mezin rodn politick ekonomie
Download
Skip this Video
Download Presentation
Mezinárodní politická ekonomie

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 29

Mezinárodní politická ekonomie - PowerPoint PPT Presentation


  • 92 Views
  • Uploaded on

Mezinárodní politická ekonomie. M gr. martin tománek. Blok IV: FINANČNÍ KRIZE. Témata bloku. Druhy finančních krizí Stručná historie finančních krizí Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009 Evropská dluhová krize Krizový vývoj v ČR (1990s).

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Mezinárodní politická ekonomie' - cole-obrien


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
t mata bloku
Témata bloku
  • Druhy finančních krizí
  • Stručná historie finančních krizí
  • Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009
  • Evropská dluhová krize
  • Krizový vývoj v ČR (1990s)
finan n krize nic nov ho

Finanční krize nejsou nic nového, opakují se od rozvoje peněz a finančních trhů.

  • Finanční trhy jsou inherentně nestabilní.
  • Země, instituce a finanční instrumenty se mohou měnit, ale charakter lidí zůstává stejný.
  • Krize s počátkem v roce 2007 je pouze poslední manifestací historického vzoru.
  • Víte, že…
  • …v období 1800 až do druhé světové války bylo Řecko prakticky v nepřetržitém bankrotu?
Finanční krize? Nic nového…
st le se opakuj c vzor chov n

Státy, jednotlivci, firmy a banky se v dobrých dobách příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • „Úvěrový mejdan“ soukromého sektoru může nafouknout ceny akcií a nemovitostí dalece nad jejich dlouhodobě udržitelné úrovně.
  • Víte, že…
  • … historicky známe jen relativně malý počet zemí, které byly schopné vyhnout se opakujícím se bankrotům?
  •  Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Dánsko, Thajsko, USA
Stále se opakující vzor chování
r zn typy finan n ch kriz

Bankroty států

  •  Argentina 2001
  • Bankovní krize
  •  Konec 2000s
  • Měnové krize
  •  Asie, Evropa a Latinská Amerika 1990s
  • Krize charakteristické velmi vysokou inflací (de facto default)
  • Inflace umožňuje všem dlužníkům splatit dluhy v měně, která má mnohem nižší kupní sílu oproti době, kdy byly půjčky realizovány.
  • Například Peru 1990 (inflace 7650 %), Výmarská republika 1923
Různé typy finančních krizí
velk deprese1
Velká deprese
  • Celosvětová ekonomická krize 1929 až cca 1939
  • Nejdelší a nejvážnější deprese, kterou industrializované země Západu zažily
  • Přestože krize vypukla v USA, vedla k drastickému poklesu výroby, velmi vysoké nezaměstnanosti a akutní deflaci celosvětově
  • Velmi vážné sociální a kulturní dopady krize
  • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe
  • ChristinaRomer: „Pokles spotřebitelské poptávky, finanční panika a chybná vládní politika způsobily v USA propad ekonomické aktivity. Zlatý standard, který spojoval téměř všechny země světa v síť s fixními měnovými kurzy, hrál klíčovou roli v přenosu krize do dalších zemí. Oživení bylo do značné míry způsobeno opuštěním zlatého standardu a následnou měnovou expanzí.“
velk deprese v usa
Velká deprese v USA
  • Počátek 1929, průmyslová produkce klesala až do začátku 1933
  • Pokles průmyslové produkce o 47 % a reálného HDP o 30 %, deflace (pokles cenové úrovně o 33 %)
  • Výrazné oživení 1933 až 1937, poté pokles, po roce 1938 růst
  • Oživení ve zbytku světa mělo různé načasování
  • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe
  • Velká Británie, Německo, Japonsko oživení 1932
  • USA, Kanada 1933
  • Francie 1938 (deprese začala později)
p iny velk deprese
Příčiny Velké deprese
  • Fundamentální příčinou v USA pokles agregátní poptávky

 Pokles průmyslové výroby, růst nezaměstnanosti

Z čeho pramenil počáteční pokles výroby v létě 1929?

  • Přísná měnová politika (FED v letech 1928 a 1929 zvýšil úrokové sazby při pokusu zpomalit extrémně rychlý růst akciového trhu)
  • Vyšší úrokové sazby měly negativní vliv na některé sektory ekonomiky, např. nemovitostní sektor (propad ve stavebnictví)
  • Splasknutí cenové bubliny na akciovém trhu, panické výprodeje (Černý čtvrtek, „Great Crash 1929“)
  • Krach na burze významně snížil agregátní poptávku, výrazně se snížily výdaje domácností a investice firem
  • Vysvětlení? Finanční krize vytvořila velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, domácnosti a firmy odložily výdaje a investice
  • Výrazný propad HDP
z recese do deprese bankovn panika
Z recese do deprese: bankovní panika
  • Podzim 1930 první vlna bankovní paniky (celkově čtyři), začíná bankovní krize („run“ na banky)  ZTRÁTA DŮVĚRY V EKONOMICE
  • V prosinci krach Bank ofUnitedStates – v tom samém měsíci následně krachuje 352 amerických bank
  • Celkově během krize zmizelo 10.000 bank!
  • Bludná sestupná spirála bankrotů, poklesu výroby, růstu nezaměstnanosti, poklesu poptávky a dalších bankrotů
  • Deprese dosáhla svého „dna“ v roce 1933, kdy klesl nominální HDP na polovinu a reálný na 2/3 úrovně z roku 1929
  • Šíření nákazy do světa různými „kanály“: zlatý standard, zahraniční obchod
  • Bankovní paniky: Rakousko (Creditanstalt), Německo, Maďarsko
  • Katastrofální následky krize v Německu: nezaměstnanost vzrostla až na 43%!!!
ne innost fedu
Nečinnost FEDu
  • Čtvrtá bankovní panika  národní „bankovní prázdniny“ vyhlášené prezidentem Franklinem Rooseveltem
  • Nečinnost FEDu (smrt guvernéra FED NY Benjamina Stronga)
  • Výrazný pokles měnové zásoby, FED navíc zvýšil v roce 1931 úrokové sazby (GB opustila zlatý standard, strach z devalvace dolaru)
  • Politika FEDu měla silně negativní vliv na ekonomický růst

Prudký pokles měnové zásoby a pokles cenové úrovně (deflace)  očekávání deflace ze strany spotřebitelů a firem, tj. nižších cen a také mezd v budoucnosti  méně úvěrů, méně investic

zm na hospod sk politiky
Změna hospodářské politiky
  • 1936 v Anglii vychází kniha Johna MaynardaKeynese „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“  východiskem z deprese mohou být zvýšené výdaje státního rozpočtu (teorie agregátní poptávky)
  • 1933 vítězí ve volbách Franklin D. Roosevelt
  • Sliboval vyvést zemi z krize razantními zásahy státu do ekonomiky, zahájeny rozsáhlé veřejné investice
  • Vznikla Federální pojišťovna vkladů (FDIC), která měla do budoucna zabránit bankovním panikám
zlat standard
Zlatý standard
  • Názor některých ekonomů: FED zapříčinil obrovský propad měnové zásoby částečně proto, aby zachoval zlatý standard

 FED se snažil zvýšením úrokových sazeb v roce 1931 předejít spekulativnímu útoku na dolar (USA by musely opustit zlatý standard)

  • Ohledně role zlatého standardu se vede debata, nicméně je nepopiratelné, že tento systém byl klíčovým faktorem v přenosu krize do světa.
  • pokles americké ekonomiky zintenzivnil příliv zlata do USA (deflace vedla k tomu, že americké zboží se stalo pro cizince cenově velmi atraktivním, ve stejnou dobu snižující se příjmy Američanů vedly k nižší poptávce v USA po zahraničním zboží)

 Centrální banky po celém světě reagovaly zvyšováním úrokových sazeb, což vedlo k poklesu průmyslové výroby a cen

zdroje o iven
Zdroje oživení
  • Hlavní zdroje: devalvace měn, měnová expanze
  • Existuje silná korelace mezi dobou, kdy země opustily zlatý standard (nebo devalvovaly měnu) a obnovením růstu
  • Velká Británie opuštění ZS v 9/1931, oživení 4/1932
  • USA devalvace až 1933, následovalo oživení
  • Argentina a Brazílie devalvace 1929 – relativně mírné projevy krize
  • „Zlatý blok“ (Belgie, Francie) – průmyslová produkce v roce 1935 stále pod úrovní 1929
  • Celosvětová měnová expanze stimulovala výdaje (snížení úrokových sazeb, dostupnější úvěry), inflační očekávání
role fisk ln politiky
Role fiskální politiky
  • Fiskální politika (vládní výdaje) hrála ve stimulaci ekonomického oživení relativně malou roli
  • RevenueAct 1932 – výraznézvýšení daní (pokus o vyrovnání federálního rozpočtu), vedlo k dalšímu poklesu
  • New Deal 1933 – federální programy s cílem obnovit růst
  • Vyšší vládní výdaje (vyšší deficity) byly relativně k velikosti ekonomiky malé  sice vzrostl federální deficit, ale deficity států federace poklesly!
  • New Deal velmi omezený vliv na ekonomiku (vliv na sentiment?)
  • Armádní výdaje související s WW2 nebyly až do roku 1941 tak vysoké, aby měly významnější vliv na průmyslovou produkci a hospodářský růst
  • Fiskální politika úspěšnější v Německu a Japonsku (Německo veřejné projekty a zbrojení; Japonsko zbrojení a podhodnocený yen)
ekonomick d sledky velk deprese
Ekonomické důsledky Velké deprese
  • Počátek 1930s – výrazný pokles životní úrovně, čtvrtina pracovní síly v rozvinutých zemích si nemohla najít zaměstnání
  • V polovině 1930s se situace začala zlepšovat, nicméně celkového zotavení nebylo dosaženo až do konce dekády!
  • Deprese zásadním způsobem změnila světovou ekonomiku, urychlila konec nebo vedla ke konci zlatého standardu
  • 1930s – výrazné posílení odborů a welfarestate
  • USA – SocialSecurityAct 1935 – podpora v nezaměstnanosti a státní penze
  • Nové vládní regulace – v USA vznik SEC v roce 1934, 1933 Glass-SteagallAct (pojištění vkladů v bankách a oddělení obchodního a investičního bankovnictví)
  • Rozvoj makroekonomické politiky – John MaynardKeynes (protiváha vůči depresi: vládní výdaje, snížení daní, měnová expanze)
pokles re ln ho hdp usa
Pokles reálného HDP (USA)

Zdroj: U.S. Department ofCommerce;Romer 2003

nezam stnanost usa
Nezaměstnanost (USA)

Zdroj: UnitedStates Department ofLabor;Rogoff 2009

v voj nezam stnanosti usa
Vývoj nezaměstnanosti (USA)

Zdroj: Washington Post

bankroty bank usa
Bankroty bank (USA)

Zdroj: FDIC;Rogoff 2009

v n syst mov finan n krize po ww2
Vážné (systémové) finanční krize po WW2
  • Španělsko 1977 –bankovní krize
  • Norsko 1987 –bankovní krize
  • Finsko 1991 – pokles HDP o 14 % (ek.deprese), nezaměstnanost až 18 %, navíc externí šok v podobě snížení obchodu v důsledku kolapsu SSSR
  • Švédsko 1991 – deprese v porovnání s Finskem mírnější, nezaměstnanost max 10 %
  • Japonsko 1992 – splasknutí cenové bubliny na realitním trhu, dlouhé období deflace
pou en z krizov ho v voje
Poučení z krizového vývoje
  • Politika FEDu – QE
  • Opatření vlády
  • HomeBuyer Tax Credits
  • TARP (TroubledAssetRelief Program)
ad