Zabezpečení zdravotnickými službami

1. Zabezpečení zdravotnickými službami Zdroj Statistika ÚZIS http://www.uzis.cz/cz/dps/index.html Zpracoval MUDr. V. Príkazský, CSc. SZÚ – CEM 2006

2. 2000 Počet lékařů na 10 000 obyvatel Uváděni lékaři v přepočteném počtu k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

3. 2010 Počet lékařů v nemocnicích na 10 000 obyvatel Uváděni lékaři v přepočteném počtu k 31.12. daného roku pracující v lůžkových částech nemocnic, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

4. 2020 Počet středních zdravotnických pracovníků na 10 000 obyvatel Jsou uváděni střední zdravotničtí pracovníci (tj. sestry zdravotní (všeobecné), dětské, ženské (porodní asistentky), dietní, ostatní (sestry specialistky, zdravotničtí záchranáři, dentální hygienistky), rehabilitační pracovníci (fyzioterapeuti, ergoterapeuti), asistenti hygienické služby, laboranti zdravotní (optometristé, oční optici, ortopedicko-protetičtí technici), farmaceutičtí a radiologičtí, zubní technici) v přepočteném počtu k 31.12 daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

5. 2030 Počet farmaceutů na 10 000 obyvatel Jsou uváděni farmaceuti v přepočteném počtu k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

6. 2040 % praktických lékařů pro dospělé Je uváděno procento praktických lékařů pro dospělé (přepočtený počet) k 31.12. daného roku z celkového počtu lékařů, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

7. 2050% lékařů v lůžkové části nemocnic Je uváděno procento lékařů pracujících v lůžkových částech nemocnic z celkového počtu lékařů (přepočtený počet) k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

8. 2060 Počet obyvatel na 1 praktického lékaře pro dospělé Je uváděn počet obyvatel starších 14 let na 1 praktického lékaře pro dospělé (přepočtený počet) k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

9. 2070Počet lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel Je uváděn počet lůžek (vč. lůžek novorozeneckých) v nemocnicích k 31.12. daného roku připadající na 10 000 obyvatel, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Počet lůžek k 31.12. - vykazuje se skutečný počet lůžek ke konci vykazovaného období. Do počtu lůžek se nezapočítávají lůžka provizorní a nouzová, lůžka pro průvodce (pokud jsou zřízena), lůžka, na kterých jsou vedeny porody, lůžka, která nejsou určena pro 24 hodinový provoz (stacionární lůžka) a lůžka dialyzační. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

10. 2080 Využití lůžek v nemocnicích ve dnech • Využití lůžek v nemocnicích ve dnech vyjadřuje průměrný počet dnů v roce, kdy je lůžko obsazeno pacientem = počet ošetřovacích dnů : průměrný počet lůžek, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR .

11. 2090 Průměrná ošetřovací doba v nemocnicích Průměrná ošetřovací doba v nemocnicích - vyjadřuje průměrnou délku pobytu pacienta na lůžku v zařízení = počet ošetřovacích dnů : počet hospitalizovaných, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

12. 2100Počet vyšetření na 100 obyvatel Je uváděn počet ošetření - vyšetření v ambulantní péči (tj.v samostatných ambulantních zařízeních a ambulantních částech lůžkových zařízení). Za jedno ošetření (vyšetření) se považuje soubor všech výkonů provedených při ošetřování jedné fyzické osoby na témže oddělení (pracovišti, v bytě pacienta). Výkony provádí lékař nebo zdravotní sestra podle pokynů lékaře. Do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení. Zdroj: ÚZIS ČR

13. 2110 Počet obyvatel na 1 lékárnu Je uváděn počet obyvatel připadajících na 1 lékárnu k 31.12. daného roku. Do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Od roku 2000 jsou lékárny včetně detašovaných pracovišť. Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

14. 2120 Zařízení soc.péče-celkem Zahrnují: zařízení sociální péče pro dospělé, mládež a ostatní zařízení. Zařízení sociální péče pro dospělé: domovy důchodců, penzióny pro důchodce, ústavy pro tělesně postižené, ústavy pro postižené tělesně i mentálně, ústavy pro tělesně postižené s více vadami, ústavy pro smyslově postižené, ústavy pro mentálně postižené Zařízení sociální péče pro mládež: ústavy pro tělesně postižené, ústavy pro tělesně i mentálně postižené, ústavy pro tělesně postižené s více vadami, ústavy pro mentálně postižené Zařízení sociální péče ostatní: zařízení pěstounské péče (vč. vesniček SOS), domovy pro matky s dětmi, ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany, ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty, zařízení pro občany nepřizpůsobené a bezdomovce, charitní domovy pro řeholnice, ostatníZdroj: MPSV

15. 2130 Domovy a penziony pro důchodce Počet domovů důchodců a penzionů pro důchodce k 31.12. daného roku.Zdroj: MPSV

16. 2140Rehabilitace-celkem pacientů

17. 2150 Příjemci invalidních důchodů Podmínky nároku na plný invalidní důchod dle zákona č. 155/1995 Sb.: Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal a) plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) plně invalidním následkem pracovního úrazu. Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Nejsou zahrnuti příjemci invalidních důchodů z ozbrojených složek. Podmínky nároku na částečný invalidní důchod dle zákona č. 155/1995 Sb.: Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu. Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžující obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis. Nejsou zahrnuti příjemci invalidních důchodů z ozbrojených složek. Zdroj: ČSSZ

18. 2160Domácí péče-počet pacientů celkem Domácí zdravotní péče je zdravotnické zařízení, které zajišťuje občanům odbornou ošetřovatelskou péči v jejich domácím prostředí. Tato zařízení poskytují péči komplexní, zdravotní, zdravotní a laickou, zdravotní a sociální, jak je určeno v Rozhodnutí o registraci. Je uveden celkový počet pacientů v kartotéce domácí zdravotní péče, jimž byla alespoň jedenkrát za sledovaný rok poskytnuta domácí péče.Zdroj: ÚZIS ČR

19. 2170 Počet lékařů v ambulantní péči Je uveden absolutní počet lékařů v přepočteném počtu pracující v ambulantní péči, včetně laboratoří, (tj. v samostatných ambulantních zařízeních a v ambulantních částech lůžkových zařízení) k 31.12. daného roku, do roku 1999 pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 souhrnně za rezorty zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Přepočtený počet - součet úvazků jednotlivých pracovníků zdravotnických zařízení, přepočtený podle délky plné týdenní pracovní doby, stanovené pro dané zařízení či pracoviště; do roku 2000 obvyklá délka pracovní doby 42,5 hodin týdně, dále může být 36 hodin (např. rtg pracoviště), 40 hodin (např. sestry v třísměnném provozu), 41 hodin nebo 42 hodin týdně( od roku 2001 obvyklá délka pracovní doby 40 hodin týdně, dále to může být 39,5 hodin (pracoviště TRN), nebo 38,75 hodin (dvousměnný provoz), 37,5 hodin (třísměnný nebo nepřetržitý provoz), 33,5 hodin (zdravotní důvody) a nebo 30 hodin (mladiství). Organizace přímo řízené MZ jsou rozepsány do kraje dle sídla zařízení.Zdroj: ÚZIS ČR

20. Další ukazatele 2180 Počet lékařů v nem.+OLÚ-vybr.obory 2190 Počet lůžek v nem.+OLÚ-vybr.obory 2200 Využití lůžek v nem.+OLÚ-vybr.obory 2210 Průměrná ošetřovací doba v nemocnici OLÚ - vybrané obory 2220 Počet zaměstnanců v oboru AR 2230 Počet anesteziologicko-resusc.oddělení-celkem 2240 Počet zařízení záchranné služby 2300 Počet kojeneckých ústavů-celkem 2400 Počet dialyzačních stanic-celkem 2700 Počet pracovníků hygienických stanic-celkem

21. Další ukazatele 2710 Počet inspekcí u výrobků 2800 Počet pitev-celkem 2900 Přístrojové vybavení zdr.zařízení 2910 Přístroje RTG 2920 Lineární urychlovače - terap.ozařovače 2930 Biochemické analyzátory 2940 Hemodialyzační přístroje 2950 Lasery operační a terapeutické 2960 Lithotryptory-terap.přístroje 2970 Ultrazvukové přístroje-sono 2980 Magnetická rezonance