Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě

1. Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě

2. Buditelé českého národa • Z prvních vlastenců kteří šířili lásku k českému národu se vyklubali národní buditelé. Uvědomovali si,že příčinou špatného postavení českého národa je především zaostalost lidu. Jen vzdělaný národ může lépe žít i pracovat. Rozhodli se,že budou usilovat o změnu k lepšímu. Činnost buditelů byla rozličná. Mnozí psali odborné knihy: • Josef Dobrovský napsal DĚJINY ČESKÉ ŘEČI A LITERATŮRY • Josef Jungmannje autorem ČESKO-NĚMECKÉHO SLOVNÍKU • František Palacký – zase napsal DĚJINY NÁRODA ČESKÉHO V ČECHÁCH A NA MORAVĚ • Jiní skládalí,psali povídky,romány či divadelní hry • Josef Kajetan Tyl –napsal HRU FIDLOVAČKA A TEXT PÍSNĚ KDE DOMOV MŮJ • Jiní psali skládali písně a hudby • František Škroup – složil hudbu k písni KDE DOMOV MŮJ • Všichni usilovali o to aby se češi za svůj národ nestyděli.

3. Vynálezy mění svět • Po zrušení nevolnictví mohli vesničané odcházet do měst a hledat si práci. Nacházeli ji ve velkých dílnách manufakturách. V manufaktuře pracovalo mnoho dělníků. Nevyráběli celý výrobek sami jako řemeslnických dílnách. Jeden látku šil,druhý ji barvil,třetí přišíval knoflíky,čtvrtý kapsy a už měli kabátek. Stroje v manufaktuách poháněla vodní kola. Ne všude však byly řeky. Proto se hledalo jiné řešení. Stal se jim parní stroj.Velký význam měla pára i v dopravě.První parní lokomotiva byla sestrojena v Anglii. Utáhla osm vozů a dosáhla 6km za hodinu. Nejprve jezdila v dolech.U nás byla první železnice na koňský pohon. Parní stroj byl použit i při pohánění lodí. První parník přeplul Atlantský oceán z Ameriky do Anglie za 26 dnů. Plachetnici to trvalo 30. • Josef Ressel- sestrojil první lodní šroub • Josef Božek -předvedl světu-parní loď a automobil • Prokop Diviš - má na svědomí bleskosvod • Bratranci Veverkové – se mohou podepsat pod ruchadlo

4. Romantismus • Na minulých stránkách jsme poznali ,jak obrození českého národa a technické vynálezy změnily život v našich zemích. Pozadu nezůstala ani kultura a umění. Umělci se snažili svými díly především citově povznést člověka. Zrodil se nový umělecký sloh-romantismus. Romantičtí umělci se často vraceli ve svých dílech k minulosti,zajímali se o dějiny a obdivovali středověké rytíře. Lákal je dobrodružný život v cizích zemích. V českých zemís se romantismus prosadil v první polovině 19 století a zdůrazňoval sblížení lidí s přírodou.Mnozi umělci se snažili napodobovat lidové umění. Romantičtí spisovatelé objevovali krásu pohádek a pověstí. V české literatůře vynikl Karel Hynek Mácha. Se svou básní Máj.Do hudby vnášel romantismus zvuky přírody lidových písní a tanců.

5. Politické probuzení • Rakouská vláda se obávala kulturního rozvoje i hospodářského vývoje v českých zemích. Aby nedošlo k oslabení jednoty říše,snažila se tento vývoj zabrzdit. Policie a cenzůra začala pronásledovat české vlastence.Čechové se této době nemohli účastnit se činnosti na vedení státu.Dlouho potlačovaná nespokojenost se projevila v roce 1848. Počátkem března se sešli zástupci Čechů v Praze na Václavském náměstí.(To bude dlouhý seznam) Požadovali rovnost všech občanů,zrušení cenzury,zrušení poddanství a roboty a odvádění dávek. Žádali rovnoprávnost češtiny s němčinou a částečnou samostatnost českých zemí. Chtěli aby o školství a ,soudnictví a bezpečnosti občanů rozhodovaly české úřady.Předpokládali však,že Rakousko zůstane zachováno. Na počátku června 1848 byl do Prahy svolán Slovanský sjezd.Slovanský sjezd však svá jednání nedokončil. V Praze došlo 12 června 1848 k sražce mezi studenty a císařským vojskem. Na různých místech v Pare vypukly velké bouře. Na ulici se stavěly proti vojsku barikády.Po několika dnech vojsko bouře potlačilo. Českým zemí se alespoň podařilo vybojovat si zruřšení poddanství a roboty.

6. Nespravedlivé Rakousko • Na podzim roku 1848 došlo v Rakousku ke změně císaře. Na trůn nastoupil mladý František Josef I. A vládl téměř 68 let. Rozhodl se vládnout sám,zrušil ústavu a rozpustil sněm. To byl návrat k mocenskému absolutismu. Získané svobody byly omezovány. Přísný policejní dozor bránil volnějšímu životu. Český jazyk byl opět vytlačován z úřadů a ze škol,kam se dostal v revolučním roce 1848. Čeští vlastenci neunikli pronásledování. Smutný osud potkal Karla Havlíčka Borovského.Rakouská vláda se ho chtěla zbavit,protože svým dílem i životem vyjadřoval odpor proti Rakousku. Proto byl zatčen a odvezen do Brixenu. Po návratu brzy zemřel.Čeští politici byli nespokojeni. Maďaři také. Jim však Rakouská vláda vycházela vstříc.

7. Národ sobě • Druhá polovina 19 století byla dobou kulturního rozvoje českého národa.Ve městech přibývalo české obyvatelstvo. Zvyšoval se počet úředníků,obchodníků a řemeslníků. Vycházely české noviny a zakládaly se různé kulturní spolky. Mezi nimi vynikl tělocvičný spolek Sokol.Stal se největší národní organizací.Nabízel ravidelné cvičení mládeži i dospělým. Začal pořádat veřejná cvičení slety. Velký rozmach nastal ve školství. Přibývaly nejen české obecné školy ale i střední a odborné.Od roku1882 bylo možné celé studium na Pražské univerzitě. Působila na ni řada Pražských vědců jeden z nich byl Tomáš Garik Masaryk. Splnil se i velký se buditelů. V Praze bylo postaveno národní divadlo. Poprvé ale zhořelo. Druhý pokus proběhl rychleji a úzpěšněji. K otevření národního divadla došlo v roce 1883 a první hra byla Libuše od Bedřicha Smetany. Na výzdobě národního divadla se podíleli malíři-Mikoláš Aleš a sochaři-Josef Václav Myslbek. Vnikala nová česká litera a jejim významnými představiteli byli básníci Jan Neruda a Jaroslav Vrchlický nebo spisovatelé Božana Němcová a Alois Jirásek