1 / 17

Chemicky čisté látky

Chemicky čisté látky. Chemicky čistá látka = chemické individuum: hmota složená z částic stejného druhu. Sloučenina: látka složená z molekul stejného druhu, tj. z molekul shodné struktury (stejné atomy, shodně prostorově uspořádané).

chynna
Download Presentation

Chemicky čisté látky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Chemicky čisté látky

  2. Chemicky čistá látka = chemické individuum:hmota složená z částic stejného druhu Sloučenina:látka složená z molekul stejného druhu, tj. z molekul shodné struktury (stejné atomy, shodně prostorově uspořádané) Prvek:látka složená z atomů stejného druhu, tj. z atomů shodného protonového čísla  částicové (korpuskulární) chápání složení hmoty

  3. Prvky Stavba atomu

  4. Zastoupení prvků v přírodě • 112 prvků • 92 prvků v přírodě, nebo detekováno ve hvězdách • 20 prvků připraveno syntheticky

  5. Atomová theorie • Představy o podstatě složení hmoty závislé na rozsahu poznání vědy • Leukypos, Demokritos (wikipedia) • Atomy = nevzniklá, neviditelná, nedělitelná, neměnná a tudíž nezničitelná tělíska → podstata složení všeho (včetně bohů) • pohybují se díky vzájemnému střetávání se • vzájemným spojováním utváří tělesa • vzniklé objekty se od sebe liší díky různorodému tvaru, poloze a uspořádání atomů • zánik těles → vnější síla, která atomy uvede opět do pohybu • Alchymické theorie – Geber • Isaac Newton • „Nic nemůže být rozděleno na více částí, než z kolika je to složeno. Ale hmota (konečná) nemůže být složena z nekonečně mnoha částic.“ • John Dalton (1766 – 1844) • Každý prvek složen z částeček – atomů – jež jsou dále nedělitelné • Atomy jednoho prvku mají stejnou velikost i hmotnost • Atomy jsou nedělitelné a nezničitelné – při chemické reakci nezanikají ani nevznikají • Při reakcích se atomy přeskupují a slučují v určitých poměrech

  6. Objev elektronu a Thomsonův model atomu • J.J. Thomson: • 1897 – vliv vysokého napětí na plyny • Ve vakuu se kolem kathody objevovaly světelné úkazy – záření • „Kathodové paprsky“ • Vlastnosti nezávislé na materiálu elektrody • Světelný flek na upravené desce → obrazovka • Odklonitelné elektrickým polem nebo magnetem • Proud negativně nabitých částic, které při průchodu prostorem emitují světlo • Elektron: • - e- • - 9,109.10-31 kg • Thomsonův (pudingový) model atomu: • - Atom = elektroneutrální částice • - Záporně nabité částečky – elektrony se vznášejí v „gelovité“, kladně nabité hmotě • - Podobné anglickému pudingu 

  7. Rutherfordův experiment: Studium a-záření Prokázal, že se jedná o kladně nabitá jádra helia Ostřelování tenké zlaté folie částicemi a Většina částic prostoupila folii bez změny směru pohybu Menší část odkloněna, nebo odražena zpět Rutherfordův model atomu: „Atom se skládá z kladně nabitého jádra, které zahrnuje téměř veškerou jeho hmotnost, ale zaujímá jen velmi malou část jeho objemu. Jádro tvoří střed atomu a je obklopeno rychle se pohybujícími elektrony.“ 1920 – vodík má nejjednodušší jádro – proton Rutherford a jádro atomu

  8. Atom Obal Elektrony Protony Jádro Nukleony Neutrony

  9. Elementární částice

  10. Atomové jádro • Tvořeno protony a neutrony • Centrum kladného náboje – dán počtem protonů • Hmotnost jádra určuje hmotnost atomu – hmotnost elektronů zanedbatelná • Počet protonů v jádře definuje prvek – atomy jednotlivých prvků se liší počtem protonů, počet neutronů není určující • Velikost jádra proti atomu mizivá (100 000x menší) • Protony a neutrony v jádře poutány jadernými silami

  11. A Z X Protonové a nukleonové číslo Protonové (atomové) číslo (Z): udává počet protonů v jádře, současně odpovídá pořadovému číslu prvku v PSP Nukleonové (hmotnostní) číslo (A): udává počet nukleonů (protonů a neutronů) v jádře A = Z + N N = Neutronové číslo – udává počet neutronů Zápis atomu:

  12. Pojmy Prvek: Soubor atomů, které mají stejný počet protonů (stejné Z) Nuklid: Soubor atomů se stejným protonovým (Z) i nukleonovým (A) číslem Isotop: Soubor atomů se stejným protonovým (Z), ale rozdílným nukleonovým (A) číslem Isotop = soubor nuklidů Isobary: Atomy různých prvků, které mají stejné nukleonové (A), ale rozdílné protonové (Z) číslo

  13. Příště: Radioaktivita

More Related