1 / 30

Vzdělanost, literatura a hudba 18. stol.

Vzdělanost, literatura a hudba 18. stol. Vzdělanost a literatura v Evropě. Anotace. Materiál tvoří 14 slidů , v nichž je zachycena doba 18. století co se týče vzdělanosti, literatury a hudby té doby Autor: Mgr. Tomáš Kozák

emmly
Download Presentation

Vzdělanost, literatura a hudba 18. stol.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vzdělanost, literatura a hudba 18. stol. Vzdělanost a literatura v Evropě

  2. Anotace • Materiál tvoří 14 slidů, v nichž je zachycena doba 18. století co se týče vzdělanosti, literatury a hudby té doby • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s částí kulturních dějin 18. století obecně i v našich zemích • použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • následuje možnost zápisu do sešitu

  3. Vzdělanost, věda a technika • v první polovině 18. století úroveň vzdělanosti spíše stagnovala, než aby se nějak výrazně zvyšovala • ke změně došlo až po polovině století, kdy mnozí panovníci nařizovali povinné vzdělávání pro všechny své poddané (Marie Terezie a o něco dříve i pruský král Fridrich II.) • většina Evropy však i nadále zůstává negramotná

  4. Vzdělanost, věda a technika • 18. stol. bylo ale i obdobím mohutného rozvoje různých vědních oborů • pokračuje průzkum zámořských oblastí a dochází k novým zámořským objevům (Austrálie – James Cook) • obrovské množství nových poznatků nutně musí vést ke specializaci vědních oborů • vědci se věnují už pouze části oboru, protože už jej nejsou schopni obsáhnout celý • klade se velký důraz na rozumové poznání světa, což vyžaduje jeho důkladné prozkoumání • roste zájem např. o fyziku a chemii

  5. Vzdělanost, věda a technika

  6. Vzdělanost, věda a technika – vynikající objevy • Carl Linné – roztřídění všech živých tvorů a rostlin do přehledných skupin • Antoine LaurentLavoisier – chemická terminologie • Isaak Newton – gravitační zákon • James Watt – parní stroj • bratři Montgonlfierové – první let horkovzdušným balónem

  7. Carl Linné

  8. Antoine-Laurent de Lavoisier (26. srpna1743, Paříž – 8. května1794, Paříž) byl francouzský šlechtic, chemik, ekonom, právník a daňový úředník

  9. Isaac Newton 4. ledna1643 – 31. března1727 v Londýně) byl anglickýfyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva

  10. James Watt (19. ledna1736Greenock, Skotsko – 19. srpna1819Handsworth, Anglie) byl skotský mechanik, vynálezce a fyzik – samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení parních strojů.

  11. Joseph-Michel Montgolfier Joseph-Michel Montgolfier (1740 – 1810) byl francouzský vynálezce, který žil v Lyonu. Se svým bratrem Jacques ÉtienneMontgolfierem sestrojil papírový horkovzdušný balón.

  12. Vzdělanost, věda a technika – Encyklopedie • mnoho učenců se domnívá, že učení a věda je to nejcennější, co lidstvo má • francouzští učenci a filozofové sestavují Encyklopedii umění věd a řemesel • měla shrnout všechny vědomosti ze všech oborů, kterých lidstvo do té doby dosáhlo • Denis Diderot, Voltaire, Jean Jacques Rousseau a další

  13. Denis Diderot (5. října1713Langres, Champagne – 31. července1784Paříž) byl francouzskýosvícenecký spisovatel a filozof. Zabýval se mnoha vědními obory – filosofií, estetikou, teologií, matematikou, fyzikou.

  14. Voltaire Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu1694 v Paříži - 30. května1778 v Paříži) byl osvícenskýfrancouzský filozof, básník a spisovatel.

  15. Jean-Jacques Rousseau (28. června1712, Ženeva – 2. července1778, Ermenonville, Francie) byl francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu. Jeho dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.

  16. Literatura • v 18. století se objevují první „národní literatury“ • vzniká stále se zvyšující počet děl v národních jazycích • dosud se nejčastěji vědecká pojednání psala v latině, poezie ve francouzštině bez ohledu na spisovatelovu národnost • nejznámější knihy té doby: • Daniel Defoe – Robinson Crusoe • Jonathan Swift – Gulliverovy cesty

  17. Daniel Defoe (rozený Daniel Foe;1660 – 24. dubna1731) byl anglický spisovatel a novinář, představitel novoklasicismu.

  18. Jonathan Swift (30. listopadu1667 – 19. října1745) byl anglickýspisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánskýkněz, autor slavného fantastického cestopisuGulliverovy cesty.

  19. Vzdělanost a literatura v českých zemích - literatura • česká národní literatura vzniká ve stejné době jako „zahraniční“ národní literatury • pozice češtiny však nebyla jednoduchá • viz OZZ, doba Temna • chyběla slovní zásoba nebo byla velice zastaralá • čeština se v oficiální komunikaci nepoužívala (studovat střední školu bez znalosti němčiny nebylo umožněno) • čeští vzdělanci se snažili dokázat, že čeština je na stejné úrovni jako ostatní jazyky • vznikají spisy, zabývající se gramatikou, dějinami a vývojem jazyka i literatury • v čele snah o národní obrození stojí Josef Dobrovský • vycházejí česky C. a K. Pražské poštovské noviny, které v nakladatelství Česká expedice vydává Václav Matěj Kramerius • hrají se české nebo do češtiny přeložené divadelní hry

  20. Josef Dobrovský (17. srpna1753Ďarmoty, nyní Balassagyarmat, Maďarsko – 6. ledna1829Brno) byl kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v českých zemích. Je považován za vzor kriticky důsledného, racionálního osvícenského vědce. Někdy bývá také považován za představitele tzv. 1. obrozenecké generace. Ačkoli nepsal česky a nevěřil v budoucnost českého jazyka, bývá řazen do české literatury, protože se na záchraně českého jazyka svými filologickými pracemi výrazně podílel. Někdy je mu přezdíváno "modrý abbé". Jako jeden z prvních evropských lingvistů rozpoznal existenci indoevropské jazykové rodiny a příslušnosti slovanských jazyků k ní, a dokumentoval ji pravidelnými podobnostmi.

  21. Václav Matěj Kramerius (9. února1753Klatovy – 22. března1808Praha) byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Sám své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus

  22. Vzdělanost a literatura v českých zemích - hudba • v 18. století zůstává obliba mší, oper a koncertů • roste i zájem o skladby pro menší počet nástrojů – dua, tria, kvarteta, kvintety • šlechta si po vzoru panovníků vydržuje na svých dvorech orchestry • skládají se symfonie • skladatelé pracují se silou zvuku = dynymikou – Jan Stamic, Josef Mysliveček • na Stamice a Myslivečka navázal především Wolfgang Amadeus Mozart , Ludwig van Beethoven • hudebníci spolupracují i se spisovateli – Beethoven do 9. symfonie vložil pasáž pro sbor – Óda na radost od Fridricha Schillera • objevuje se i nový hudební nástroj – klavír, který umožnuje silou úderu měnit sílu tónu, což dosud používané cembalo neumožňovalo

  23. Jan Václav Stamic (19. června1717Německý Brod/Deutschbrod – 27. března1757Mannheim) byl český skladatel a houslista světového významu. Ten tkví v objevu klasické cyklické sonátové hudební formy, podílu na výstavbě čtyřvěté symfonie a rozšíření nástrojového obsazení orchestru. Díky svému novátorskému přístupu předešel dobu a stal se spolutvůrcem nově vznikajícího klasicistního hudebního slohu. Barvitost jeho hudby, svěží a odvážné nápady obdivoval i Wolfgang Amadeus Mozart. Byl považován též za nejlepšího dirigenta své doby. Zpočátku se proslavil převážně jako houslový virtuóz. Založil tzv. "mannheimskou školu", z níž vyšli další skladatelé klasicismu.

  24. Josef Mysliveček (9. března1737Praha – 4. února1781Řím) byl významný český hudební skladatel období klasicismu.

  25. Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna1756, Salzburg – 5. prosince1791, Vídeň) byl klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos; geniální hudebník, který za svého života vytvořil 626 děl světského i duchovního charakteru – opery, operety, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mše a chorály. Ačkoli ve svém dětství koncertoval po celé Evropě, nakonec nenalezl ani vhodné místo k uplatnění svého obrovského díla. Provinil se tím, že už nechtěl sloužit jako lokaj aristokratické společnosti a stal se svobodným umělcem. Mezi jeho nejproslulejší díla se řadí opery (zvláště Figarova svatba a Don Giovanni) a Rekviem.

  26. Ludwig van Beethoven (pravděpodobně 16. prosince1770, Bonn – 26. března1827, Vídeň) byl významný německýhudební skladatel, dovršitel vídeňského klasicismu. V průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše – romantismu.

  27. Fridrich Schiller Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu1759MarbachamNeckar – 9. května1805Výmar) byl německýspisovatel, básník, dramatik a překladatel.

  28. Zápis - Vzdělanost, věda a technika • 1. pol. 18. století = stagnace vzdělanosti • pokrok přináší povinná školní docházka • některé vědní obory se začínají rychle rozvíjet • pokračuje průzkum a objevování nových zámořských krajin • vědní obory se specializují • vynikající vědci: Linné, Lavoisier, Newton, Watt • encyklopedisté: Voltraire, Diderot, Rousseau, • snaha zachytit veškeré lidské poznatky pro budoucnost

  29. Zápis - Vzdělanost, věda a technika Literatura • vznik národních literatur • nutnost povznést češtinu na úroveň ostatních jazyků – Dobrovský, Kramerius Hudba • obliba mší, oper, koncertů i menších děl • začíná se používat dynamika – Stamic, Mysliveček • Wolfgang Amadeus Mozart • Ludwig van Beethoven – symfonie, pěvecký sbor • nový nástroj - klavír

  30. Shrnutí: • Jaká byla v 18. století obecná úroveň vzdělanosti v Evropě? • Co je specializace vědních oborů? • Proč došlo k rozvoji vědy? • Co je to zoologická a botanická systematika? • Které významné vědce a vynálezce té doby znáte? • Co je to encyklopedie? • Proč došlo k úpadku češtiny? • Proč bylo důležité vydávat české noviny a hrát české hry? • Porovnej slohy 17. a 18. století. K jakým změnám došlo a proč? • Která literární a hudební díla v této době vznikla?

More Related