Mezin rodn politick ekonomie
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 29

Mezinárodní politická ekonomie PowerPoint PPT Presentation


  • 58 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Mezinárodní politická ekonomie. M gr. martin tománek. Blok IV: FINANČNÍ KRIZE. Témata bloku. Druhy finančních krizí Stručná historie finančních krizí Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009 Evropská dluhová krize Krizový vývoj v ČR (1990s).

Download Presentation

Mezinárodní politická ekonomie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Mezin rodn politick ekonomie

Mezinárodní politická ekonomie

Mgr.martintománek


Blok iv finan n krize

Blok IV: FINANČNÍ KRIZE


T mata bloku

Témata bloku

  • Druhy finančních krizí

  • Stručná historie finančních krizí

  • Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009

  • Evropská dluhová krize

  • Krizový vývoj v ČR (1990s)


Mezin rodn politick ekonomie

--- Thereisnothingnewexceptwhatisforgotten. ---

Rose Bertin


Finan n krize nic nov ho

  • Finanční krize nejsou nic nového, opakují se od rozvoje peněz a finančních trhů.

  • Finanční trhy jsou inherentně nestabilní.

  • Země, instituce a finanční instrumenty se mohou měnit, ale charakter lidí zůstává stejný.

  • Krize s počátkem v roce 2007 je pouze poslední manifestací historického vzoru.

  • Víte, že…

  • …v období 1800 až do druhé světové války bylo Řecko prakticky v nepřetržitém bankrotu?

Finanční krize? Nic nového…


St le se opakuj c vzor chov n

  • Státy, jednotlivci, firmy a banky se v dobrých dobách příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese.

  • „Úvěrový mejdan“ soukromého sektoru může nafouknout ceny akcií a nemovitostí dalece nad jejich dlouhodobě udržitelné úrovně.

  • Víte, že…

  • … historicky známe jen relativně malý počet zemí, které byly schopné vyhnout se opakujícím se bankrotům?

  •  Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Dánsko, Thajsko, USA

Stále se opakující vzor chování


Druhy finan n ch kriz

Druhy finančních krizí


R zn typy finan n ch kriz

  • Bankroty států

  •  Argentina 2001

  • Bankovní krize

  •  Konec 2000s

  • Měnové krize

  •  Asie, Evropa a Latinská Amerika 1990s

  • Krize charakteristické velmi vysokou inflací (de facto default)

  • Inflace umožňuje všem dlužníkům splatit dluhy v měně, která má mnohem nižší kupní sílu oproti době, kdy byly půjčky realizovány.

  • Například Peru 1990 (inflace 7650 %), Výmarská republika 1923

Různé typy finančních krizí


Velk deprese

Velká deprese


Velk deprese1

Velká deprese

  • Celosvětová ekonomická krize 1929 až cca 1939

  • Nejdelší a nejvážnější deprese, kterou industrializované země Západu zažily

  • Přestože krize vypukla v USA, vedla k drastickému poklesu výroby, velmi vysoké nezaměstnanosti a akutní deflaci celosvětově

  • Velmi vážné sociální a kulturní dopady krize

  • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe

  • ChristinaRomer: „Pokles spotřebitelské poptávky, finanční panika a chybná vládní politika způsobily v USA propad ekonomické aktivity. Zlatý standard, který spojoval téměř všechny země světa v síť s fixními měnovými kurzy, hrál klíčovou roli v přenosu krize do dalších zemí. Oživení bylo do značné míry způsobeno opuštěním zlatého standardu a následnou měnovou expanzí.“


Velk deprese v usa

Velká deprese v USA

  • Počátek 1929, průmyslová produkce klesala až do začátku 1933

  • Pokles průmyslové produkce o 47 % a reálného HDP o 30 %, deflace (pokles cenové úrovně o 33 %)

  • Výrazné oživení 1933 až 1937, poté pokles, po roce 1938 růst

  • Oživení ve zbytku světa mělo různé načasování

  • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe

  • Velká Británie, Německo, Japonsko oživení 1932

  • USA, Kanada 1933

  • Francie 1938 (deprese začala později)


P iny velk deprese

Příčiny Velké deprese

  • Fundamentální příčinou v USA pokles agregátní poptávky

     Pokles průmyslové výroby, růst nezaměstnanosti

    Z čeho pramenil počáteční pokles výroby v létě 1929?

  • Přísná měnová politika (FED v letech 1928 a 1929 zvýšil úrokové sazby při pokusu zpomalit extrémně rychlý růst akciového trhu)

  • Vyšší úrokové sazby měly negativní vliv na některé sektory ekonomiky, např. nemovitostní sektor (propad ve stavebnictví)

  • Splasknutí cenové bubliny na akciovém trhu, panické výprodeje (Černý čtvrtek, „Great Crash 1929“)

  • Krach na burze významně snížil agregátní poptávku, výrazně se snížily výdaje domácností a investice firem

  • Vysvětlení? Finanční krize vytvořila velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, domácnosti a firmy odložily výdaje a investice

  • Výrazný propad HDP


Ocen n akci

Ocenění akcií


Z recese do deprese bankovn panika

Z recese do deprese: bankovní panika

  • Podzim 1930 první vlna bankovní paniky (celkově čtyři), začíná bankovní krize („run“ na banky)  ZTRÁTA DŮVĚRY V EKONOMICE

  • V prosinci krach Bank ofUnitedStates – v tom samém měsíci následně krachuje 352 amerických bank

  • Celkově během krize zmizelo 10.000 bank!

  • Bludná sestupná spirála bankrotů, poklesu výroby, růstu nezaměstnanosti, poklesu poptávky a dalších bankrotů

  • Deprese dosáhla svého „dna“ v roce 1933, kdy klesl nominální HDP na polovinu a reálný na 2/3 úrovně z roku 1929

  • Šíření nákazy do světa různými „kanály“: zlatý standard, zahraniční obchod

  • Bankovní paniky: Rakousko (Creditanstalt), Německo, Maďarsko

  • Katastrofální následky krize v Německu: nezaměstnanost vzrostla až na 43%!!!


Pokles pr myslov produkce max

Pokles průmyslové produkce (max.)

Zdroj: Romer 2003


Ne innost fedu

Nečinnost FEDu

  • Čtvrtá bankovní panika  národní „bankovní prázdniny“ vyhlášené prezidentem Franklinem Rooseveltem

  • Nečinnost FEDu (smrt guvernéra FED NY Benjamina Stronga)

  • Výrazný pokles měnové zásoby, FED navíc zvýšil v roce 1931 úrokové sazby (GB opustila zlatý standard, strach z devalvace dolaru)

  • Politika FEDu měla silně negativní vliv na ekonomický růst

    Prudký pokles měnové zásoby a pokles cenové úrovně (deflace)  očekávání deflace ze strany spotřebitelů a firem, tj. nižších cen a také mezd v budoucnosti  méně úvěrů, méně investic


Zm na hospod sk politiky

Změna hospodářské politiky

  • 1936 v Anglii vychází kniha Johna MaynardaKeynese „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“  východiskem z deprese mohou být zvýšené výdaje státního rozpočtu (teorie agregátní poptávky)

  • 1933 vítězí ve volbách Franklin D. Roosevelt

  • Sliboval vyvést zemi z krize razantními zásahy státu do ekonomiky, zahájeny rozsáhlé veřejné investice

  • Vznikla Federální pojišťovna vkladů (FDIC), která měla do budoucna zabránit bankovním panikám


Zlat standard

Zlatý standard

  • Názor některých ekonomů: FED zapříčinil obrovský propad měnové zásoby částečně proto, aby zachoval zlatý standard

     FED se snažil zvýšením úrokových sazeb v roce 1931 předejít spekulativnímu útoku na dolar (USA by musely opustit zlatý standard)

  • Ohledně role zlatého standardu se vede debata, nicméně je nepopiratelné, že tento systém byl klíčovým faktorem v přenosu krize do světa.

  • pokles americké ekonomiky zintenzivnil příliv zlata do USA (deflace vedla k tomu, že americké zboží se stalo pro cizince cenově velmi atraktivním, ve stejnou dobu snižující se příjmy Američanů vedly k nižší poptávce v USA po zahraničním zboží)

     Centrální banky po celém světě reagovaly zvyšováním úrokových sazeb, což vedlo k poklesu průmyslové výroby a cen


Zdroje o iven

Zdroje oživení

  • Hlavní zdroje: devalvace měn, měnová expanze

  • Existuje silná korelace mezi dobou, kdy země opustily zlatý standard (nebo devalvovaly měnu) a obnovením růstu

  • Velká Británie opuštění ZS v 9/1931, oživení 4/1932

  • USA devalvace až 1933, následovalo oživení

  • Argentina a Brazílie devalvace 1929 – relativně mírné projevy krize

  • „Zlatý blok“ (Belgie, Francie) – průmyslová produkce v roce 1935 stále pod úrovní 1929

  • Celosvětová měnová expanze stimulovala výdaje (snížení úrokových sazeb, dostupnější úvěry), inflační očekávání


Role fisk ln politiky

Role fiskální politiky

  • Fiskální politika (vládní výdaje) hrála ve stimulaci ekonomického oživení relativně malou roli

  • RevenueAct 1932 – výraznézvýšení daní (pokus o vyrovnání federálního rozpočtu), vedlo k dalšímu poklesu

  • New Deal 1933 – federální programy s cílem obnovit růst

  • Vyšší vládní výdaje (vyšší deficity) byly relativně k velikosti ekonomiky malé  sice vzrostl federální deficit, ale deficity států federace poklesly!

  • New Deal velmi omezený vliv na ekonomiku (vliv na sentiment?)

  • Armádní výdaje související s WW2 nebyly až do roku 1941 tak vysoké, aby měly významnější vliv na průmyslovou produkci a hospodářský růst

  • Fiskální politika úspěšnější v Německu a Japonsku (Německo veřejné projekty a zbrojení; Japonsko zbrojení a podhodnocený yen)


Ekonomick d sledky velk deprese

Ekonomické důsledky Velké deprese

  • Počátek 1930s – výrazný pokles životní úrovně, čtvrtina pracovní síly v rozvinutých zemích si nemohla najít zaměstnání

  • V polovině 1930s se situace začala zlepšovat, nicméně celkového zotavení nebylo dosaženo až do konce dekády!

  • Deprese zásadním způsobem změnila světovou ekonomiku, urychlila konec nebo vedla ke konci zlatého standardu

  • 1930s – výrazné posílení odborů a welfarestate

  • USA – SocialSecurityAct 1935 – podpora v nezaměstnanosti a státní penze

  • Nové vládní regulace – v USA vznik SEC v roce 1934, 1933 Glass-SteagallAct (pojištění vkladů v bankách a oddělení obchodního a investičního bankovnictví)

  • Rozvoj makroekonomické politiky – John MaynardKeynes (protiváha vůči depresi: vládní výdaje, snížení daní, měnová expanze)


Pokles re ln ho hdp usa

Pokles reálného HDP (USA)

Zdroj: U.S. Department ofCommerce;Romer 2003


Nezam stnanost usa

Nezaměstnanost (USA)

Zdroj: UnitedStates Department ofLabor;Rogoff 2009


V voj nezam stnanosti usa

Vývoj nezaměstnanosti (USA)

Zdroj: Washington Post


Bankroty bank usa

Bankroty bank (USA)

Zdroj: FDIC;Rogoff 2009


Velk poklesy na akciov ch trz ch

Velké poklesy na akciových trzích


V n syst mov finan n krize po ww2

Vážné (systémové) finanční krize po WW2

  • Španělsko 1977 –bankovní krize

  • Norsko 1987 –bankovní krize

  • Finsko 1991 – pokles HDP o 14 % (ek.deprese), nezaměstnanost až 18 %, navíc externí šok v podobě snížení obchodu v důsledku kolapsu SSSR

  • Švédsko 1991 – deprese v porovnání s Finskem mírnější, nezaměstnanost max 10 %

  • Japonsko 1992 – splasknutí cenové bubliny na realitním trhu, dlouhé období deflace


Finan n krize 2008 uk zka pou en z velk deprese ve 1930s

Finanční krize 2008 – ukázka poučení z Velké deprese ve 1930s


Pou en z krizov ho v voje

Poučení z krizového vývoje

  • Politika FEDu – QE

  • Opatření vlády

  • HomeBuyer Tax Credits

  • TARP (TroubledAssetRelief Program)


  • Login