1 / 43

KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE

KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka. I. Z „dávnověku“ muzejních knihoven. Nejstarší muzea a jejich knihovny. SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA

dash
Download Presentation

KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka

  2. I. Z „dávnověku“ muzejních knihoven

  3. Nejstarší muzea a jejich knihovny • SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA „Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty.“ • MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM „Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.“

  4. Nejstarší muzea a jejich knihovny • NÁRODNÍ MUZEUM „Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.“

  5. REGIONÁLNÍ MUZEA „sbírati památky všeho druhu, zejména písemné a umělecké ve městě a okolí a chrániti je před zkázou“ Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech 1860-1890 (téměř 50) Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven Nejstarší muzea a jejich knihovny

  6. II.A co 20. století?

  7. V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihoven Značná specifika muzejních knihoven – 50. léta 20. století – sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické radě Vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959) Zakotvení muzejních knihoven v legislativě

  8. Ukotvení specifik muzejních knihoven • Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích) • Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven

  9. Činnost komise knihovníků muzeí • 1973 – impuls pro setkávání muzejních knihovníků v souvislosti se zakotvením muzejních knihoven v chystané síti muzeí a galerií • 1973-1990 pod Ústředním muzeologickým kabinetem (PhDr. Jaroslav Vrchotka) • 1991-1996 pod Knihovnou Národního muzea (PhDr. Helga Turková) • od roku 1997 pod Asociací muzeí a galerií ČR (PhDr. Helga Turková, PhDr. Jarmila Okrouhlíková, PhDr. Štěpánka Běhalová)

  10. Asociace muzeí a galerií ČR • 274 řádných členů (přibližně 55 % muzejních institucí v České republice a zároveň 85 % těch největších z nich), 62 členů čestných a individuálních • Komise knihovníků AMG -celkem 94 členů z 58 institucí (jedna z největších komisí AMG ČR)

  11. „KNIHOVNÍ ZÁKON“ č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)

  12. SKIP A ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNICKÁ RADA • Spolupráce se SKIPem tradiční, již více než 10 let se předseda komise knihovníků účastní výkonného výboru SKIP, od roku 2010 místopředseda komise členem VV • Zástupci muzejních knihovníků v Ústřední knihovnické radě Ministerstvo kultury ČR (dále jen "MK ČR") vydává v souladu s § 15 odst. 2 zákona č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) tyto stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky

  13. SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI PAMĚŤOVÝMI INSTITUCEMI • MUZEA • GALERIE • KNIHOVNY • ARCHIVY • Modrý štít • ICOM • SDRUK

  14. III. Současnost a budoucnost muzejních knihoven

  15. Současné legislativní zakotvení muzejních knihoven • Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy • Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů • Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě

  16. Evidence knihoven na MK ČR • V současné době evidováno podle zákona 257 Sb. 140 knihoven muzeí a galerií ČR (cca kolem 70%) • Komise značně podpořila znalost zákona a jeho výhod u ředitelů muzeí i knihovníků • Podařilo se zakotvit postavení knihoven v muzeích, širší možnosti pro muzejní knihovny – čerpání grantů, využití zákona při evidenci, uložení a vyřazování z fondu

  17. ZŘIZOVATELÉ MUZEÍ • MINISTERSTVA – Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství • KRAJE • MĚSTA A OBCE • OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE

  18. ZŘIZOVATEL Ministerstvo kultury ČR MUZEA • Národní muzeum • Národní technické muzeum • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm • Moravské zemské muzeum • Technické muzeum v Brně • Památník národního písemnictví • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze • Slezské zemské muzeum • Muzeum umění Olomouc • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou • Husitské muzeum v Táboře • Muzeum romské kultury v Brně • Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě • Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi • Památník Lidice • Památník Terezín GALERIE Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně

  19. Knihovna Národního muzea • Oddělení základní knihovny - knižní celky (jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d. • Oddělení starých tisků a rukopisů • Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby) • Oddělení zámeckých knihoven • Oddělení novin a časopisů

  20. Zřizovatel muzea – krajský úřad(většinou bývalá krajská a okresní muzea) • Jihočeský kraj • Jihomoravský kraj • Karlovarský kraj • Kraj Vysočina • Královéhradecký kraj • Liberecký kraj • Moravskoslezský kraj • Olomoucký kraj • Pardubický kraj • Plzeňský kraj • Praha • Středočeský kraj • Ústecký kraj • Zlínský kraj

  21. KNIHOVNA ZÁPADOČESKÉHO MUZEA • Knihovní fond Západočeského muzea vznikal již od založení muzea v roce 1878 • V současné době je členěn na tří základní části: Studijní fond - zahrnuje odbornou literaturu Sbírkový fond - je vytvářen dle zákona 122 Sb. Fond mezinárodních výměn

  22. Knihovny muzeí a galerií ČR v současné době je evidováno v adresáři knihoven muzeí a galerií uspořádané komisí celkem 197 muzejních knihoven

  23. Hlavní činnost komise knihovníků • Pořádání seminářů – od roku 1973 celkem 35, letos v Českém Těšíně • Semináře slouží v současné době především k vzdělávání muzejních knihovníků na základě odezvy zástupců regionů ve výboru komise • KOMIG (el. konference) • Muzejním knihovnám: • www.cz-museums.cz • www.upm.cz

  24. Celostátní evidence sbírek • Využívání zákona o sbírkách muzejní povahy pro sbírkové fondy knihoven muzeí a galerií (více než 50 % knihoven muzeí a galerií má své sbírky nahlášeny v CES)

  25. Účast v projektech veřejných knihoven • Souborný katalog ČR CASLIN (20 % muzejních knihoven přispívá) • Programy VISK (muzejní knihovny využívají VISK 3, 5, 7, 9 a další • Digitální knihovna Kramerius • Digitální knihovna Manuscriptorium • Registr digitalizace

  26. ZAMĚSTNANCI MUZEJNÍCH KNIHOVEN • Poslední šetření v muzejních knihovnách v Čechách – ve 137 knihovnách 101,5 úvazku • Vzdělání – 53 VŠ, 13 VOŠ, 69 SŠ, 2 jiné

  27. FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN • Dělení na odborné a historické knižní fondy • do 1 000 KJ – 4% knihoven • 1 000 - 5 000 KJ – 40% knihoven • 10 000 - 50 000 KJ – 48% knihoven • nad 50 000 KJ – 8% knihoven

  28. SBÍRKOVÉ FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN • Staré tisky a rukopisy (téměř 70 % knihoven, pouze třetina těchto knihoven je eviduje jako sbírku) • Regionální literatura (téměř ve všech knihovnách, jen cca 6% eviduje jako sbírku) • Drobné tisky - kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky, aj. • Ostatní - bibliofilie, knižní vazby, výstavní katalogy, periodika, aj

  29. Speciální typy sbírek • Fondy věnované jednotlivým osobnostem • Celky z jednotlivých tiskáren a nakladatelství • Pozůstalostní knihovny • Rodové • Klášterní • Spolkové • Zámecké

  30. AKVIZICE • Nákup • Dar • Výměna • Jiné – granty, vlastní publikační činnost, spolupráce

  31. ZPRACOVÁNÍ • Automatizované knihovní systémy – Clavius, KpWin, Advanced Rapid Library • Systémy pro evidenci v muzeích – Bach, Demus • Administrativní systémy – Access, Excel • Lístkové katalogy • Elektronické katalogy - cca 80% muzejních knihoven • Online katalogy – cca 20% muzejních knihoven

  32. ZPRACOVÁNÍ • Používání pravidel AACR2 – cca 50% knihoven • Používání souboru národních autorit – dtto • Předmětové zpracování – klíčová slova, předmětová hesla, MDT, Konspekt

  33. ULOŽENÍ FONDU • Obvyklé členění na historické a odborné fondy • Uspořádání knihovních fondů vychází ze zvyklostí jednotlivých institucí (obvyklé členění na knihy a periodika, stavění dle signatur) • Větší knihovny odpovídající uložení, jak odborných, tak historických fondů (v současné době probíhá např. stěhování fondů Knihovny Národního muzea) • Řada prostor pro uložení nevyhovujících – především malá muzea

  34. OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU • Odpovídající uložení – prostory, regálové systémy, označení signaturami, použití čárového kódu • Sbírkové fondy a historické fondy – sledování klimatických podmínek, obalová technika, konzervování, restaurování

  35. SLUŽBY KNIHOVEN ZPŘÍSTUPNĚNÍ KNIHOVNÍHO FONDU • Výpůjčky – veřejnost a pracovníci muzeí (převažují prezenční výpůjčky) • MVS • Zápůjčky na hospodářské smlouvy (převážně na výstavy) • Elektronické dodávání dokumentů • Reprografické služby • Rešeršní služby

  36. PREZENTACE KNIHOVNÍHO FONDU • On-line katalogy • Výstavy • Přednášky • Exkurze • Expozice

  37. Aktuální otázky 2010 • Problematika uplatňování autorského zákona v praxi používání digitálních fotoaparátů, pořizování skenů (často podobné jako v archivech)

  38. Aktuální otázky 2010 • Digitalizace a zpřístupňování digitalizovaných materiálů vlastní digitalizace digitalizace v programech VISK zakládání krajských center digitalizace dokumentů a sbírek digitální zpřístupnění - Kramerius, Manuscriptorium, další digitální knihovny - Europeana – projekt evropské digitální knihovny, muzea a archivu financovaný Evropskou komisí (cca 2 miliony digitálních objektů včetně filmových materiálů, fotografií, obrazů, zvukových záznamů, map, rukopisů, knih, novin a archivních dokumentů) - informační systémy zpřístupňující knihovní celky osobností kultury jako součást kulturního dědictví (ÚISK Praha a MK ČR)

  39. Aktuální otázky 2010 3. Péče o knihy, ukládání, uchování • Restaurování • Uložení speciálních druhů dokumentů uložených v muzejních knihovnách • Využívání grantů Knihovna 21. století, ISO – integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví, granty krajů ČR

  40. Aktuální otázky 2010 4. Problematika využívání knihovní badatelny jako badatelny pro všechny sbírky a odborné pracovníky muzea

  41. Nač je nutné se soustředit? • Upevnění pozice muzejních knihoven uvnitř i vně muzeí (spolupráce s organizacemi i institucemi, zvýšení prestiže práce prostřednictvím použití nových technologií a postupů, spolupráce s ostatními knihovnami, paměťovými institucemi, AMG, SKIP, SDRUK, ICOM)

  42. Co je nutné vylepšit? • Zpřístupnění fondů prostřednictvím on-line katalogů • Digitalizace dokumentů • Pokrytí WIFI (pouze 15%) • Využívání knihovnických pravidel (pravidla pro katalogizaci AACR2 pouze 50% knihoven) • Z toho vyplývající možnost aktivní účasti v souborném katalogu

  43. Nashledanou v muzejních knihovnách

More Related