Download
1 / 12
140 likes | 440 Views
Vlastnosti zvuku, slyšení, ochrana sluchu. Zvuk je možné charakterizovat: frekvencí zvuku (výškou tónu) barvou tónu intenzitou zvuku (hlasitostí). Výška tónu. Zvuk o frekvenci 440 Hz se v hudební akustice označuje jako tón a 1 .
E N D
Zvuk je možné charakterizovat: • frekvencí zvuku (výškou tónu) • barvou tónu • intenzitouzvuku (hlasitostí)
Výška tónu Zvuk o frekvenci 440 Hz se v hudební akustice označuje jako tón a1 . V technické praxi se jako základní používá frekvence 1000 Hz. Rozsah frekvencí vnímaných lidským sluchem je od 16 Hz do 20 000 Hz.
Barva zvuku Zvuky stejné výšky (frekvence) vydávané různými hudebními nástroji lze sluchem rozlišit. Lze říci, že zvuk má barvu. Je to dáno tím, že nástroje produkují celou řadu frekvencí v násobcích základního tónu a v různé intenzitě. Říkáme jim vyšší harmonické tóny.
Zvukům různé hlasitosti odpovídají různé tlakové změny šířící se vzduchem. Nejnižší tlaková změna, kterou je lidský sluch schopen zachytit je přibližně 10-5 Pa (jednotka tlaku). Nejvyšší tlaková změna, která ještě nevyvolá bolest má hodnotu přibližně 102 Pa. Intenzita zvuku je definovaná jako výkon procházející jednotkovou plochou kolmou na směr šíření zvuku. Jednotkou intenzity zvuku je W/m2 . V praxi je uváděna hladina intenzity zvuku v decibelech.
Rozsah intenzity zvuku, který můžeme vnímat sluchem, je pro frekvenci 1000 Hz od 10-12 Wm-2 do 10 Wm-2. Z praktických důvodů byla zavedena logaritmická stupnice a jednotka decibel. Prahu slyšení odpovídá hodnota 0 dB, prahu bolesti odpovídá hodnota 130 dB. Při desetinásobném zvýšení intenzity zvuku se hladina intenzity zvýší o 10 dB. Při stonásobném o 20 dB.
Ochrana sluchu: • odstranění zdroje hluku nebo v podstatné snížení vyvolávaného hluku: nekonstruovat a nepoužívat stroje a zařízení s přílišnou hlučností, bránit šíření hluku a chvění pružným uložením, užívat anti-vibrační nátěry, inovace hlučného zařízení méně hlučným; • uzavření zdroje hluku vhodným krytem, např. obezdění kompresoru, vytvoření příčky; • oddělení exponovaného pracovníka od zdroje; • omezení délky hlukové expozice, zařazení klidových přestávek pro odpočinek v nehlučném prostředí nebo střídání pracovníků v hlučném a nehlučném prostředí; • používání vhodných osobních ochranných pomůcek: vatové chrániče, rezonanční chrániče, sluchátkové chrániče, protihlukové kukly a přilby.
Jakými veličinami je možné charakterizovat zvuk. • Uveďte základní frekvenci tónu a1. • Popište sluchové ústrojí člověka. • Uveďte způsoby, jak je možné chránit sluch. • Co se stane, když bude člověk vystaven hodnotám zvuku nad 130 decibelů.
Seznam zdrojů Seznam literatury • SMETANA, C. Praktická elektroakustika. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1981. • BROŽ, J. Fyzikální a matematické tabulky. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1980. • KARJAKIN, N., SODOMKA, L. Přehled fyziky. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1970. • VYSKOČIL, V., SMEJKAL, E. Fyzika pro střední odborné školy pro pracující. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. • ŘEŠÁTKO, M., VOLF, I. Fyzika A pro SOU 1. díl, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. • ŘEŠÁTKO, M., HLAVIČKA, A. Fyzika A pro SOU 2. díl, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. • BEDNAŘÍK, M., SVOBODA, E., KUNZOVÁ, V. Fyzika II pro studijní obory SOU, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. • MARVÁNEK, L. Radiotechnika v otázkách a odpovědích, Praha: Naše vojsko, 1971. • MIKLASOVÁ, V. Přehled fyziky pro tříleté obory SOU technického směru. Opava: SOU stavební.
