1 / 31

Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví. Socioekonomické faktory působící na zdraví. Socioekonomický status (SES) Sociální opora (SO) Životní události (ŽU) Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví. Socioekonomický status.

bardia
Download Presentation

Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

  2. Socioekonomické faktory působící na zdraví • Socioekonomický status (SES) • Sociální opora (SO) • Životní události (ŽU) • Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví

  3. Socioekonomický status • Pozice jedince (domácnosti) v sociálním zařazení (stratifikace, rozvrstvení). • Komponenty stratifikace: třída/status • Třída (úroveň materiálních prostředků, je charakterizována úrovní příjmů ) • otrokářství,feudalismus • kasty – náboženství,neprostupnost • stavy - privilegia ze zákona, • třídy – postavení na trhu práce

  4. Sociální status • Status vymezuje postavení jedince ve vztahu k ostatním jedincům – prestiž • Člověk má určité postoje,práva, povinnosti, určité chování, které se od něho očekává • Je spojen s charakteristickým životním stylem • Vrozený status - člověk získá bez vlastního přičinění narozením (věk, pohlaví,rasa) ale také příslušností k rodině a další skupině příbuzných,dáno minulým vývojem • Dosažený či získaný status, jehož úroveň je dána dispozicemi, schopnostmi a vlastním úsilím jedince. Je charakterizován úrovní vzdělání, profesí • Připsaný status – získaný bez vlastního přičinění, dědictví, šlechtický titul

  5. SES jako osobní zdroj • SES, který umožňuje přístup k finančním prostředkům a ke vzdělání, je potřeba počítat mezi osobní zdroje zvládání stresu. • Příklady: • peníze jsou předpokladem k získání nejlepší medicínské péče a právní pomoci • vzdělání rozšiřuje možnosti využití řešících přístupů ve zvládání života či stresu P. Thoitsová (1995)

  6. SES a osobní rozvoj Osoby s nízkým SES (nižší třídy) vykazují: • nižší pocit kontroly nad událostmi („perceived control“), • nižší pocit zvládání situací („mastery“), • nižší sebevědomí a úroveň aspirace • více tíhnou k vnější lokalizaci kontroly – malé vedení sebe

  7. Chudoba a vyloučení - definice • Chudoba – absolutní, extrémní ( EU, definice 1995) : závažné strádání v zajišťování základních lidských potřeb ((jídlo, voda, bydlení, vzdělání, informace) • Chudoba relativní ( 1975, Rada Evropy): „ Lidé jsou chudí, když jim jejich příjmy a zdroje nedovolují mít stejný životní standard typický pro společnost, ve které žijí.“ • Sociální vyloučení: proces, kterým jsou jednotlivci tlačeni na okraj společnosti a jej jim bráněno se do ní začlenit, chybí jim prostředky ( finanční, znalostní, rozhodovací). Lidé nemohou dělat věci, které ostatní berou jako samozřejmost. Cítí se bezmocní a neschopní řídit svůj každodenní život .

  8. Chudoba - příčiny Lidé v EU si myslí, že chudoba je způsobena: • Nespravedlivou společností (37%) • Vlastní leností a nedostatkem vůle ( 20%) • Nešťastnou náhodou nebo shodou okolností ( 19%) • Je to nevyhnutelná součást vývoje ( 13%) Studie Eurobarometru č. 237, 2007

  9. Nerovnosti • Ekonomické: příjem, disponibilní příjem • Sociální: různé skupiny nemají stejný sociální status • Zdravotní: rozdíly ve zdraví v různých skupinách populace způsobené různými soc.ek. faktory - podmínkami, ve kterých lidé žijí a pracují • Nerovnosti v příjmu • Nerovnosti ve spotřebě • Nerovnosti na trhu práce • Nerovnosti pohlaví • Nerovnosti menšin

  10. Jak je na tom ČR? • Jedna z nejvyrovnanějších zemí v EU v oblasti chudoby • Pozitiva: - malý rozdíl mezi příjmy „nejchudších a nejbohatších“ - nejméně osob v riziku chudoby - nejvíce osob se středním vzděláním - nejméně dětí předčasně ukončujících vzdělání - vysoká zaměstnanost migrantů - nejmenší riziko chudoby pro 65+ ( zejména muže) - nejmenší riziko chudoby pro zaměstnané • Negativa: - rozdíl v platech mezi muži a ženami - rozdíl v ekonomické zátěži rodin s jedním rodičem a dětmi oproti ostatním typům domácností - vysoká materiální deprivace a ekonomický stres

  11. Sociální gradient • Vliv úrovně soc.ek.faktorů (vzdělání,zaměstnání, výše příjmu, kvality bydlení, rodiny) na zdraví • Nejedná se o jednoduchý rozdíl mezi zdravými bohatými a nemocnými chudými • Jde spíše o gradient (stupeň), v jehož rámci je zdravotní stav každé sociální třídy lepší než zdravotní stav nižší třídy a horší než zdravotní stav vyšší třídy

  12. Socioekonomický gradient - rozdíly • Promítá se do: • odlišností v úmrtnosti kojenců i dospělých, • výskytu akutních i chronických infekčních a neinfekčních onemocnění, • psychiatrické nemocnosti. • Sociální nerovnosti ve zdraví se nejčastěji vyjadřují prostřednictvím nemocnosti, úmrtnosti a očekávané délky života (life expectancy).

  13. Morbidita, mortalita • Nemocnostje základním ukazatelem zdravotního stavu. Statistika nemocnosti - Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR), Nejčastěji se jedná o údaje epidemiologické, vztahující se k rozšíření onemocnění v populaci. • Úmrtnostje demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupiny za určité časové období • Očekávaná délka života (life expectancy) Češky- ženy - narozené v roce 2009 by se měli dožít v průměru 80,5 roku (průměr v EU -82,4 roku) Češi - muži 74,3 roku (průměr v EU – 76,4 roku) Eurostat

  14. Sociální opora- social support • Sociální začlenění ovlivňuje významně psychickou pohodu a zdraví • Sociální vazby – k  druhým osobám, skupinám,společnosti = sociální opora, zdroj síly a pomoci v případě potřeby – buffer, tlumič stresu • Jde o vztah přátelský (důvěra,důvěryhodnost, přilnutí, vzájemnost,sociální blízkost, solidarita, sdílení)

  15. SO - definice • Definice: Sociální opora je činnost poskytovaná ochotně a s dobrými úmysly osobou, s níž je příjemce v osobních vztazích. Tato činnost vyústí v pozitivní odezvu a příjemci sociální opory přináší zlepšení, ať již bezprostředně nebo s delším časovým odstupem. • Zdroje sociální opory (support resources) • Sociální síť (social network)

  16. Sociální opora/sociální podpora • Ve starší české literatuře je možno se setkat ještě s ekvivalentním pojmem "sociální podpora". • Po vzniku nového systému sociálních dávek v ČR – dávky sociální podpory • Nahrazeno v psychologii termínem "sociální opora".

  17. Vliv SO na zdraví • Lidé s rozvinutými sociálními vazbami žijí déle a mají lepší zdraví • Opora pozitivních mezilidských vztahů pomáhá lidem zvládat nemoci, zatímco absence takové opory vytváří primární předpoklad horšího zdraví

  18. Obsah SO Čtyři složky obsahu sociální opory: 1) Hodnotící (zpětná vazba) 2) Informační (zprostředkování informací nebo rad) 3) Emocionální (láska, víra, empatie), 4) Instrumentální (služby,praktické druhy pomoci, nebo hmotná materiální pomoc) J . House (1981) -KOGN,EM,INF,HELP

  19. SO • Směr sociální opory -poskytována (provided) nebo přijímána (received) 2. Síť (network) - zdroje sociální opory kategorie: rodina, blízcí přátelé, sousedé, spolupracovníci, komunita, profesionálové • Uspořádání sociální opory - dosažitelná (available), a právně, ze zákona stanovená (enacted) Ch. Tardy (1985)

  20. SO – poskytovatel/příjemce Dyáda: provider – receiver (person in need, social support seeker) • Přátelský vztah • Mentorování – rádce (učitel) a žák • Sociální asistence (psycholog, sestra, sociální pracovnice, linka důvěry) charakter profesionální pomoci, jde o vztah dočasný

  21. Charakteristiky úspěšné SO • Nenutit – přitahovat příjemce opory • Ne charakter povinnosti od poskytovatele opory • Ne pocit přítěže či zátěže u příjemce opory • Charakter vzájemnosti vztahu, nikoliv charakteru vztahu poskytovatel – příjemce Výsledky: - zvyšování sebeocenění přijímajícího - pocit příjemce, že je schopen lépe zvládat těžké situace

  22. Problémy v poskytování SO • Existují lidí, kteří v situaci stresu chtějí být sami a svou situaci řešit vlastními silami. Přítomnost druhých lidí je pak zdrojem dalšího distresu. • Lidé mají své představy o tom, jak by měla vypadat sociální opora a pomoc jim poskytovaná. Liší-li se skutečně poskytovaná opora od jejich představy, je možno se setkat s „rozčarováním“ a frustrací. • Existují lidí, kteří očekávají sociální oporu a pomoc od druhých lidí, ale čekají marně. Tento zážitek se projeví na jejich celkovém stavu. • Sociální opora může být poskytována nežádoucím způsobem (skupiny toxikomanů, gangů apod.)

  23. Skupinová SO • Skupiny vzájemné pomoci (peer-support groups) – skupiny lidí, kteří jsou postiženi stejným problémem (rakovina, diabetes atd.) • Skupiny svépomocné (self-help groups) – skupiny lidí, kteří řeší stejný problém (péče o nemocné příbuzné, úmrtí dítěte atd.) • Skupiny podpůrné (support groups) - systematická pomoc skupiny odborníků lidem s určitým zdravotním problémem (možnost i po telefonu, internetu)

  24. Stanovení úrovně SO1 - zcela souhlasí 4 - spíše nesouhlasí 2 - souhlasí 5 - nesouhlasí 3 - spíše souhlasí 6 - zcela nesouhlasí • Když jsem v nouzi, existuje člověk, který je mi nablízku, jemuž se mohu se vším svěřit. • Hlavním zázemím je pro mne rodina: poskytuje mi zázemí, je pro mne oporou a mohu se na ni spolehnout. • Moji přátelé jsou spolehliví, snaží se mi pomáhat, je-li to třeba a mohu se s nimi podělit o své starosti i radosti. • V nesnázích se mohu obrátit na své spolupracovníky: vím, že by mi v případě potřeby poskytli pomoc, radu a podporu. • Zdrojem pomoci a podpory jsou pro mne v obtížných situacích i moji nadřízení v zaměstnání.

  25. Životní události • Katastrofy - traumatické události, které se obvykle vymykají běžné lidské zkušenosti • Life events: Distres - zátěžové životní události - přinášejí velký žal, je však pravděpodobnost, že nás postihnou vyjímečně nebo několikrát za život Eustres – radostné životní události) • Drobné denní příhody: Denní obtíže (daily hassless) /denní radosti (daily uplifts)

  26. ZŽU – Holmes Rahe - test • Začátek 70. let minulého století • Stres vyvolaný důležitými změnami v životě je indikátorem budoucího onemocnění • Přiděleny body od 1 do 100 podle síly stresu • Seznam 43 pravděpodobných událostí • Sečíst počet bodů těch událostí, které se vás v průběhu minulého roku týkaly • Součet vyšší než  150, je 50% pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde ke změně vašeho zdravotního stavu. Při součtu vyšším než 300 je tato pravděpodobnost 80 %. • Thomas Holme a Richard Rahe

  27. Událost Počet bodů Smrt partnera 100 Rozvod 73 Rozchod s partnerem 65 Pobyt ve vězení 63 Smrt příslušníka rodiny 63 Osobní úraz nebo nemoc 53 Svatba 50 Propuštění z práce 47 Manželské usmiřování 45 Odchod do důchodu 45 Zdravotní změny příslušníka rodiny 44 Těhotenství 40 Sexuální problémy 39 Příchod nového člena rodiny 39 Změny ve finančním postavení 38 Smrt blízkého přítele 37 Přechod na nový způsob práce 36 Přibývání manželských hádek 35 Větší zadlužení 31 Ztráta velkého obnosu peněz 30 Změny odpovědnosti v práci 29 Syn nebo dcera opouštějí domov 29 Potíže s příbuzenstvem s partnerovy strany 29 Mimořádný osobní úspěch 28 Partner/ka začíná nebo končí s prací 26 Začátek nebo konec školy 26 Změny životních podmínek 25 Změny v osobních návycích 24 Potíže se šéfem 23 Změny v pracovních hodinách nebo podmínkách 20 Změna bydliště 20 Změna školy 20 Změna v rekreování 19 Změny v náboženských aktivitách 19 Změny ve společenských aktivitách 18 Zadlužení 17 Změny ve spánkových návycích 16 Velké změny v počtu rodinných příslušníků15 Změny v návycích v jídle 15 Prázdniny, dovolená 13 Vánoce 12 Drobná porušení zákona 11

  28. Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví • Každý člen lidské společnosti má stejné právo žít zdravý a dlouhý život. (WHO 1999, 2001,, zakotveno i v ústavách EU) • Všichni lidé nemají stejné předpoklady,mezi lidmi existují rozdíly a odlišnosti. • Mnohé jsou jen málo (vůbec) ovlivnitelné (věk, pohlaví, etnická příslušnost).

  29. "Zdraví 21" • Zdravotní politika WHO a EU vytváří strategie snižování rozdílů v životních podmínkách = sociální spravedlnost • První dva cíle Zdraví 21: • "Solidarita pro zdraví v evropském regionu„ a "Spravedlnost ve zdraví“ zaměřeny na nerovnosti ve zdraví v EU

  30. "Zdraví 21" • Stav extrémně nízkého SES (chudoba) je nejvýznamnějším zdravotním rizikovým faktorem • Rozdělení společnosti podle příjmů je závažnou nespravedlností a jedním z nejdůležitějších momentů, ohrožujících zdraví. • Finanční deprivace má podstatný vliv na stoupající kriminalitu a násilí.

  31. „Překonání rozdílů“ • Closing the Gap: Strategies for Action to tackle Health Inequalities“.Na realizaci se podílí 22 evropských zemí (zde SZÚ). Cílem je oslovit a získat pro řešení tohoto problému co nejširší oblast odborného, společenského a politického života. • (www.health-inequalities.eu) • DETERMINE: Evropské konsorcium pro sociálně - ekonomické determinanty zdraví – (Janatová) • GRADIENT ve zdraví: Využití nástrojů veřejné zdravotní politiky k efektivnímu snížení nerovností ve zdraví u rodin a dětí (Kebza) • ENGENDER. Podpora rovnosti mužů a žen (Janatová) • Shrnuto: nelze předpokládat úplné odstranění nerovností mezi lidmi;přijetí proklamativní zásady rovnosti všech lidí je do značné míry fiktivní.

More Related