Vlastní obilniny (cerealie) - Poaceae

1. Vlastní obilniny (cerealie) - Poaceae

2. Coix lacryma-jobi, slzovka obecná Indomalajská oblast (V. Indie, Čína…)  J. Amerika, tropy - jednoletá 1-2 m vys., plné stéblo, čepel 4 cm šir., pochvy nafouklé, lata, květy jednopohlavné, samčí ve 2řadých kláscích, samičí ve 2 kláscích ve ztvrdlé pochvě (1 jalový, 2. plodnýokoralé, lesklé obilky) - v lékařství (Jobovy slzy) proti souchotinám a vodnatelnosti - zelené krmivo

3. - škrobnaté obilky (Indie, Čína, Japonsko, Barma) – mouka – chlebovina; kroupy, náhražka prosa

4. - jako korále (ve středověkých klášterech v květináčích a sklenících, na výrobu růženců)

5. Digitaria, rosička 90 jednoletých i vytrvalých druhů, hlavně tropické D. sanguinalis, r. krvavá Záp. Afrika, jako pastevní plodina pěstována v S. a J. Americe - trsnatá, široké, chlupaté listy, přeslenitě uspořádané květenství 1květých klásků - mouka, krupice - zelené krmivo (D. ischaemum – lysá, obilky kulatější) D. exilis, r. útlá Záp. Afrika (Guinea, Nigerie) - mouka – kaše - náhražka krupice, pivo; méně jako pícnina

6. Echinochloa, ježatka 20 jednoletých i vytrvalých druhů (3 hospod. významné) E. frumentacea, j. obilní Orient, zavlažovaná plodina (v Indii, Číně, Japonsku), jako pícnina v USA (Africe, již. Evropě) - jednoletá 0,5-1(i více) m vys., jednostranně zakřivené 2květé klásky, dolní sterilní, horní oboupohlavný, obilky vejčité, lysé, s tvrdou pluchou a pluškou - jako jáhly, náhražka rýže, pícnina

7. Echinochloa. crus-galli, ježatka kuří noha V tropech pěstována okrajově místo rýže, mladé výhonky jako zelenina, i na zasolených půdách; plevel v rýžovištích Asie a Ameriky E. colona Tropy Starého světa - trsnatá, jednoletá, 50-90 cm vys. - obilky jako potravina (v době nedostatku), na Jávě mladé rostliny jako zelenina

8. Eleusine, kalužnice 9 jednoletých i vytrvalých druhů, v tropech a subtropech Afriky (Etiopie, Mozambik, Kongo), Asie (Indie, Srí Lanka), USA E. coracana, k. křivoklasá, korakan Vých. a již. Asie, pěst. v tropické Asii, v Africe, Stř. Americe (2-3 sklizně), na zavodňovaných polích jako rýže - jednoletá, odnožující, 40-80 cm, dřeň ve stéble, oboupohlavné kv. v jednostranných 2- až vícekvětých kláscích, 6-8 lichoklasů, později dovnitř stočených, obilky drobné, kulovité, nahé, nahořklé – chutný nahořklý chléb, koláče, pivo - sláma – krmivo - zelené krmivo, seno, siláž

9. Eleusinetocussa Etiopie, Egypt; statnější, úrodná, dobrá mouka E. indicola, k. indická Tropy, plevel, pícnina

10. Eragrostis tef(E. abyssinica), milička habešská Stará obilnina Etiopie (v horách jako základní obilnina), Egypta - mnoho forem (různý tvar laty, barva pluch a obilek) - jednoletá, 40-80 cm, listy úzce kopinaté (25-40 cm dl., 1-4 mm šir.), řídká rozkladitá lata (později nící) 4-9květých klásků, obilky maličké (1-1,5 x 0,75 mm), elipsoidní až vejčité, bělavé až červenohnědé – 7-10% bílkovin, 1,5-2,5% tuku, 70-75% sacharidů, 2,5% vlákniny, 2,5-3,5% popelovin (mnoho Fe a Ca) - mouka – tenké chlebové placky (ingera) nakyslé chuti; výsev 2x ročně (dozrává za 3-4 měsíce) - pícnina (3-4 seče) hlavně v již. Africe, jv. Austrálii, USA - sláma na pletené výrobky - jako okrasná v trávnících

11. Oryza sativa, rýže setá 28 jednoletých i víceletých vlhkomilných druhů, hlavně z indického centra (Čína, Sundy, V. Indie), stará pěstov. rostlina (v Číně před 5000 lety), jedna z nejdůležitějších obilnin (obživa ½ lidstva, 1984 – 470 mil. t), 2. místo (za pšenicí) V mnohých asijských zemích 80-90% energ. spotřeby obyvatelstva, nejvíce v Číně, Indii, Indonézii - mohutný kořenový systém, stébla 1-1,8 m vys. olistěná, ouška chlupatá, čepel (35 x 1-2 cm) s drsným okrajem, lata za zralosti převislá, 1květé klásky, kožovité, chlupaté pluchy a plušky, 5žilné, často osinaté, obilka smáčklá, okoralá, oplodí bílé, stříbřité, žluté nebo černé - 8-12% bílkovin, 2,4% tuku, 68-72% sacharidů, 10% vlákniny, 4-5% popelovin, vit. B1, B2, PP

12. O. s. subsp. japonica, r. s. japonská 1 m, vzpřímené odnože, krátké vzpřímené čepele, obilky 4 mm, 1,4-2,9x delší než široké, pluchy řídce chlupaté, ± bezosinné Japonsko, Čína, Korea, j. Evropa, J. Amerika, USA O. s. subsp. indica, r. s. indická Vyšší, odnože rozkladité až vzpřímené, horní čepele uzké, převislé, obilky přes 4 mm, úzké, zploštělé, 3-3,5x delší než široké, pluchy řídce chlupaté, ± bezosinné Indie, Čína, Filipíny, S. Amerika, Itálie, Španělsko, s. Afrika O. s. subsp. javanica, r. s. javanská Vysoká, dlouhé, široké listy, obilky krátké (menší než 4 mm), 1,4x delší než široké, pluchy chlupaté, osinaté hlavně v Indonesii (bulu rýže)

13. Staší klasifikace: O. s. subsp. communis – velkozrnná, obilka až 7 mm O. s. subsp. brevis – drobnozrnná, obilka menší než 4 mm Podle jakosti obilek: var. glutinosa – moučnatá – místo škrobu dextrin, obilka se rozvářív mazlavou kaši  alkohol, sláma – rohože a pletené výrobky var. utilissima – sklovitá, obilky 5-7 mm, vhodná k vaření

14. Dle ekologických nároků: - rýže horská – pěstovaná na terasových políčkách v Himálaji až do 2700 m n. m., malé výnosy, méně ruční práce - rýže nížinná – na zavodňovaných pozemcích s regulovatelnou hladinou závlah. vody O. glaberrima, r. africká Záp. Afrika (místní význam), povodí Nigeru, oplodí obilek červené

15. - loupaná, leštěná - snadno stravitelná, mnoho škrobu, málo vitamínů a vlákniny - mouka, škrob, pivo a jiné alkoholické nápoje – arrak, v Japonsku – saki, samsu, silné víno –horké, v Turecku - boza - lisování oleje z klíčků - otruby – krmivo - sláma – krmivo, stelivo, rohože, košíky, jemný papír - škrob – v Číně líčidlo, se saflorem červené

16. Zvláštní pluhy (za buvoly), rýčem, motykou (Japonsko), nivelizace hráze 30-60 cm, rozdělení na menší políčka, mírný proud (jinak zahnívání – špatný růst, zimnice), voda z blízkých toků čerpána čerpacími koly, vodojemy, žně 3-4(6-8…2x Čína)x ročně. Máčení osiva 2-3 dny ve vodě s hlínou – těžší – do zbahněné půdy s trochou vody nebo do suché půdy, zavláčení, uválení – j. Evropa Čína, Japonsko, Sundy – sazenice 20-30 cm dlouhé, sázení po 4-6 sazenicích (o 20% úrodnější) Pletí Žloutnutí- odvodnění, vyschnutí, kosení srpem nebo kosou na vysoké strniště (slavnostní žně), snopy do stodol (cepy, mlátičky; v Egyptě – vyšlapávání zrn dobytkem, čistění, přehazování – mlýny (zbavení pluch)

17. Panicum miliaceum, proso seté Vých. a Stř. Asie P. m. var. effusum, rozkladité P. m. var. contractum, klubkaté P. m. var. compactum, shloučené -, - potravina, loupané obilky (jáhly) … mouka, krupice - zkvašení - alkoholický napoj - krmivo - pícnina - sláma – papír

19. Paspalum scrobiculatum (P. frumentaceum), paspal obilní (koda) Trop. Asie, Indie - mouka - krupice - pokrmy

20. Pennisetum spicatum(P. typhoides), dochan klasnatý(„černošské proso“) Arábie nebo Afrika - loupané obilky jako rýže - mouka, kaše - pivo (dolo) - pícnina (dříve i u nás)

21. Setaria italica, bér vlašský (obilní; mohár, muchár, vlašské, italské, senegalské proso) Jihových. Evropa, sev. Afrika S. i. subsp. maxima, čumíza S. i. subsp. moharra, mohár - jako prosné jáhly - alkoholické nápoje - krmivo - kvalitní pícnina, krmivo pro ptáky

23. Sorghum vulgare(S. bicolor subsp. bicolor), čirok obecný - východoasijské, indické, africké centrum - potravina místo rýže - mouka, krupice, sirup, alkoholické nápoje - krmivo (zelené, zrno) S. bicolor subsp. bicolor – Afrika (kulturní i planá forma) S. bicolor subsp. halepense – otužilejší, menší, vytrvalý, pícnina; plevel ve Středomoří – na ostrovech jihových. Asie

24. Zemědělci (Mansfeld, 1952): S. v. var. eusorghum, zrnatý (durra) – obilky (bílkoviny, škrob), tenké plevy S. v. var. technicum, technický – z pružné, velké laty košťata, kartáče S. v. var. saccharatum – v dřeni stébel mnoho sacharidů, krmivo (i silážované) S. v. var. sudanense, súdánská tráva – kvalitní pícnina S. durrha, dura, durha, dari – lata silně stažená, obilky kulovité, na neúrodných písčitých půdách, Egypt, hory Afriky, Arábie, Persie, V. Indie, Čína, Antily (v jihoz. Africe pivo amatojo)

25. Typ durrach (durha) Typ kafir

26. S. halepense

29. Zea mays, kukuřice Mexiko USA, Čína, Rusko, J. Amerika, Brazílie

30. Klasifikace podle habitu, tvaru a velikosti obilek: Z. m. subsp. everta, k. pukancová – k pražení - 1 Z. m. subsp. indurata, k. tvrdá - konzumní a krmné účely - 3 Z. m. subsp. identata, k. koňský zub - 2 m. subsp. saccharata, k. cukrová - zelenina (nezralé palice), alkoholické nápoje - 4 Z. m. subsp. amylacea, k. škrobnatá –pro škrob (maizena) - 5 Z. m. subsp. ceratina, k. vosková –v endospermu hlavně s amylopektinem (Z. m. subsp. tunicata, k. plevnatá – neprimitivnější, se silně vyvinutými pevami,bez hospodářského významu - 6

31. 1 - tunicata 2 - saccharata 3 - everta 4 - dentiformis 5 - indurata

32. - mouka, krupice, škrob (maizena), vločky, náhražky kávy, alkoholické nápoje, dextrin, glukóza, sirupy - nezralé jako zelenina - krmivo (šrot) - pícnina (i silážování) - olej z klíčků (technický, potravinářský) - celulóza, izolační materiál, cigaretový papír - blizny a olej z klíčků v lékařství

33. Zizaniaaquatica (Hydropyrum esculentum), ovsucha vodní (indiánská rýže, tuscarora) S. Amerika (Kanada) - obilky - pokrmy jako z rýže - v rybnících obilky žerou ryby

35. Avena, oves Severozáp. Evropa, Středomoří, Etiopie, Blízký Východ A. sativa, o. setý - hodnotné krmivo (zelené, sláma), loupané – potravina, mouka, vločky, krupice, pivo A. byzantina, o. byzantský A. nuda, o. nahý - pro obilky, zelené krmivo A. abyssinica, o. habešský - pro obilky, zelené krmivo

36. Hordeum vulgare, ječmen obecný H. v. convar. vulgare, j. o. víceřadý 6-řadý typ 4-řadý typ – většinou krmný H. v. convar. intermedium, j. o. přechodný H. v. convar. distichon, j. o. dvouřadý - nejvýznamnější, sladovnické ječmeny H. v. convar. deficiens, j. o. chudý H. v. convar. labile, j. o. labilní

37. Hordeum vulgare, ječmen obecný - krmná plodina - slad - kroupy - mouka – chlebové placky (v chudších zemích)

39. Secalecereale, žito obecné - Přední Asie, 2. nejdůležitější chlebovina - žitný (tmavý) chléb - Německo, Švédsko, Norsku, Rusko a u nás - anglická Whisky - žitná „káva“ – pražení po nabobtnání - sladovaná žitná „káva“ – pražení po sladování - sláma – pletení, rohože, povřísla, došky, do slamníků (vycpávka) - stelivo, píce, krmivo - pícnina

40. Secalecereale, žito obecné

41. Triticum, pšenice - hlavně v mírném pásmu, v subtropech a tropech doplňuje rýži

44. T. durum, p. tvrdá - těstoviny, sušenky, krupice, krupička

45. T. turgidum, p. naduřelá (anglická) („divotvorná“ - T. compositum) - horší mouka (špatná pečivost), hlavně na krupici a škrob

46. T. dicoccum, p. dvouzrnka - lámavé vřeteno (paralelní řada s jednozrnkami) - v již. Evropě v 2. pol. 19. st. na kroupy, škrob

47. T. dicoccoides

48. T. polonicum, p. polská – ? ze sev. Afriky, teplomilná – hlavně v již. Evropě, Etiopii, S. Americe, Stř. Asii - krupice (ne na mouku) - potrava (chlebovina) - krmná plodina (šroty), odpad při výrobě mouky – krmivo - líh, pivo (slad), škrob - sláma – krmivo, stelivo - klíčky – vit. B, bílkoviny, olej - lepek - slámky (brčka)

49. T. aestivum, p. obecná (měkká)

50. T. compactum, p. shloučená (zakrslá)