Mezin rodn politick ekonomie
Download
1 / 29

Mezinárodní politická ekonomie - PowerPoint PPT Presentation


  • 86 Views
  • Uploaded on

Mezinárodní politická ekonomie. M gr. martin tománek. Blok IV: FINANČNÍ KRIZE. Témata bloku. Druhy finančních krizí Stručná historie finančních krizí Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009 Evropská dluhová krize Krizový vývoj v ČR (1990s).

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Mezinárodní politická ekonomie' - cole-obrien


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript


T mata bloku
Témata bloku

  • Druhy finančních krizí

  • Stručná historie finančních krizí

  • Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009

  • Evropská dluhová krize

  • Krizový vývoj v ČR (1990s)


--- Thereisnothingnewexceptwhatisforgotten. ---

Rose Bertin


Finan n krize nic nov ho

  • Finanční krize nejsou nic nového, opakují se od rozvoje peněz a finančních trhů.

  • Finanční trhy jsou inherentně nestabilní.

  • Země, instituce a finanční instrumenty se mohou měnit, ale charakter lidí zůstává stejný.

  • Krize s počátkem v roce 2007 je pouze poslední manifestací historického vzoru.

  • Víte, že…

  • …v období 1800 až do druhé světové války bylo Řecko prakticky v nepřetržitém bankrotu?

Finanční krize? Nic nového…


St le se opakuj c vzor chov n

  • Státy, jednotlivci, firmy a banky se v dobrých dobách příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • „Úvěrový mejdan“ soukromého sektoru může nafouknout ceny akcií a nemovitostí dalece nad jejich dlouhodobě udržitelné úrovně.

  • Víte, že…

  • … historicky známe jen relativně malý počet zemí, které byly schopné vyhnout se opakujícím se bankrotům?

  •  Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Dánsko, Thajsko, USA

Stále se opakující vzor chování


Druhy finan n ch kriz
Druhy finančních krizí příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.


R zn typy finan n ch kriz

  • Bankroty států příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  •  Argentina 2001

  • Bankovní krize

  •  Konec 2000s

  • Měnové krize

  •  Asie, Evropa a Latinská Amerika 1990s

  • Krize charakteristické velmi vysokou inflací (de facto default)

  • Inflace umožňuje všem dlužníkům splatit dluhy v měně, která má mnohem nižší kupní sílu oproti době, kdy byly půjčky realizovány.

  • Například Peru 1990 (inflace 7650 %), Výmarská republika 1923

Různé typy finančních krizí


Velk deprese
Velká deprese příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.


Velk deprese1
Velká deprese příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Celosvětová ekonomická krize 1929 až cca 1939

  • Nejdelší a nejvážnější deprese, kterou industrializované země Západu zažily

  • Přestože krize vypukla v USA, vedla k drastickému poklesu výroby, velmi vysoké nezaměstnanosti a akutní deflaci celosvětově

  • Velmi vážné sociální a kulturní dopady krize

  • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe

  • ChristinaRomer: „Pokles spotřebitelské poptávky, finanční panika a chybná vládní politika způsobily v USA propad ekonomické aktivity. Zlatý standard, který spojoval téměř všechny země světa v síť s fixními měnovými kurzy, hrál klíčovou roli v přenosu krize do dalších zemí. Oživení bylo do značné míry způsobeno opuštěním zlatého standardu a následnou měnovou expanzí.“


Velk deprese v usa
Velká deprese v USA příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Počátek 1929, průmyslová produkce klesala až do začátku 1933

  • Pokles průmyslové produkce o 47 % a reálného HDP o 30 %, deflace (pokles cenové úrovně o 33 %)

  • Výrazné oživení 1933 až 1937, poté pokles, po roce 1938 růst

  • Oživení ve zbytku světa mělo různé načasování

  • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe

  • Velká Británie, Německo, Japonsko oživení 1932

  • USA, Kanada 1933

  • Francie 1938 (deprese začala později)


P iny velk deprese
Příčiny Velké deprese příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Fundamentální příčinou v USA pokles agregátní poptávky

     Pokles průmyslové výroby, růst nezaměstnanosti

    Z čeho pramenil počáteční pokles výroby v létě 1929?

  • Přísná měnová politika (FED v letech 1928 a 1929 zvýšil úrokové sazby při pokusu zpomalit extrémně rychlý růst akciového trhu)

  • Vyšší úrokové sazby měly negativní vliv na některé sektory ekonomiky, např. nemovitostní sektor (propad ve stavebnictví)

  • Splasknutí cenové bubliny na akciovém trhu, panické výprodeje (Černý čtvrtek, „Great Crash 1929“)

  • Krach na burze významně snížil agregátní poptávku, výrazně se snížily výdaje domácností a investice firem

  • Vysvětlení? Finanční krize vytvořila velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, domácnosti a firmy odložily výdaje a investice

  • Výrazný propad HDP


Ocen n akci
Ocenění akcií příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.


Z recese do deprese bankovn panika
Z recese do deprese: bankovní panika příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Podzim 1930 první vlna bankovní paniky (celkově čtyři), začíná bankovní krize („run“ na banky)  ZTRÁTA DŮVĚRY V EKONOMICE

  • V prosinci krach Bank ofUnitedStates – v tom samém měsíci následně krachuje 352 amerických bank

  • Celkově během krize zmizelo 10.000 bank!

  • Bludná sestupná spirála bankrotů, poklesu výroby, růstu nezaměstnanosti, poklesu poptávky a dalších bankrotů

  • Deprese dosáhla svého „dna“ v roce 1933, kdy klesl nominální HDP na polovinu a reálný na 2/3 úrovně z roku 1929

  • Šíření nákazy do světa různými „kanály“: zlatý standard, zahraniční obchod

  • Bankovní paniky: Rakousko (Creditanstalt), Německo, Maďarsko

  • Katastrofální následky krize v Německu: nezaměstnanost vzrostla až na 43%!!!


Pokles pr myslov produkce max
Pokles průmyslové produkce (max.) příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

Zdroj: Romer 2003


Ne innost fedu
Nečinnost příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.FEDu

  • Čtvrtá bankovní panika  národní „bankovní prázdniny“ vyhlášené prezidentem Franklinem Rooseveltem

  • Nečinnost FEDu (smrt guvernéra FED NY Benjamina Stronga)

  • Výrazný pokles měnové zásoby, FED navíc zvýšil v roce 1931 úrokové sazby (GB opustila zlatý standard, strach z devalvace dolaru)

  • Politika FEDu měla silně negativní vliv na ekonomický růst

    Prudký pokles měnové zásoby a pokles cenové úrovně (deflace)  očekávání deflace ze strany spotřebitelů a firem, tj. nižších cen a také mezd v budoucnosti  méně úvěrů, méně investic


Zm na hospod sk politiky
Změna hospodářské politiky příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • 1936 v Anglii vychází kniha Johna MaynardaKeynese „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“  východiskem z deprese mohou být zvýšené výdaje státního rozpočtu (teorie agregátní poptávky)

  • 1933 vítězí ve volbách Franklin D. Roosevelt

  • Sliboval vyvést zemi z krize razantními zásahy státu do ekonomiky, zahájeny rozsáhlé veřejné investice

  • Vznikla Federální pojišťovna vkladů (FDIC), která měla do budoucna zabránit bankovním panikám


Zlat standard
Zlatý standard příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Názor některých ekonomů: FED zapříčinil obrovský propad měnové zásoby částečně proto, aby zachoval zlatý standard

     FED se snažil zvýšením úrokových sazeb v roce 1931 předejít spekulativnímu útoku na dolar (USA by musely opustit zlatý standard)

  • Ohledně role zlatého standardu se vede debata, nicméně je nepopiratelné, že tento systém byl klíčovým faktorem v přenosu krize do světa.

  • pokles americké ekonomiky zintenzivnil příliv zlata do USA (deflace vedla k tomu, že americké zboží se stalo pro cizince cenově velmi atraktivním, ve stejnou dobu snižující se příjmy Američanů vedly k nižší poptávce v USA po zahraničním zboží)

     Centrální banky po celém světě reagovaly zvyšováním úrokových sazeb, což vedlo k poklesu průmyslové výroby a cen


Zdroje o iven
Zdroje oživení příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Hlavní zdroje: devalvace měn, měnová expanze

  • Existuje silná korelace mezi dobou, kdy země opustily zlatý standard (nebo devalvovaly měnu) a obnovením růstu

  • Velká Británie opuštění ZS v 9/1931, oživení 4/1932

  • USA devalvace až 1933, následovalo oživení

  • Argentina a Brazílie devalvace 1929 – relativně mírné projevy krize

  • „Zlatý blok“ (Belgie, Francie) – průmyslová produkce v roce 1935 stále pod úrovní 1929

  • Celosvětová měnová expanze stimulovala výdaje (snížení úrokových sazeb, dostupnější úvěry), inflační očekávání


Role fisk ln politiky
Role fiskální politiky příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Fiskální politika (vládní výdaje) hrála ve stimulaci ekonomického oživení relativně malou roli

  • RevenueAct 1932 – výraznézvýšení daní (pokus o vyrovnání federálního rozpočtu), vedlo k dalšímu poklesu

  • New Deal 1933 – federální programy s cílem obnovit růst

  • Vyšší vládní výdaje (vyšší deficity) byly relativně k velikosti ekonomiky malé  sice vzrostl federální deficit, ale deficity států federace poklesly!

  • New Deal velmi omezený vliv na ekonomiku (vliv na sentiment?)

  • Armádní výdaje související s WW2 nebyly až do roku 1941 tak vysoké, aby měly významnější vliv na průmyslovou produkci a hospodářský růst

  • Fiskální politika úspěšnější v Německu a Japonsku (Německo veřejné projekty a zbrojení; Japonsko zbrojení a podhodnocený yen)


Ekonomick d sledky velk deprese
Ekonomické důsledky Velké deprese příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Počátek 1930s – výrazný pokles životní úrovně, čtvrtina pracovní síly v rozvinutých zemích si nemohla najít zaměstnání

  • V polovině 1930s se situace začala zlepšovat, nicméně celkového zotavení nebylo dosaženo až do konce dekády!

  • Deprese zásadním způsobem změnila světovou ekonomiku, urychlila konec nebo vedla ke konci zlatého standardu

  • 1930s – výrazné posílení odborů a welfarestate

  • USA – SocialSecurityAct 1935 – podpora v nezaměstnanosti a státní penze

  • Nové vládní regulace – v USA vznik SEC v roce 1934, 1933 Glass-SteagallAct (pojištění vkladů v bankách a oddělení obchodního a investičního bankovnictví)

  • Rozvoj makroekonomické politiky – John MaynardKeynes (protiváha vůči depresi: vládní výdaje, snížení daní, měnová expanze)


Pokles re ln ho hdp usa
Pokles reálného HDP (USA) příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

Zdroj: U.S. Department ofCommerce;Romer 2003


Nezam stnanost usa
Nezaměstnanost (USA) příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

Zdroj: UnitedStates Department ofLabor;Rogoff 2009


V voj nezam stnanosti usa
Vývoj nezaměstnanosti (USA) příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

Zdroj: Washington Post


Bankroty bank usa
Bankroty bank (USA) příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

Zdroj: FDIC;Rogoff 2009


Velk poklesy na akciov ch trz ch
Velké poklesy na akciových trzích příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.


V n syst mov finan n krize po ww2
Vážné (systémové) finanční krize po WW2 příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • Španělsko 1977 –bankovní krize

  • Norsko 1987 –bankovní krize

  • Finsko 1991 – pokles HDP o 14 % (ek.deprese), nezaměstnanost až 18 %, navíc externí šok v podobě snížení obchodu v důsledku kolapsu SSSR

  • Švédsko 1991 – deprese v porovnání s Finskem mírnější, nezaměstnanost max 10 %

  • Japonsko 1992 – splasknutí cenové bubliny na realitním trhu, dlouhé období deflace



Pou en z krizov ho v voje
Poučení z krizového vývoje ve 1930s

  • Politika FEDu – QE

  • Opatření vlády

  • HomeBuyer Tax Credits

  • TARP (TroubledAssetRelief Program)


ad