalekohled v centrální kopuli:

  4. 65cm dalekohled: 1993 - 2009 Od 1993 – CCD fotometrie (kamerySBIG ST-6, ST-8, Apogee AP7, MII G2v primárním ohnisku). Dva hlavní programy: fotometrie asteroidů (P. Pravec a kol.) a proměnných hvězd (M. Wolf a kol.). Hlavní pozorovatelé: L. Šarounová (Kotková), P. Kušnirák, K. Hornoch. 1993 - 1996 : Rekonstrukce systému řízení dalekohledu: hardware Astrolab (J. Medek, M. Wudia), software M. Wudia, L. Šarounová, P. Pravec. Řízení z kontrolní místnosti v přízemí kopule, nutná přítomnost pozorovatele. Automatické pozorování jen při kontinuální sérii snímků jednoho pole (objektu) v jednom filtru. Přesnost navedení na pole řádově úhlové minuty (velmi jednoduchý pointační model). Přes náročnost na pracovní sílu (pozorovatele), systém velmi úspěšně používán do roku 2009. Řada vědeckých prací v obou oborech (binární, superrychle rotující a excitované asteroidy, ….) Systém pozoruhodně stabilní – během 15 let provozu jen několik málo drobných poruch. Ovšem v posledních letech již značně zastaralý -hardware z poloviny 90. let, software v DOS- bez možnosti upgradovat.

  5. 65cm dalekohled: 2009 Modernizace firmou ProjectSoft: 8. 6. 2009: Poslední pozorování se starým systémem. 9. 6. 2009: Dalekohledodstaven,zahájeny přípravné práce k rekonstrukci systému červen-srpen: „v práci“ ProjectSoftu. 1. 9. 2009: Dalekohled předán k testovacímu provozu. 1.-23. 9. 2009: Rozběh systému. „První světlo“ (M31, M1), tvorba pointačního modelu. 25. 9. 2009: První fotometrická měření (asteroid č. 1509). říjen-prosinec: Drobné dodělávky, vylepšování, testy a pokusy (automatické ostření FocusMax, skriptování v CCD Commanderu, systém varovných sms zpráv). 24. 1. 2010: První pozorování na dálku přes internet.

  6. Celkový pohled na D65 a montáž

  7. Detail řízení v deklinační a polární ose

  8. Vedení napájecího a komunikačního kabelu štěrbiny kopule

  9. Rozvaděč

  10. Ovládací panel 1.

  11. Ovládací panel 2.

  12. Ovládací panel 3.

  13. Meteostanice

  14. Rekonstruované řízení 65ky – hlavní zlepšení proti předchozímu systému Ovládání dalekohledu a kopule plně automatizováno – lze provozovat i na dálku. Přesnost nastavování dalekohledu na souřadnice – zlomek úhlové minuty (limitováno vůlí v uložení hlavního zrcadla). Zpřesnění vedení dalekohledu za hvězdami (zpětná vazba pohonu dle údajů z čidel a modelu montáže). Zabezpečení proti nepříznivým meteorologickým podmínkám – automatické zavření kopule při srážkách nebo velké oblačnosti. Možnost dalšího rozšiřování systému: Skriptování! (Plně robotizované pozorování dle předem napsaného skriptu.) Celkové zefektivnění práce s dalekohledem: Výkon (množství napozorovaných dat a jejich kvalita) mírně zlepšený, zejména však výrazné zefektivnění lidské práce.

  15. Stávající omezení 1. Přesnost najíždění a kvalita trackingu –limitováno vůlí v uložení hlavního zrcadla-rms residuum pointačníhomodelu je 15“, tedy v 95% případů nájezd s přesností do 30”. Nemá podstatný vliv na výkonnost dalekohledu: FOV 19x13 arcmin2(cca 30x větší než nepřesnost najíždění); zlomek „ztracených“ snímků (v okamžiku „skokového“ posunu zrcadla) je nízký (1-3%) a tolerovatelný - pro několikaminutové expozice

  16. Stávající omezení 2. Omezení na deklinace < 88 stupňů: Geometrie montáže dalekohledu je dosti odchýlená od ideální: odchylka mezi deklinační a optickou osou je 0,37 stupně od kolmice. Pointační model funguje i do vysokých deklinací (na dekl. 85 st. jsou residua modelu kolem 40”), ale velikost aplikované korekce souřadnic vypočtené pointačním modelem je softwarově omezena, což znemožňuje pozorování na deklinacích > 88 st. Není podstatný problém: Nedostupný prostorový úhel 0,004 srad představuje pouze 0,06% oblohy; zajímavé proměnné hvězdy tam nejsou a asteroidy se tam vyskytují ještě s daleko nižší frekvencí.

  17. 65cm dalekohled: 2009 - 2011 Provozdalekohleduv roce 2010: Celkem 174 nocí (s alespoň 20 snímky)

  18. Budoucnost (blízká) – Danish 1,54m telescope, La Silla Modernizace 1,54m dánského teleskopu na La Silla 2011-12. V následujících 5 letech budeme mít ročně k dispozici 6 měsíců pozorovacího času (cca 150 nocí čistého času, vzhledem k využitelnosti cca 85% pozorovacího času pro naše měření). Role ondřejovské 65ky v „éře 1,5 metru“: Podpůrný přístroj pro 1,5m: fotometrická měření v době, kdy nebudeme mít na 1,5m pozorovací čas a pro cíle mimo jeho dosah (severně od deklinace cca +30 stupňů). Možné další využití: „tréninkový“ přístroj pro 1,5m. Školní přístroj pro studenty. a další ….

More Related