1 / 22

Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_8_Druhy pojmenování podle významu

Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_8_Druhy pojmenování podle významu Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM : 8 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová. LEXIKOLOGIE - DRUHY POJMENOVÁNÍ PODLE VÝZNAMU. TERMINOLOGIE. POLYSÉMIE ( VÍCEZNAČNOST ).

Download Presentation

Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_8_Druhy pojmenování podle významu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_8_Druhy pojmenování podle významu Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 8 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová

  2. LEXIKOLOGIE - DRUHY POJMENOVÁNÍ PODLE VÝZNAMU

  3. TERMINOLOGIE

  4. POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST) = existence více než jednoho významu pro jedno pojmenování, mezi nimi významová spojitost Význam jasný z kontextu – v něm jednoznačné pojmenování (kruh – vypočítat obsah kruhu, cvičit na kruzích, sejít se v rodinném kruhu) Význam - základní (nejčastěji vývojově primární, ve slovnících na prvním místě) - druhotný (sekundární, odvozený) Důvody vzniku: • jazyková ekonomie (potřeba nových pojmenování x omezenost jazykových prostředků) • snaha o obrazné vyjadřování

  5. POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST) Víceznačnost vytvářena: přenášením pojmenování (viz kruh) víceznačností předpon (na- nahrát – nahrál skladbu, nahrál spoluhráči, náhoda mu nahrála) převzetím téhož slova z různých jazyků, v nichž odlišný význam: servis – příbor (z fr.), podání (z fr. přes angl.), opravna (z angl.)

  6. HOMONYMIE (SOUZVUČNOST ) = více významů jednoho pojmenování , ale BEZ významové souvislosti, hlásková shoda jen náhodná Homonyma - vlna – mořská x ovčí stav – zdravotní, tkalcovský lup – kořist, ve vlasech matka – matička (např. pečlivá) matka – matička (např. pojistná) - významy se nedají odvodit jeden z druhého jako při polysémii

  7. Rozhodněte, zda se jedná o slova jednoznačná, mnohoznačná či homonyma Výtah Plášť Aligátor Dotočit Hradit Lékořice Nabourat Raketa Travička Mořit Maska Volavka Volejbal Brnění Lichoběžník Krok Pata

  8. Rozhodněte, zda se jedná o slova jednoznačná, mnohoznačná či homonyma - řešení Výtah - h Plášť - m Aligátor - j Dotočit - m Hradit - h Lékořice - j Nabourat - m Raketa - h Mořit - h Maska - m Volavka - h Volejbal - j Brnění - h Lichoběžník - j Krok - m Pata - m

  9. HOMONYMA PODLE PŮVODU

  10. HOMONYMIE LEXIKÁLNÍ Vznik: • domácí slova: znak – charakteristický rys, způsob plavání; vlna • domácí slovo – přejaté : klika – dveří, mít kliku (z něm.), politická klika (z fr.); pas • převzetí z různých cizích jazyků, v nichž různý význam takt – rytmický celek (z lat.), ohleduplné chování (z fr.) servis – příbor (z fr.), podání (z angl. přes fr.), opravářská služba (z angl.); raketa – pálka (fr.) létací zařízení (něm.) • rozpadlá polysémie (ztráta znaku, který významy slov původně spojoval) jeřáb – pták, stroj; pokoj – místnost, klid

  11. HOMONYMIE LEXIKÁLNÍ PRAVÁ: • ÚPLNÁ = shoda ve všech gramatických tvarech kolej – stopa, ubytovna • ČÁSTEČNÁ = shoda jen v některých tvarech los – zvíře, loterijní poukázka NEPRAVÁ: homofony– zvukově shodné, ale graficky odlišné: mýt – mít, zpráva - správa homografy– graficky shodné, ale zvukově odlišné panický (od panic) – panický (od panika) mezijazyková– slovensky sprostý – hloupý, rusky pitomec - chovanec

  12. HOMONYMIE SLOVOTVORNÁ TVAROSLOVNÁ Způsobena slovotvorným prostředkem: příponou: -ička: travička od tráva travička od travič -itý: hlinitý od hlína hlinitý od hliník předponou: za- zatopit v kamnech zatopit údolí vodou pře- přelít z jednoho do druhého přelít přes okraj V tvarech slov: totožnost tvaru v rámci jednoho slova žena – přišel bez ženy - 2.p.sg. ženy zpívaly - 1.p.pl. hrad – k hradu (3.p. sg.) v hradu (6.p.sg.) u sloves typ (on) nosí, (oni) nosí Totožnost tvarů v rámci různých tvarových systémů bratr – šel k bratrovi (subst. 3.p.sg.) bratrův – bratrovi přátelé (adjekt. 1.p.sg.) oni – viděl je v lese být – Petr je v lese

  13. HOMONYMIE SLOVNĚDRUHOVÁ • Přenesením slova do jiné slovnědruhové kategorie →nový význam i nová mluvnická charakteristika nemocný – být nemocný (adj.), nemocného (subst.) navštívil lékař vedoucí – vedoucí tým, vedoucí týmu večer – Štědrý večer, přišel pozdě večer během – dostal se tam chůzí i během, během přestávky vedle – bydlí vedle, vedle domu

  14. PARONYMIE – ZVUKOVÁ PODOBNOST • PARONYMA – zvukově podobná pojmenování, která spolu významově nesouvisejí • Často slova cizího původu → problém přiřadit správný význam brojler – bojler, psychologie – psychiatrie, ekonomika – ekonomie, ustavit – ustanovit, víska - výská

  15. SYNONYMIE (SOUZNAČNOST) • Vztah mezi dvěma a více pojmenováními, která mají stejný nebo podobný význam, liší se však svou formou (obdobný obsah - různá forma) • Synonyma = významově blízká jednoslovná i víceslovná pojmenování pěkný – hezký – půvabný – okouzlující – milý neprovdat se – zůstat na ocet X nejsou zastupitelná ve všech kontextech uhodil – udeřil – praštil – zasáhl mě kamenem X právě uhodila půlnoc (nelze právě praštila půlnoc) X udeřila vedra (nelze praštila vedra)

  16. SYNONYMIE (SOUZNAČNOST) Synonyma se liší: • významovým odstínem (žádat – prosit), • rozsahem významu (červený – rudý), • stylistickou platností (hledět – koukat), • frekvencí užití (ptát se – tázat se), • původem(hostinec - restaurant) • nářeční příslušností (vesnice - dědina). Rysem synonymie – vytváření tzv. synonymních řad dům – stavení – vila – chalupa – barák – barabizna – bouda – chatrč = možnost vyjádřit i nejjemnější významové odstíny Synonymie bohatě využívána v uměleckém stylu.

  17. SLOVA POLYSÉMNÍ A HOMONYMA VE VÝKLADOVÝCH SLOVNÍCÍCH SLOVA MNOHOZNAČNÁ – jednotlivé významy uvedeny v JEDNOM heslovém odstavci HOMONYMA – uvedena v SAMOSTANÝCH heslových odstavcích Viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost heslo kynout – homonymum heslo kypět – mnohoznačné (polysémní) slovo heslo kyprý – synonyma (Pozn. – grafická stránka jazyka – viz. kypřicí X kypřící)

  18. SLOVNÍK SPISOVNÉ ČEŠTINY pro školu a veřejnost

  19. ANTONYMIE – VÝZNAMOVÁ PROTIKLADNOST • Významová protikladnost dvojic pojmenování • Antonyma (opozita) – slova protikladná, označují jevy stejného druhu, ale opačných vlastností život – smrt, láska – nenávist, zdravý – nemocný, bílý – černý, plavec – neplavec, přinést – odnést, do – z, ano – ne, chronický - akutní

  20. ANTONYMA (OPOZITA) Opozita lexikální: tupý - ostrý Opozita složená: maloměsto – velkoměsto Opozita odvozená: vstoupit – vystoupit, cenný – bezcenný Opozita utvořená záporkou ne-: sedět – nesedět, přítel – nepřítel nekov, nevodič – časté v odborném názvosloví někdy jen v záporné podobě – neduh, neomalený, neřest Užití - při vysvětlování věcného významu (chudý – opak. bohatý)- ve slovnících - ironické vyjádření – Ty jsi ale šikovný! - eufemistické vyjádření – nemladý (místo starý)

  21. Zdroje: • http://prirucka.ujc.cas.cz/ • http://ssjc.ujc.cas.cz/ • HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1980. 193 s. • Kamiš, K.; Kuba, L.; Müllerová, E. Mluvnická, pravopisná a lexikální cvičení k Mluvnici češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1993. 128 s. • Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 799 s. • Kostečka, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN, 2005. 243 s. • Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006. 175 s. (edice Maturita) • Novotný, J. a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1992. 181 s. • Slovník spisovné češtiny pro školu pro školu a veřejnost. Academia, nakladatelství ČSAV, Praha 1978 • Sochrová, M. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. 224 s. • Sochrová, M. Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 196 s.

More Related