1 / 11

Globální oteplování

Globální oteplování. Vít Kmoch. Globální oteplování je jev, který je v poslední době často skloňován v médiích. Co to však je, jak vzniká a jaké má následky?.

bly
Download Presentation

Globální oteplování

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Globální oteplování Vít Kmoch

  2. Globální oteplování je jev, který je v poslední době často skloňován v médiích. Co to však je, jak vzniká a jaké má následky?

  3. Problém spojený s globálním oteplením (také označovaným jako globální klimatická změna) souvisí s principem tzv.skleníkového jevu, který působí již po stovky miliónu let jako ochrana povrchu naší planety před drastickými změnami teploty mezi dnem a nocí.

  4. Díky atmosféře a jejímu složení proniká na povrch Země sluneční záření (převážně jako viditelné světlo) prakticky bez zábran.

  5. Část světla se odráží od mraku, vodní hladiny a sněhové pokrývky a uniká zpět do kosmu.Část je po dopadu na povrh Země pohlcena a zahřívá jej. Teplo, které ze zahřátého povrchu uniká je též záření, ale o delší vlnové délce, tzv. záření infračervené. To je ale na čas některými plyny v atmosféře zadrženo – pohlceno – a tak pomáhá udržet poměrně stabilní přízemní teplotu.

  6. Pokud by skleníkový jev nefungoval, pohybovala by se průměrná teplota povrchu Země okolo -30 °C.

  7. Fakticky by ve dne byly některé oblasti ohřívány na více stupňů než dnes a v noci by se ochlazovaly hluboko pod bod mrazu.Naopak, kdyby skleníkový jev působil silněji, podobně jako na Venuši, mohla by teplota při povrchu Země dosahovat i 300-400 °C.

  8. Plyny, které mají schopnost tepelné – infračervené – záření pohltit, se nazývají skleníkové plyny. Patří sem především vodní pára, oxid uhličitý, metan, ozón, oxid dusný a několik dalších.

  9. Důkaz Globálního oteplování

  10. Konec

More Related