Neuroendokrinní původ hormonálních signálů

Neuroendokrinní původ hormonálních signálů LIBERINY-RH STATINY-RIH

Endokrinní systém

Účinek chemického signálu závisí na: • Jeho kvantitě • Senzitivitě dané tkáně • senzitivita = koncentrace Bi aktivní látky nutná k vyvolání poloviny maximálního účinku • Senzitivita může být ovlivněna počtem R-ů • Počet R-ů závisí na koncentraci ligandu • cL → ↓počtu R-ů = „down regulace“ • ↓cL → počtu R-ů = „up regulace“

MOLEKULÁRNÍ MECHANIZMY BUNĚČNÉ SIGNALIZACE • Fyzikální faktor, kterým se zprostředkuje a předává nějaká informace se označuje jako signál (malá molekula, makromolekula, světlo)

Malá molekula nebo makromolekula ve funkci signálu se označuje jako signální molekula • extracelulární • reagují s cílovou buňkou prostřednictvím molekul, které se označují jako receptory • signální molekula vázající se na receptor se označuje jako ligand • intracelulární (druzí přenašeči signálu = druzí poslové = second messengers různé složky cesty přenosu signálu) • reagují s cílovými proteiny, které modifikují

EXTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE • jako extracelulární signalizaci označujeme přenos signáluz buňky, která je jeho zdrojem, na receptor cílové buňky, která tento signál přijímá • existuje několik způsobů tohoto přenosu

signalizace dutým spojem • při těsném kontaktu signalizující a cílové buňky se vytváří tubulární struktura • tato struktura je dutá a označuje se jako dutý spoj • tímto spojem prochází signální molekuly do Mr menší než 1200 (Ca2+, cAMP)

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE • Řada spřažených intracelulárních pochodů spuštěných vazbou • extracelulární signálnímolekuly na receptor a převáděných na cílovou intracelulární molekulu, kterou se realizuje odpověď buňky na extracelulární signál se označuje jako • dráha = cesta přenosusignálu = intracelulární signalizace

Charakteristické rysy systémů transdukce signálů

AMPLIFIKACE SIGNÁLU • mechanismus přenosu signálu zahrnuje vytváření řetězců signálních molekul, z nichž každá přenáší informaci v pořadí na další molekulu • extracelulární signální molekula zachycená cílovou buňkou se označuje jako první přenašeč = posel signálu • následně dochází k produkci malých a přechodných signálních molekul uvnitř cílové buňky, které se označují jako druzí přenašeči = poslové

jedním z důležitých znaků druhých přenašečů signálu je, že zesilují původní signál ,který by samotný k aktivaci cílových molekul nestačil • tento jev se označuje jako zesílení = amplifikace signálu

Molekuly účastnící se transdukce signálů • G-proteiny • Asociovány s R-y GPCRs (G-protein coupled)-cca100 • zpravidla zprostředkovávají účinek hormonů • Tvořeny 3 podjednotkami (α,,γ) vázanými v CM • Na α se vážou GTP resp. GDP • Známo cca 20 forem, nejrozšířenější • GS-stimulační-aktivují adenylátcyklázu • Gi-inhibiční-inhibují adenylátcyklázu

Fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát (PIP2) • Fosfolipid asociovaný s vnitřním povrchem CM • Hydroxylové skupiny inositolu mohou být fosforylovány • Je „zdrojem“ tří odlišných signálních molekul (druhých poslů): • Inositol-1,4,5-trifosfát (IP3)-syntéza katalyzována fosfolipázou C • Diacylglycerol (DAG) - syntéza katalyzována fosfolipázou C • Fosfatidylinositol-3,4,5-trisfosfát (PIP3)-syntéza katalyzována fosfatidylinositol-3-kinázou

Inozitolfosfolipidová signální dráha

Neuroendokrinní původ hormonálních signálů