Teorie nabídky a poptávky, cenová elasticita

1. Teorie nabídky a poptávky, cenová elasticita • Poptávková funkce • Nabídková funkce • Rovnováha • Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce • (Cenová) elasticita poptávky

2. „Obávám se, že příští schůzku budeme muset přeložit jinam.“ Poslední slova k přátelům na svém smrtelném loži. Adam Smith, r. 1790. (Poučení: ekonom by neměl ztrácet nadhled). 22.10.2009 2

3. Matematické opakování: funkce funkce = předpis (druhá odmocnina, dvojnásobek snížený o jednu: y = 2 . x – 1) graf funkce: křivka, spojující body (x, f(x)) pro všechna x z definičního oboru rozlišit parametry a proměnné do jednoho grafu nedávat funkce s různými jednotkami proměnných rostoucí, klesající a konstantní funkce konvexní (ryze) a konkávní funkce konkávnost: graf ve tvaru  konvexnost: graf ve tvaru  (!!!) to se při prohození os neprohazuje u klesající funkce, prohazuje u rostoucí funkce

4. Matematické opakování: konvexnost a konkávnost Ryzí konvexnost: Ryzí konkávnost: Konvexnost: Konkávnost: 22.10.2009 4

5. Matematické opakování: graf funkce klesající pro prohozené osy x, y: 22.10.2009 5

6. Matematické opakování: graf funkce rostoucí pro prohozené osy x, y: 22.10.2009 6

7. Matematické opakování: inverzní funkce: d(p): objem, který prodám za cenu p d-1(q): cena, při které prodám objem q 22.10.2009 7

8. Matematické opakování: sklon křivky • sklon křivky v bodě x0 = = směrnice tečny v bodě x0= = derivace v bodě x0 = = nárůst veličiny y při jednotkovém nárůstu veličiny x (při malé jednotce) • například nárůst produkce odpovídající nárůstu vstupu o jednotku (mezní produkt, viz později) • mezní veličiny hrají v mikroekonomii zásadní roli: např. pro výrobce maximalizujícího zisk je podstatné, jakou změnu zisku (nárůst? pokles? nulová změna?) přinese dodatečný (malý) nákup zdroje

9. Matematické opakování: sklon křivky Sklon křivky v bodě x0 = tg () = směrnice tečny v bodě x0 Pozn. : tg () = f´(x0) (tj. derivace f(x) v bodě x0) 22.10.2009 9

10. Teorie nabídky a poptávky odpovídá na otázky typu: proč je voda levná, ač nezbytná, a zlato drahé, ač zbytné jak ovlivní změna ceny benzinu poptávku po autech jak se změní příjem státu po snížení spotřební daně (za jakých podmínek vydělají jen prodejci?) co se stane s příjmem zemědělců, když tito zvýšenou produktivitou práce zvýší objem výroby? 22.10.2009 10

11. Poptávková funkceD = D(p): = závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: • důchod, • ceny jiných komodit, • očekávání prosperity (ovlivní sklon k úsporám), • výkyv v nákupech zboží dlouhodobého užití v minulosti • životnost výrobků, • móda (morální opotřebení oděvů), • technický pokrok (morální opotřebení PC), • demografické faktory (dětské oděvy, rakve...), • počasí (deštníky, lyže), • zahraniční turistika (pivo a turisté z GB), • státní rozpočet (školy a PC, VŠ a knihy), • podmínky podeje na úvěr (splátkový podej, leasing), situace v bankovním sektoru (půjčky na spotřební zboží) • znalosti o zdravém životním stylu (Sőrős), • dovoz [D(p) obvykle jen po českém zboží], • reklama (vnucená spotřeba)

12. Nabídková funkce S = S(p): = závislost celkové nabídky Spo daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: • ceny výrobních faktorů: práce, půdy, kapitálu (úrok, ceny budov, strojů), • ceny jiných komodit (mohou vyvolat změnu výrobního programu), • situace v bankovním sektoru (půjčky firmám), • očekávání výrobců (optimismus, pesimismus) • dostupnost pracovní síly (v současnosti nedostatek pracovní síly v některých profesích, což se někdy stává úzkým profilem), • přísnost ekologických norem, norem bezpečnosti, SVP (správná výrobní praxe)... • nelegální i legální přistěhovalectví (snižuje cenu práce v některých profesích) • konkurence dovozců [S(p) obvykle jen nabídka zboží české provenience]

13. Poptávková funkce D(p) • Individuální poptávka • Tržní poptávka (součet individuálních poptávek na daném trhu) • Agregátní poptávka(makroekonomie) • Pozn.: • bez přívlastku – tržní • obdobně platí i pro nabídkovou funkci S(p)

14. Poptávková funkce D(p) • Klesající poptávku při nárůstu cen lze vysvětlit : • poklesem zájmu o dané zboží v důsledku přechodu spotřebitelů k substitutům (substituční efekt) • poklesem reálného důchodu (důchodový efekt) • Konvexnost poptávkové funkce: • pokles či nárůst ceny o jednotku p má větší efekt D při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více spotřebitelů

15. Poptávková funkce D(p) Giffenův efekt (výjimka z pravidla klesající poptávky) Zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu a chudší spotřebitelé nahrazují maso rýží Další výjimka: zboží ostentativní spotřeby (Rolls Royce) – pokles cen vyvolá pokles poptávky – snižuje se exkluzivnost => přechod k jiné, exkluzivnější značce)

16. Nabídková funkce S(p) • Při p<pmin nelze efektivně vyrábět (zisk < 0, nabídka nulová) • Žádný nárůst ceny neumožní vyrábět nad technologické maximum qmax • Rostoucí nabídku při nárůstu cen lze vysvětlit : • větším počtem výrobců, kteří se "vejdou do ceny" • změnou výrobních programů výrobců ve prospěch výnosnějších komodit • Výjimka: zpět zakřivená nabídka práce

17. Nabídková funkce S(p): konkávnost Nárůst ceny o jednotku p má větší efekt q při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více potenciálních výrobců

18. Rovnováha na trhu D(p) = S(p)

19. p > p* : S(p) > D(p) p < p* : S(p) < D(p) • převis nabídky  výrobci se "podbízejí"  pokles ceny • převis poptávky  fronty neuspokojených zájemců ochotných akceptovat i vyšší cenu nárůst ceny Převis nabídky a poptávky

20. Pohyb po křivce vs. pohyb křivky: • Pohyb po křivce • Pohyb křivek

21. Pohyb po křivkách vs. posun křivek: růst důchodu zvyšuje poptávku, cenu i objem realizovaný na trhu

22. Elasticita poptávky (cenová): vyjadřuje citlivost poptávky na ceně • K čemu elasticita: umožní rozlišit situace, kdy zvýšení ceny zvýší tržby a kdy sníží tržby • K čemu elasticita: příklad: vodné v Praze : nárůst regulované ceny vodného  pokles tržeb vodáren  další požadavek na zvýšení ceny vodného atd. Viz za chvíli. • Elasticita poptávky (cenová):

23. Elasticita poptávky (cenová): Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji: (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ostatní ceny aj.)

24. (Cenová) elasticita poptávky • je mírou zbytnosti a substituovatelnosti zboží • vysoká ED(p) : zbytné zboží, • nízká ED(p) : nezbytné, těžko nahraditelné • !!! pozor : jedno zboží může mít při různé ceně různou elasticitu (bodová vlastnost) • Pozn.:Nejmenší újmu alokační efektivnosti v důsledku zdanění mají komodity s nízkou cen.elasticitou („nespravedlivé“ Ramseyovy daně)

25. Jednotková elasticita poptávky: • Dvě ekvivalentní definice: • ED(p1) = 1  výdaje (=tržby) se při malé změně ceny nezmění, tj. pro malá  platí: R(p) = p.D(p) = R(p+) = (p+).D(p+) • Alternativní definice: jak se mění tržby při cenové změně?

26. Elastická poptávka: • ED(p1) > 1  výdaje se při růstu ceny klesnou: >0  p.D(p) > (p+).D(p+) • Dokonale elastická poptávka:

27. Neelastická poptávka: • ED(p1) < 1  výdaje se při růstu ceny stoupnou: >0  p.D(p) < (p+).D(p+) • Zcela neelastická poptávka : konstantní D(p) (nezávislá na ceně)

28. Příklad poptávky s jednotkovou elasticitou ve všech bodech: • D1(p) =k/p, kde k je konstanta, • neboť výdaje (= tržby) se s cenou nemění: • R1(p) = p. D1(p) = p . k/p = k • E1(p) = -[D1(p)]´. p / D1(p) = = - (-k/p2) . p/ (k/p) = 1

29. Příklad poptávky neelastické a elastické ve všech bodech: • Poptávka neelastická ve všech bodech (příklad): D2(p) = k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou rostou: • R2(p) = p. k/p = k.p • E2(p) = -[D2(p)]´. p/D2(p) = = - [-k.(-1/2)/ p] . [p/ (k/p)] = ½ < 1 •  Poptávka elastická ve všech bodech (příklad): • D3(p) = k/p2, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou klesají: • R3(p) = p. k/p2 = k/p • E3(p) = -[D3(p)]´. p/D3(p) = - [-k.(-2)/ p3] . [p/ (k/p2)] = 2 > 1

30. Na první pohled z tvaru D(p) není elasticita vidět: D1(p) - Poptávka s jednotkovou elasticitou ve všech bodech D2(p) - Poptávka neelastická ve všech bodech D3(p) - poptávka elastická ve všech bodech

31. Poptávková funkce, nabývající všech kladných hodnot elasticity: D1(p) =k – p . m , kde k, m jsou konstanty:

32. Příklad poptávky s různou elasticitou v různých bodech: vodné v Praze: Pro p  p0 zvyšování regulované ceny snižovalo tržbu vodáren (elastická poptávka). Pro p>p0 zvyšování regulované ceny zvyšuje tržbu vodáren (neelastická poptávka).

33. Paradoxy: • Giffenův statek – v souladu s ekon. logikou: klesá poptávka při růstu ceny • Zpět zakřivená nabídková křivka pro práci - v souladu s ekon. logikou: • Afrika • Přechod k jednopříjmovým domácnostem • Pokles poptávky po Rolls Royce při poklesu ceny: v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu- tzv. ostentativní spotřeba • Kravata za 100 000 v Karlových Varech v rozporu s ekon. logikou – už ani ostentativní spotřeba • Nabídka úroků z vkladů v r. 1995 – nižší úroky při vyšší lhůtě splatnosti : v souladu s ekon. logikou-rozhodovalo očekávání poklesu úrokových sazeb (nesplněna podmínka ceteris paribus) • Pokles nabídky křivky firmy při nárůstu ceny: jen zdánlivě nutně v rozporu s ekon. logikou, ale • může to být důsledkem skutečnosti, že ceny jiných možných produktů firmy rostou více. Tedy: rozhodují více relace cen ne jejich absolutní výše, • nabídka klesá, ale nabídková křivka roste : je konstruovaná ceteris paribus při konstantních cenách jiných komodit.

34. Paradoxy (pokr.): • X-racionalita (Leibenstein) – například stádová poptávka - v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu • V netržní ekonomice (CPE) nemusí být nabídka je rostoucí fcí ceny komodity: • sice: nárůst ceny výrobku ceteris paribus „změkčuje“ plánové omezení • ale to neznamená, že na to výrobce musí reagovat : je- li maximum rezervy ve stejném bodě, reakce není žádná. • Ale: místo „netlustší peřiny rezervy“ se může posunout nahoru i dolů • => výrobce reaguje nepředvídatelně : • centrum má v ruce volant (ceny), ale neví, zda a na kterou stranu auto zahne, když s ním otočí doleva • Opět: v antiefektivním klimatu CPE nelze ekonomicky racionálně regulovat • I když se ve (smíšené) tržní ekonomice reguluje (regulované ceny jsou u plynu, elektřiny, vodného ..), je v tomto ohledu tržní ekonomika podstatně lepší než CPE, která má regulaci za základní princip

35. Bonmot • Tržní ekonomika směřuje k cíli (efektivnost ekonomiky), který explicitně nesleduje (k tomuto cíli jí postrkuje neviditelná ruka trhu tržní ekonomiky Adama Smithe) • CPE ani nesměřuje k cíli, který explicitně sleduje (regulovat k „společenskému propěchu“ (od tohoto cíle ji odstrkuje jakási neviditelná ruka CPE)