arbuskul rn mykorrhiza
Download
Skip this Video
Download Presentation
Arbuskul ární mykorrhiza

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 20

Arbuskul ární mykorrhiza - PowerPoint PPT Presentation


  • 60 Views
  • Uploaded on

Arbuskul ární mykorrhiza. Základní informace Ekologický význam Metody studia. Nej častější typy mykorhiz. Jak vypadá AM?. Struktura AM 1. Externí hyfy (80-90 % DW). Mimo ko řen se tvořící spóra. Auxiliary cells. Endofytické struktury. podle M. Brundretta. Struktura AM 2.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Arbuskul ární mykorrhiza' - edythe


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
arbuskul rn mykorrhiza

Arbuskulární mykorrhiza

Základní informace

Ekologický význam

Metody studia

struktura am 1
Struktura AM 1

Externí hyfy(80-90% DW)

Mimo kořen se

tvořící spóra

Auxiliary cells

Endofytickéstruktury

podle M. Brundretta

taxonomie fylogenetick am hub
Taxonomie (fylogenetická) AM hub

kmen Glomeromycota, dvě dosti nezávislé linie

evoluce am hub
Evoluce AM hub
  • Nejstarší typ mykorrhizy (450 miliónů let), pravděpodobně umožnil osídlení souše
  • Kompletní závislost na hostiteli
  • Na první pohled: omezená speciace (~200), nízká hostitelská specificita. Druhy jsou založené na morfologii spor.
  • Jenže pojem druh je sporný: asexuální, mnohojaderné (i ve fázi spór - genetická diversita), možná výměna jader. Selekce může působit na úrovni populace jader.
v znam am symbi zy pro kytky
Význam AM symbiózy pro kytky
  • Příjem půdních zdrojů (zejména P, ale i Zn, Cu, N, voda) - některé druhy si bez AM symbiózy nevystačí
  • Ochrana kořenů před patogeny (houby, bakterie) - též na úrovni společenstva
  • Vliv na interakci s hostitelskými herbivory (i nad zemí) - též přímá interakce se svými herbivory (Collembola, Nematoda)v rhizosféře
  • Významný vliv na úspěch hostitelských druhů ve společenstvu: často ve prospěch podřazených druhů (i les)
  • Common mycelial network – propojení mnoha rostlin
  • Vliv na morfologické a fyziologické vlastnosti hostitele: kontrolované pokusy bez AM často měří artefakty
ekologie symbiotick ho vztahu
Ekologie symbiotického vztahu
  • Jednotlivé AM houby se liší v užitečnosti pro hostitele, v rámci rostlinného společenstva se tato užitečnost liší i pro jednotlivé hostitelské druhy. Tak mohou být vyrovnávány kompetiční poměry mezi rostlinnými populacemi. Totéž platí i pro AM houby – ty se v konkurenci udržují díky efektivní symbióze s určitým hostitelským druhem.
  • Hostitel dodává houbě zhruba 5-20% fixovaného C, ale nemusí to představovat zátěž: jednak se snížením limitace P může zvětšit fotosyntetická plocha, jednak může být fotosyntéza omezována spotřebou (sink-limited)
  • AM symbióza může rostlině umožnit rychlejší přístupk organickému materiálu – přímý rozklad či jeho urychlení fragmentací organických částic
metody kvantifikace v ko enech
Metody: kvantifikace v kořenech
  • Barvení v prostředí laktoglycerolu
    • vyprání kořenů
    • rozpuštění buněčného obsahu (KOH)
    • případné odbarvení
    • okyselení (HCl)
    • barvení v laktoglycerolu: Chlorazol Black E, trypanová nebo anilínová modř, i další (inkoust)
    • ”odbarvení” v laktoglycerolu bez barviva
    • (polo)trvalé preparáty
  • Autofluorescence (zejména arbuskuly)
  • Imunofluorescence („druhově-specifické barvičky“)
  • Vitální barvení: sukcinát-dehydrogenáza
  • Kvantifikace: grid-line intersect method, problémy
metody kvantifikace sp r
Metody: kvantifikace spór
  • Izolace spór v sacharózovém gradientu:
    • odstranění kamínků; (homogenizace v mixéru)
    • zvlhčení a přesátí (32/38 μm síto; případně druhé 500/710 μm)
    • centrifugace v sacharózovém roztoku
    • vypláchnutí, třídění, preparáty (Melzerovo činidlo)
  • Nefunguje, je-li moc organického materiálu, pak jen vyplavit
  • Spóry vytvořené v terénu nejsou vždy dobroucharakteristikoureálného "společenstva" => trap cultures
    • terénní materiál (půda, segmenty kořenů) zředit sterilním pískem
    • vysít hostitelské rostliny (kukuřice, čirok, jetel, jitrocel)
    • po ukončení rozvoje indukovat sporulaci
    • vypreparovat spóry - viz výše
    • nicméně i zde problémy
kvantifikace metodami molekul rn biologie
Kvantifikace metodami molekulární biologie
  • Většinastudiízaloženanaporovnání DNA sekvencíz různýchčástígenukódujícího SSU pro rRNA (např. ITS)
  • Nutnéselektivnínamnoženípomocí PCR, s použitímprimerůspecifických pro arbuskulárnímykorrhizníhoubynebo pro jednotlivérody (čeledi)
  • Místněvyladěnéaplikace PCR (nested PCR) jsouzárukouúspěchu, proto je laboratořís dobrými výsledky málo
  • Zlepšuje se schopnost charakterizovat přítomné genotypy (semi)kvantitativně: rt-PCR, immunofluorescence
  • Dalšímetody: pyrosekvenace, isoenzymy
metody izolace am symbiont
Metody: izolace AM symbiontů
  • Trap cultures => izolace a vytřídění spór => inokulace
metody navozen am symbi zy
Metody: navození AM symbiózy
  • Základem kvalitních pokusů jsou izoláty (inokulum) - pozor, některé skupiny (Glomus, Acaulospora) na produkci spór moc nespoléhají
  • Inokulum terénní, pokud nekontrolujeme identitu houby - může ale být problém s hostitelskou specificitou (optimálnost vztahu)

Metody: potlačení AM ve skleníku

  • Sterilní substrát (vyvařený písek)
  • Sterilizace půdy (gamma záření, teplo) - problém mrtvolek
  • Přefiltrovaný půdní extrakt, sítem 32 um (zkontrolovat!)
  • Selektivní fungicid - jen velmi nepřesně selektivní
metody omezen am v ter nu
Metody: omezení AM v terénu
  • Benomyl (komerčně: Benlate => Bavistin => Fundazol)
  • Potlačuje i vybrané skupiny patogenních hub
  • Problém se zajištěním proniknutí ke kořenům
  • Nutné opakovat každých 4 - 6 týdnů
  • Kombinace s přísunem živin, často P
v znamn rody glomus
Výrazné arbuskuly, postupně se zužující větvičky

Vesikuly v mezibuněčných prostorách, často citrónkovité

Nemají auxiliární buňky

Spóry se tvoří v kořenech nebo mimo ně, často ve shlucích

Významné rody: Glomus
v znamn rody scutellospora
Podobný rod je Gigaspora, v Evropě možná méně častý?

Arbuskuly - jemné členění kolem kyjovité basální hyfy

Netvoří vesikuly v kořenech, místo nich auxiliární buňky mimo kořen

Spóry tvoří mimo kořen, výrazně větší než Glomus

Často velmi členité, "špagetovitě" nahloučené hyfy

Dobře se barví

Významné rody: Scutellospora
v znamn rody acaulospora
Arbuskuly často vyplňují celou buňku (cihličky)

Často tvoří vesikuly (vnitrobuněčné, proto obvykle nepravidelný tvar)

Netvoří akcesorické buňky, ale spóry obvykle mimo kořen

Některé druhy se málo barví, obtížné pro kvantifikaci

Významné rody: Acaulospora
v znamn houby fine endophyte
Neznámé taxonomické postavení

Špatně se izoluje, takže seo něm ví málo, ale je mnohdy velmi častý

Tenké hyfy (1 μm), malé spóry

Obvykle v povrchovějších vrstvách

Někdy dělá arbuskuly podobné rodu Glomus, jindy deštníčky

Nemá vesikuly (?), ale má ”laloky"

Významné houby: fine endophyte
ale r zn druhy ij pospolu
Ale různé druhy žijí pospolu...

podle J.B. Mortona (INVAM)

vytříděné druhy (od levého dolního rohu):

Acaulospora koskei, Scutellospora heterogama,

Archeospora leptoticha, Glomus sp.

ad